KNIHKUPEC 05
Listopadové vydání magazínu Knihkupec tradičně přináší nejdůležitější informace z knižního světa. Rozhovor s bestselleristou Robertem Bryndzou, s generálním ředitelem Albatros Media Václavem Kadlecem a s dalšími osobnostmi. Vedle řady recenzí a knižních tipů na vás čeká pravidelný přehled knižních novinek předposledního měsíce roku.
Listopadové vydání magazínu Knihkupec tradičně přináší nejdůležitější informace z knižního světa. Rozhovor s bestselleristou Robertem Bryndzou, s generálním ředitelem Albatros Media Václavem Kadlecem a s dalšími osobnostmi. Vedle řady recenzí a knižních tipů na vás čeká pravidelný přehled knižních novinek předposledního měsíce roku.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
12<br />
Předmluvu ke knize vám napsali<br />
dva příslušníci starých šlechtických<br />
rodů – Constantin Kinský a Karel<br />
Schwarzenberg. Bylo složité je získat?<br />
Vůbec ne. Prostě jsme je oslovily,<br />
vysvětlily, o co jde, a jim se to zalíbilo.<br />
Pan Kinský se stará o zámek Žďár nad<br />
Sázavou, pan Schwarzenberg jich<br />
během svého aktivního života spravoval<br />
hned několik. Podle nich je to zajímavá,<br />
ale často i velmi frustrující práce, která<br />
ovšem na konci přináší velkou radost.<br />
Oba své majetky zdědili, tudíž to pro ně<br />
byl závazek a povinnost, kdežto hrdinové<br />
naší knížky se do té nekonečné práce<br />
pustili, i když nemuseli. A to oba pánové<br />
velmi obdivují, což dali najevo ve svých<br />
předmluvách. Jsem moc ráda, že je<br />
v knížce máme.<br />
A co jste si ze setkání s novodobými<br />
zámeckými pány odnesla vy osobně?<br />
To, co jsem viděla už na té první návštěvě<br />
– dokázat si plnit přání, přestože působí<br />
jako utopická. Někteří si pořídili ruinu, na<br />
kterou si ještě museli půjčit. Ale tím to<br />
neskončilo, ta ruina je jako perpetuum<br />
mobile – opravíte střechu v jednom<br />
křídle a než ji stihnete dodělat na druhé<br />
straně zámku, tak vám začne zase pršet<br />
do toho prvního křídla. Člověk musí<br />
být blázen, když se do něčeho takového<br />
pustí, ale ukazuje se, že odvážným<br />
a šílencům štěstí přeje. Mnohým<br />
se doopravdy podařilo nebo daří ty<br />
zchátralé budovy zachraňovat, což musí<br />
být nádherný pocit. Je to velmi krásné<br />
a romantické. A promítá se tam i trochu<br />
krasosmutnění, třeba touha vrátit čas.<br />
Umíte si sama sebe představit na<br />
jejich místě?<br />
Obávám se, že ano… Vnímám to<br />
jako návrat ke kořenům, k nedokonalosti,<br />
která je naprosto přirozená.<br />
A to se mi líbí. Je tedy možné, že si<br />
mě jednou nějaký smutný zapomenutý<br />
zámek najde. Víte, ono to<br />
není tak, že by se ti lidé plácli do<br />
kolen a šli si koupit nějakou starou<br />
budovu. Skoro ve všech případech<br />
si je našla sama. Jeden zámecký<br />
pán mi vyprávěl, že se jednou<br />
pohádal a celý rozzuřený sedl za<br />
volant a jel pryč. No, a najednou mu<br />
vstoupil do cesty zarostlý zámek…<br />
Ještě několikrát se k němu vrátil,<br />
a pak ho koupil. Jak to pokračovalo,<br />
se dozvíte v naší knize.<br />
Mají zámečtí pánové ještě něco<br />
společného?<br />
Řekla bych, že kramářství, což má<br />
několik důvodů. Na jednu stranu<br />
je tu touha zachraňovat nejenom<br />
staré budovy, ale i staré věci. Na<br />
stranu druhou se takový zámek<br />
s desítkami prázdných komnat<br />
musí taky nějak zaplnit. V knize<br />
najdete příběh pana Jiřího Češky,<br />
který se stará o zámek Zbenice<br />
a je zároveň restaurátor. Doma<br />
má obrovskou sbírku různých věcí,<br />
nejvíce si ale potrpí na staré hodiny.<br />
Některé jsou rozbité, ale on se jich<br />
nezbavuje, protože podle jeho<br />
názoru jde opravit úplně všechno.<br />
Jiný zámecký pán má zase sbírku<br />
keramických erotických sošek.<br />
Letošní rok byl pro vás víc než úspěšný<br />
– nejenom, že vám vyšla knížka, ale<br />
také jste získala cenu Asociace profesionálních<br />
fotografů. Jak se cítíte coby<br />
osobnost mladé české fotografie?<br />
Samozřejmě mi to ocenění udělalo<br />
radost. Ale přiznám se, že nejšťastnější<br />
jsem, když jsem naplno ponořená do<br />
nějakého projektu. To mě baví a naplňuje.<br />
Momentálně připravuji knížku<br />
s názvem Kukbuk, což je napůl kuchařka,<br />
napůl ironický průvodce českými zvyky<br />
a stolováním. Češi ironii a černý humor<br />
milují, což se odráží ve všech oblastech,<br />
i v jídle. Která jiná země má třeba Katův<br />
šleh? A nebo kuře na paprice, které jsem<br />
vyfotila opravdu jako kuře na paprice.<br />
Neznamená to, že se tomu vysmívám, je<br />
to taková hra, žonglování se slovy i motivy.<br />
Doufám, že čtenáře pobaví a že jim<br />
bude chutnat.<br />
Co dalšího vás baví, a není to práce?<br />
Ráda chodím na procházky se svým<br />
psem. Je to italská ohařka a jmenuje<br />
se Bonifác, což bez ohledu na pohlaví<br />
považuji za nádherné jméno. Musím<br />
říct, že mi zlepšila život – po dlouhých<br />
hodinách u počítače se totiž musím<br />
zvednout a jít se s ní proběhnout. Hýbu se<br />
a ještě si krásně vyčistím hlavu. Psa jsem<br />
si dlouho přála, ale pořád na něj nebyla<br />
ta pravá chvíle. A pak jsem si na základě<br />
jedné události uvědomila, že některé věci<br />
nechci odkládat. Všichni máme na světě<br />
vyměřený čas a jen na nás záleží, jak ho<br />
naplníme. A také bychom se měli starat<br />
o to, aby po nás něco zůstalo…<br />
ABY<br />
PO NÁS<br />
NĚCO<br />
ZŮSTALO<br />
Práh, 679 Kč, již vyšlo<br />
ZPOVĚĎ<br />
NOVODOBÝCH<br />
ZÁMECKÝCH<br />
PÁNŮ<br />
ANNA<br />
NOVOTNÁ<br />
KATEŘINA<br />
SÝSOVÁ<br />
PRÁH
Change language