Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje

Další zajímavostí je, že u některých tunelů byl na obtíž v pracovním prostředí, krom tmy a vlhka, i průvan. Tam, kde to provoz umožňoval,
byla dokonce instalována vrata na portálech, která se otevírala až před průjezdy vlaků.
Opravy a rekonstrukce mostů
Členitý terén s horskými údolími i několika řekami byl důvodem pro stavbu mnoha mostů (všechny, stejně jako tunely, byly postaveny
v období 1858 –1859) a nepočítaně opěrných a zárubních zdí. Nezbytná oprava nebo zesílení po 100–150 letech byla nutná a s odstupem
doby můžeme konstatovat, že převážně v 60. letech bylo provedeno mnoho záslužných akcí.
Uveďme ty nejvýznamnější, zase převážně provedené podnikem SSŽ:
Na pardubické trati, a nejen na ní, byla značná typizace mostů a viaduktů s podobou kamenných klenbových konstrukcí, což také výrazně
ovlivnilo technologie i potřeby oprav – od sanací přes demolice a náhrady, byť třeba jen propusty. V době stavby těchto objektů bylo
zvykem, že tam, kde to terén nabízel, i jednoobloukové uspořádání plnilo funkci kromě převedení vod i možnost mimoúrovňového
vykřížení cest.
Jedním z příkladů úplné výměny byla oprava viaduktu v Bělé u Staré Paky, kde stav spodní stavby zapříčinil, že část viaduktu byla
nahrazena ocelovou konstrukcí, kterou nakonec zajišťovaly SSŽ. Most patří k největším, délka je cca 90 m, je tvořen dvěma poli v oblouku
ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou 2× 30 m, výška spodní stavby je cca 15 m a krajní opěra na straně Staré Paky je
atypická s vylehčovací klenbou světlosti I cca 10 m.
most v Bělé u Staré Paky
Sychrovský viadukt
107 025