Náhled ročenky v .pdf je ke stažení zde - Jizersko-ještědský horský ...

Mnozí z vás jistě pamatují slavnou éru LVT – Libereckých výstavních trhů – a snadi kulturní programy, které se při nich pořádaly v přírodním amfiteátru.Moje vzpomínka patří do roku 1964, kdy amfiteátr byl kousek za hlavním vstupemz Tržního náměstí a říkalo se mu „mulda“. V době konání LVT se tam každodenně dopolednestřídaly jedna za druhou nejrůznější módní přehlídky, které pak v odpoledních hodináchnahradily zábavné estrádní pořady. Ty se těšily velkému zájmu návštěvníků, protožetady měli jedinečnou možnost spatřit populární zpěváky, orchestry, herce a komiky.V roce 1964 hrál na estrádách LVT po celý jeden týden tehdejší TOČR – Taneční or chestrčeskoslovenského rozhlasu – řízený Karlem Krautgartnerem. S ním v Liberci zpívali KarelŠtědrý, Waldemar Matuška a několik dnů také právě začínající Helena Vondráčková. Potýdnu byl TOČR s Vondráčkovou vystřídán známým libereckým orchestrem LadislavaBare še, se kterým oba mužští zpěváci účinkovali ještě další týden.Žádné prkenné pózy za mikrofonem – Matuška se Štědrým se při písních uměli rozpohybovatTeď trošku odbočím: liberecké družstvo Fotografia si z jejich popularity udělalo docelavýnosný podnik. Fotky herců, zpěváků a jiných umělců se tehdy běžně neprodávaly, ačkolivzájem o ně byl obrovský. Družstvo proto do amfiteátru vyslalo svého fotografa a tenpak z první řady sedících diváků fotil jeden obrázek za druhým. Hned druhý den je bylomožno koupit nejen v provozovně Fotografie pod podloubím u radnice, ale i ve stáncích,které si toto družstvo zřídilo přímo na výstavišti. Odbyt byl veliký a zisk zřejmě také.Matušku i Štědrého a jejich písničky jsem samozřejmě obdivoval i já a na jejich vystupováníjak s Krautgartnerem, tak s Barešem jsem chodíval snad obden. Tehdy jsem bylstudent a měl jsem prázdniny. Přitom mne napadlo, že po vzoru toho pana fotografa tozkusím i já. Sedával jsem na vyvýšené kamenné zídce mezi hledištěm a molem pro módnípřehlídky. Odtud jsem měl pódium s účinkujícími pěkně na dosah, a tak jsem je mohl dobřesledovat i v hledáčku své Flexarety, která byla mým prvním fotoaparátem.Sice se mne snažil z toho místa občas někdo z personálu LVT vystrnadit, aby na ně mohlposadit někoho ze svých známých, ale já jsem se nedal. Už ani nevím, kde jsem našel inspiracik tomu, že jsem si doma vyrobil úhlednou cedulku s nápisem „Tisk“. Když jsem si ji pakna místě svíracím špendlíkem připnul na kapsičku u košile, aby byla dobře vidět, žádnýdotěra si na mne už netroufl. Takhle jsem za dobu, kdy zmínění umělci v programu vystupovali,postupně nafotil několik filmů s desítkami obrázků.132