23.11.2017 Views

Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Pokusme se charakterizovat meziválečné období na ú<strong>ze</strong>mí <strong>Libereckého</strong> <strong>kraje</strong>: první republika měla jiné priority a dopravní proudy, než<br />

měla monarchie. Osa Berlín – Vídeň zmi<strong>ze</strong>la, a Liberecko tak již nebylo na hlavních trasách <strong>železnic</strong>e a začalo zaostávat.<br />

Na rozdíl od zahájené kampaně zdvojkolejňování a modernizace hlavní sítě, včetně nových tratí směrem na Slovensko, zde nastal útlum<br />

a síť byla spíše jen udržována místními zlepšeními. Investice zde byly cíleny do vlastního provozu lokomotiv a vozů, nikoli do tratí.<br />

A průmyslový charakter byl znát na rostoucím počtu vleček, od těch velkých u továren, cukrovarů, pivovarů až po krátké různých<br />

<strong>ze</strong>mědělských sdružení a družstev, v této době převažovalo hlavně zásobování uhlím.<br />

Jeden moderní prvek se však přece i zde objevil. Byla to motorizace, tj. zavádění motorových vozů. Přestože jsme si na začátku řekli, že<br />

provoz–vozidla zde nebudeme popisovat, nyní učiníme výjimku, přece jenom je to spojeno s kolejemi. Soukromá Frýdlantská okresní<br />

dráha (FOD) již v roce 1928 zkoušela motorák M120.3 vyrobený Tatrou Kopřivnice. Po dobrých zkušenostech, už po <strong>ze</strong>státnění, sem byl<br />

v roce 1931 dodán motorový vůz M244.001 vyrobený v České Lípě. A proč se o tom zmiňujeme? Po komisionální prohlídce a zkušební<br />

protokolární jízdě byla na dobře udržované trati bez dalších úprav zvýšena rychlost pro tato lehká vozidla z původních 25 na 40 km/hod.,<br />

čímž došlo ke zjednodušení a zrychlení obratů na konečné, výtopenské služby a <strong>ze</strong>fektivnění. Jak nás to nutí porovnávat se situací na<br />

regionálních tratích v dnešní době? A co víc, původně to byl ekonomický zájem soukromé dráhy, tedy výsledek již tehdy konkurenčního<br />

prostředí, o jehož velkém významu pro dráhu se zadavatelům ani nesnilo. Motorizace totiž také poprvé prokázala své výhody ve vztahu ke<br />

stavbám. Menší nápravové tlaky, opotřebení svršku a zá<strong>ze</strong>mí výtopen související se zauhlováním, vodou atd. Moderní vozidla tak vlastně<br />

tehdy napomáhala i stavařině (podobně dnes mluvíme o výhodách lehké příměstské <strong>železnic</strong>e).<br />

Již v listopadu 1926 byla vedena souběžná autobusová linka z Jindřichovic pod Smrkem do Frýdlantu, v roce 1927 byla vydána další<br />

licence a zahájen provoz autobusů z Nového Města pod Smrkem do Raspenavy. Jak je to poučné, že má-li být obecně dráha<br />

konkurenceschopná, musí být lepší ve většině kritérií. Jak je to aktuální právě zde, i pro dnešní dobu.<br />

Služebně se jednalo o složitější oblast hradeckého ředitelství, do Sudet<br />

bylo překládáno mnoho pracovníku z vnitro<strong>ze</strong>mí, a to <strong>ze</strong>jména od<br />

Hradce Králové. Navíc na ú<strong>ze</strong>mí <strong>Libereckého</strong> <strong>kraje</strong>, konkrétně severně<br />

od Turnova, zůstával velký podíl německých občanů, a tím také<br />

pracovníků dráhy. Nedobré důsledky pak byly znatelné v těsném<br />

období před okupací.<br />

motorový vůz M 244.001<br />

033

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!