Bakalářská práce - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Hruška (2002) doplňuje, že vnitropodnikové písemnosti nemají sloužit pouze k účelusplnění povinností daných legislativou. Mohou (a měly by!) být především nástrojemzkvalitnění vnitřního řízení účetní jednotky. To se následně promítne do průhlednější,srozumitelnější a jednodušší vnitřní (bez ohledu na to, zda ve firmě působí vnitřníkontrolor či auditor) i vnější kontroly. Následně pak mohou posloužit ke zlepšení,zprůhlednění či zjednodušení auditu nebo daňové kontroly. Management může správněformulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Naplňovánímlitery této písemnosti lze předejít obavám, že operace, které jsou jejím obsahempopsány, budou uskutečňovány neorganizovaně, zmateně nebo zbytečně. Pak postačíprovádět namátkové kontroly, zda průběh případu odpovídá stanoveným pravidlům.1.2 Právní úprava účetních vnitropodnikových směrnicZákladní pravidla účetnictví jsou vymezena zákonnou úpravou. Při výčtu legislativníchúprav lze tato pravidla seřadit podle významu následovně:1 - Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů2 - Vyhláška pro podnikatele č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů3 - České účetní standardy vymezující účetní metodiku dle konkrétních typů účetníchjednotek (nejsou sice závazné, ale pokud budeme respektovat postupy v nich uvedené,neměli bychom se dostat do rozporu se zákonem a vyhláškami)Je třeba konstatovat, že pokud zákon stanoví vydání vnitřního předpisu(vnitropodnikové směrnice), nemůže být účetnictví považováno za správné, jestližetakováto směrnice není vydána. Rozhodující jsou samozřejmě konkrétní podmínkyúčetní jednotky. Naprosto odlišné situace nastávají u drobných podnikatelů, kteří bezvětších problémů vše rozhodují sami a rychle nebo u velkých jednotek se složitýmiorganizačními strukturami, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi,pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti.11