KNIHKUPEC 05
Listopadové vydání magazínu Knihkupec tradičně přináší nejdůležitější informace z knižního světa. Rozhovor s bestselleristou Robertem Bryndzou, s generálním ředitelem Albatros Media Václavem Kadlecem a s dalšími osobnostmi. Vedle řady recenzí a knižních tipů na vás čeká pravidelný přehled knižních novinek předposledního měsíce roku.
Listopadové vydání magazínu Knihkupec tradičně přináší nejdůležitější informace z knižního světa. Rozhovor s bestselleristou Robertem Bryndzou, s generálním ředitelem Albatros Media Václavem Kadlecem a s dalšími osobnostmi. Vedle řady recenzí a knižních tipů na vás čeká pravidelný přehled knižních novinek předposledního měsíce roku.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
10<br />
ROZHOVOR<br />
Odvážným<br />
a šílencům<br />
štěstí přeje<br />
autor: Martina Vlčková<br />
foto: Kateřina Sýsová<br />
Je jí teprve osmadvacet a už má na kontě několik úspěšných<br />
projektů i ocenění Osobnost mladé české fotografie. Kateřina<br />
Sýsová ráda pracuje se stylizací, vtipem a kýčem, ale zajímá<br />
ji i normální život a všechno, co k němu patří. Ve své zatím<br />
poslední knize s názvem Aby po nás něco zůstalo mapuje<br />
osudy patnácti novodobých zámeckých pánů.<br />
Jaký je to pocit, držet v ruce svoji<br />
knížku a listovat jí?<br />
Poprvé jsem ji viděla v knihkupectví,<br />
což je zážitek sám o sobě. Člověku se<br />
trochu zvedne tep… A zároveň vnímá<br />
zvláštní radost i smutek zároveň – na<br />
knížce jsem společně s kolegyní Annou<br />
Novotnou pracovala tři roky a investovala<br />
do ní spoustu času a energie.<br />
A ty se teď zhmotnily, což je skvělý<br />
pocit, ale zároveň trochu smutný, že už<br />
to skončilo.<br />
A jak k tomu došlo, že jste si jako<br />
téma vybrala zrovna zámecké pány?<br />
To téma si mě našlo samo. Několik let<br />
jsem se věnovala čistě inscenované<br />
a módní fotografii, a najednou jsem<br />
zase dostala chuť dotknout se reality.<br />
Zprvu jsem hledala nějaké velké téma,<br />
které by mě oslovilo, ale marně. A pak<br />
jsem jednoho vyrazila na návštěvu<br />
k rodičům, kde byl shodou okolností<br />
i kamarád mojí sestry. Povídali jsme<br />
si o životě a z něho najednou vypadlo:<br />
„Pojeďte se mnou k fotrovi na zámek…“<br />
To probudilo můj zájem i fantazii. Hned<br />
jsem si začala představovat naleštěnou<br />
pohádkovou stavbu, takové to zlato,<br />
stříbro a drahé kamení, a těšila se na<br />
zámeckou romantiku.<br />
Jak vypadala realita?<br />
Zámek nebyl ve stavu, jako by vypadl<br />
z literatury, ale zato zámecký pán!<br />
Ten připomínal typického hrdinu<br />
Hrabalových próz. Rozšafně nás přivítal<br />
a začal nás provázet po svém sídle.<br />
Zvenku vypadalo nádherně, ale uvnitř<br />
totální mišmaš – některé místnosti<br />
byly zabydlené, jiné zely prázdnotou,<br />
další připomínaly strašidelnou ruinu.<br />
Ale to nebylo to hlavní. Nešlo o to,<br />
v jakém stavu se zámek nacházel, ale<br />
co dělal s jeho majitelem. A z toho<br />
našeho vyzařovala neuvěřitelná radost<br />
a pohoda. I kdyby mu střecha padala<br />
na hlavu a pršelo do postele… Prostě<br />
našel smysl svého života, místo, kde se<br />
cítí naplněný a šťastný. Reálný zámek<br />
se v něčem stal vzdušným, a ten<br />
vzdušný reálným. A to mě zaujalo.<br />
Začala jsem se o to intenzivně zajímat<br />
a zjistila jsem, že podobných nadšenců<br />
existuje spousta.<br />
Už od začátku jste věděla, že<br />
o zámeckých pánech chcete<br />
napsat knížku?<br />
Přiznávám se, že mi to problesklo<br />
hlavou, ale spíš mě to zajímalo z fotografického<br />
hlediska. Začala jsem<br />
zámecké pány vyhledávat, mluvit<br />
KATEŘINA SÝSOVÁ (28)<br />
Česko-německá fotografka<br />
a publicistka. Vystudovala žurnalistiku<br />
na FSV UK, fotografii<br />
na Institutu tvůrčí fotografie<br />
Slezské univerzity v Opavě a teorii<br />
a dějiny umění na UMPRUM.<br />
Stěžejním předmětem její<br />
tvorby je inscenovaná fotografie,<br />
cíleně pracuje s fotografickým<br />
vtipem a kýčem. V minulosti<br />
se podílela na knize Rozhovory<br />
na hraně zítřka a fotograficky<br />
ilustrovala básnickou sbírku<br />
Zastaveni. Letos na jaře získala<br />
ocenění Asociace profesionálních<br />
fotografů a to v kategorii<br />
Osobnost mladé české fotografie<br />
do 30 let za rok 2020.<br />
V polovině října vyšla knížka<br />
Aby po nás něco zůstalo, kterou<br />
napsala společně s Annou<br />
Novotnou. Momentálně chystá<br />
projekt s názvem Kukbuk, který<br />
se týká české gastronomie.<br />
s nimi, fotit je a postupně se mi dařilo<br />
odkrývat spoustu příběhů. A tak jsem<br />
projekt ukázala lidem z nakladatelství<br />
Práh, kteří z něj byli nadšení. Zatímco já<br />
jsem si představovala, že by světlo světa<br />
mohla spatřit malá publikace, oni se<br />
nadchli pro velkou, což se ukázalo jako<br />
správná cesta. Zpověď má 450 stránek,<br />
ale to téma zdaleka není vyčerpané.<br />
Povídat by se dalo do nekonečna,<br />
protože zámeckých pánů jsou desítky,<br />
ne-li stovky.<br />
Podle čeho jste vybírala těch patnáct,<br />
které jste do knihy zařadila?<br />
Jednou z podmínek bylo, aby nešlo<br />
o příslušníky šlechtického stavu, kteří<br />
budovy získali jako přímé dědictví či<br />
v restituci. Hledala jsem v uvozovkách<br />
obyčejného člověka, jenž si prostě<br />
místo chalupy pořídí zámek. V tom
Change language