contact_office_magazine_#28_czech

Vydání 28
Vítejte ve věku (uměle)
inteligentní kanceláře.
Open units namísto open space.
Konference o klimatu v kanceláři.
Sedí se vám pohodlně? Vstaňte!

ŘRíkáte AI? Nezapomenňte
na EQ!
Z pojmů jako „robo-poradce“, „big data“ nebo „umělá
inteligence“ bývá mnoho lidí v rozpacích. Proč? To zjistíte
v nejnovějším vydání našeho časopisu věnovaném tématu digitalizace
versus emoční inteligence (EQ). Postupná implementace
umělé inteligence (AI) do každodenní kancelářské práce
totiž může přinést netušené příležitosti.
Souvisí s tím však otázka, zda nám lidem vůbec ještě zůstaly
nějaké schopnosti, ve kterých předčíme stroje. Více se dozvíte
na straně 8.
V článku „Otevřené jednotky namísto open space“ vám
představíme inovativní kancelářské koncepty, které lze ideálně
přizpůsobit potřebám zaměstnanců digitální éry. Jelikož kvalita
práce založené na aktivitě nezávisí pouze na dobré pracovní
atmosféře, ale také na správné klimatu kanceláře, svolali jsme
na 13. stranu „konferenci o klimatu v kanceláři“. Ukážeme
vám, co všechno musíte mít na paměti, aby se ve vaší kanceláři
doslova a do písmene dobře dýchalo.
A protože naše láska ke kancelářím prochází také žaludkem,
zaměříme se na starou – i když ne všude dobrou – kantýnu.
Dávno už to není jen místo určené akorát k naplnění žaludku,
což dobře vědí například u našeho klienta Koenig & Bauer
AG. Zdejší inspirativní kantýna slouží i jako prostor pro domlouvání
schůzek či k relaxaci.
Vítejte v době (uměle) inteligentní kanceláře .............................. 04
Lidské schopnosti versus umělá inteligence ................................ 08
Open units namísto open space .................................................. 10
Konference o klimatu v kanceláři ................................................ 13
Referenční projekt: Koenig & Bauer AG ....................................... 14
New work: new break ................................................................. 16
Pár tipů pro každodenní život v kanceláři ................................... 19
Kanceláře celého světa: ředitelství Uber v Hongkongu ................ 20
What´s on your desk, schneider+schumacher? ........................... 23
Nová efektivita ............................................................................ 24
Showroom ................................................................................... 26
Inspirace a zvědavost je naše druhé jméno. Proto jsme navštívili
jsme ředitelství společnosti Uber v dalekém Hongkongu a
také jsme vrhli zvědavý pohled na pracovní stůl frankfurtské
architektonické kanceláře schneider+schumacher. Zaručujeme
vám inspirativní čtení!
Markus Wiesner
Vydavatel: Wiesner-Hager Möbel GmbH, Linzer Straße 22, A-4950 Altheim, T +43/(0)7723/460-0, altheim@wiesner-hager.com, www.
wiesner-hager.com, thinknewwork.com; Design/Editace: Wiesner-Hager, plenos creative; Zlom: plenos creative, plenos.at; Autor: Wojciech
Czaja; tiskové chyby vyhrazeny; 05/2019.
2 contact
contact 3

Kancelářské koncepty
Vítejte ve
vku (umle)
inteligentní kanceláe.
Umělá inteligence si dlouhodobě propracovává cestu do každodenního kancelářského života. Ovšem
pozor: podle expertů se musíme mít na pozoru, abychom v průběhu narůstající digitalizace nezapomínali
na vpravdě lidské dovednosti spojené s komunikací a emocionálními kompetencemi. Jedno totiž
vyžaduje druhé. Nakonec se musíme ptát sami sebe: jaký má toto všechno vliv na podobu našeho
pracoviště?
„Jak vám mohu
pomoci?“ ptá se
Robert. „Dobře.
Ukážu vám podrobný
plán pilíře
5.3 v druhém
podzemním
patře garáže.“
Sotva se nákres
plánu otevře,
vychází najevo,
že pozinkovaný
ocelový stěnový
nárazník na pilíři
vykazuje výrobní
vadu a z toho
důvodu byl namontován
špatně. „Okamžitě
do konstrukční kanceláře
odesílám chybovou zprávu
spolu s náhledy opatřenou vaším
digitálním podpisem. Mám objednat
náhradní díl? Dobře. Objednávám tedy
náhradní díl stěnového nárazníku pro pilíř
5.3 ve druhém podzemním patře garáže.
Termín dodání 10 pracovních dnů. Mohu vám
ještě nějak pomoci?“
Robert má na sobě tyrkysovou kombinézu a na hlavě
oranžovou ochrannou helmu. Na tváři má neodolatelný
úsměv jako z reklamy na zubní pastu a jeho
příjemný vřelý hlas připomíná audioknihu. „Robert
je náš nejnovější vynález pro usnadnění výroby,
montáže a servisních procesů na stavbě,“ říká Benjamir
Schwärzler, výkonný ředitel vídeňské společnosti
Tablet Solutions, který je zároveň
zakladatelem společnosti a autorem
digitálního asistenta
WorkHeld, na kterého
dnes spoléhají takové
společnosti jako
Siemens, Daimler či
rakouský výrobce
lanovek Doppelmayr.
„Díky Robertovi
nemusí
pracovníci na
stavbě nic zapisovat
ani
hlásit,
takže řešení nedostatků probíhá mnohem rychleji
a účinněji než kdy předtím. Zároveň to znamená,
že se během stavby můžeme vyhnout různým
komunikačním třenicím a ztrátám.“ Kromě řešení
problémů zahrnují schopnosti systému WorkHeld
oblasti jako aplikace potahového materiálu, systémový
management, logistika výrobních prostorů, servis
zařízení, zaznamenávání času a nákladů či jakoukoliv
formu automatických záznamů ze stavby či v rámci
facility managementu. Podle výrobce se systém díky
umělé inteligenci dokáže sám učit. Nevyhnutelně nás
ale napadá: nenahradí náhodou jednou Robert lidské
pracovníky?
Experti se domnívají, že díky umělé inteligenci (AI)
zaznamená Rakousko v roce 2025 dodatečnou produkci
v hodnotě zhruba 48 miliard Eur a přidanou
hodnotu ve výši zhruba 38 miliard Eur. „Klíčovými
vlastnostmi chytré továrny budou viditelnost a konektivita,“
tvrdí Roland Sommer, výkonný ředitel platformy
Industry 4.0, kterou v roce 2015 založili s cílem co
nejlépe využívat nové technologické digitální inovace
a společensky udržitelným způsobem ovlivňovat
změnu, kterou jejich zavádění přinese. „Zaměstnanci
mají kdykoli přístup k harmonogramům, datům o
kvalitě, skladovým záznamům a změnám v poptávce.
Jednotlivá oddělení společnosti lze elektronicky
snadno propojit a na základě spolupráce se zvyšuje
produktivita a efektivita.“
Jakmile ovšem zazní pojem „umělá inteligence“,
spousta lidí se vyděsí. Podle jisté studie provedené
v Německu má 41 % zaměstnanců obavy, že lidstvo
nepřežije nástup umělé inteligence, 25 % se obává, že
je inteligentní digitální systémy připraví o práci a 17 %
má za to, že je ohroženo jejich soukromí. „Strach, že
svět ovládnou roboti či že digitální systémy připraví
lidstvo o práci, je založen na nejistotě ze všeho nového,
což provází v podstatě veškerou inovaci,“ píše německý
podnikatel a expert německé sociální demokracie pro
střední podnikání Harald Christ v komentáři pro list
Handelsblatt. „Když vynalezli železnici, měli tehdejší
experti za to, že při rychlostech převyšujících 30
km/h hrozí lidem duševní poruchy. Dokonce i auta
se zpočátku setkávala s nepřátelstvím. Na konci 19.
století vyděšení lidé rozkopávali silnice nebo přes ně
natahovali dráty, aby zamezili rozvoji těchto motorových
kočárů.“ Ovšem viděno zpětně žádný vynález
dosud nevedl ke katastrofě, nezhoršil kvalitu našeho
života a nevedl ani k masové nezaměstnanosti.
4 contact contact 5
© Shutterstock

Kancelářské koncepty
Abychom toho ovšem z právě probíhajících změn
vytěžili pro lidstvo co nejvíce a nezadělali si na
problémy, musíme mít toto téma dobře prozkoumané
a promyšlené. „Nejdůležitější je setřít z pojmů
digitalizace a umělá inteligence určitý negativní nános
a naučit se vnímat tento posun jako příležitost a
pomoc,“ tvrdí vídeňská pracovní psycholožka Bettina
Wegleiterová. „Umělá inteligence by v ideálním
případě měla převzít rutinní činnosti, které se nikomu
nechce dělat: organizování, komerční záležitosti,
kontroly čísel a podobně. Lidé se tak osvobodí pro
mnohem efektivnější a kvalifikovanější práci v rámci
organizace. Nicméně ano, samozřejmě vám v tomto
ohledu nezbyde než plavat s proudem. Pokud se k tomuto
trendu nepřipojíte, dříve nebo později ztratíte
kontakt.“ Tato myšlenka koresponduje i s názorem
Guida Zimmermana, hlavního ekonoma Landesbank
Baden-Württemberg (LBBW): „Největší problém
nebude ten, že by nám měla práce dojít, ale že se změní
její charakter, a proto je důležité včas tomu přizpůsobit
naše chování.“
Největší změny můžeme očekávat především v sektoru
technologií, médií a telekomunikace nebo
v odvětví finančních technologií. Již dnes značnou část
investičního poradenství pro koncové klienty zajišťují
robo-poradci, kteří na základě algoritmů vypočítávají
nejvhodnější způsob investice z hlediska doby trvání,
hodnoty portfolia a míry akceptovatelnosti rizika,
a investice pak také automaticky zadávají. Podobně
se umělá inteligence prosazuje například u složitých
právních případů, v oblasti akvizice lidských zdrojů a
online zákaznických služeb. Online prodejce Zalando
zavedením algoritmů ušetřil výdaje na 250 marketingových
specialistů. A například Čínská obchodní banka,
která kdysi v zákaznických službách zaměstnávala
na 7 000 pracovníků, dnes využívá jediného robota,
který každodenně automaticky vyřídí na dva miliony
komunikačních případů. Do našeho pracovního světa
vstoupily počítačové programy už dávno, namátkou
Datev (softwarový cloud pro daňové konzultanty,
auditory a advokáty), Ross (soudní asistenční systém),
Amelia (otázky a odpovědi v zákaznických službách),
Xander (rozpoznávání emocí u lidí), nebo třeba Cogito,
který dokáže studovat lidské chování, posuzovat
emoce a dát najevo zaměstnancům call center, že
začínají být netrpěliví a nevlídní. A třeba takoví Siri od
Apple, Alexa od Amazonu a Home od Googlu nám to
dokáží v budoucnu pěkně vytmavit. Dost strašidelné.
Studie OECD publikovaná v roce 2018 dospěla
k závěru, že v rozvinutých zemích postihne automatizace
každé druhé pracovní místo. V současnosti
je plných 14 % pracovních míst „vysoce automatizovatelných“,
což také znamená jejich ohrožení. Ve
Spojených státech je podle podrobné studie ekonoma
Carla Benedikta Freye a počítačového vědce Michaela
Osborna toto procento ještě vyšší. Nástroj,
který taktéž vznikl na půdě OECD, nyní pomáhá
zaměstnancům předpovědět, jaké riziko hrozí právě
jejich pracovnímu místu. Úvodní test věští nejčernější
budoucnost copywriterům a novinářům. To se máme
na co těšit!
„Vývoj nelze zastavit, ovšem mají-li se lidé podělit o
svou práci se stroji ke svému prospěchu, bude třeba
kvalitní podpora,“ vysvětluje Christian Blind. Tento
psycholog působící v Salzburgu se dlouhodobě zabývá
problematikou intelektuální práce asistované umělou
inteligencí a jejího vlivu na každodenní kancelářskou
práci. „Není dost dobře možné dát Alexe facku a
čekat, co se stane. Při zavádění technologií imitujících
lidskou práci musíme využívat nástroje umožňující
vhodnou míru postupné inovace tak, aby ji člověk
pochopil a cítil se s tím v souladu.“ Určité standardy
jako třeba ISO 14915 a DIN EN ISO 13407 by měly
standardizovat použitelnost a uživatelskou přívětivost
nového softwaru. „Protože většina lidí zkrátka nezná
veškeré informace o tom, co nezná vůbec,“ uzavírá
Blind.
Klíčová otázka nakonec zní: jaký vliv má umělá inteligence
na fyzickou podobu pracovišť? Ve Švýcarsku se
přesně touto otázkou intenzivně zabývají studenti na
středních školách i na univerzitách. „Pokud se na toto
téma nezaměříme, velmi snadno z něj další generace
dostane strach a odmítne ho,“ tvrdí Sibylla Amstutzová,
profesorka technologie a architektury a vedoucí
výzkumné skupiny architektury a interiérové architektury
na Univerzitě aplikovaných věd a umění v Lucernu.
„Proto se také snažíme vzdělávat studenty tak, aby
do své práce přirozeně začleňovali nové technologie.
Náš výzkum se týká praktické využitelnosti a nabízíme
také poradenství společnostem v oblasti procesů
managementu změn a implementace Scrum, nových
technologií a umělé inteligence.“
Nejdůležitější závěr z našich společných workshopů:
„V souvislosti s nárůstem digitalizace vnímáme touhu
po utváření fyzicky, hapticky, uchopitelně a emočně
oslovujících prostorů – tedy zcela opačnou tendenci
rozvoje digitálního, umělého a virtuálního světa,“
tvrdí Amstutzová. „Individuální pracovní prostor,
jak ho známe, začíná být čím dále více zatlačován do
pozadí. V budoucnu dokonce ztratí na důležitosti
i klasické konferenční místnosti s politikou čistého
pracovního stolu. Místo toho vzniknou nové kolektivní
a komunikační prostory, které podobně jako u
metody Scrum umožní zanechávat po sobě projektově
orientované stopy na pracovním stole, na stěnách,
v místnostech obecně. Jedná se o otázku prostorů
mezilidského kontaktu – veškerou emocionální a
fyzickou přítomnost.“
Profesorka k tomu má hezkou anekdotu: v počátcích
projektů, kterých se v rámci digitální změny účastnila,
její mladší kolegové požadovali spíše jasnější barvy,
přírodnější materiály a obecně útulnější pracovní
prostředí než jejich starší kolegové, kteří ve firmách
pracovali delší dobu, ovšem s novými
technologiemi přicházeli do kontaktu
méně. „Během jednoho našeho
projektu se dokonce dal dohromady
tým velmi mladých pracovníků,
kteří každý den procházeli
kanceláře a společně se starali o
rostliny. To nám na úsvitu věku
umělé inteligence přece jen skýtá
jakousi naději, ne?“
Wojciech Czaja
6 contact
contact 7

Život v kanceláři
Lidské schopnosti vs.
umlá inteligence:
V em máme stále ješt
navrch nad stroji.
Digitalizace pracovního prostředí postupuje opravdu rychle. Automatizace znalostní
práce v časech „big data“ a inteligentních IT systémů vede k tomu, že stroje
pozvolna získávají lepší analytické schopnosti než my lidé. A to vše v reálném čase
a s prokazatelně lepší kvalitou. Digitální inovace nahrazují různé tradiční pracovní
činnosti a vyvstává otázka, zda vůbec zbydou nějaké oblasti, ve kterých lidé předčí
stroj. Máme tušení, které profese vůbec budou za několik let ještě existovat?
Profesor Helmut Karner, konzultant a spoluzakladatel
společnosti Föhrenbergkreis, má za to, že navzdory
automatizaci o práci nepřijdeme. Budoucnost lidských
schopností spatřuje v rozvoji oblastí zaměřených
na kreativitu: týmové práce, emocí a empatie. „I
v následujících letech budou lidé nadřazení strojům,
především co se týče kreativity. Klíčovou roli budou
hrát na emocích založené a další typicky lidské schopnosti.“
Akademický pohled nabízí dr. Birgit Feldhusenová,
vedoucí kurzu „Agilní organizace & Kolektivní
vedení“ na Dunajské univerzitě v Kremži: „Umělá
inteligence nezpochybňuje vlastní způsob myšlení.
Pohybuje se pouze v rámci, který jsme jí dali my. Je
ovšem teoreticky možné, že umělá inteligence vytvoří
použitelné aplikace usnadňující nám lidem nacházet
zase nové způsoby myšlení.“ Umělá inteligence nám
může pomáhat při získávání a optimalizaci těchto
dovedností, nedokáže je však sama aktivně pojímat.
Podrobně tyto nadřazené lidské schopnosti popsali
především dva autoři: Adam J. Gutstein, viceprezident
konzultační společnosti PwC, a jeho kolega John
Sviokla, ředitel think tanku
PwC „The Exchange“.
V letošním lednovém vydání
Harvard Business Manager
vyjmenovali sedm kompetencí,
ve kterých si lidé v současnosti
počínají lépe než stroje, což se
nezmění ani v dohledné budoucnosti.
komunikace
Stručně a jasně: příběh může lidi podnítit
k akci. Především pokud využíváme efektivní
komunikační koktejl, v němž nechybí
vysvětlování, fakta, rétorika a věda, to vše
namířené na emoce posluchače. Vzpomeňme
si na Steva Jobse, který nám při prezentaci
prvního iPodu slíbil 1 000 písniček v kapse u
kalhot. Obrazotvorný jazyk a síla imaginace
představují součást lidské podstaty, kterou
dokáží stroje jen těžko napodobit.
obsahy
Úspěšná komunikace vyžaduje
odpovídající obsah. Jestliže jste
ve svém oboru expert, máte před
strojem značný náskok a vždy o
vás bude zájem. Ačkoliv v dnešní
době lze pomocí vyhledávače
najít cokoliv, poptávka po expertech
je větší než kdy předtím.
Rozdíl spočívá v dynamice
subjektu: lidský expert dokáže
kombinovat obsahy se specializovanými
vědomostmi a předávat
tak ostatním novou znalost.
kontext
Automatizované systémy dokáží
učinit rozhodnutí a spustit
akci pouze v rámci definovaném
svým tvůrcem. Akceptují pouze ta
spojení, která poznávají. Rozšířené
pochopení kontextu je ovšem pouze
výsadou člověka. Rozšíření rámce,
v němž se stroj pohybuje, vyžaduje
kreativní inovaci společnou pouze
lidem.
emocionální kompetence
Existují experimenty, při nichž se umělá
inteligence pokoušela interpretovat
lidské emoce. Lidské city jsou ovšem velmi
složité téma; vše se ještě zkomplikuje, jakmile
dojde na mezilidské vztahy a skupinovou
dynamiku. Pro umělou inteligenci
je téměř nemožné rozvinout emoční
kompetenci tak, aby rozpoznala emoce
jiných lidí a na jejich zákla-
dě vhodně reagovala. Nedokáže fungovat v emočně
složitých situacích a nedokáže jiné lidi přimět k akci.
učení
Počítače značně přispěly ke zlepšení kvality vzdělání.
Stroje nicméně nedokáží rozpoznat potenciál jedince
a podporovat jej. Slabá místa či mezery ve znalostech
lze mnohem lépe identifikovat a reagovat na ně během
spolupráce mezi živými lidmi.
vztahy
Vztahy bývají komplikované, nám lidem ovšem dodávají
podporu, sebepotvrzení a sebedůvěru. V první
řadě se obvykle staráme o naše nejsilnější vztahy v rámci
rodiny a přátel. V profesionálním životě hovoříme o
sítích – většinou jde spíše o povrchní vztahy, které jsou
ovšem pro úspěch nezbytné. Že vám virtuální kontakty
na Facebooku a LinkedIn nestačí? Pochopitelně. Ty
nejlepší sítě a vztahy dodnes navazujeme osobně.
morální kompas
Jakkoliv jsou stroje velmi efektivní, neexistuje žádný
algoritmus, který by bral za základ rozhodování etické
hodnoty. Umělé inteligenci chybí emoční kompetence,
proto je jí odepřena schopnost zaujímat morální
rozhodnutí. Zato pro lidi – a především ty v řídících
pozicích – je dobře fungující morální kompas ve
světě plném automatizovaných procesů čím dál tím
důležitější.
8 contact
© Shutterstock
contact 9

Office Life Concepts
Open units
namísto open space.
© Vizualizace:
Studio Perspektiv, Praha
Znamená to tedy, že se postupně vrátíme k tradičnímu
rozvržení s menšími kancelářemi? K velkým pracovním
stolům a velkorysým skříním na šanony?
Sotva – a to dokonce i přesto, že kójová struktura
představuje dodnes mezi zaměstnanci nejpopulárnější
řešení pracovního prostoru. Podle institutu Frauenhofer
v současnosti pracuje v klasických kójových
kancelářích ani ne 50 % zaměstnanců. Každá změna
se navíc vždy setkává s počáteční nedůvěrou. Dodnes
platí, že vlastní kancelář pro mnohé zaměstnance symbolizuje
hierarchii, status a pocit vlastnictví prostoru.
Pracovní kóje pro jednoho člověka napomáhá
soustředění; u pracovní kóje pro dva nebo čtyři
pracovníky je to ale jinak. V takovém případě lidé
vnímají komunikaci kolem sebe jako mnohem rušivější
než v případě neměnné hlukové hladiny v otevřené
kanceláři.
Paradox diskuze o otázce „open space versus pracovní
kóje“ spočívá v tom, že předpokládané výhody daného
kancelářského řešení vnímáme v realitě naprosto
opačně.
Koncept open space je zkrátka v módě. Pro leckoho představuje vzrušující vizi digitalizovaného
pracovního prostředí. Jiným připadá spíše jako hrozba – copak vážně chcete sdílet pracovní stůl v
obrovské neútulné ratejně? Položili jsme si otázku, jak moc by měla být současná kancelář otevřená
a přinášíme vám kritickou analýzu pro a proti.
Máme-li se k odpovědi alespoň přiblížit, musíme
se napřed zeptat, kde a jak dnes lidé pracují.
Pochopitelně nemůžeme všechny pracovníky házet
do jednoho pytle – takový obchodní zástupce svůj
den pochopitelně tráví úplně jinak
než třeba knihovník – ovšem pravdou
zůstává, že v průběhu pracovního
týdne využíváme pevnou pracovní
stanici obecně pouze třetinu pracovní
doby. Zbylé dvě třetiny trávíme na
schůzích, pauzách, v coworkingových
prostorech, prací z domova nebo na
cestách; tento seznam by mohl klidně
pokračovat. Odborníci pro takovou
situaci dokonce zavedli termín „práce
založená na aktivitě“. Využíváme zkrátka
pracovní prostory nejlépe odpovídající
tomu, co právě děláme.
Pracovní kóje versus otevřený
prostor. Jaká podoba
pracoviště je lepší?
„Takto otázka vůbec nestojí,“ tvrdí Bernhard Kern,
výkonný ředitel společnosti Roomware Consulting,
která se zabývá vývojem a navrhováním kanceláří.
Zaměstnanci
se schovávají za
svými počítači,
choulí se se
sluchátky na
uších a potichu
dokončují
svěřené úkoly.
„Vhodnou podobu kanceláře určuje dotyčná firma, s
jejíž firemní kulturou musí být v souladu. Rozhodnutí
o podobě kanceláře vždy musí směřovat k budoucím
potřebám.“
Open space kanceláře jsou v mnoha firmách
velmi populární, protože jsou především
levné. Obecně platí, že pořizovací náklady
na otevřenou kancelář bývají proti
klasickým kójovým strukturám zhruba o
třetinu nižší. Toto ekonomické hledisko
však skrývá plno negativ – problémy open
space prostorů jsou dobře známé a obtížně
se řeší. Vysoká hladina hluku, narušování
koncentrace a zhoršení komunikace – což
je dost paradoxní, protože zrovna toto bývá
považováno za největší výhodu otevřené
kanceláře. V nedávné studii provedené
na Harvardské univerzitě se ukázalo, že
v open space kancelářích dochází o 70 %
méně častěji k osobním rozhovorům mezi
lidmi než v kancelářích s nižším počtem
pracovníků. Zároveň v nich narůstá komunikace přes
Messenger nebo e-maily – a to až o 67 %. Výsledek?
Zaměstnanci se schovávají za svými počítači, choulí se se
sluchátky na uších a potichu dokončují svěřené úkoly.
Ovšem také klasické kanceláře přinášejí problémy.
Neměnná kójová struktura v mnoha firmách zabraňuje
zavádět moderní pracovní procesy zaměřené na spolupráci.
Neměli bychom zapomínat ani na vysoké náklady
na jejich budování a špatnou prostorovou efektivitu.
To vše tedy vede k tomu, že v takových kancelářích
dnes pracuje sotva 30 až 50 % zaměstnanců.
© Vizualizace: Studio Perspektiv,, Praha
10 contact contact 11

Office Concepts
Život v kanceláři
Otevřené jednotky vyvažují komunikaci a
koncentraci.
Futurolog Sven Gabor Janszky ve své knize „2015 – So
arbeiten wir in der Zukunft“ (2025 – Takto budeme
v budoucnu pracovat) předpovídá tři základní
prostorová řešení kancelářských budov budoucnosti:
tiché prostory pro vysoce soustředěnou práci,
technologicky vybavené komunikační prostory pro
skutečné či virtuální schůze a coworkingové prostory
poskytující ideální prostředí pro spolupráci. Zatímco
první dvě prostorová řešení budou ze všeho nejvíce
připomínat klasickou kójovou strukturu, coworkingové
prostory poskytují organizaci největší volnost
konkrétního prostorového pojetí. Reálně si však
můžeme všimnout jedné zásadní věci: většinou nejde
ani o čistě otevřené řešení, ani o pracovní kóje. Experti
jako pražský architekt Martin Stára, jehož architektonická
kancelář Studio Perspektiv se specializuje na
design kanceláří v prostředí nové práce, hovoří spíše o
otevřených jednotkách. Jedná se o zmenšené, ovšem
stále ještě otevřené pracovní prostory, které se ze všeho
nejvíce soustředí na spolupráci: projektové místnosti,
knihovny, pracovní kavárny, komunikační ostrůvky,
relaxační kouty, týmové kanceláře, prostory ve vstupní
hale, zahrady, obývací pokoje atd. Možnosti jejich
prostorového řešení jsou neuvěřitelně různorodé.
Otevřené jednotky představují odpověď na potřeby
práce založené na aktivitě. Poskytují svobodu výběru
ideálního pracovního prostředí pro vaši aktivitu. V takovém
řešení má osobní pracovní stůl jen podružnou
úlohu. A ze všeho nejméně záleží na úložných prostorech,
protože jejich potřebu převzaly notebooky a
cloudová úložiště.
Otevřené jednotky představují propojující prvek
struktury open space rozčleněný do menších prostorových
jednotek, které jsou podle jejich konkrétního
účelu vizuálně i akusticky mnohem méně „na ráně“.
Koncept pracovní jednotky, jak ho známe z teorie
organizace, se tu zhmotňuje také prostorově. Hlavní
výhodou těchto organizačních jednotek je podpora
spolupráce. V průběhu kreativních inovativních
procesů takové uspořádání podporuje volný proud
myšlenek, a zároveň poskytuje tolik potřebné soukromí
pro soustředěnou týmovou a projektovou práci.
Pořád jsme však ještě nezodpověděli otázku nákladů
– vyplatí se nám přestavět kanceláře tak, aby poskytly
prostor otevřeným pracovním jednotkám?
Odpověď zní: ano, postupný odklon od nákladných
a na prostor náročných kójových kanceláří ke
strukturám rozčleňujícím klasický otevřený prostor a
umožňujícím sdílet pracovní stůl, se vyplatí i ekonomicky;
třeba i díky úspoře za skladovací prostory, které
v současnosti využíváme stále méně.
V budovách trávíme 90 % našeho života
– minimálně osm hodin denně potom
v kanceláři. Dobře víme, že vhodné klima
místnosti ovlivňuje naši pohodu, výkonnost a
schopnost soustředění a má také vliv na naše
zdraví. Následující body vycházejí z předpisů
o pracovním prostředí platných v Rakousku
a Německu. Trend přechodu k otevřeným
kancelářím rozhodně klimatickou situaci
na pracovišti nezjednodušuje. Rozhodujícím
faktorem je nicméně subjektivní pocit
zaměstnanců. Ideální pracovní klima vám
určitě pomůže vytvořit splnění následujících
pěti „požadavků“:
Chceme příjemnou teplotu v místnosti!
Ideálně by měla teplota vzduchu činit zhruba 21 až
22 °C. V letních měsících může stoupnout až na
25 °C, protože teplotní rozdíl mezi venkem a vnitřkem
by neměl být příliš vysoký. Regulovat teplotu obvykle
zvládnou ochranné systémy proti slunci. Ty
ovšem musí být instalované zvnějšku, aby nedošlo
k nechtěnému popálení o rozpálený povrch. Pokud
používáte klimatizaci, nenastavujte teplotu příliš nízko
a také pravidelně vyměňujte filtr.
Potřebujeme čerstvý vzduch!
Pravidelné větrání podporuje cirkulaci vzduchu
v místnosti a zajišťuje proudění čerstvého vzduchu,
ideálně o rychlosti 0,1 m za sekundu. Průvan bývá
častou příčinou bolesti a napětí krku. Při nedostatečné
cirkulaci vzduchu se také hromadí oxid uhličitý a prachové
částice. Také proto byste měli tiskárny a kopírky
umístit do jiné místnosti.
© Shutterstock
Chceme zeleň!
Konference
o klimatu
v kanceláři.
Ať tady není takové sucho!
Ideální vlhkost prostředí činí
50 %. Zdravotně přípustné rozmezí
se pohybuje mezi 40 a 70 %. Topení
a elektronika zahřívají vzduch a
vysušují ho. Suché prostředí dráždí
oči a sliznice a snadno v něm můžete
dostat rýmu. Nastavit vhodnou vlhkost
vám pomohou i zvlhčovače vzduchu.
Rostliny nejsou v kancelářích jen na ozdobu. Značně
také přispívají ke zdravějšímu pracovnímu prostředí.
Zvyšují kvalitu vzduchu, vlhkost, filtrují prachové
částice a rozkládají nebezpečné látky.
Chovejme se k sobě ohleduplně!
Různí lidé, různé potřeby. V každé týmové, skupinové
nebo otevřené kanceláři musí panovat obecně příjemná
atmosféra. U pracovního stolu byste například měli jíst
jen malé svačiny, rozhodně ne pachově výrazná jídla.
Než vyvětráte, zeptejte se kolegů, zda jim to nevadí.
Je třeba podporovat nejen příjemné klima prostoru
kanceláře – stejně důležité je pečovat také o dobrou
mezilidskou atmosféru.
12 contact contact 13

Referenční projekt
kout. Prostornou plochu jídelny předělují rostliny a
poloprůhledné zábrany. Pozornost především zaujme
skelný výdejní prostor s průhledem do kuchyně, kde
mohou hosté sledovat přípravu svého oběda.
KOENIG & BAUER AG:
Místo kantýny moderní firemní
restaurace.
© Klient: Koenig & Bauer AG
Design / plánování / provedení: archicult – breunig architects
Fotografie: Peter Becker GmbH
Hlavní prvek prostoru představuje robustně působící
dřevěná podlaha harmonizovaná novým světelným
konceptem. Celý prostor tak působí příjemně, až skoro
vesele – celkovou atmosféru jen podtrhuje zvolený
nábytek. Také organizace nábytku v jednotlivých
prostorách dokáže zaujmout – výrazné jsou především
červené židle v kavárně, které vás doslova svádějí
k posezení.
Při plánování podoby firemní restaurace hrály roli
především efektivita a flexibilita. V tomto ohledu
značně přispěl svým nábytkem i Wiesner-Hager:
rychlou změnu prostorového uspořádání umožňují
především stohovatelné stoly yuno. Prostor se tak může
kdykoliv vmžiku přeměnit v dějiště prakticky jakéhokoli
eventu. Pro takové případy jsou nejvhodnější
kavárenské židle nooi, které umožňují jak řazení do řad,
tak naskládání na sebe a přesunutí jinam, aby hostům
nepřekážely.
V souladu se zdejší firemní kulturou odrážejí zvolené
barvy a materiály image a hlavní kompetence
společnosti Koenig & Bauer AG a propojují její
dlouhou historii se současnou dynamikou.
Vůně čerstvě připravených jídel a silné kávy a pohodová nenucená atmosféra by mohly napovídat,
že jsme se ocitli v útulné restauraci. A máme pravdu – nejstarší výrobce tiskových strojů na světě
Koenig & Bauer AG přeměnil svou kantýnu ve skutečnou oázu pohodlí. Koenig & Bauer AG zcela
odvrhl typickou atmosféru kantýny a vytvořil úplně odlišný jídelní prostor.
Koenig & Bauer AG je tradiční výrobce tiskových
zařízení s dvousetletou historií. Dvojka na
celosvětovém trhu zaměstnává po celém světě zhruba
5 700 pracovníků. Zhruba 1 700 z nich pak pracuje
v centrále ve Würzburgu. Modernizace kantýny
představovala součást programu technické a estetické
optimalizace, který již dva roky probíhá ve všech
sídlech společnosti. Koenig & Bauer AG ve spolupráci
s architektonickou kanceláří archicult tímto projektem
uskutečnili další krok s cílem posunout firmu směrem
ke konceptu „nové práce“.
V případě nové firemní restaurace šlo o vytvoření
architektonicky zajímavého prostoru, ve kterém se
mohou pravidelně setkávat pracovníci z nejrůznějších
oddělení přilehlé továrny a probírat zde témata související
s pracovním či soukromým životem. „Především
jsme chtěli prostor pojmout tak, aby se s ním všichni
zaměstnanci identifikovali – ať už pracují v oblasti
výroby, administrativy nebo vývoje,“ vysvětluje Roland
Breunig z würzburské architektonické kanceláře
archicult.
Během plánování podnikli mezi zaměstnanci anketu
ke zjištění jejich potřeb. Hlavním výstupem byla
pociťovaná touha po různorodých zónách, která se
nakonec promítla i do výsledného návrhu. V restauraci
najdete odpočinkovou halu i uzavřený kavárenský
14 contact

Design interiérů
Z odpočinkové místnosti vznikla kavárna.
Kantýna: prostor pro každého.
© Fill Gurten: Client: Fill Gurten – www.fill.co.at
Architektura: Matulik – www.matulik.at; Foto: www.raumpixel.at
New work: new break.
Jak architektura přetváří podobu
odpočinkových prostor.
Z klasických odpočinkových místností se často
stávají pracovní kavárny poskytující klidný kout pro
odpočinek a sociální interakci. Pracovní kavárny
si obecně čím dále více nacházejí cestu do návrhů
interiérové architektury a prostorového rozvržení.
Jsou to místa, kde můžete v klidu poobědvat s kolegy,
odpočinout si a vypít si v klidu kávu.
Taková pracovní kavárna doplněná o barové pulty a
čajové ostrůvky ztrácí auru klasického odpočinkového
prostoru. Nejlepších výsledků dosáhnete, využijeteli
vlastnosti existujícího prostoru a individuálně
jim přizpůsobíte i nábytek. Různé zástěny a předěly
vytvářejí soukromí, představují estetický prvek a poskytují
také tolik potřebný prostor pro skladování věcí.
V pracovních kavárnách také zaměstnanci často
vykonávají různé příležitostné práce. Mnohým lidem
rušnější prostory jako kavárny a restaurace vyhovují,
protože se v nich dokáží více uvolnit a lépe se jim
soustředí.
Kantýna není žádný nový vynález, ale i ona
představuje důležitý prostor pro regeneraci. Především
větší společnosti poskytují zaměstnancům cenově
dostupné jídlo ve svých vlastních restauracích. Kromě
primární „výživové“ funkce kantýny také přispívají
k relaxaci a podporují sociální komunikaci. Párky a
brambůrky už dnes ovšem nestačí. Především mileniálové
požadují udržitelně produkované a zdravé
jídlo. Na kvalitě jídla, designu prostoru a uspořádání
nábytku v kantýně se zkrátka pozná, jak moc si
společnost svých zaměstnanců váží.
Ovšem kantýna toho může nabídnout ještě mnohem
více: flexibilní jídelna může snadno posloužit pro
zaměstnanecké akce, školení či dokonce prezentace.
Pokud dobře zvolíte barvy, materiály, osvětlení, klima
a nábytek, může ze strohé kantýny najednou vzniknout
víceúčelový prostor plný života.
„Někdy potřebujete pauzu, abyste uviděli věci
jinak.“ Takový a mnohé další citáty často zdobí
kalendáře vyvěšené v kancelářích. Zaměstnanci
ovšem často netuší, kolik pravdy se v takových
„frázích k zamyšlení“ ve skutečnosti skrývá.
Pauzy představují důležitý a podstatný prvek udržení
motivace. Pokud pravidelně dopřáváte svému tělu a
mysli trochu klidu a dobíjíte tak svoje baterie, budete
se lépe soustředit a nehrozí vám mentální křeč. Proto
koukejte vstát od stolu! Jenže pokud jste to právě
udělali, dost možná narážíte na častou potíž – nemáte
vlastně kam jít. Ukážeme vám pár příkladů, jak do
prostorového designu vašeho pracoviště včlenit také
prostor na regeneraci.
16 contact
© Impact Hub Brno
© Regnauer Fertigbau & Co. KG, Vitalbüros Seeon-Seebruck

Design interiérů
Sledování trendů
Užzitečné tipy pro kažzdodenní
zživot v kanceláři.
Momentum: vaše osobní
palubní deska.
Klíčové jsou přechodové zóny.
Mizerně osvětleným přechodovým zónám a různým
koutům kancelářských budov jsme dlouho nevěnovali
pozornost. Té se jim ovšem v moderním plánování
kanceláří dostává vrchovatě. V takových zónách
mohou vznikat vynikající setkávací prostory, jejichž
uvolněná atmosféra podněcuje ke spontánní výměně
myšlenek. Zaměstnanci ovšem někdy až příliš preferují
pohodlí před efektivitou. Studie nicméně dokládají
opak: atraktivně navržené prostory pro „náhodná“
setkávání přinášejí v průběhu pracovního dne
jednoznačně pozitivní efekty. Rychlé neformální
výměny myšlenek s kolegy mohou vést ke značně
zvýšené produktivitě.
Při navrhování přechodových zón se fantazii meze
nekladou. V závislosti na prostorových možnostech
se z takových míst mohou stát společenské
haly, odpočinkové kouty nebo herní místnosti
s houpačkami a stolním fotbálkem. Ať už je jejich
výsledná podoba jakkoliv nekonvenční, jejich hlavním
cílem je provázat mezi sebou zaměstnance. Vhodná
architektura interiéru může vznik takové uvolněné
neformální atmosféry značně podpořit.
Zahrada pro aktivity a venkovní schůze.
Možnost pobytu venku v přírodě má značný vliv na
naši životní pohodu. Studie institutu Interface provedená
mezi evropskými zaměstnanci potvrdila, že po
začlenění přírodních prvků do pracovního prostředí
vzrostla produktivita o zhruba 13 %. Také proto firmy
a architekti stále častěji do svých návrhů zařazují také
venkovní prostory. Zahrada s různými krajinnými
prvky je ideální prostředí pro pohybově orientované
volnočasové aktivity a také pro schůzky konané za
chůze. Pokud se daná budova nenachází uprostřed
zeleně, může takto posloužit třeba terasa nebo zimní
zahrada. Konec pracovního dne nebo závěrečná fáze
schůze se tak může klidně konat v architektonicky
vhodně pojatém venkovním prostředí, kde se střídají
klidnější a živější kouty.
Nová práce vyžaduje také nové přístupy k regeneraci.
Neustálou dosažitelnost pracovníků je třeba
vyvážit možností uchýlit se někam, kde si můžete od
všeho odpočinout. V neustálém tlaku na aktivitu a
výkonnost nesmíme zapomínat ani na chvíle pauzy a
odpočinku.
Regenerační prostory bychom zkrátka měli považovat
za odraz firemní kultury. Dáváme jimi okolnímu
světu najevo zhruba tohle: Podívejte se, kolik práce
jsme si dali s odpočinkovými zónami; to protože nám
na našich zaměstnancích, klientech i hostech tolik
záleží. Odpočinkové zóny v každém případě nesmí
zapomínat na jednu věc – musí se snoubit s firemní
kulturou, jinak budou působit neupřímně a nikdo
v nich nebude chtít trávit čas.
© Ford Motor Company Limited, UK
Dobré jitro, dneska vypadáš fantasticky.
Kromě zdvořilého přivítání,
jakmile otevřete internetový prohlížeč,
si díky personalizované pracovní ploše
Momentum můžete zobrazit seznam
úkolů, předpověď počasí i inspirativní
citáty. Kromě toho si při každém zobrazení
nové karty v prohlížeči můžete
nastavit upomínku vašeho dnešního
úkolu, abyste se vyhnuli nám všem tak
dobře známé prokrastinaci.
Digitální Crock-Pot.
Tradiční vybavení domácnosti přizpůsobené modernímu
pracovnímu prostředí: digitální hrnec na pomalé
vaření od firmy Crock Pot vám spolehlivě uvaří
oběd během polední pauzy. Zkrátka do něj vložte, co
máte rádi, nastavte časovač asi na 20 minut a voilá!:
oběd je hotový. Dobrou chuť!
© Crock-Pot®
© Shapr
RAVPower
RAVPower:
solární powerbanka.
Díky přenosné solární powerbance už
se nemusíte vymlouvat, proč si nemůžete
v létě přenést pracoviště ven. Solární energie
může pohánět dva smartphony současně a
nabitá baterie dostačuje k několikanásobnému
dobití různých zařízení, i když je pod mrakem.
Nehrozí vám riziko vybití telefonu a zároveň alespoň
trochu pomáháte chránit životní prostředí.
© Momentum Dashboard Corp.
18 contact
contact 19

Office Kanceláře Life z celého světa
Cesta do Hong Kongu
za Gottfriedem Semperem.
Nová centrála společnosti Uber v Hongkongu není jen královstvím obkladaček, graffiti a designových
žárovek. Součástí konceptu od architektonické kanceláře Bean Buro je také několik neobvyklých
automobilových výletů do minulosti.
Kennym Kinugasa-Tsuiem v čele architektonické
kanceláře Bean Buro kterou založili v roce 2013.
Tato interdisciplinární architektonická a designérská
kancelář se specializuje na nábytek a produktový a interiérový
design. „Prvky, které nám umožnily propojit
bezpečnostní hlediska s vizuálně atraktivní podobou,
jsou velmi různorodé a často také docela hravé. Každou
chvíli jsme citovali různé místní tradice a vdechovali
jim život v různých tvarech a materiálech. Z hlediska
prostorového konceptu jsme vycházeli z přístupů
německého architekta a teoretika umění Gottfrieda
Sempera.“ Faureová tím naráží na Semperův koncept
„struktury a náplně“ a myšlenku „obklopení hmotou
coby bariéry prostoru.“
Podle této teorie se struktura prostoru vytváří
v pevnějších materiálech; vnitřní prostor se na
druhou stranu vědomě rozvrstvuje lehčími a na dotek
příjemnými materiály. Teorie se prakticky naplňuje už
v prostoru recepce: zatímco celý prostor ohraničuje
stěna zdobená tradičními zelenými a šedými mozaikovými
dílci ručně vyrobenými přímo v Hongkongu, stůl
recepce je potažen jemnou béžovou kůží. Není náhoda,
že zvolený materiál připomíná vnitřek zbrusu nového
BMW nebo Mercedesu. „Na každém kroku tady
nacházíte odkazy nejen na automobilovou dopravu
a estetiku,“ vysvětluje Lorene Faureová, „ale také na
Hong Kong jako takový i na jeho často prastaré a stále
živé tradice.“ Kromě mozaiky na stěně, čalouněných
potahů a tmavých mořských barev ladících s oceánem
omývajícím Hongkong zde najdete také nejrůznější
drobné detaily z historie vycházející z principů Fengšuej,
které na vašich tvářích vyvolají potěšený úsměv:
měkké dřevo, oblé tvary, působivé lampy připomínající
ptačí klece nad stoly seřazenými před výhledem z okna,
které ovšem místo ptáků chytají světlo. „Stylizované
ptačí klece,“ vysvětluje její partner Kenny Kinugasa-
Tsui, „odkazují na Hongkong 19. století, kdy se lidé
procházeli po městě se svými ptáčky nebo si přinášeli
ptačí klece na čajové obřady či na hostiny s plněnými
knedlíčky. Tato tradice nám přišla velmi inspirativní.“
V takovém bohatství nádherných, vypovídajících a
duchem prodchnutých interiérových detailů se struktura
vytvářející hranice nové kanceláře společnosti
Dveře výtahu se pootevřou, před očima se vynoří
kousek stříbřité prosklené stěny a zničehonic se
ocitáme v potemnělém, avšak přívětivém zelenošedém
prostoru. Pouze nápis na stěně ze čtyř obtažených
do prostoru vystupujících písmen U, B, E a R vyvedených
z ohýbaných fluorescentních trubek sloužící i
jako požární osvětlení dává jasné znamení, že jsme se
neocitli někde v akvacentru nebo v jakémsi podvodním
wellness chrámu, nýbrž v nové hongkongské centrále
poskytovatele mobilních přepravních služeb Uber,
které se nachází v posledním patře jednoho z bloků
kancelářských budov, které ačkoliv zkolaudovali teprve
letos, už jsou díky fascinujícímu výhledu na pulzující
obchodní čtvrť Causeway Bay beznadějně obsazené.
„Do té doby fungoval Uber v několika menších
kancelářích rozptýlených po celém Hong Kongu,“
říká Lorene Faureová. „Díky této centrále, ve které
se může poprvé na jednom místě potkávat všech 80
zaměstnanců, může společnost udělat tolik důležitý
krok k další expanzi.“ V Hong Kongu dosud neexistuje
žádné jednotné a zákonem regulované řešení pro
poskytovatele přepravních služeb a pronajímání aut.
V této nové centrále hodlá celosvětově působící platforma,
která má pouze tady v Hong Kongu na 30 000
registrovaných řidičů, pomáhat vytvořit tolik důležitou
legislativu. A rozhodně to nebude nic jednoduchého.
Je to teprve rok, co se společnosti Uber nepovedlo se
svými službami vstoupit na území pevninské Číny. Jak
před pár měsíci napsali v listu Hong Kong Economic
Journal, tato kalifornská společnost dokonce
v pravidelných intervalech zvažuje, zda tuto speciální
administrativní zónu nadobro neopustí.
„Asi nikoho nepřekvapí, že se zakázka od společnosti
Uber netýkala pouze klasického návrhu kanceláře,
ale musela řešit také nejrůznější bezpečnostní hlediska
především s ohledem na ochranu před hackery,
zajištění dat a důvěrnost údajů. Vše bylo ovšem třeba
navrhnout tak, aby vzniklo otevřené, flexibilní a
přátelské pracovní prostředí, ve kterém mohou bez
problémů probíhat sociální interakce,“ říká Faureová.
„Což vůbec nebylo jednoduché!“ Faureová pochází
z Paříže a v současnosti působí se svým partnerem
Všechny fotografie: © Courtesy of Bean Buro
20 contact contact 21

Kanceláře z celého světa
09
What's on your desk?
© Schneider & Schumacher
01
03
02
08
07
04
© schneider+schumacher
06
05
Uber úplně vytrácí ze zřetele – zcela v souladu
s přístupem Gottfrieda Sempera. Komunikační centrum
kanceláře představují společné prostory jako kavárna
s čajovou kuchyní a nízkými stolky, pult, u kterého
si mohou zaměstnanci dopřát chvíli pauzy o samotě
s výhledem na dostihové závodiště Happy Valley, nebo
také konferenční místnost s obrovskými okny a 20 m
dlouhým konferenčním stolem a na míru vytvořeným
graffiti hongkongského umělce Bao Ho. Černé, bílé
a modré motivy ukazují scény z každodenního života
ve městě doplněné o postavy z čínské mytologie a
zvěrokruhu – kočky, králíky nebo draky.
Přibližně 900 m2 kanceláří doplňují středně velké i
menší konferenční místnosti, polstrované telefonní
budky, pohodlné pracovní stanice pro soustředěnou
práci a nejrůznější neformální prostory pro společnou
práci důmyslně rozmístěné po kancelářské ploše.
Samotné pracovní stanice jsou velmi kompaktní a
obvykle seskupené po šesti nebo osmi proti sobě.
Idea sdílené ekonomiky tvořící samotné DNA
společnosti Uber tvoří součást každodenního provozu
kanceláře: všechna pracovní místa pro současných
80 zaměstnanců – kapacitu kanceláře lze v případě
potřeby zvýšit až na 120 pracovníků – jsou navržena
jako sdílené pracovní stoly pro práci založenou na
aktivitě. „Kancelář tak odkazuje nejen na město a na
historii tohoto regionu, ale také na svět sdílené ekonomiky,“
uzavírají náš rozhovor oba šéfové Bean Buro.
„Prostor jako takový tady však tvoří proměnlivou
strukturu, kterou lze libovolně proměňovat přesně
v souladu s kulturou a hodnotami firmy. Jednotícími
prvky jsou tady ovšem pohostinnost a pohodlí
charakteristické třeba pro hotelové odvětví.“ Bean
Buro v roce 2017 ve spolupráci s nejznámějšími hotely
vyvinuli coworkingový prostor The Work Project. Od
té doby každý jejich individuální kancelářský projekt
obohacuje inspirace z této pro ně zásadní práce. A
tento coworkingový duch je samozřejmě patrný i tady
v Hong Kongu.
Wojciech Czaja
What’s on your desk,
schneider+schumacher?
Architektonická kancelář schneider+schumacher sídlí v budově bývalého
ředitelství pošty jen několik kroků od frankfurtského hlavního nádraží. Pro
budovu z roku 1910 jsou charakteristické vysoké stropy a velkoryse rozsáhlý
prostor. Kancelář schneider+schumacher, jejíž pobočky se nacházejí také ve Vídni
a Tchien-ťinu, tady zabírá dvě ze čtyř pater.
„Naši kancelář jsme pojali jako open space,“ říká Michael Schumacher. „Pracovní
stoly stojí u oken a vnitřní řady kolem podpěr a sloupů tvoří ideální přechodovou
zónu pro pauzy a neformální rozhovory. Na obou koncích rozlehlé místnosti pak
najdeme konferenční prostory, čajové kuchyňky a toalety.“ Architekt, který spolu se
svým partnerem Tillem Schneiderem šéfuje celkem 150 zaměstnancům, považuje
open space za ideální rozvržení nejen z hlediska prostoru: „Každý takhle snadno
pozná, zda jsou lidé okolo šťastní nebo jestli je z nich cítit napětí. Považujeme tuto
otevřenost za nezbytný předpoklad správného fungování naší kanceláře.“
Pracovní prostory zde mají být především praktické a funkční. Nejdůležitější je
soustředění. Hravé prvky známé ze sídel společností jako Google, Facebook nebo
Airbnb rozhodně nejsou jejich styl. „Naše vášeň a radost se odráží v naší práci. To
nám úplně stačí. Nepotřebujeme žádné kulečníkové stoly, barevná sklápěcí lehátka
a podobné nesmysly.“
Wojciech Czaja
© Kirsten Bucher
01
02
03
04
05
06
07
08
09
Naši kancelář jsme vybavili klasickými stolními lampami.
Zrovna testujeme červenou Roxxane od Nimbusu.
V jednom našem budoucím projektu hodláme použít
LED stolní lampu.
Magnetické figurky v měřítku 1:10 jsou ideální pro
ověřování ergonomiky a proporcí modelů navrhovaného
prostoru.
Nevěříme na kancelář bez papírů. My máme papír
rádi. Je sice pravda, že stále častěji dokončujeme naše
projekty v BIM modelech, ovšem klasický papír formátu
A4 nikdy nevyjde z módy. Papír o rozměrech 29,7 x 21
cm vyžaduje od architekta disciplínu, bez které se v této
práci neobejdete.
Toto jsou staré rozvrzané dřevěné židle ze Städelschule
ve Frankfurtu, na kterých sedával i Joseph Beuys. Skvělé
proporce. Nádhera!
Během práce pravidelně vstáváme od stolu. Na této
stoličce musíte sedět zpříma, což posiluje vaše záda.
Ta barva není žádná náhoda. Je to německá signální
červená RAL 3020, kterou jsme použili v našem prvním
velkém projektu pro Infobox v Berlíně. Dnes tuto
červenou RAL 3020 používáme jako korporátní barvu
naší firmy.
Tato soška představující architekta je od frankfurtského
umělce Ottmara Hörla.
Trojrozměrná písmena se nám moc líbí. Staré německé
„M“ jako „Michael“ bylo původně v jedné staré
pekárně. Máme i „T“ jako „Till“.
Plocha mezi okny je magnetická. Věšíme si na ni pohlednice
a projektové prezentace. Takový malý kýč dodává
pracovišti osobní dotek.
22 contact

Office Life
studie společnosti Work Foundation objednaná
Evropskou unií).
Časté změny pozice mezi dynamickým sezením a
stáním mají pozitivní efekt na náš celkový stav. Pozice
vestoje aktivuje zádové svaly. Ulevuje se tak páteři,
která si může odpočinout. Ve vzpřímené pozici se nám
lépe dýchá a do těla také proudí více kyslíku, jehož
nedostatek jinak vede k bolestem hlavy, problémům
se soustředěním a únavě. Proto má také práce vestoje
pozitivní vliv na produktivitu především během odpoledního
propadu energie.
Na práci vestoje před monitorem počítače si musíme
zpočátku trochu zvykat; podobně jsme si ale museli
zvyknout jako děti i na klidné sezení. Pokud vám není
stání vlastní, začínejte v kratších intervalech a řešte
vestoje jen nenáročné a kratší úkoly. Vaše tělo si bude
postupně zvykat a svaly potřebné k udržení pohodlné
pozice vestoje postupně zesílí.
Jak správně stát u stolu –
na co si dávat pozor?
Podlaha musí být z měkkého materiálu a rozhodně
nezapomeňte na pohodlnou obuv. Může se vám také hodit protiúnavová
rohož.
Vnímejte pozici těla. Snažte se stát rovně. Představujte si, že
vám někdo vytahuje hlavu ke stropu pomyslným drátem.
Pohybujte se. Práce vestoje neznamená, že budete stát nehybně
jako Hradní stráž. Přesunujte váhu z nohy na nohu a občas se
postavte na špičky. Uvolníte tak různé svalové skupiny a zamezíte
bolesti z napětí.
Přizpůsobte výšku pracovní desky svým potřebám.
Nejjednodušší to bude díky elektricky výškově nastavitelné
pracovní desce. Měli byste uvolněně položit paže na desku, aniž
byste museli zvednout ramena. Pokud se potřebujete nahnout
nebo zaklonit, máte pracovní desku ve špatné výšce.
Sedí se vám pohodlně?
Vstaňnte!
Nová efektivita:
práce vestoje!
Teorie se stala každodenní skutečností. Stále
více firem vybavuje svá pracoviště elektricky
výškově nastavitelnými pracovními stoly.
Změnit výšku pracovní desky je naprostá
hračka. Ovšem i stát můžete nejrůznějšími
způsoby.
Teorie se stala každodenní skutečností. Stále více
firem vybavuje svá pracoviště elektricky výškově
nastavitelnými pracovními stoly. Změnit výšku pracovní
desky je naprostá hračka. Ovšem i stát můžete
nejrůznějšími způsoby.
Pohyb je přirozená lidská potřeba. Přitom se po nás už
od malička chce, abychom několik hodin denně seděli.
Připadá nám naprosto normální strávit osm hodin
z každého dne vsedě na kancelářské židli. Ti z nás,
kteří si po sedavém pracovním dnu nejraději ze všeho
zase doma dřepnou, si koledují o různé zdravotní
komplikace.
Podle nedávných studií lidé průměrně prosedí 9,3
hodin denně. A jelikož nesedíme jen dlouho, ale
navíc často špatně, nese to s sebou různé nežádoucí
důsledky: nadměrné zatížení páteře, napětí a v mnoha
případech také neléčitelnou bolestivost svalového a
kosterního systému. V Evropě představují problémy se
zády příčinu téměř 50 % vybraných sick-days (zdroj:
Pro rychlé změny výšky pracovního stolu jsou
mimořádně vhodné elektricky výškově nastavitelné
stoly. Kombinování pracovních fází střídajících
sezení a stání přinese do vašeho každodenního života
v kanceláři novou dynamiku a různorodost. Takové
střídání pozic navíc odpovídá naší přirozené potřebě
pohybu.
Jak zlepšit pozici přri práci vestoje.
Paže v úhlu 90 stupňů
Zápěstí v neutrální pozici
Pravidelně přenášejte váhu z
jedné nohy na druhou
Žádné vysoké podpatky!
Obrazovka počítače v úrovni očí a přímo
před vámi
Vnímejte své pocity. Jakmile ucítíte, že vás práce vestoje
namáhá, běžte si zase sednout. Postupně dokážete intervaly práce
vestoje prodlužovat.
Nahněte obrazovku do úhlu 20°;
vzdálenost mezi očima a monitorem:
50-70 cm
Zdroj: převzato od Anguse McIntyrea a Matthewa Brauera.
24 contact contact 25

Showroom
Dvě stránky
flexibility.
Flexibilita je častým tématem diskuzí o tom, jak má vypadat kancelář. Na jednu stranu se tento
pojem týká variability využitelnosti kancelářského nábytku. Na druhou stranu odkazuje k flexibilitě
uživatele – tedy vytváření řešení pro moderní kancelářské nomády. V tomto vydání časopisu contact
vám představujeme zajímavé produktové inovace odpovídající oběma potřebám.
wh_locker:
Úložný prostor může být i takto krásný.
Zamykatelné systémy stále častěji představují standardní
úložný prostor vhodný pro kancelářské nomády.
wh_locker je odlehčený elegantní skříňový uzamykatelný
systém vyvinutý speciálně pro coworkingovou
dočasnou práci u sdílených pracovních stolů v open
space kancelářích. Jednotlivé dvou a tří modulové
kombinace lze sestavovat jako dílky stavebnice. Čelo
jednotlivých skříněk je k dispozici v nejrůznějších verzích
– se zapuštěnou rukojetí, kombinačním zámkem,
číslováním a mezerou na poštu. Široká paleta barev a
materiálů vám umožňuje bez problémů přizpůsobit
skříňky architektonickému kontextu vašeho prostoru.
Kombinační zámek
Otvor na
dopisy
Číslování
skříňky
etio: Elektricky výškově nastavitelné
pracoviště.
Pracovní stanice umožňující jak práci vestoje,
tak vsedě zažívají obrovský rozmach. Žádný jiný
kancelářský stůl tolik nepřispívá ke zdravé ergonomice
pracoviště tolik jako stůl kombinující pozici vestoje
a vsedě. Wiesner-Hager v rámci série kancelářských
stolů etio vyvinul elektricky výškově nastavitelný stůl,
který může sloužit jak pro jednotlivce, tak pro dva
pracovníky současně.
Výšku pracovní desky lze nastavit od 65 do 125 cm.
Pracovní stůl tak lze v několika vteřinách přizpůsobit
nejrůznějším potřebám. Díky zabudovanému
paměťovému modulu lze uložit několik uživatelských
nastavení a vmžiku je také vyvolat. Dvojitá pracovní
stanice propojuje na jediném rámu dvě pracovní desky,
které lze ovládat nezávisle na sobě. etio tak představuje
zároveň ekonomické i efektivní pracoviště využitelné
v jakémkoliv kancelářském konceptu. Pracovní desky
jsou k dispozici v nejrůznějších formátech, barevnosti
a materiálovém řešení.
Závěr: elektricky výškově nastavitelné stoly řady etio
umožňují okamžitý přechod od práce vsedě k práci
vestoje. Vedou tak pracovníky k častým změnám
pozice, což má pozitivní vliv na ergonomii jejich zad i
na soustředění a produktivitu práce.
26 contact contact 27

Rethink the office!
Rethinking motivation: rethinking mobility: rethinking work formats: rethinking behaviour
patterns: rethinking efficiency: rethinking the office: www.thinknewwork.com