Bakalářská práce - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Potřeba vnitropodnikových směrnic by měla vyplývat z vnitřní potřeby každé účetníjednotky, která si jejich tvorbu přizpůsobí konkrétní činnosti, situaci a používanýmpostupům. Není totiž možné vypracovat absolutně jednotný vzor vnitřních směrnic,který by se dal použít stejně v každé organizaci.Jak již bylo řečeno, podstatným je obsah vnitropodnikových směrnic. Obvykle toznamená stanovení metodiky postupu a určení osob, které budou odpovídat za jejichdodržování, osob odpovědných za udržování směrnic v aktuálním stavu, rozsah a dobujejich platnosti a určení odpovědnosti za kontrolu jejich dodržování. Je třeba, aby tytosměrnice nezůstaly pouze na papíře, ale aby byly živým dokumentem, podle kterého jepostupováno, který je pro pracovníky vodítkem v situacích, kdy potřebují znát, jak jev účetní jednotce pro určitý případ řešen metodický postup a je-li zjištěno, že potřebnýpostup dosud neupravují, musí být zajištěno jejich doplnění nebo provedení případnéobměny, pokud již nevyhovují.Kovalíková (2008) doporučuje, aby byla většina směrnic sestavena minimálně ze dvoučástí. V první obecné části je vhodné uvést předpisy, na základě kterých je směrnicevytvořena, a současně je užitečné uvést i určitou citaci příslušných předpisů. To z tohodůvodu, aby každý, kdo v účetní jednotce bude postupovat podle příslušné směrnice,měl tyto citace uvedené přímo a nemusel je pracně vyhledávat. Pokud budou citacevztahujících se předpisů uvedeny přímo v konkrétní směrnici, pochopí každý mnohemlépe její smysl a zároveň i důvod, proč je daná směrnice vytvořena.Druhá část se má týkat již konkrétního postupu v účetní jednotce. Není na škodupřipomenout, že nikdy by směrnice neměla být pouze obecným konstatovánímprávních předpisů.Kovalíková (2008) též upozorňuje na skutečnost, že určité vnitřní směrnice by mělamít vytvořena i fyzická osoba – podnikatel, a to za předpokladu, že je účetní jednotkou,samozřejmě v rozsahu upraveném podle činnosti svého podnikání.17