Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Do pátrání se zapojil i Dr. P. Rojík, znalec neživé přírody Krušných hor, který mái rozsáhlé kontakty mezi původními německými obyvateli, ale ani to nepřinesložádný vý sledek; možná i proto, že žádní pamětníci původních názvů již nežijí. Nakonecse však ukázalo, že pouhým podrobným rozborem Králova textu, použitím vylučovacímetody i posouzením všech souvislostí lze dospět ke správnému výsledku (vizmapka).Postupujeme-li od západu k východu, přísluší velmi plochému masivu Elias Berg –pokud se přidržíme Rubínova návrhu – jméno Bludná (1 031 m), a to podle osady, kteráse rozkládá na jeho západních, velmi povlovných svazích. Raději již nebudeme situaci komplikovatturistickým průvodcem Freytag & Berndt z r. 2002, který tuto kótu označujenázvem Spáleniště, který se však v současných mapách používá pouze pro les (kdysipatrně postižený požárem nebo vypálený) ve svazích této elevace. Stejný název ovšemprůvodce používá i pro následující, východně ležící vyvýšeninu Seifener Berg, která je dnesna území Přírodní rezervace Ryžovna (s opuštěným čedičovým lomem v jižních a přiro zenouhorskou bučinou v severních svazích). Tu by však bylo nejvhodnější označovat českyshodně s rezervací též jako Ryžovna (1 044 m). Má dvě nevýrazné vrcholové elevacea nacházejí se tu zbytky staveb (radaru) z doby okupace sovětskou armádou. Torzo čedičovéhopříkrovu se zde nejvíce zužuje, a snad i proto má na obě strany strmější svahy, byťpoměrně nízké.Následující Wagner Berg měl již z minulosti jako nejvyšší a nejvýraznější z celého ma -sivu – a současně jako jediný – český název Nad Ryžovnou (1 054 m). Ten vyplývá z jehopolohy přímo nad osadou Ryžovna. K jihovýchodu vysunutý Vogelbaumberg lze pojmenovatobyčejným překladem z němčiny jako Jeřábový vrch (1 046 m); od severu je zcelanevýrazný, ale jeho ostrou hranou oddělené jižní svahy patří k nejvýraznějším v celémmasivu. Na severovýchodě ukončuje čedičový příkrov nevýrazná elevace Kölbl, u kterémůžeme taktéž využít překladu, tj. Psárkový vrch (1 030 m). Kölbl je německá lidová formanázvu pro běžný druh luční trávy psárky; název je starého data, a tak na tom nic nemění,že vrch je dnes souvisle zalesněný.V souvislosti s výše uvedenými fakty stojí za uvedení i charakteristika a pár informacío nejvyšších krušnohorských čedičových horách. Božídarský Špičák je zajímavý vlastnějen svým „vulkanickým“ prvenstvím (jinak jeho význam jako hory zastiňuje nedalekýKlínovec, nejvyšší hora Krušných hor, byť nevulkanická). O jeho bezvýznamnosti svědčí,že na něj nevede ani žádná turistická cesta, a jelikož je součástí Národní přírodní rezervaceBožídarské rašeliniště, je veřejnosti i nepřístupný, neboť v rezervacích je možný pohybpouze po cestách. I ta jeho „špičákovitost“ je relativní – název byl jistě motivován porovnáníms nevýraznými, povlovnými až plochými elevacemi většiny vrcholů na zarovnanémpovrchu Krušných hor. Kdyby byl v jiném pohoří s výraznější, „ostřejší“ modelací a většímivýškovými rozdíly, nejspíš by jeho „bochníček“ dostal i jiné jméno. Skalní výchozy podvrcholovou hranou jsou tu zanedbatelného rozsahu i výšky, výhledy omezené (jen úsekovitěa jen na Klínovec), svahy pokrývá převážně smrková monokultura s vtroušenýmibuky a kleny a zapojeným podrostem trav (třtina rákosovitá i chloupkatá), který bráníuchycení zajímavějších druhů. Ve starém stěnovém lomu (neobvyklého rohlíkovitéhopůdorysu se zachovalou elevací uvnitř ohybu) je patrná nedokonalá sloupcovitá odlučnosthorniny.142