č.5 - Maskil

Výběr z tvorby Jaroslava Róny z let 1999–2008 (15 obrazů, 3 plastiky, kresby) představuje od 29. lednado 10. května 2009 Židovské muzeum v Praze v Galerii Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1,(zadní trakt Španělské synagogy), tel. 221 711 553, www.jewishmuseum.cz.Sen si musíte zapsat…Jaroslav Róna – podobenstvíVpolovině 80. let nastoupila generace,jejíž výtvarná tvorba byla ovlivněnanovým uměleckým hnutím známým jako„neoexpresionismus“ či „špatná malba“.Jako jeden z prvních na sebe tehdy upozornilJaroslav Róna (nar. 1957), který vystudovalna Vysoké škole uměleckoprůmyslovév Praze sklářské výtvarnictví, zabývá sevšak také malbou, sochařstvím, grafikou,kresbou, mozaikou, scénickým výtvarnictvím,vitráží apod. Róna se účastnil generačníhodivadelního hnutí Pražská pětka ajejedním ze zakladatelů skupiny Tvrdohlaví,jejíž první vystoupení v roce 1987 se stalonejvýraznější demonstrací nástupu postmodernyv Čechách. Přestože tato skupinanevydala žádný tvůrčí program, bylo už jejízaložení jasným programovým signálemodporu proti zglajšachtovanému ČSVUa normalizačním poměrům. Výběr z tvorbyJaroslava Róny z let 1999–2008 (15 obrazů,3 plastiky, kresby) představuje od 29. lednado 10. května 2009 Židovské muzeumv Praze v Galerii Roberta Guttmanna.Na své první samostatné výstavě v Makromolekulárnímústavu ČSAV v roce 1986představil Róna obsáhlý soubor obrazů natéma mytické prehistorie světa, s motivypradávných příšer, osamělých v pustých krajinácha nesoucích stigma svého zániku.„Byl to objev mýtu a mytického prožívánísvěta, který většina z nás nosí v sobě, aniž sito uvědomujeme. Náměty fascinující dosudnevídanou obludností byly na domácí scéněněco nového, přinášely rovněž nečekanéobnovení působivosti obrazu a tradičnímalby,“ říká kurátor výstavy PhDr. ArnoPařík.V 90. letech se Róna začal zabývat vícesochařskou tvorbou, která se od počátku rozvíjelaneobyčejně svobodně, od neokubistickéhotvarosloví k mašinismu a stylu art-deco20. let. Postupně však převážila koncentracek jednoduchým kompaktním objektům odlévanýmvětšinou do bronzu, které připomínajístavby neznámého původu, modely čipůdorysy pevností, hrobek a rituálních staveb.Vrcholem jeho tehdejší sochařskéKrajina s lodním vrakem, 2008, olej na plátně, 100 x 80 cm, foto Ota Pajertvorby se staly monumentální bronzové plastikyRytíř s drakem (1995) a Sépie (2000)pro zámek Klenová u Klatov. V roce 2001získal Róna první cenu v soutěži na pomníkspisovatele Franze Kafky, který byl dokončena osazen před budovou pražskéhoŽidovského muzea v roce 2003 a získalGrand prix obce architektů.Po roce 2000 se Rónovy obrazy zklidňují,obrazový prostor se postupně sceluje, objevujese v něm lidská postava a s ní se vracíi příběh. Zdá se, že umělec prožívá obdobíjakéhosi klasicismu, které si vynucuje jednotuprostoru, času i děje. Vrací se ke starýmmytologickým tématům, obrazy však nejsoujiž tak dramatické, je v nich více reflexea fantazie. Nadčasová témata se nemění,stále se vracejí úvahy o lidském světě a Vesmíru,o jeho počátku a pravděpodobnýchkoncích. Do popředí vystupuje poněkudchmurná vize současné civilizace, nekonečnýchaglomerací mrakodrapů, táhnoucí se odobzoru k obzoru. Osud města (2008) námukazuje pubertálního ďáblíka, personifikaci16 Únor 2009