Po opuštění Dolního Slezska se W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rt potuloval v jižním Německu, aniž mohlnalézt práci. Pokusil se navázat kontakt s Gerhartem Hauptmannem, <strong>je</strong>nže <strong>je</strong>ho dopis na -psaný 3. prosince 1945 v severobavorské obci Holzmühle adresáta nenašel. Po jistém časevšak získal místo na univerzitě v Göttingenu a v letech 1946–1959 vedl katedru etnologiea duchovní historie. Z té doby pochází Peuc<strong>ke</strong>rtova žertovná přezdívka, kterou mu dalistudenti – Hexenprofesor – profesor čarodějnic.V roce 1948 založil časopis Die Nachbarn – Sousedé, ve kterém se zabýval široce pojatoutematikou etnologie a sbližování evropských národů. Zábavnou stopu Peuc<strong>ke</strong>rtovýchzájmů připomněl H. Waniek, citu<strong>je</strong> informace uvedené v knize Kurta Baschewitze Hexenund Hexenprozesse – Čarodějnice a čarodějnické procesy:„[...] nedávno byl učiněn pokus s mastí podávanou Portou 5 , přičemž bylo <strong>je</strong>dnodušepominuto odporné a neúčinné složení. Will-Erich Peuc<strong>ke</strong>rt, profesor etnologiev Göttingenu, se potřel mastí, načež měl do<strong>je</strong>m, že se vznáší ve vzduchu a že k němukdosi promlouvá shůry.“Byl to předpis na tzv. mast čarodějnic, pocházející ze středověku. Ženy si jí na příkazpotíraly obličej či tělo nebo i hůl, a potom se prý vznášely ve vzduchu. V masti se nacházelvýtažek z blínu černého, durmanu obecného, omě<strong>je</strong>, rulíku zlomocného a máku setého.W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rt upadl do hlubokého snu, a když se z něho probral, popsal dojmy takto:„Nejdřív tančily před mojí tváří příšerně zkřivené lidské obliče<strong>je</strong>. Pak jsem mělnáhle pocit, jako bych velmi daleko letěl v povětří. V konečné fázi jsem spatřil obrazorgiastického svátku s bizarními smyslnými excesy.“V rámci etnologického bádání sbíral W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rt slezské lidové pověsti, které opakovaněvyšly tis<strong>ke</strong>m. Již v roce 1924 vydal sbírku Schlesische Sagen – Slezské pověsti, která obsahovalai pověsti lužické. Jako další vznikla v roce 1926 kniha Die Sagen vom BerggeistRübezahl – Pověsti o duchu hor Krakonošovi, kterou doprovázely dřevoryty C. Lindneraz roku 1736. V roce 1932 vyšla sbírka zhruba 300 pohádek nazvaná Schlesiens deutscheMärchen – Německé pohádky ze Slezska. Do značné míry vděčíme právě W.-E. Peuc<strong>ke</strong>r toviza to, že staré slezské pohádky a pověsti pečlivě sbíral a vydával <strong>je</strong> tis<strong>ke</strong>m, čímž dodnesneupadly v zapomnění. Díky <strong>je</strong>ho nadšení a zálibě vyšly i sbírky pověstí irských (1948), bavorských(1954), brémských (1961) a dolnosaských (1964), v roce 1961 vyšla sbírka pověstíevropských. W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rt tvrdil, že dle obecného mínění jsou pohádky <strong>je</strong>n bezvýznamnéhistorky, zatímco pověsti jsou historií, které se dá věřit. Zdůrazňoval přitom mimořádnouhodnotu víry v lokální tradice a vědomosti předávané z pokolení na pokolení. Oblíbenoudefinicí W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rta bylo též tvrzení, že kultura <strong>je</strong> věda o všech součástech národa.Poslední roky svého prací naplněného života strávil W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rt v osamění ve vesnickéchalupě v Mühltalu poblíž Darmstadtu. S bolestí musel <strong>je</strong>ště přežít smrt svého synaHanse (1919–1960) zahynuvšího při autonehodě. Will-Erich Peuc<strong>ke</strong>rt zemřel koncem října1969 a byl pochován v německém městě Langen v okrese Offenbach.Není bez zajímavosti, že po letech se duch osobnosti W.-E. Peuc<strong>ke</strong>rta do Krkonoša Jizerských hor vrátil, když si onoho opravdu výjimečného muže zvolili za svého patronačlenové Cechu sudetských průvodců – Gildia Przewodników Sudeckich.[http://www.gildia-przewodnicy.pl]5 G. B. Porta – Magiae Naturalis, Antverpy 156063
Doporučená literaturaBOECHLICH, E., W. JUNGANDREAS, W.-E. PEUCKERT. Das älteste schlesische Walenbuch.Breslau, 1938.BÖNISCH-BREDNISCH, B. Von der Individualisierung zur institutionalisierten Wissenschaft.In: Alltagskulturen zwischen Erinnerung und Geschichte. Beiträge zur Volkskunde.Redakce K. DRÖGE. Oldenburg, 1995.COGHO, R., W.-E. PEUCKERT. Volkssagen aus dem Riesen- und Iser-Gebirge. Göttingen,1967.GRUHN, H. Walen im Riesen- und Isergebirge. Wanderer im Riesengebirge. Roč. 1929, č. 8.HOFFBAUER, J. Volkskunde und Geistgeschichte bei Will-Erich Peuc<strong>ke</strong>rt.In: Joseph von Eichendorff Konversatorium. 2004, č. 43, s. 124–149.KÜHNAU, R. Schlesische Sagen, Elfen-, Dämonen- und Teufelssagen. Leipzig, 1911.ŁABOREWICZ, I. Zasiedlenie północnych stoków Karkonoszy podczas wojny 30-letniej.In: 350 rocznica Pokoju Westfalskiego na terenach Euroregionu NYSA 1648–1998.Red. P. WIATER. Jelenia Góra, 1999.ŁABOREWICZ, I., P. WIATER. Szklarska Poręba: monografia historyczna. Jelenia Góra,2011.PEIPER, R. Wanderungen im Riesen- und Isergebirge bis zum Ende des 17. Jahrhunderts.Wanderer im Riesengebirge. Roč. 1881, č. 5.PEUCKERT, W.-E. Schlesische Sagen. Breslau, 1924.PEUCKERT, W.-E. Rübezahl-Sagen: die Sagen vom Berggeist Rübezahl. Jena, 1926.PEUCKERT, W.-E. Walen und Venediger. In: Mitteilungen der schlesischen Gesellschaftfür Volkskunde. 1929, svazek XXX, str. 205–247.PEUCKERT, W.-E. Schlesische Sagen. Augsburg, 1998.PEUCKERT, W.-E. Geheimkulte: das Standardwerk. Hamburg, 1998.REGELL, P. Die Goldgrube am Zac<strong>ke</strong>nfall. Wanderer im Riesengebirge. Roč. 1891,str. 109–110.REGELL, P. Alte Walenzeichen. Wanderer im Riesengebirge. Roč. 1894, str. 119.ROHKAM, H. Vom Glasmacherdorf zum heilklimatischen Kurort. Breslau, 1939.RÓŻAŃSKI, L. Kopaniec 1343–1993. 650 lat Kopańca. Kopaniec, 1993.SCHNEIDER, G. Nachrichten aus dem vorigen Jahrhundert über im Riesengebirgevorkommende Mineralien. Wanderer im Riesengebirge. Roč. 1895, str. 86.SEYDEL, H. Die deutschen Glasshütten im Riesen- und Isergebirge.Schlesien, ein Heimatbuch. Red. W. MÜLLER-EBERHARD. Leipzig, 1923.Śląsk: rzeczywistości wyobrażone. Red. W. KUCZYŃSKI. Poznań, 2009.TICHY, F. Schreiberhau/Szklarska Poręba: ein Fremdenver<strong>ke</strong>hrsort zwischenRiesen- und Isergebirge. Erlangen, 1999.WANIEK, H. Hermes w Górach Olbrzymich. Wrocław, 1994.WIATER, P. Dawna huta szkła Karlstal–Orle: zarys dziejów.In: Rocznik Jeleniogórski. Jelenia Góra, roč. 2000, svazek XXXII, str. 65–85.WIATER, P. Początki hutnictwa szkła w dolinie rzeki Kamiennej w świetle literatury.In: Rocznik Jeleniogórski, roč. 1999, str. 105–115.WIATER, P. Walonowie u Ducha Gór: podziemne skarby Karkonoszy i Gór Izerskich.Jelenia Góra, 2010.WINKLER, W. Schreiberhau, seine Geschichte, Natur und Beschreibung...Schreiberhau, 1894.64
- Page 1 and 2:
RočenkaJizersko-ještědskéhohors
- Page 3 and 4:
Horní brána ústí na nádvoří
- Page 5 and 6:
ISBN 978-80-87095-07-2ISSN 1214-158
- Page 7 and 8:
Během uplynulých patnácti let se
- Page 9 and 10:
8Parní vláček vozí další a da
- Page 11 and 12:
Jako kdyby bylo právě šedivé 14
- Page 14: Oybinskou pevnost brání dnes jen
- Page 19 and 20: dokumentů zjistit nepodařilo. Mno
- Page 21 and 22: Historický pohled na rozvaliny vě
- Page 23 and 24: Naopak zcela zachovalou zajímavost
- Page 25 and 26: Kvůli celkové rekonstrukci Horní
- Page 27 and 28: vykazovala artrotické změny. Výb
- Page 29 and 30: V hrobu muže z Kostelní ulice v H
- Page 31 and 32: 30Část středověké haťové ces
- Page 33 and 34: Pojem jako hrádecký vampýr Tobi
- Page 35 and 36: Rukopisná zpráva Rudolfa Kauschky
- Page 37 and 38: o daňové zájmy státu. Ve vnitro
- Page 39 and 40: Z dochovaných zpráv o rozvoji ly
- Page 41 and 42: 40Podobné kousky na lyžích dnes
- Page 43 and 44: 42Závody v motoskijöringu byly na
- Page 45 and 46: Zapomenout zde nesmíme ani na skok
- Page 47 and 48: Horolezci nepochybně znají jeho j
- Page 49 and 50: z padlých smrků. A protože jsme
- Page 51 and 52: vlastnosti geologického podloží
- Page 53 and 54: 52Od nádraží v Jeřmanicích (He
- Page 55 and 56: Pan řídící rázně vchází do
- Page 57 and 58: Will-Erich Peuckert (11. května 18
- Page 59 and 60: W.-E. Peuckert byl přítelem bratr
- Page 61 and 62: Tento popis potvrzuje topografie te
- Page 63: Ilustrace z knihy zmíněné na př
- Page 67 and 68: V truhlářské dílněZdroj: Winck
- Page 69 and 70: Nová sjezdovka s kabinovou lanovko
- Page 71 and 72: Velká Jizera se starou školou (st
- Page 73 and 74: Lom na úbočí hřbítku. Pod jeho
- Page 75 and 76: Pohled na horní část Murového
- Page 77 and 78: Šídlo horské (Aeshna caerulea)V
- Page 79 and 80: 78Černý potok, 1967, olej, lepenk
- Page 81 and 82: 80Jizerská legenda IV, 1983-85, ol
- Page 83 and 84: S přízviskem uvedeným v nadpisu
- Page 85 and 86: avantgardy. Není jednoduché si v
- Page 87 and 88: každého umělce, mu doba znemožn
- Page 89 and 90: 88Alex Beran mezi svými obrazy na
- Page 91 and 92: Dříve relativně opomíjený vrch
- Page 93 and 94: že průměrná velikost jednotliv
- Page 95 and 96: Technologie těžbyTěžba v lomech
- Page 97 and 98: Lom na severním úbočí Císařsk
- Page 99 and 100: Tím končí neúplný výčet tě
- Page 101 and 102: Zemní laviny neboli mury (geology
- Page 103 and 104: Menší mura vytvořila na Smědavs
- Page 105 and 106: Hlavní masy velké mury na Smědav
- Page 107 and 108: Největší z odtrží na Smědavsk
- Page 109 and 110: O energii mur svědčí i tento pap
- Page 111 and 112: Mura na Ztraceném potoce vytekla h
- Page 113 and 114: V pondělí 12. srpna 2002 byl klid
- Page 115 and 116:
Uplynul rok a já se vypravil na Je
- Page 117 and 118:
Šídlo sítinné (Aeshna juncea) v
- Page 119 and 120:
V tomto krátkém příspěvku si p
- Page 121 and 122:
Čechách se početné populace vys
- Page 123 and 124:
Od svých studentských let příle
- Page 125 and 126:
Vždy jsem si říkal, že zasetak
- Page 127 and 128:
někdo myslí, že jsem blázen, ta
- Page 129 and 130:
Kdybych to někde četl, nevěřil
- Page 131 and 132:
Po neklidné noci jsme ráno vyrazi
- Page 133 and 134:
Mnozí z vás jistě pamatují slav
- Page 135 and 136:
si ji kdysi v nějakém starém spi
- Page 137 and 138:
Bukovec patří k nejznámějším,
- Page 139 and 140:
Z neznámých důvodů (nejspíše
- Page 141 and 142:
Druhý je poněkud vzdálenější
- Page 143 and 144:
Do pátrání se zapojil i Dr. P. R
- Page 145 and 146:
svazích za osadou Bludná pak důl
- Page 147 and 148:
Závěrečná kontrola pracíTypick
- Page 149 and 150:
Podélný řez vrchovištěm s nap
- Page 151 and 152:
150Příprava materiálu a stavba o
- Page 153 and 154:
Mapa CHKO Jizerské hory s vyznače
- Page 155 and 156:
V dubnu 2011 byl schválen nový pl
- Page 157 and 158:
Severní svahy Jizerských hor od V
- Page 159 and 160:
V několika případech proto nový
- Page 161 and 162:
V černých holínkách se prodír
- Page 163 and 164:
Z minulostiRašeliniště vzbuzoval
- Page 165 and 166:
Z hlediska tohoto článku i revita
- Page 167 and 168:
Revitalizace a její cíleObnova ra
- Page 169 and 170:
168Vodorovný typ přehrádky - pat
- Page 171 and 172:
Příprava terénu pro vodorovnou p
- Page 173 and 174:
Poprvé jsme stavěli oba typy pře
- Page 175 and 176:
Tímto článkem dokončujeme obsá
- Page 177 and 178:
Těžební obvod 3 - Oldřichov v H
- Page 179 and 180:
Safíra s prosbou, zda by nedokáza
- Page 181 and 182:
Probírku jsme provedli a já jsem
- Page 183 and 184:
jsem v prostoru Zadního Divočáku
- Page 185 and 186:
Vymezení hranic státních příro
- Page 187 and 188:
Problémy jsme měli s rozprostřen
- Page 189 and 190:
Počátky poškození lesů imisemi
- Page 191 and 192:
Opět o imisíchPoškození lesů v
- Page 193 and 194:
Zdeněk Cipra a Miloslav Nevrlý p
- Page 195 and 196:
V samém závěru Ročenky JJHS 201
- Page 197 and 198:
Holasová Lucie,Květinky a bylinky
- Page 199 and 200:
Vázaná publikace, 128 stran.Vydal
- Page 201 and 202:
Autor se zabývá začleňováním
- Page 203 and 204:
Českého ráje od L. Berana, stať
- Page 205 and 206:
Výroční zprávaJizersko-ještěd
- Page 207 and 208:
z pohledu historického, kulturníh
- Page 209 and 210:
Petr Poldačlen redakční rady, gr
- Page 211 and 212:
nití a na dvě stě pytlů drobně
- Page 213 and 214:
Hloubení tůně pro rozmnožován
- Page 215 and 216:
Kulturní a společenské akceTradi
- Page 217 and 218:
Oblíbená soutěž siláků - vyn
- Page 219 and 220:
Foto Petr PoldaJarní úklid v Př
- Page 221 and 222:
220Tradiční spolkový ples v rest
- Page 223 and 224:
222Slavnosti slunovratu na Martinsk
- Page 225 and 226:
224Společné foto z výroční čl
- Page 227 and 228:
Zpráva o hospodaření za rok 2011
- Page 229 and 230:
228Ročenky vydané Jizersko-ješt
- Page 231 and 232:
doc. Ing. CHALOUPKA Josef, PhD. Lib
- Page 233 and 234:
VONIČKOVÁ MonikaVONIČKOVÁ Pavl
- Page 235 and 236:
Děkujeme všem členům a přízni
- Page 237 and 238:
RIA REALITY, a. s.člen ARK ČRNab
- Page 239 and 240:
PrezidentskáchataZavřeno - rekons
- Page 241 and 242:
Ročenka Jizersko-ještědského ho
- Page 243 and 244:
242
- Page 245 and 246:
244
- Page 247 and 248:
246
- Page 249 and 250:
NABÍZÍMENEZISKOVÝM ORGANIZACÍMS
- Page 251 and 252:
„Co je zdravé, může být i dob
- Page 253 and 254:
Skautská studánkav Lidových sade
- Page 255 and 256:
www.scottbader.comPodporujeme obnov
- Page 257:
Ročenka Jizersko-ještědského ho