č.5 - Maskil

historie➤ větviček. Z řady těchto poměrně obvyklýchvyobrazení vyniká náhrobek Fegele, manželkyMeira z Úsobí, která je pohřbenav Humpolci. Náhrobek, jehož text je těžkočitelný, pochází pravděpodobně z 80. let18. století a je opatřen reliéfem dvou heraldickypojatých monumentálních postav orlů,obr. 13.Obr. 13 Humpolec, okr. Pelhřimov, židovský hřbitov,náhrobek Fegele, manželky Meira z Úsobí, 80. léta18. stoletíNepříliš časté je užití motivu ptáčkav dalších významech. Holub značí osobnímužské jméno Jona na náhrobku Staréhožidovského hřbitova v Praze (Jona, synJuzpy Ippena, 1675) a v Brandýse nadLabem (Jona Janowitz, syn Juzla, 1819).V Chodové Plané je znamením pro rodinnéjméno Vogel (náhrobní kameny matky Mirjama syna Ignaze Vogelů 1854 a 1856).KvětinaŽenskými jmény, výstižně charakterizovanýmina náhrobcích, byla jména Blimele –květina nebo Rejzl – růže. Na náhrobcíchČech a Moravy se vyskytuje zejména v 1.polovině 19. století např. v Pohořelicích,Ivančicích, Tovačově, Mladé Vožici, Libochovicích.V různých podobách vždy se stejnýmobsahem sděluje a upozorňuje na křehkost,případně mladý věk a půvab zemřelé.Od německé varianty osobního jména Rosavzniklá příjmení, např. Rosenzweig, používajípodobných motivů (Zběšičky). ProJocheved Rosenzweig ve Veselí na Moravěvznikl pozoruhodný a originální náhrobek vetvaru růže pocházející z roku 1896.Kromě těchto poměrně frekventovanýchmotivů typických pro ženské náhrobkya jednoduchých ve svém významu se vyskytujíi vyobrazení méně častá, která vycházelaz hluboké znalosti biblických příběhů a jejichkomentářů. Zpodobnění jmen na náhrobcíchbyla založena na komplikovanějšímobsahu, který vystihoval charakteristickévlastnosti a činnosti některých biblickýchpostav a upozorňoval na stejné vlastnostiu zemřelého. Příkladem pro ženské jménoMirjam je reliéf studny na náhrobku MirjamFranklové z roku 1832 v Ivančicích, obr. 14.Biblická Mirjam, sestra Mojžíšova a Aronova,je spojována s dostatkem vody běhemputování Židů pouští poté, co vyšli z Egypta.Po její smrti následovalo katastrofální suchov důsledku nedostatku této životadárné tekutiny(Nu 20:1–2).Tato skutečnost se promítla do symbolikynáhrobku Mirjam Franklové, která se ztotožnilase svou biblickou předchůdkyní stejnéhojména. Studna je zároveň v náhrobnímtextu připodobněna ke stromu života – ecchajim – vyjadřujícímu učení Tóry, z nížzemřelá ze svého života čerpala.Obr. 14 Ivančice, okr. Brno-venkov, židovský hřbitov,náhrobek Mirjam manželky Eliezera Frankla, 1832FIGURÁLNÍ MOTIVYFigurální motivy lidských postav jsouspecifikou Starého židovského hřbitovav Praze, kde jsou doloženy zejména ženskýmipostavami na náhrobcích mladýchneprovdaných dívek. Tento motiv se sporadickyobjevuje i na dalších hřbitovech (Švihov,Brandýs nad Labem, starý olšanskýhřbitov na Žižkově). V ojedinělých případechjsou známy na starém hřbitově i dalšífigurální náměty: rodinné jméno Teomim(blíženci) vystihuje reliéfní zobrazení dvouchlapců-dvojčat, vyobrazení Adama a Evypřipomíná jméno zemřelé Chavy. Zcela výjimečnávýzdoba je na tumbě rabína AharonaŠimona Spiry, který zemřel roku 1679 ponespravedlivém soudu a věznění. Není jižsymbolem, ale přímým zobrazením tohotovýznamného rabína, jehož podobiznu jehotumba nese.V mimopražských náhrobcích jsoudochovány další motivy, v pražském prostředíneznámé či nedochované. ZcelaObr. 15 Police, okres Třebíč, židovský hřbitov, náhrobekMošeho Cvi Hirschkrona, 1842, detailObr. 16 Šafov, okr. Znojmo, židovský hřbitov, náhrobekJosefa Jaakova, syna Šeloma Kolmana, 1843,detailunikátní náhrobní kámen Mošeho CviHirschkrona v Polici (1842), archaickéhopravoúhlého tvaru, je opatřen motivempostavy Mojžíše s deskami Desatera v ruce,obr. 15. Za případnou předlohu k tomutovyobrazení lze považovat podobné téma:postavu Mojžíše, který se s protilehloupostavou Arona vyskytuje často na titulníchstranách rukopisů nebo tisků. Kámen nahřbitově v Polici zdůrazňuje skutečnost, žeje zde pohřben Moše, jmenovec biblickéhoMojžíše plnící přikázání dané Tórou.Dalším mimořádně zajímavým figurálnímmotivem je vyobrazení spícího Jákobase žebříkem a anděly, které představujejeden ze stěžejních momentů v životě biblickéhoJákoba (Gn 28:11–13): „…Vzal jedenz kamenů, které na tom místě byly… a natom místě ulehl. Měl sen: Hle, na zemi stojížebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům,a po něm vystupují a sestupují poslové Boží.Nad ním stojí Hospodin a praví: Já jsemHospodin, Bůh tvého otce Abrahama a BůhIzákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvémupotomstvu.“ Náhrobek náleží Josefu Jaakovovi,synovi Šeloma Kolmanna ze Šafova,kde byl pohřben roku 1843, obr. 16. Podobnějako u náhrobku Mirjam neboMošeho vystihuje osobnost zemřelého srovnánímse závažným a zlomovým momentemživota jeho biblického jmenovce.◗ Text a foto Iva SteinováŠvat 5769 5