Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu nemocných s ...

Tabulka VIIEchokardiografická kvantifikace mitrální stenózyVýznamnost MS Lehká – 1. stupeň Střední – 2. stupeň Těžká – 3. stupeňPlocha mitrálního ústí planimetricky (cm 2 ) ≥ 1,5 1,0–1,5 ≤ 1Dopplerovské parametry – barevné mapováníPISA (při Nyquistově limitu 50–60 cm/s) nepřítomna obvykle přítomna vždy přítomna,její absence vylučujevýznamnou MSDopplerovské parametry – pulsní dopplerovské vyšetřeníPlocha mitrálního ústí (cm 2 ) > 1,5 1,0–1,5 < 1Index plochy mitrálního ústí (cm 2 /m 2 ) 1,0–1,5 0,6–1,0 < 0,6Střední diastolický gradient (mm Hg) < 5 5–10 ≥ 10Maximální diastolický gradient (mm Hg) < 7 7–15 ≥ 15PHT (msec) 90–150 150–200 ≥ 200–220Systolický tlak v plicnici (z gradientu < 30 30–50 > 50na trikuspidální regurgitaci – CW (mm Hg)Strukturální parametry Strukturální Strukturální Strukturálníparametry parametry parametryVelikost levé síně – krátká osa (mm)> 60 mmu chronické MSSpontánní echokontrast v LS většinou nepřítomen může být většinou přítomenPISA – proximal isovelocity surface area, PHT – pressure half-time (poločas tlakového spádu), CW – kontinuální dopplerovskévyšetřeníPoznámka: Pro stanovení významnosti vady nemusí všechny parametry splňovat kritéria významnosti současně.Tabulka VIIISkórovací echokardiografický systém mitrální stenózy (Wilkins 1988)Stupeň Pohyblivost cípů Subvalvulární ztluštění Ztluštění cípů Kalcifikace1 dobře pohyblivé cípy, minimální, pouze pod cípy minimální ztluštění jeden okrsekrestrikce pouze cípů 4–5 mm se zvýšenou echogenitouokrajů cípů2 střední a bazální část ztluštění proximální bazální část a bříška mnohočetnécípů pohyblivá 1/3 délky chord cípů normální, okraje hyperechogenní okrskyztluštělé (5–8 mm) omezené na okraje cípů3 cípy se v diastole ztluštění zasahuje až do ztluštění celých cípů hyperechogenitypohybují pouze při bázi distální 1/3 délky chord (5–8 mm) zasahující do středníčásti cípů4 žádný nebo minimální extenzivní ztluštění významné ztluštění extenzivnípohyb cípů v diastole a zkrácení chord přecházející celých cípů hyperechogenitana papilární svaly (> 8–10 mm) většiny tkáně cípůpřed PTMV. Dále je indikována při špatné transtorakálnívyšetřitelnosti. TEE není indikována při běžnékontrole dobře vyšetřitelného pacienta s MS, u kteréhonení plánována intervence ani elektrická verze.Zátěžové echokardiografické vyšetření může zhodnotitvývoj gradientů na mitrální chlopni a tlaků v plicniciv závislosti na námaze.Spiroergometrie s měřením maximální spotřeby kyslíkupři zátěži objektivně hodnotí výkonnost a důsledkymitrální stenózy.Pravostranná katetrizace: Není nutnou podmínkoudiagnostiky mitrální stenózy, je však indikována u pokročilýcha komplikovaných vad se známkami srdečníhoselhání a s podezřením na plicní hypertenzi předkardiochirurgickým řešením. Dále je indikovánau případů, kdy je přítomna diskrepance mezi echokardiografickýma klinickým nálezem.Koronarografie je indikována před operací nebointervencí u mužů nad 40 let, u žen nad 45 let. Dálepak u osob s vysokým rizikem aterosklerózy.Ostatní vyšetření jsou pro diagnostiku mitrálnístenózy méně významná, avšak jsou nutná pro zjištěníkomplikací u pokročilé vady.RTG srdce a plic – ukáže tvar a velikost srdce, chronickéměstnání v malém oběhu, vyloučí plicní příčinudušnosti.EKG a Holterovovo monitorování EKG – vyloučí fibrilacisíní a paroxyzmální fibrilace síní.Přirozený vývojMitrální stenóza s plochou větší než 1,5 cm 2 obvyklenepůsobí klidové obtíže. V přirozeném vývoji významnémitrální stenózy dochází k progresi se zmenšenímmitrálního ústí přibližně o 0,3 cm 2 ročně,avšak ne u všech pacientů (k dispozici je jen velmimálo studií). Desetileté přežívání pacientů bez operaceči intervence činí u zcela asymptomatické mitrálnístenózy 84 %, u nemocných s malými symptomy všakjiž pouze 45 %, u pacientů s limitujícími symptomy je10leté přežití 0–15%. Při vzniku významné plicníCor Vasa 2007;49(7–8):Kardio K 211