26.01.2013 Aufrufe

tutaj - Starostwo Powiatowe w Nysie

tutaj - Starostwo Powiatowe w Nysie

tutaj - Starostwo Powiatowe w Nysie

MEHR ANZEIGEN
WENIGER ANZEIGEN

Erfolgreiche ePaper selbst erstellen

Machen Sie aus Ihren PDF Publikationen ein blätterbares Flipbook mit unserer einzigartigen Google optimierten e-Paper Software.

Sakrální památky<br />

nysko-jesenického pohranièi<br />

Sakrale Baudenkmäler<br />

des Grenzgebietes Neisse - Jesenik<br />

<strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> w <strong>Nysie</strong><br />

Nysa 2009


Niniejsza publikacja wydana została w ramach projektu „Zabytki sakralne pogranicza nysko - jesenickiego”.<br />

Projekt zrealizowany przez Wydział Promocji, Sportu i Turystyki Starostwa <strong>Powiatowe</strong>go w <strong>Nysie</strong> pod kierownictwem Anatola Bukały.<br />

Powiat Nyski<br />

<strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> w <strong>Nysie</strong><br />

ul. Moniuszki 9-10<br />

48-300 Nysa<br />

tel. 77 408 50 00<br />

fax 77 408 50 70<br />

e-mail: starostwo@powiat.nysa.pl<br />

www.powiat.nysa.pl<br />

PARTNER PROJEKTU<br />

Jesenická rozvojová o.p.s.<br />

Palackého 2/1341<br />

790 01 Jeseník<br />

info@jesenicko.eu<br />

tel.: +420-584 459 531<br />

www.jesenicko.eu<br />

ISBN 978-83-919876-5-0<br />

TEKSTY:<br />

Kazimierz Staszków, Grażyna Grabowska, Izabela Kicak, Anatol Bukała<br />

ZDJĘCIA:<br />

PROJEKT JEST WSPÓŁFINANSOWANY ZE ŚRODKÓW EUROPEJSKIEGO FUNDUSZU<br />

ROZWOJU REGIONALNEGO ORAZ ZE ŚRODKÓW BUDŻETU PAŃSTWA<br />

PRZEKRACZAMY GRANICE<br />

TŁUMACZENIA:<br />

Biuro Tłumaczeń BEST<br />

WYDAWCA:<br />

Drukarnia SADY na zlecenie Starostwa <strong>Powiatowe</strong>go w <strong>Nysie</strong><br />

Copyright by <strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> w <strong>Nysie</strong>


Historii kultury nowożytnej<br />

naszego regionu nie można<br />

oddzielić do historii Kościoła<br />

i związanej z nią budowli sakralnych<br />

– kościołów. Od połowy XIII w. datujemy<br />

na Śląsku intensywny i dynamiczny<br />

rozwój kultury, który w owym<br />

czasie inspirowany był kultem religijnym.<br />

Można to zauważyć w rozwijającym<br />

się budownictwie kościelnym,<br />

w którym dotychczasowe budowle<br />

drewniane zostały zastąpione materiałami<br />

trwalszymi jak cegła i kamień.<br />

Wznoszono je w stylu romańskim,<br />

którego najwspanialszym przykładem<br />

jest zachowana do naszych czasów bazylika<br />

w Trzebnicy, jeden z nielicznych<br />

kościołów tej rangi i stylu w Europie<br />

Środkowej. Intensywny rozwój budownictwa<br />

sakralnego na ziemi nyskiej<br />

rozpoczął się na początku XIV w., kiedy<br />

to powstało suwerenne Księstwo<br />

Nyskie biskupów wrocławskich.<br />

Żeby poznać historię księstwa, musimy<br />

cofnąć się w czasy średniowiecza,<br />

do początków nowożytnego osadnictwa<br />

w naszym regionie. Pierwsze zapiski historyczne<br />

o ziemi otmuchowskiej (nyskiej),<br />

pojawiają się w bulli protekcyjnej<br />

papieża Hadriana IV z 1155 r. W bulli<br />

czytamy, że papież nadał kasztelanię<br />

otmuchowską jako uposażenie biskupstwa<br />

wrocławskiego. To nadanie wyjednał<br />

u niego bp. Walter z Malonne,<br />

wielki dyplomata i reformator kościoła,<br />

który przybył do Płocka- w tym czasie<br />

przodującego ośrodka władzy i kultury,<br />

z bratem Aleksandrem powołanym<br />

na tron biskupi. Tam nauczył się języka<br />

polskiego i w 1149 r. został biskupem<br />

wrocławskim.<br />

Historii novodobé kultury našeho<br />

regionu nelze oddělit<br />

od historie Církve a s ní spojených<br />

sakrálních objektů – kostelů.<br />

Od poloviny XIII. století zaznamenáváme<br />

ve Slezsku intenzívní a dynamický<br />

rozvoj kultury, který byl v této<br />

době inspirován náboženským kultem.<br />

Lze si toho všimnout na rozvíjející se<br />

kostelní architektuře, v níž dosavadní<br />

dřevěné materiály byly nahrazovány<br />

trvalejšími, jako cihla a kámen. Kostely<br />

byly stavěny v románském slohu,<br />

jehož nejkrásnějším příkladem je bazilika<br />

v Trzebnicy dochovaná do dnešních<br />

dnů, jeden z mála kostelů tohoto<br />

významu a slohu ve Střední Evropě.<br />

Intenzívní rozvoj kostelní architektury<br />

v nyské zemi začal na počátku XIV.<br />

století, kdy vzniklo svrchované Nyské<br />

knížectví wroclawských biskupů.<br />

Aby bylo možné poznat dějiny knížectví,<br />

musíme se vrátit do temného<br />

středověku, do počátků novodobé kolonizace<br />

v našem regionu. První historické<br />

zmínky o zemi otmuchowské<br />

(nyské) se objevují v ochranné bule<br />

papeže Hadriana IV. z roku 1155.<br />

V bule čteme, že papež založil otmuchowskou<br />

kastelánii jako služné<br />

wroclawského biskupství. Toto založení<br />

u něho vyjednal biskup Walter<br />

z Malonne, velký diplomat a reformátor<br />

církve, který přijel do Płocka<br />

- v této době vedoucího centra moci a<br />

kultury, s bratrem Alexandrem, který<br />

byl povolán na biskupský stolec. Tam<br />

se naučil polskému jazyku a v roce<br />

1149 se stal wroclawským biskupem.<br />

Od začátku biskupové v nyské zemi<br />

prováděli intenzívní kolonizační a hos-<br />

Die Geschichte der gegenwärtigen<br />

Kultur unseres Gebiets<br />

kann man nicht von der Geschichte<br />

der Kirche und des mit ihr<br />

verbundenen Baus der sakralen Gebäude<br />

(den Kirchen), trennen. Nach<br />

der Hälfte des XIII. Jahrhunderts fand<br />

in Schlesien eine dynamische und intensive<br />

Kulturentwicklung, die damals<br />

durch einen religiösen Kult begünstigt<br />

wurde, statt. Man konnte das in dem<br />

sich kirchlich entwickelnden Bauwesen<br />

feststellen. Damals waren die bisherigen<br />

Holzbauten durch beständige<br />

Werkstoff e wie z.B. Ziegel und Steine<br />

ersetzt worden. Die Kirchen wurden<br />

im romanischen Baustil erbaut. Ein<br />

wunderbares Beispiel dieses Baustils<br />

ist die, bis heute erhaltene Basilika in<br />

Trzebnica (Trebnitz), eine der wenigen<br />

Kirchen dieser Baukultur und des Stils<br />

in Mitteleuropa. Eine intensive Entwicklung<br />

des sakralen Bauwesens im<br />

Neißeland begann Anfang des XIV.<br />

Jahrhunderts, als das souveräne Neiße<br />

Fürstentum der Breslauer Bischöfe<br />

entstand.<br />

Um die Geschichte des Fürstentums<br />

kennen zu lernen, müssen wir<br />

in das düstere Mittelalter zurückkehren,<br />

bis zum Beginn der neuzeitlichen<br />

Besiedlung auf unserem Gebiet. Die<br />

ersten historischen Aufzeichnungen<br />

über das Ottmachauer Land (Neiße<br />

Land) kommen in der Schutzbulle des<br />

Papstes Hadrian der IV. aus dem Jahr<br />

1155 vor. In dieser Bulle lesen wir, dass<br />

der Papst den Breslauer Bischöfen die<br />

Ottmachauer Kastellanwürde übergab.<br />

Diese Übergabe erwirkte der Bischof<br />

Walter aus Malonne, der große Diplo-


Od początku biskupi prowadzili<br />

na ziemi nyskiej intensywną działalność<br />

osadniczą i gospodarczą, która<br />

częstokroć doprowadzała do ostrych<br />

sporów z władającymi Śląskiem<br />

książętami wrocławskimi. Kres tym<br />

sporom położył przywilej wydany<br />

23 czerwca 1290 r. przez Henryka<br />

IV Probusa. Henryk – ostatni wielki<br />

władca dzielnicy śląskiej, leżąc<br />

na łożu śmierci zrzekł się wszelkich<br />

praw do ziemi otmuchowsko-nyskiej<br />

na rzecz biskupów wrocławskich. Dało<br />

to początek suwerennemu księstwu<br />

kościelnemu biskupów wrocławskich.<br />

W tym samym roku stolica księstwa<br />

została przeniesiona do dynamicznie<br />

rozwijającej się Nysy. Dzielnica śląska<br />

jako dziedziczna, zaczęła po śmierci<br />

Henryka IV podlegać dynastycznym<br />

podziałom, co spowodowało jej rozdrobnienie<br />

na wiele coraz słabszych<br />

księstw. Sytuacja księstwa biskupiego<br />

była zupełnie odwrotna, gdyż nie podlegało<br />

ono żadnym podziałom i przez<br />

to zyskiwało coraz bardziej na znaczeniu.<br />

Pierwszym biskupem, który<br />

tytułował się księciem nysko-otmuchowskim<br />

był Henryk I z Wierzbna<br />

(1302-19). Testament księcia Henryka<br />

IV Probusa dał początek ponad pięćsetletniej<br />

historii kościelnego księstwa<br />

biskupów wrocławskich, wyjątkowego<br />

w tej części Europy. W połowie XIV<br />

w. Śląsk, a wraz z nim księstwo nyskie<br />

przeszły pod panowanie czeskie,<br />

co zostało potwierdzone hołdami lennymi<br />

książąt śląskich. W 1342 (1351?)<br />

r. hołd Janowi Luksemburskiemu złożył<br />

biskup Przecław z Pogorzeli. Tym<br />

samym Śląsk a wraz z nim księstwo<br />

nyskie utraciło związek z Polską.<br />

W 1526 r. w bitwie pod Mohaczem<br />

zginął bezpotomnie dwudziestoletni<br />

Ludwik, zasiadający na tronie czeskim<br />

syn Władysława Jagiellończyka.<br />

Wraz z jego śmiercią wygasła czesko<br />

- węgierska linia Jagiellonów. Drogą<br />

układów dynastycznych oba królestwa,<br />

zatem i księstwo nyskie, przeszły<br />

pod panowanie Habsburgów.<br />

Biskupem wrocławskim i księciem<br />

nyskim był wówczas Jakub Salza<br />

4<br />

Rys Historyczny<br />

podářskou činnost, která častokrát vedla<br />

k ostrým sporům s wroclawskými<br />

knížaty vládnoucími ve Slezsku. Tyto<br />

spory ukončilo privilegium vydané 23.<br />

června 1290 Henrykem IV. Probusem.<br />

Henryk – poslední velký slezský panovník,<br />

upoután na smrtelném loži, se<br />

zřekl veškerých práv k otmuchowskonyské<br />

zemi ve prospěch wroclawských<br />

biskupů. To umožnilo vznik svrchovaného<br />

církevního knížectví wroclawských<br />

biskupů. V témže roce bylo<br />

hlavní město knížectví přeneseno do<br />

dynamicky se rozvíjející Nysy. Slezsko<br />

jako dědičné se po smrti Henryka IV.<br />

začalo dynasticky dělit, což způsobilo<br />

jeho rozdrobení na mnoho čím dál<br />

slabších knížectví. Situace biskupského<br />

knížectví byla úplně opačná, protože<br />

knížectví nepodléhalo žádnému dělení<br />

a tímto získávalo čím dál větší vliv. Prvním<br />

biskupem, který se nechal oslovovat<br />

jako kníže nysko-otmuchowský, byl<br />

Henryk I. z Wierzbna (1302-19). Testament<br />

knížete Henryka IV. Probusa<br />

dal začátek více než pětisetleté historii<br />

církevního knížectví wroclawských<br />

biskupů, v této části Evropy výjimečného.<br />

V polovině XIV. století se Slezsko<br />

a společně s ním nyské knížectví stalo<br />

součástí českého státu, čehož důkazem<br />

bylo složení lenního slibu slezskými<br />

knížaty. V roce 1342 (1351?) lenní<br />

slib králi Janu Lucemburskému složil<br />

biskup Przecław z Pogorzeli. Tímto<br />

Slezsko a spolu s ním nyské knížectví<br />

ztratilo spojitost s Polskem.<br />

V roce 1526 v bitvě u Mohuče zahynul<br />

bezdětný dvacetiletý Ludvík,<br />

syn Vladislava Jagellonského, který byl<br />

v té době na českém trůně. S jeho smrtí<br />

zároveň vymřela česko- maďarská<br />

linie Jagellonů. Na základě dynastických<br />

dohod se obě království, a také<br />

knížectví nyské, dostala pod nadvládu<br />

Habsburků. Wroclawským biskupem a<br />

nyským knížetem byl tehdy Jakub Salza<br />

(1520-38). V polovině XVIII. století<br />

se Slezsko stalo dějištěm rakousko<br />

– pruských válek. Úspěšný vpád pruského<br />

krále Fryderyka II. způsobil, že v<br />

důsledku míru uzavřeného 22. června<br />

1742 ve Wrocławi se Slezsko a společ-<br />

mat und Kirchenreformer. Der Bischof<br />

kam nach Płock – damals das führende<br />

Regierungs- und Kulturzentrum, mit<br />

dem Bruder Aleksander, der auf den<br />

Bischofsthron berufen wurde. Dort<br />

lernte er Polnisch, im Jahr 1149 wurde<br />

er Breslauer Bischof.<br />

Von Anfang an führten die Bischöfe<br />

auf dem Neiße Land eine intensive<br />

Besiedlungs- und Wirtschaftstätigkeit.<br />

Diese Tätigkeit führte sehr oft zu<br />

heftigen Streitigkeiten mit den, über<br />

Schlesien regierenden Breslauer Fürsten.<br />

Das Privileg, der am 23. Juni 1290<br />

vom Henryk dem IV. Probus ausgegeben<br />

wurde, führte zum Ende dieser<br />

Streitigkeiten. Als Henryk – der letzte<br />

große Herrscher des schlesischen Gebiets<br />

auf dem Sterbebett lag, verzichtete<br />

er auf alle Rechte auf das Gebiet<br />

Ottmachau-Neisse zu Gunsten der<br />

Breslauer Bischöfe. Das war der Anfang<br />

des Kirchenfürstentums der Breslauer<br />

Bischöfe. Im selben Jahr wurde<br />

die Hauptstadt nach der sich dynamisch<br />

entwickelnde Neiße übertragen.<br />

Das schlesische, erbliche Gebiet unterlag<br />

nach dem Tod Henryk des IV. den<br />

dynastischen Teilungen. Hierdurch<br />

wurde verursacht, dass das Gebiet in<br />

viele kleine Fürstentürme zerfi el. Die<br />

Situation des bischöfl ichen Fürstentums<br />

war ganz anders geartet, es wurde<br />

nicht geteilt und gewann immer mehr<br />

an Bedeutung. Der erste Bischof, der<br />

sich als Fürst des Neisse-Otttmachau<br />

Gebiets nannte, war Henryk der I. aus<br />

Wierzbno (auf deutsch Heinrich von<br />

Würben) (1302-19). Das Testament<br />

des Fürsten Henryk der IV. Probus<br />

fuerhte zum Anfang der fast fünfhundert<br />

Jahre langen Geschichte des,<br />

seltenen in diesem Teil des Europas,<br />

kirchlichen Fürstentums der Breslauer<br />

Bischöfe. Um die Hälfte des XIV.<br />

Jahrhunderts ging Schlesien zusammen<br />

mit dem Neiße Fürstentum an<br />

die tschechische Regierung ueber. Dies<br />

wurde mit den Lehnseiden der schlesischen<br />

Fürsten bestätigt. Im Jahr 1342<br />

(1351?) legte der Bischof Przecław aus<br />

Pogorzela den Hüldigungseid dem Jan<br />

Luksemburski ab. In diesem Moment


Fot. 1<br />

(1520-38). W połowie XVIII w. przez<br />

Śląsk przetoczyły się wojny austriacko<br />

– pruskie. Skuteczny najazd króla<br />

pruskiego Fryderyka II spowodował,<br />

że w wyniku pokoju zawartego<br />

22 czerwca 1742 r. we Wrocławiu, Śląsk<br />

a wraz z nim księstwo nyskie przeszły<br />

pod panowanie pruskie. W księstwie<br />

nyskim władał wówczas biskup Filip<br />

Ludwik Sinzendorf (1732-47).<br />

Księstwo nyskie zostało podzielone<br />

na dwie części, linię podziału stanowił<br />

odcinek łączący Biskupią Kopę i Bilą<br />

Vodę, leżącą u podnóża Gór Złotych.<br />

Ustalona wówczas granica jest – z małymi<br />

odstępstwami – dzisiejszą granicą<br />

między Polską a Czechami. Wojny<br />

napoleońskie, które przetoczyły się<br />

przez księstwo w 1807 r. oraz wysoka<br />

kontrybucja nałożona na Nysę przez<br />

gen. Vandamme’a , stały się zapewne<br />

pretekstem do sekularyzacji księstwa<br />

nyskiego przez króla Fryderyka Wilhelma<br />

III, co nastąpiło w 1810 r. Tym<br />

ně s ním nyské knížectví dostalo pod<br />

vládu Pruska. V nyském knížectví tehdy<br />

vládl biskup Filip Ludvík Sinzendorf<br />

(1732-47). Nyské knížectví bylo<br />

rozděleno na dvě části, demarkační<br />

linii tvořil úsek spojující Biskupskou<br />

Kopu a Bílou Vodu, ležící na úpatí<br />

Zlatých Hor. Tehdy stanovená hranice<br />

– až na malé výjimky – je dnešní hranicí<br />

mezi Polskem a Českem. Napoleonské<br />

války, které zasáhly knížectví v<br />

roce 1807 a vysoká kontribuce uložená<br />

Nyse generálem Vandammem, se zajisté<br />

staly záminkou sekularizace nyského<br />

knížectví, kterou provedl císař Fridrich<br />

Wilhelm III. v roce 1810. Tímto, po<br />

období trvajícím více než 500 let, nyské<br />

knížectví přestalo existovat.<br />

Dne 24. března 1945 byla Nysa obsazena<br />

Rudou armádou. Výsledkem jaltské<br />

a postupimské konference se nyská<br />

země po 573 letech ocitla na území polského<br />

státu. Rudá armáda předala správu<br />

polským úřadům 9. května 1945.<br />

verlor Schlesien und auch das Neiße<br />

Fürstentum die Verbindung mit Polen.<br />

Im Jahr 1526 kam in der Schlacht<br />

von Mohacz der zwanzig jährige Ludwik,<br />

der tschechische König, Sohn vom<br />

Władysław Jagiellończyk kinderlos<br />

ums Leben. Mit seinem Tod erlosch<br />

die tschechisch-ungarische Linie von<br />

Jagiellony. Die beiden Fürstentümer,<br />

also auch das Neiße Fürstentum kamen<br />

unter die Herrschaft der Habsburger.<br />

Damals war Jakub Salza (1520-<br />

38) gleichzeitig Breslauer Bischof und<br />

Neißer Fürst. In der Hälfte des XVIII<br />

Jahrhunderts wurden durch Schlesien<br />

die österreichisch-preußische Kriege<br />

geführt. Der erfolgreiche Überfall des<br />

preußischen Fürsten Fryderyk des II.<br />

verursachte, dass in Folge des, am 22.<br />

Juni 1742 im Breslau abgeschlossenen<br />

Friedensvertrags, Schlesien und das<br />

Neiße Fürstentum unter preußische<br />

Herrschaft kamen. Über das Neiße<br />

Fürstentum regierte damals der Bischof<br />

Filip Ludwik Sinzendorf (1732-47).<br />

Das Neiße Fürstentum wurde in zwei<br />

Teilen aufgeteilt, die Grenze verlief<br />

zwischen der Bischofskoppe (Biskupia<br />

Kopa) und Bila Voda, die am Reichersteine<br />

Gebirge (Góry Złote) lag. Der<br />

damals festgelegte Grenzverlauf ist<br />

bis zum heutigen Tag – mit kleinen<br />

Änderungen – die Grenze zwischen<br />

Polen und Tschechien. Die Napoleonischen<br />

Kriege, die durch das Gebiet des<br />

Fürstentums im Jahr 1807 führten und<br />

die hohe Kontribution, die der General<br />

Vandamme’a auf die Neiße gelegt hat,<br />

wurden zum Vorwand für die Säkularisierung<br />

des Neiße Fürstentums durch<br />

den König Fryderyk Wilhelm des III.<br />

Die Säkularisierung fand im Jahr 1810<br />

statt. In diesem Moment, nach fast<br />

500 Jahre langen Geschichte hörte das<br />

Neiße Fürstentum auf zu existieren.<br />

Am 24. März 1945 wurde die Stadt<br />

Neiße durch die sowjetische Armee<br />

besetzt. Infolge des Abkommens von<br />

Jalta-Potsdam wurde nach 573 Jahren<br />

das Neiße Land zurück in die Grenzen<br />

von Polen geführt. Die rote Armee<br />

übergab am 9. Mai 1945 die Regierung<br />

der polnischen Verwaltung.<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

5


Fot. 2<br />

samym, po trwającej ponad 500 lat<br />

historii, księstwo nyskie przestało istnieć.<br />

24 marca 1945 r. Nysę zajęły wojska<br />

sowieckie. W wyniku układów jałtańskich<br />

i poczdamskich po 573 latach<br />

ziemia nyska znalazła się na powrót<br />

w granicach państwa polskiego. Armia<br />

Czerwona przekazała władzę administracji<br />

polskiej 9 maja 1945 r.<br />

Przedstawiona wyżej historia<br />

księstwa, miała decydujący wpływ<br />

na rozwój kultury, sztuki i budownictwa.<br />

Na wrocławskim stolcu biskupim<br />

zasiadali synowie wielkich rodów<br />

europejskich. Ich rządy w księstwie<br />

nyskim oraz mecenat, miały decydujący<br />

wpływ na wysoki poziom kultury,<br />

sztuki, a przede wszystkim – budownictwo<br />

sakralne. Szczególnie wpływy<br />

te zobaczyć możemy w <strong>Nysie</strong>, stolicy<br />

księstwa, w której częstokroć zapadały<br />

ważne decyzje polityczne, dotyczące<br />

losów tej części Europy. Hojny mecenat<br />

biskupów i próbujących dorównać<br />

im zamożnym mieszczanom spowodował,<br />

że Nysa w okresie baroku i panowania<br />

biskupa Franciszka Ludwika<br />

v. Neuburga (fot.1) zyskała piękne<br />

miano – Śląski Rzym.<br />

Pierwsze informacje o kościele<br />

z Nysy pochodzą nie z dokumentów,<br />

lecz tradycji przekazywanej z pokolenia<br />

na pokolenie. Jeden z takich przekazów<br />

mówi, że w miejscu, w którym<br />

6<br />

Rys Historyczny<br />

Výše představené dějiny knížectví<br />

měly rozhodující vliv na rozvoj kultury,<br />

umění a architektury. Na wroclawské<br />

biskupské stolici zasedali synové velkých<br />

evropských rodů. Jejich vládnutí<br />

a mecenášství v nyském knížectví měly<br />

rozhodující vliv na vysokou úroveň kultury,<br />

umění, a především – sakrální architektury.<br />

Tyto vlivy zejména můžeme<br />

vidět v Nyse, hlavním městě knížectví,<br />

ve kterém byla častokrát přijímána důležitá<br />

politická rozhodnutí, týkající se<br />

osudů této části Evropy. Štědré mecenášství<br />

biskupů a zámožných měšťanů<br />

pokoušejících se jim vyrovnat způsobilo,<br />

že Nysa v období baroka a vládnutí<br />

biskupa Františka Ludvíka von<br />

Neuburga (fot.1) získala krásný název<br />

– Slezský Řím.<br />

První informace o kostele z Nysy<br />

nepocházejí z dokumentů, ale z ústní<br />

tradice předávané z pokolení na pokolení.<br />

Jeden z těchto odkazů říká, že na<br />

místě, na kterém dnes stojí bazilika sv.<br />

Jakuba – současnými Nysany nazývána<br />

katedrou, se nacházela dřevěná kaple sv.<br />

Jakuba, kterou na počátku XII. století<br />

měli postavit benediktýni z Olomouce,<br />

kteří pečovali o poutníky směřující do<br />

Santiago de Compostela.<br />

V této dominantní budově, jako<br />

v knize, můžeme číst bouřlivou historii<br />

města a regionu. Její impozantní, červená<br />

střecha je viditelná již z daleka,<br />

z každé cesty, (fot.2) kterou vjíždíme<br />

Die oben dargestellte Geschichte<br />

des Fürstentums hatte einen entscheidenden<br />

Einfl uss auf die Entwicklung<br />

der Kultur, Kunst und Bauwesen. Auf<br />

dem Breslauer Bischofsthron saßen die<br />

Söhne der großen, europäischen Geschlechter.<br />

Ihre Regierung im Neiße<br />

Fürstentum und das Mäzenatentum<br />

hatten den entscheidenden Einfl uss auf<br />

das hohe Niveau der Kultur, Kunst und<br />

vor allem für das sakrale Bauwesen. Vor<br />

allem kann man diese Einfl üsse in Neiße,<br />

der Hauptstadt des Fürstentums,<br />

feststellen. In Neiße fallen sehr oft<br />

wichtige, politische Entscheidungen<br />

bezüglich des Schicksals dieses Teils<br />

von Europa. Das großzügige Mäzenatentum<br />

der Bischöfe und den Bürgern,<br />

die den Bischöfen gleichkommen wollten,<br />

verursachte, dass Neiße im Barock<br />

und unter der Regierung des Bischofs<br />

Franciszek Ludwig v. Neuburg (Bild 1)<br />

einen schönen Namen erhielt, nämlich<br />

– schlesisches Rom.<br />

Die ersten Informationen über die<br />

Kirche in Neiße kommen nicht aus<br />

den Dokumenten, sondern aus der<br />

Tradition, die von Generation zur Generation<br />

übergeben wurde. Eine dieser<br />

Überlieferungen erzählt, dass an der<br />

Stelle, an der heute die Basilika des Hl.<br />

Jakobus steht (die Neissern bezeichnen<br />

die Basilika als der Dom), befand<br />

sich eine Holzkapelle des Hl. Jakobus.<br />

Diese Kapelle wurde anfang des XII.<br />

Jahrhunderts vermutlich von den Benediktiner<br />

aus Ołomuniec, die sich um<br />

die Pilger, die nach Santiago de Compostela<br />

gingen, kümmerten, erbaut.<br />

In diesem imposanten Bauwerk<br />

kann man, wie in einem Buch, eine<br />

turbulente Geschichte unserer Stadt<br />

und Region lesen. Das imposante, rote<br />

Dach der Basilika sieht man schon von<br />

weitem, von jeder Strasse, (Bild 2) auf<br />

der wir nach Neiße kommen. Diese<br />

größte Kirche in Schlesien wurde<br />

in den Jahren 1423-30 erbaut. Nach<br />

den Überlieferungen konsekrierte<br />

der Fürst von Oppeln, Sohn vom<br />

Bolesław Wysoki, Bischof Jarosław<br />

im Jahr 1198 an dieser Stelle eine aus<br />

Stein gemauerte Kirche, die an der


dziś stoi Bazylika św. Jakuba – przez<br />

współczesnych nysan zwana katedrą,<br />

znajdowała się drewniana kaplica<br />

św. Jakuba, którą na początku XII w.<br />

mieli postawić Benedyktyni z Ołomuńca,<br />

którzy opiekowali się pielgrzymami<br />

zdążającymi do Santiago de<br />

Compostela.<br />

W tej dominującej budowli, jak<br />

w księdze, możemy czytać burzliwą<br />

historię naszego miasta i regionu.<br />

Jej imponujący, czerwony dach widać<br />

już z daleka, z każdej drogi, (fot.2)<br />

którą wjeżdżamy do Nysy. Ten jeden<br />

z największych kościołów na Śląsku,<br />

został wzniesiony w latach 1423-30.<br />

Według przekazów, książę opolski, syn<br />

Bolesława Wysokiego, biskup Jarosław<br />

konsekrował w 1198 r. w tym miejscu<br />

kościół murowany, który postawiono<br />

w miejsce drewnianej kaplicy (tej daty<br />

nie potwierdzają dotychczas przeprowadzone<br />

badania archeologiczne).<br />

Taką informację znajdujemy w kronice<br />

z XVI w., spisanej przez proboszcza<br />

Mikołaja Tintzmanna. Najazd mongolski<br />

na Śląsk w 1241 r. nie oszczędził<br />

również kościoła. Kolejne poważne<br />

uszkodzenia powstały wskutek<br />

wielkiego pożaru, jaki miał miejsce<br />

w 1401 r. Skala zniszczeń przerosła<br />

ówczesne możliwości fi nansowe<br />

mieszczan i kościół pozostawał<br />

w ruinie blisko ćwierć wieku. Wsparcie<br />

fi nansowe bpa Wacława (ustanowił<br />

na ten cel specjalny podatek), pozwoliło<br />

na rozpoczęcie odbudowy, którą rajcowie<br />

powierzyli Piotrowi z Ząbkowic.<br />

Powstała wówczas gotycka, trójnawowa<br />

budowla halowa, która przetrwała<br />

do naszych czasów. W 1542 r. wielki<br />

pożar strawił niemal całe miasto,<br />

nie oszczędzając również świątyni.<br />

Dzięki fi nansowemu wsparciu bpa<br />

Baltazara Promnitza kościół został<br />

odbudowany. Szczodrość biskupa upamiętnia<br />

herb wmurowany w szczytowej<br />

części fasady głównej. W XVII w.<br />

bp Fryderyk v. Hessen przeprowadził<br />

generalną przebudowę wnętrza w duchu<br />

rozwijającego się wówczas stylu<br />

barokowego. Z tego okresu zachował<br />

się obraz, znajdujący się wówczas<br />

do Nysy. Tento jeden z největších kostelů<br />

ve Slezsku byl vybudován v letech<br />

1423-30. Dle ústního podání opolský<br />

kníže, syn Bolesława Wysokého, biskup<br />

Jarosław v roce 1198 na tomto<br />

místě vysvětil zděný kostel, který byl<br />

postaven na místě dřevěné kaple (toto<br />

datum do této doby nepotvrzují provedené<br />

archeologické výzkumy). Takovou<br />

informaci nacházíme v kronice<br />

ze XVI. století, kterou sepsal farář Mikołaj<br />

Tintzmann. Mongolský vpád do<br />

Slezska v roce 1241 neušetřil rovněž<br />

kostel. Další vážná poškození vznikla<br />

v důsledku velkého požáru, který<br />

propukl v roce 1401. Míra poškození<br />

přerostla tehdejší fi nanční možnosti<br />

měšťan a kostel zůstal v ruině skoro<br />

čtvrt století. Finanční podpora biskupa<br />

Wacława (za tímto účelem zavedl<br />

zvláštní daň) umožnila zahájit rekonstrukci,<br />

kterou radní svěřili Piotrowi z<br />

Ząbkowic. Tehdy vznikla gotická, třílodní<br />

halová stavba, která přetrvala do<br />

dnešní doby. V roce 1542 velký požár<br />

sežehl skoro celé město a rovněž se nevyhnul<br />

chrámu. Díky fi nanční podpoře<br />

biskupa Baltazara Promnitza byl kostel<br />

zrekonstruován. Štědrost biskupa zvěčňuje<br />

erb zazděný do štítové části hlavní<br />

fasády. V XVII. století biskup Fridrich<br />

von Hessen provedl generální přestavbu<br />

vnitřku v duchu tehdy se rozvíjejícího<br />

barokního slohu. Z této doby se<br />

dochoval obraz nacházející se tehdy na<br />

hlavním oltáři – „Svatá trojice a sv. Jakub<br />

zachraňující Nysu před požárem”,<br />

představující zázračné spasení města<br />

před požárem, který způsobili stahující<br />

se Švédové. Obraz se nyní nachází<br />

v kapli Nanebevzetí Nejsvatější Panny<br />

Marie. Z tohoto období pocházejí<br />

rovněž dvě barokní kaple: Svaté trojice,<br />

Nejsvatější Svátosti Oltářní a Baptisterium,<br />

které založila Anna Gritzner.<br />

Barokní prvky výzdoby kostela doplňuje<br />

opěrný pilíř se Skupinou Ukřižování,<br />

postaven v roce 1727. Slezské<br />

a napoleonské války způsobily značné<br />

poškození kostela a v XVIII. a XIX.<br />

století se chrám nacházel v katastrofálním<br />

stavu. Teprve v letech 1889-95<br />

byly provedeny zásadní rekonstrukční<br />

Stelle der Holzkapelle erbaut wurde.<br />

Die bis heute durchgeführten archäologischen<br />

Untersuchungen bestätigen<br />

dieses Datum nicht. Die Information<br />

darüber fi nden wir in einer Chronik<br />

aus dem XVI. Jahrhundert, verfasst<br />

vom Pfarrer Mikołaj Tintzmann. Der<br />

mongolische Überfall auf Schlesien<br />

im Jahr 1241 verschonte auch die Kirche<br />

nicht. Die nächsten, ernsthaften<br />

Beschädigungen entstanden infolge<br />

eines Großbrandes, der im Jahr 1401<br />

die Stadt verwüstete. Das Ausmaß der<br />

Zerstörungen überstieg die damaligen<br />

fi nanziellen Möglichkeiten der Buerger<br />

und die Kirche blieb fast ein Vierteljahrhundert<br />

als Ruine stehen. Die<br />

fi nanzielle Unterstützung des Bischofs<br />

Wacław (er ordnete für diesen Zweck<br />

eine spezielle Steuer an) ermöglichte<br />

es, mit dem Wiederaufbau zu beginnen.<br />

Die Ratsherren übergaben diesen<br />

Auftrag dem Piotr aus Ząbkowice. Es<br />

entstand damals ein dreischiffi ger gotischer<br />

Hallenbau, der bis zu heutigen<br />

Zeit erhalten geblieben ist. Im Jahr<br />

1542 zerstörte eine Brandkatastrophe<br />

fast die ganze Stadt, auch die Kirche<br />

wurde nicht verschont. Dank der fi -<br />

nanziellen Unterstützung des Bischofs<br />

Baltazar Promnitz wurde die Kirche<br />

wieder aufgebaut. Die Freigebigkeit<br />

des Bischofs wurde mit einem Wappen<br />

geehrt, das in dem oberen Teil der<br />

Hauptfassade eingemauert wurde. Im<br />

XVII. Jahrhundert führte der Bischof<br />

Fryderyk v. Hessen den kompletten<br />

Umbau des Innenraums im Sinne des<br />

sich damals entwickelnden Barockstils<br />

durch. Aus dieser Zeit blieb das<br />

Bild erhalten, das sich damals auf dem<br />

Hauptaltar befand – „Heilige Dreifaltigkeit<br />

und Hl. Jakob retten die Stadt<br />

Neiße vor dem Brand“. Das Bild zeigt<br />

die wunderbare Rettung der Stadt vor<br />

der Brandkatastrophe, die durch die<br />

sich zurückziehenden Schweden verursacht<br />

wurde. Dieses Bild befi ndet<br />

sich zurzeit in der Maria Himmelfahrt<br />

Kapelle. Aus dieser Zeit stammen auch<br />

zwei Barockkapellen: Heiliger Dreifaltigkeit<br />

und Allerheiligsten Sakrament<br />

und auch das Baptisterium, das<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

7


w ołtarzu głównym – „Trójca Święta<br />

i św. Jakub ratujący Nysę przed pożarem”,<br />

przedstawiający cudowne<br />

ocalenie miasta przed pożarem, który<br />

spowodowali wycofujący się Szwedzi.<br />

Znajduje się on obecnie w kaplicy<br />

Wniebowzięcia NMP. Z tego czasu<br />

pochodzą również dwie barokowe kaplice:<br />

Trójcy Świętej i Najświętszego<br />

Sakramentu oraz ufundowane przez<br />

Annę Gritzner Baptysterium. Barokowe<br />

fragmenty wystroju kościoła<br />

dopełnia przypora z grupą Ukrzyżowania,<br />

wzniesiona w 1727 r.. Wojny<br />

śląskie i napoleońskie spowodowały<br />

znaczne zniszczenia kościoła i przez<br />

XVIII i XIX w. świątynia znajdowała<br />

się w katastrofalnym stanie. Dopiero<br />

w latach 1889-95 przeprowadzono<br />

gruntowne prace renowacyjne.<br />

Wymieniono wówczas sklepienie,<br />

zastępując oryginalne, gwiaździsto<br />

- sieciowe, krzyżowo - żebrowym.<br />

Wnętrze zostało pokryte neogotyckimi<br />

polichromiami, gruntownie przebudowano<br />

wystrój. Z tego czasu pochodzi<br />

również neogotycka kruchta<br />

(wejście główne). Kolejne, tragiczne<br />

w skutkach zniszczenia, spowodowała<br />

powódź, która nawiedziła miasto<br />

we wrześniu 1938 r. W ich wyniku<br />

przeprowadzono wówczas gruntowne<br />

zmiany w wystroju wnętrza, Usunięto<br />

kamienny baldachim, zdobiący ołtarz.<br />

Zamalowane zostały również na biało<br />

neogotyckie polichromie.<br />

Skutki powodzi dały początek<br />

pierwszym, przeprowadzonym na szeroką<br />

skalę, badaniom archeologicznym.<br />

Odkryto fragmenty romańskiej<br />

świątyni, być może tej, którą konsekrował<br />

biskup Jarosław oraz wiele grobów<br />

znajdujących się pod posadzką.<br />

Wszystkie szczątki zostały zebrane<br />

i umieszczone w krypcie pod kaplicą<br />

Świętej Trójcy. Atak Armii Czerwonej<br />

w marcu 1945 r. zadaje miastu potężny<br />

cios. 21 marca zapala się dach kościoła.<br />

Rozgorzał potężny pożar, który<br />

doszczętnie strawił jego drewnianą<br />

konstrukcję. Całkowitemu zniszczeniu<br />

uległy niektóre kaplice oraz spłonęło<br />

drewniane wyposażenie wielu innych.<br />

8<br />

Rys Historyczny<br />

práce. Tehdy byla vyměněna klenba,<br />

originální hvězdicová a síťová byla nahrazena<br />

křížovou a žebrovanou. Vnitřek<br />

pokryly neogotické polychromie,<br />

od základu byla vyměněna výzdoba.<br />

Z této doby pochází také neogotická<br />

kruchta (hlavní vchod). Další škody<br />

s tragickými následky způsobila<br />

povodeň, kterou bylo město dotčeno<br />

v září roku 1938. V důsledku toho<br />

byly tehdy provedeny zásadní změny<br />

ve výzdobě vnitřku. Byl odstraněn kamenný<br />

baldachýn, který zdobil oltář.<br />

Byly také bíle zamalovány neogotické<br />

polychromie. Důsledky povodně<br />

umožnily provést první archeologické<br />

výzkumy v širokém měřítku. Byly odkryty<br />

fragmenty románského chrámu,<br />

možná toho, který vysvětil biskup Jarosław,<br />

a mnoho hrobů nacházejících<br />

se pod podlahou. Všechny pozůstatky<br />

byly posbírány a umístěny v hrobce<br />

pod kaplí Svaté trojice. Útok Rudé<br />

Armády v březnu 1945 zasazuje městu<br />

mohutnou ránu. Dne 21. března byla<br />

zapálena střecha kostela. Rozhořel se<br />

mohutný požár, který zcela sežehl její<br />

dřevěnou konstrukci. Byly úplně zničeny<br />

některé kaple a shořela dřevěná<br />

výzdoba mnoha jiných.<br />

Po ukončení vojenských operací byla<br />

položena provizorní krytina, která zabezpečovala<br />

zruinovaný kostel před<br />

dalším poškozením. Z iniciativy kněze<br />

preláta Józefa Kądziołki byla v roce<br />

1956 zahájena důkladná rekonstrukce,<br />

která trvala do roku 1961. Během<br />

těchto prací byly odstraněny vnitřní<br />

omítky. V roce 1960 byly do oken na<br />

průčelí zasazeny vitráže, zhotovené dle<br />

projektu prof. Adama Stalony-Dobrzańskiego.<br />

Opětovné vysvěcení chrámu provedl<br />

15. srpna 1959 polský primas kardinál<br />

Stefan Wyszyński. Restaurátorské práce<br />

probíhají nepřetržitě do dnešního<br />

dne. Za tímto účelem byl zřízen v roce<br />

1998 Záchranný Fond památek Nyské<br />

katedry. Během reformátorského hnutí<br />

ve Slezsku, které se událo v XVI. a<br />

XVII. století, se Nysa stala rezidencí<br />

wroclawských biskupů a kostel druhou<br />

nekropolí (pohřebním místem) po wro-<br />

die Anna Gritzner gestiftet hat. Die<br />

barocken Fragmente der Kirchenausstattung<br />

ergänzt der Strebepfeiler mit<br />

der Kreuzigung Jesus Christus, der im<br />

Jahr 1727 erbaut wurde. Die schlesischen<br />

und napoleonischen Kriege verursachten<br />

die wesentlichen Beschädigungen<br />

der Kirche und in dem XVIII.<br />

und XIX. Jahrhundert befand sich<br />

die Kapelle in einem katastrophalen<br />

Zustand. Erst in den Jahren 1889-95<br />

wurden gründlichen Renovierungen<br />

durchgeführt. Damals wurde das Gewölbe<br />

ausgetauscht und an der Stelle<br />

des originalen Stern-Netzgewölbes<br />

wurde ein Kreuzrippengewölbe erbaut.<br />

Der Kircheninnenraum wurde<br />

mit den neogotischen Polychromyen<br />

bemalt, die Innenausstattung wurde<br />

komplett umgebaut. Aus dieser Zeit<br />

stammt auch die neugotische Vorhalle<br />

(Haupteingang). Die große Flut im<br />

September 1938 brachte die nächsten,<br />

tragischen Zerstörungen mit sich. Infolge<br />

dieser Zerstörungen wurde die<br />

Innenausstattung der Kirche komplett<br />

geändert. Der Baldachin aus Stein<br />

über dem Altar wurde entfernt. Die<br />

neugotischen Polychromyen wurden<br />

mit weißer Farbe gestrichen.<br />

Die Folgen der Flut waren Anlass<br />

zu den ersten archäologischen<br />

Forschungen. Es wurden die Fragmente<br />

der romanischen Kapelle entdeckt,<br />

vielleicht dieser, die der Bischof<br />

Jarosław konsekrierte und viele Gräber,<br />

die sich unter dem Kirchenboden befanden.<br />

Alle menschlichen Überreste<br />

wurden damals aufgesammelt und in<br />

der Krypta unter der Kapelle der heiligen<br />

Dreifaltigkeit bestattet. Der Angriff<br />

der Roten Armee im März 1945<br />

versetzte die Kirche in einen dramatischen<br />

Zustand. Am 21. März brannte<br />

das Kirchendach aus. Infolge dessen<br />

verbrannte die komplette Holzkonstruktion.<br />

Manche Kapellen wurden<br />

komplett zerstört. Auch die hölzerne<br />

Innenausstattung in anderen Kirchen<br />

fi el dem Flammenmeer zum Opfer.<br />

Nach dem Krieg wurde die Kirche<br />

mit einem provisorischen Dach abgedeckt.<br />

Das Dach schützte die zerstörte


Po zakończeniu działań wojennych<br />

położono prowizoryczny dach, który<br />

zabezpieczał zrujnowany kościół<br />

przed dalszymi zniszczeniami. Staraniem<br />

księdza prałata Józefa Kądziołki<br />

w 1956 r. rozpoczęto pieczołowitą odbudowę,<br />

która trwała do 1961 r. Podczas<br />

tych prac zostały usunięte wewnętrzne<br />

tynki. W 1960 r. w okna<br />

elewacji głównej wstawiono witraże,<br />

wykonane wg projektu prof. Adama<br />

Stalony-Dobrzańskiego.<br />

Ponownego poświęcenia świątyni<br />

dokonał 15 sierpnia 1959 r. Prymas<br />

Polski kardynał Stefan Wyszyński.<br />

Prace konserwatorskie są prowadzone<br />

nieprzerwanie do dnia dzisiejszego.<br />

W tym celu została powołana do życia<br />

w 1998 r. Fundacja Ratowania Zabytków<br />

Katedry Nyskiej.<br />

Podczas ruchów reformatorskich<br />

na Śląsku, które miały miejsce w XVI<br />

i XVII w., Nysa stała się stałą rezydencją<br />

biskupów wrocławskich, a kościół<br />

drugą po katedrze wrocławskiej,<br />

nekropolią (miejscem pochówku).<br />

Pochowani zostali <strong>tutaj</strong>:<br />

1 Bp Jan Sitsch, zmarły w 1608 r.<br />

Pochowany został w kaplicy Brackiej,<br />

w ufundowanym przez siebie<br />

grobowcu. Ten wyjątkowo<br />

piękny, manierystyczny nagrobek,<br />

jest obecnie celem wielu wycieczek<br />

studentów z Akademii Sztuk Pięknych<br />

Krakowa, Poznania i Wrocławia,<br />

którzy w tej kaplicy poznają<br />

tajniki sztuki manierystycznej.<br />

2 Bp Marcin Gerstmann, zmarły<br />

w 1585 r. Ten urodzony w rodzinie<br />

protestanckiej biskup, przeszedł<br />

na katolicyzm podczas studiów<br />

na uniwersytecie w Padwie. Wielki<br />

orędownik i obrońca katolicyzmu.<br />

Pochowany w kaplicy św. Jana<br />

Chrzciciela, w której ufundował<br />

wspaniały renesansowy ołtarz, dłuta<br />

protestanckiego rzeźbiarza Michała<br />

Kramera.<br />

3 Bł. Maria Luiza Merkert, zmarła<br />

w 1872 r. Założycielka Zgromadzenia<br />

Sióstr św. Elżbiety w <strong>Nysie</strong>,<br />

zwana przez potomnych Śląską Samarytanką.<br />

30 września 2007 r. zo-<br />

Fot. 3<br />

clawské katedrále. Byli zde pohřbeni:<br />

1 Biskup Jan Sitsch, zemřelý v roce<br />

1608. Byl pohřben v Bratrské kapli,<br />

hrobce, kterou si nechal postavit.<br />

Tato výjimečně krásná, manýristická<br />

hrobka je nyní cílem mnoha výprav<br />

studentů z Akademií výtvarných<br />

umění z Krakowa, Poznaně a<br />

Wrocławi, kteří v této kapli poznávají<br />

taje manýristického umění.<br />

2 Biskup Martin Gerstmann, zemřelý<br />

v roce 1585. Tento biskup,<br />

narozen v protestantské rodině, přestoupil<br />

na katolickou víru během<br />

studií na univerzitě v Padově. Velký<br />

zastánce a ochránce katolicismu.<br />

Pohřben v kapli sv. Jana Křtitele, ve<br />

které nechal zhotovit nádherný renesanční<br />

oltář, vyrobený protestantským<br />

řezbářem Michałem Kramerem.<br />

3 Blahořečená Maria Luisa Merkert,<br />

zemřelá v roce 1872. Zakladatelka<br />

Kongregace sester sv. Alžběty<br />

v Nyse, potomky nazývána Slezskou<br />

Samaritánkou. Dne 30. září roku<br />

2007 byla vynesena na oltář (beatifi -<br />

kována) Benediktem XVI.<br />

4 Biskup Wacław, (fot.3) legnický<br />

kníže. Zemřel v Otmuchowie v<br />

roce 1419 a byl pohřben v kolegiátním<br />

kostele sv. Mikuláše, jehož<br />

byl fundátorem. V roce 1477 kolegiát<br />

společně s ostatky biskupa byly<br />

přeneseny do Nysy, do dnes již ne-<br />

Kirche vor weiteren Beschädigungen.<br />

Dank der Bemühungen des Prälat Józef<br />

Kądziołka begann man im Jahr<br />

1956 mit dem sorgfältigen Wiederaufbau<br />

der Kirche. Die Arbeiten dauerten<br />

bis 1961. Im Verlaufe dieser Arbeiten<br />

wurde der Innenputz entfernt. Im Jahr<br />

1960 wurden Mosaikfenster, gefertigt<br />

laut Entwurf vom Professor Adam Stalony-Dobrzański,<br />

in die Hauptfassade<br />

montiert.<br />

Die wiederholte Konsekration der<br />

Kirche wurde am 15.August 1959<br />

des Primas von Polen Kardinal Stefan<br />

Wyszyński vollbracht. Die Renovierungsarbeiten<br />

werden bis zum heutigen<br />

Tag ununterbrochen durchgeführt.<br />

Für diese Zwecken beruf man im Jahr<br />

1998 die Stiftung für die Rettung der<br />

Baudenkmäler des Doms in Neiße.<br />

Während der Reformationsbewegungen<br />

in Schlesien, die im XVI. und<br />

XVII. Jahrhundert stattfanden, wurde<br />

Neiße zur Residenz der Breslauer Bischöfe<br />

und die Kirche wurde zur zweiten<br />

Nekropole (Begräbnisstätte) nach<br />

dem Breslauern Dom. Hier wurden<br />

bestattet:<br />

1 Bischof Jan Sitsch, gestorben im<br />

Jahr 1608. Er wurde in der Bracka<br />

Kapelle, in dem von sich selbst gestifteten<br />

Grabmal beigesetzt. Dieses<br />

schöne, manieristische Grabmal ist<br />

nun Ziel zahlreicher Ausfl üge von<br />

Studenten der Kunstakademie aus<br />

Kraków (Krakau), Poznań (Posen)<br />

und Wrocław (Breslau). Die Studenten<br />

lernen in dieser Kapelle die<br />

Geheimnisse des Manierismus kennen.<br />

2 Bischof Marcin Gerstmann, gestorben<br />

im Jahr 1585. Dieser, in<br />

einer protestantichen Familie geborener<br />

Bischof ist zum katholischen<br />

Glauben während des Studiums in<br />

Padwa übergetreten. Großer Fürbitter<br />

und Verteidiger des katholischen<br />

Glaubens. Er wurde in der Kapelle<br />

des Hl. Johannes des Täufers, wo er<br />

einen prachtvollen Renaissancealtar,<br />

der vom protestantischen Bildhauer<br />

Michał Kramer gefertigt wurde, gestiftet<br />

hat.<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

9


stała wyniesiona na ołtarze (beatyfi -<br />

kowana) przez Benedykta XVI.<br />

4 Bp Wacław, (fot.3) książę legnicki.<br />

Zmarł w Otmuchowie<br />

w 1419 r. i został pochowany<br />

w ufundowanym przez siebie kościele<br />

kolegiackim św. Mikołaja.<br />

W 1477 r. kolegiata a wraz z nią<br />

szczątki biskupa, zostały przeniesione<br />

do Nysy, do nieistniejącego dziś<br />

kościoła św. Jana Chrzciciela na Starym<br />

Mieście. W 1663 r. nagrobek<br />

i szczątki biskupa trafi ły do również<br />

nieistniejącego dziś kościoła św. Mikołaja.<br />

Do kościoła św. Jakuba przeniesiono<br />

je w 1682 r. W 1894 r. epitafi<br />

um wmurowano w ścianę boczną,<br />

tuż obok wejścia do zakrystii.<br />

5 Bp Jakub Salza, zmarły<br />

w 1538 r. Pochowany w renesansowym<br />

grobowcu w kształcie tumby<br />

rzymskiej, wykonanym z czerwonego<br />

salsburskiego marmuru. Wielki<br />

humanista, utrzymywał kontakty<br />

z Erazmem z Rotterdamu.<br />

6 Bp Baltazar z Promnicy, zmarły<br />

w1562 r. Pochowany w kaplicy<br />

M.B. Szkaplerznej, w renesansowym<br />

grobowcu, nakrytym baldachimem,<br />

wykonanym z czerwonego<br />

marmuru salsburskiego (podobne,<br />

królewskie grobowce, zobaczyć<br />

możemy w katedrze wawelskiej).<br />

W 1555 r. założył w <strong>Nysie</strong> drukarnię,<br />

jedną z pierwszych na Śląsku.<br />

7 Bp Kasper z Łagowa, zmarły<br />

w1574 r. Pochowany w kaplicy<br />

św. Piotra i Pawła. Wspaniały renesansowy<br />

nagrobek, wykonany z piaskowca,<br />

wznieśli mu rodzeni bracia.<br />

Było to zapewne podziękowanie<br />

za wielkie dotacje, jakie biskup przekazywał<br />

na rzecz przebudowy w stylu<br />

renesansowym rodowej siedziby<br />

- zamku Grodno koło Zagórza<br />

Śląskiego. W jego sarkofagu pochowano<br />

zmarłego w 1600 r. bpa Pawła<br />

Alberta Habsburga, któremu nie wystawiono<br />

oddzielnego nagrobka.<br />

W prezbiterium (po prawej stronie)<br />

złożone zostało serce kardynała Fryderyka<br />

Hessen-Darmstadt, arcybiskupa<br />

wrocławskiego, zmarłego w1682 r. Upa-<br />

10<br />

Rys Historyczny<br />

existujícího kostela sv. Jana Křtitele<br />

na Starém Městě. V roce 1663 se<br />

náhrobek a ostatky biskupa dostaly<br />

do dnes již také neexistujícího<br />

kostela sv. Mikuláše. Do kostela sv.<br />

Jakuba byly přeneseny v roce 1682.<br />

V roce 1894 byl epitaf zazděn do<br />

boční stěny, ihned vedle vchodu do<br />

sakristie.<br />

5 Biskup Jakub Salza, zemřelý v roce<br />

1538. Pohřben v renesanční hrobce<br />

ve tvaru římské tumby, zhotovené<br />

z červeného salcburského mramoru.<br />

Velký humanista, udržoval kontakty<br />

s Erasmem z Rotterdamu.<br />

6 Biskup Baltazar z Promnice, zemřelý<br />

v roce 1562. Pohřben v kapli<br />

Matky Boží Szkaplerzné, v renesanční<br />

hrobce zakryté baldachýnem,<br />

zhotovené z červeného salcburského<br />

mramoru (obdobné, královské hrobky<br />

lze vidět ve Wawelské katedrále).<br />

V roce 1555 založil v Nyse tiskárnu,<br />

jednu z prvních ve Slezsku.<br />

7 Biskup Kasper z Łagowa, zemřelý<br />

roku 1574. Pohřben v kapli sv. Petra<br />

a Pavla. Nádherný renesanční<br />

náhrobek, zhotovený z pískovce, mu<br />

postavili vlastní bratři. Bylo to zajisté<br />

poděkování za velké dary, které<br />

biskup poskytoval na přestavbu rodového<br />

sídla v renesančním slohu<br />

- zámku Grodna u Zagórza Śląskiego.<br />

V jeho sarkofágu byl pohřben<br />

biskup Paweł Albert Habsburg,<br />

zemřelý v roce 1600, jemuž nebyl<br />

postaven samostatný náhrobek.<br />

V presbytáři (na pravé straně) bylo<br />

uloženo srdce kardinála Fryderyka<br />

Hessen-Darmstadt, wroclawského<br />

arcibiskupa, zemřelého v roce 1682.<br />

Zvěčňuje to deska zhotovená ze světlého<br />

mramoru. Byl to právě on, kdo<br />

přestavěl kostel v barokním slohu.<br />

Při prohlídce kostela stojí za pozornost:<br />

a obraz “Matka Boží a Čtrnáct Pomocníků“,<br />

nacházející se v kapli sv.<br />

Josefa, který namaloval Hans Dürer,<br />

bratr proslulého Albrechta.<br />

b pozdně gotický triptych, nyní splňující<br />

funkci hlavního oltáře, pocházející<br />

z roku 1506, na němž jsou před-<br />

3 Selig gesprochene Maria Luiza<br />

Merkert, gestorben im Jahr 1872.<br />

Sie gründete die Ordensgemeinschaft<br />

der Schwester der Hl. Elisabeth<br />

in Neiße. Die Nachwelt nannte<br />

sie schlesische Samarietanerin.<br />

Am 30. September 2007 wurde sie<br />

vom Papst Benedikt der XVI. selig<br />

gesprochen.<br />

4 Bischof Wacław, (Bild 3) Fürst von<br />

Liegnitz. Er starb 1419 in Ottmachau<br />

und wurde in der, von ihm sich<br />

selbst gestifteten Kollegiatskirche<br />

des Hl. Nikolaus bestattet. Im Jahr<br />

1477 werden die Kollegiate und die<br />

Bischofsleiche nach Neiße in die<br />

nicht mehr existierende Kirche des<br />

Hl. Johannes des Täufers in der Altstadt<br />

übertragen. Das Grabmal und<br />

die Leiche des Bischofs wurden im<br />

Jahr 1663 in die auch nicht mehr<br />

existierende Kirche des Hl. Nikolaus<br />

übertragen. In der Kirche des<br />

Hl. Jakobusses wurde die Leiche<br />

des Bischofs im Jahr 1682 bestattet.<br />

Im Jahr 1894 mauerte man ein<br />

Epitaphium in die seitliche Wand,<br />

in der Nähe des Einganges in die<br />

Sakristei ein.<br />

5 Bischof Jakob Salza, gestorben im<br />

Jahr 1538, bestattet im Renaissancegrabmal<br />

in Form des römischen<br />

Sarkophags aus rotem Salzburger<br />

Marmor. Der große Humanist unterhielt<br />

die Kontakte mit dem Erasmus<br />

aus Rotterdam.<br />

6 Bischof Baltazar aus Promnica,<br />

gestorben im Jahr 1562, bestattet in<br />

der Kapelle zur Maria Szkaplerzna,<br />

im Renaissancegrabmal mit einem<br />

Baldachin, der aus rotem Salzburger<br />

Marmor gefertigt ist (ähnliche,<br />

königliche Grabmale können wir in<br />

der Wawel-Katedrale sehen). Der<br />

Bischof gründete im Jahr 1555 in<br />

Neiße die erste Druckerei in Schlesien.<br />

7 Bischof Kasper aus Łagów, gestorben<br />

im Jahr 1574, bestattet in der<br />

Kapelle der Hl. Peter und Paul. Ein<br />

prächtiges Renaissancegrabmal,<br />

gefertigt aus dem Sandstein. Das<br />

Grabmal haben ihm die leiblichen


miętnia to płyta wykonana z jasnego<br />

marmuru. To właśnie on przebudował<br />

kościół w stylu barokowym.<br />

Przy zwiedzaniu kościoła warto<br />

zwrócić uwagę na:<br />

a znajdujący się w kaplicy św. Józefa<br />

obraz “Matka Boska i Czternastu<br />

Wspomożycieli “, pędzla Hansa<br />

Dürera, brata słynnego Albrechta.<br />

b późnogotycki tryptyk, pełniący<br />

obecnie funkcję ołtarza głównego,<br />

pochodzący z 1506 r., na którym<br />

przedstawione są sceny Męki<br />

Chrystusa.<br />

c barokowe Baptysterium (kaplicę<br />

zmarłych) z lat 1648-51, z arcyciekawym<br />

wystrojem, późnogotycką<br />

chrzcielnicą otoczoną renesansową<br />

kratą. Sceny biblijne zdobiące boazerię<br />

wykonał znakomity malarz<br />

Karol Dankwart.<br />

d późnobarokowy, wykonany ze srebra,<br />

ołtarz z pocz. XVIII w., w którym<br />

umieszczona jest późnogotycka<br />

fi gura św. Anny Samotrzeć, pochodząca<br />

z pocz.1500 r.<br />

e znajdujący się w kaplicy św. Jakuba<br />

obraz “Męczeństwo św. Bartłomieja”,<br />

pędzla Michała Willmana.<br />

Wybudowana na wzór włoskiej<br />

“campanili”, wolnostojąca gotycka<br />

dzwonnica, powstała w latach 1473-<br />

1516, zaliczana jest do unikatowych<br />

zabytków tego typu na ziemiach<br />

polskich. Według ambitnych planów<br />

miała być najwyższą budowlą<br />

w mieście (100-130 m). Jej budowa<br />

nigdy nie została ukończona, toteż<br />

czasami określana jest mianem “nigdy<br />

niedokończonej”. Pożar w marcu<br />

1945 r. również jej nie oszczędził,<br />

wnętrze uległo całkowitemu zniszczeniu.<br />

Stopił się wówczas jedyny, pozostawiony<br />

przez nazistów, ważący 8,2 t<br />

dzwon - św. Jakub, jeden z największych<br />

na Śląsku. 2 kwietnia 2003 r.,<br />

podczas wyjątkowo skromnych uroczystości<br />

(śmierć Jana Pawła II), został<br />

otwarty, wbudowany we wnętrze<br />

dzwonnicy, Skarbiec św. Jakuba,<br />

w którym eksponowane są wyroby<br />

nyskich złotników. Rozwiązania, jakie<br />

zastosował projektant, budzą podziw<br />

Fot. 4<br />

staveny scény Kristových utrpení.<br />

c barokní Baptisterium (kaple zemřelých)<br />

z let 1648-51, s neobyčejně zajímavou<br />

výzdobou, pozdně gotickou<br />

křtitelnicí obklopenou renesanční<br />

mříží. Biblické scény zdobící dřevěné<br />

obložení provedl vynikající malíř<br />

Karol Dankwart.<br />

d pozdně barokní oltář z počátku<br />

XVIII. století, proveden ze stříbra,<br />

na němž je umístěna pozdně gotická<br />

socha sv. Anny Samotrzeć, pocházející<br />

z počátku roku 1500.<br />

e obraz “Utrpení sv. Bartoloměje”, nacházející<br />

se v kapli sv. Jakuba, který<br />

namaloval Michał Willman.<br />

Volně stojící gotická zvonice, vybudovaná<br />

podle vzoru italské “kampanili”,<br />

vznikla v letech 1473-1516, se řadí<br />

k unikátním památkám tohoto typu<br />

na polském území. Podle ambiciózních<br />

plánů měla být nejvyšší budovou<br />

ve městě (100-130 m). Její výstavba<br />

nebyla nikdy dokončena, a proto někdy<br />

bývá označována pojmem “nikdy<br />

nedokončená”. Požár v březnu 1945<br />

ji také neušetřil, vnitřek byl úplně<br />

zničen. Tehdy se roztavil jediný zvon<br />

- sv. Jakub, ponechán nacisty, vážící<br />

8,2 t, jeden z největších ve Slezsku.<br />

Dne 2. dubna 2003 v průběhu výjimečně<br />

skromné slavnosti (smrt Jana<br />

Pawła II.) byla otevřena Klenotnice<br />

sv. Jakuba, zabudovaná uvnitř zvonice,<br />

ve které jsou vystavovány výrobky<br />

nyských zlatníků. Řešení, která použil<br />

projektant, vzbuzují obdiv a nadšení<br />

všech návštěvníků z Evropy a dalších<br />

koutů světa.<br />

Brüder gebaut. Sicherlich war das<br />

ein Dank für die großen Subventionen,<br />

die der Bischof für den Umbau<br />

des Familiensitzes – Schloss Grodno<br />

an Zagórze Śląskie im Renaissancestil,<br />

bereitstellte. Im Sarg wurde<br />

auch der, im Jahr 1600 gestorbene<br />

Bischof Paweł Albert Habsburg<br />

bestattet, für den man kein separates<br />

Grabmal gefertigt hat.<br />

Im Presbyterium (auf der rechten<br />

Seite) bestattete man das Herz vom<br />

Kardinal Fryderyk Hessen-Darmstadt,<br />

des Breslauer Erzbischofs, der im Jahr<br />

1682 gestorben ist. Die Platte aus hellem<br />

Marmor erinnert an dieses Ereignis.<br />

Dieser Erzbischof baute die Kirche<br />

in den Barockstil um.<br />

Beim Besichtigen der Kirche sollte<br />

man die Aufmerksamkeit folgenden<br />

Sehenswürdigkeiten widmen:<br />

a dem Bild in der Kapelle des Hl. Josef<br />

“Muter Gottes und Vierzehn Hilfeleistenden<br />

“, vom Hans Dürer, Bruder<br />

des bekannten Albrecht Dürers.<br />

b spätgotischem Triptychon, das heute<br />

als Hauptaltar dient. Es kommt aus<br />

dem Jahr 1506 und es sind die Szenen<br />

des Leidens Christi aufgeführt.<br />

c Barockes Baptisterium (Friedhofskapelle)<br />

aus den Jahren 1648-51,<br />

mit der sehr interessanten Ausstattung,<br />

spätgotischen Taufstein, das<br />

mit Renaissancegittern umrahmt<br />

ist. Szenen aus der Bibel, die die Tafel<br />

schmücken, fertigte der hervorragende<br />

Maler Karol Dankwart.<br />

d spätbarocken, aus Silber gefertigten<br />

Altar aus dem Anfang des XVIII. Jh,<br />

in dem sich die spätgotische Figur<br />

der Hl. Anna Samotrzeć aus dem<br />

Anfang des Jahres 1500, befi ndet.<br />

e dem Bild in der Kapelle des Hl. Jakobus<br />

“ Martyrium des Hl. Bartolomeus”<br />

gemalt vom Michał Willman.<br />

Der freistehende gotische Glockenturm,<br />

der nach dem Muster der italienischen<br />

“campanila” gebaut wurde,<br />

entstand in den Jahren 1473-1516 und<br />

gehört zu den seltenen Baudenkmälern<br />

dieser Art in Polen. Gemäß den ehrgeizigen<br />

Plänen, sollte der Glockenturm<br />

das höchste Gebäude der Stadt<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

11


i zachwyt wszystkich odwiedzających<br />

z Europy i świata.<br />

Następny wyjątkowy kościół to barokowy<br />

kościół Wniebowzięcia Najświętszej<br />

Panny Marii wzniesiony<br />

z fundacji bpa Karola Ferdynanda<br />

Wazy (fot.4) w latach 1688-82.<br />

Jest pierwszą jezuicką budowlą sakralną<br />

na Śląsku. Prawdopodobnie kościół<br />

zaprojektował włoski architekt Quadri<br />

z Pragi, a budową kierowali Mateusz<br />

Kirchberg i Michał Klein. Wedle kanonów<br />

sztuki architektonicznej Jezuitów,<br />

pierwowzorem wszystkich<br />

wznoszonych przez nich kościołów<br />

był rzymski kościół macierzysty Il<br />

Gesú, zaprojektowany przez Vigniolę.<br />

We wnękach fasady umieszczone<br />

są drewniane posągi Karola Boromeusza,<br />

Franciszka Ksawerego, Ignacego<br />

Loyoli i Ferdynanda Kastylijskiego.<br />

Pierwszy wystrój kościoła uległ niemal<br />

całkowitemu zniszczeniu. Z ołtarza<br />

głównego, zachowała się do naszych<br />

czasów tylko część górna. Dziś możemy<br />

się jedynie domyślać, jak wspaniałe<br />

musiało być pierwsze założenie<br />

ołtarza. Polichromię w kościele wykonał<br />

Karol Dankwart, noszący tytuł<br />

nadwornego malarza króla polskiego<br />

a od 1689 r. malarza bpa Franciszka<br />

Ludwika. Jego dzieła możemy zobaczyć<br />

w kościołach Otmuchowa, Kłodzka,<br />

Wrocławia, Krakowa, Poznania oraz<br />

w jasnogórskiej bazylice w Częstochowie,<br />

w której warto podnieść wzrok<br />

w kierunku stropu i podziwiać wspaniałe<br />

dzieło malarza z Nysy. Kościół<br />

poważnie ucierpiał podczas oblężenia<br />

napoleońskiego w 1807 r. Zamieniono<br />

go na magazyn. Funkcje sakralne<br />

przywrócone zostały w 1820 r.<br />

Trzeci, wyjątkowej wartości, to barokowy<br />

kościół św. Apostołów Piotra<br />

i Pawła, został wzniesiony w latach<br />

w 1720-27 r Wcześniej, w latach<br />

1708-13 został wybudowany gmach<br />

klasztorny. W latach 1730-31 na zlecenie<br />

prepozyta Eliasza Klose, przy<br />

znacznym wsparciu fi nansowym bpa<br />

Franciszka Ludwika, wielkiego mecenasa<br />

sztuki, powstało arcydzieło<br />

iluzjonistycznego malarstwa baroko-<br />

12<br />

Rys Historyczny<br />

Dalším výjimečným kostelem je<br />

barokní kostel Nanebevzetí Nejsvatější<br />

Panny Marie postavený z nadace<br />

biskupa Karola Ferdynanda Wazy<br />

(fot.4) v letech 1688-82. Je první<br />

jezuitskou sakrální budovou ve Slezsku.<br />

Kostel pravděpodobně navrhoval<br />

italský architekt Quadri z Prahy<br />

a výstavbu řídili Mateusz Kirchberg<br />

a Michał Klein. V souladu se zásadami<br />

jezuitské architektury pravzorem<br />

všech jimi stavěných kostelů byl<br />

římský matečný kostel Il Gesú, který<br />

navrhoval Vigniola. Ve výklencích<br />

fasády jsou umístěny dřevěné sochy<br />

Karola Boromeusza, Franciszka<br />

Ksawerego, Ignáce Loyoli a Ferdinanda<br />

Kastilského. Prvotní výzdoba<br />

kostela byla téměř úplně zničena.<br />

Z hlavního oltáře se do našich časů<br />

dochovala pouze horní část. Dnes se<br />

můžeme pouze domnívat, jak nádherné<br />

muselo být první řešení oltáře.<br />

Polychromii v kostele provedl<br />

Karol Dankwart, pyšnící se titulem<br />

dvorního malíře polského krále a od<br />

roku 1689 malíře biskupa Franciszka<br />

Ludwika. Jeho díla můžeme vidět<br />

v kostelech v Otmuchowie, Kłodzku,<br />

Wrocławi, Krakowie, Poznani a v<br />

Jasnohorské bazilice v Częstochowie,<br />

ve které stojí za to upřít zrak ke stropu<br />

a obdivovat nádherné dílo malíře<br />

z Nysy. Kostel velmi utrpěl během<br />

napoleonského obležení v roce 1807.<br />

Byl změněn na sklad. Sakrální funkce<br />

byla obnovena v roce 1820.<br />

Třetí je barokní kostel sv. Apoštolů<br />

Petra a Pavla výjimečné hodnoty,<br />

vybudován v letech 1720-27. Dříve,<br />

v letech 1708-13 byla vybudována<br />

klášterní budova. V letech 1730-31<br />

na příkaz preposita Eliasza Klose,<br />

se značnou fi nanční podporou biskupa<br />

Franciszka Ludwika, velkého<br />

mecenáše umění, vzniklo arcidílo<br />

ilusionistického barokního malířství,<br />

polychromie, zdobící vnitřek kostela.<br />

Zhotovili je dva bratři Feliks Antoni<br />

a Tomasz Krzysztof Scheffl erovi,<br />

významní malíři epochy baroka, kteří<br />

přišli do Nysy z Mnichova. Je také<br />

nazýván kostelem bożogrobców ( Jo-<br />

werden (100-130 m). Sein Bau wurde<br />

nie beendet, deshalb bezeichnet man<br />

dieses Bauwerk als “den nie beendeten<br />

Turm”. Der Brand im März 1945<br />

wurde dem Glockenturm auch nicht<br />

erspart, der Innenraum wurde total<br />

zerstört. Damals schmolz die einzige,<br />

von den Nazis nicht geraubte Glocke<br />

mit einem Gewicht von 8,2 t – der Hl.<br />

Jakobus. Diese Glocke war eine von<br />

den größten in Schlesien. Am 2. April<br />

2005 während einer sehr bescheidenen<br />

Feier (der Tod von Jan Paweł der II)<br />

wurde die Schatzkammer des Hl. Jakobus<br />

geöff net und in den Innenraum<br />

des Glockenturmes eingebaut. In der<br />

Schatzkammer sind die Produkte der<br />

Goldschmiede aus Neiße ausgestellt.<br />

Die Lösungen, die der Architekt angewendet<br />

hat, erwecken die Bewunderung<br />

und Begeisterung der Touristen<br />

aus Europa und der gesamten Welt.<br />

Die nächste, außergewöhnliche Kirche<br />

ist die Barockkirche Maria Himmelfahrt,<br />

erbaut in den Jahren 1688-82<br />

dank der Stiftung des Bischofs Karol<br />

Ferdynand Waza (Bild 4). Sie ist das erste,<br />

sakrale Jesuitenbauwerk in Schlesien.<br />

Die Kirche wurde wahrscheinlich<br />

vom italienischen Architekten Quadri<br />

aus Prag entworfen. Den Bau leiteten<br />

Mateusz Kirchberg und Michał Klein.<br />

Die Kirche wurde nach den Regeln<br />

der Architektur der Jesuiten nach dem<br />

Urmuster der römischen, heimischen<br />

Kirche Il Gesú, die vom Vigniola entworfen<br />

wurde, erbaut. In den Wandnischen<br />

befi nden sich Holzstatuen vom<br />

Karol Boromeusz, Franciszek Ksawery,<br />

Ignacy Loyola und Ferdynand Kastylijski.<br />

Die erste Kirchenausstattung<br />

wurde komplett zerstört. Vom Hauptaltar<br />

ist bis zur heutigen Zeit nur der<br />

obere Teil des Altars erhalten geblieben.<br />

Wir können heute nur vermuten,<br />

wie prachtvoll der erste Altar gewesen<br />

sein musste. Die Polychromie in der<br />

Kirche wurde vom Karol Dankwart,<br />

dem Hofmaler des polnischen Königs,<br />

und seit dem Jahr 1689 Maler des Bischofs<br />

Franciszek Ludwik, ausgeführt.<br />

Seine Kunstwerke kann man in den<br />

Kirchen in Ottmachau, Glatz, Breslau,


wego, polichromie, zdobiące wnętrze<br />

kościoła. Wykonali je dwaj bracia Feliks<br />

Antoni i Tomasz Krzysztof Scheffl<br />

erowie, wybitni malarze epoki baroku,<br />

którzy przybyli do Nysy z Monachium.<br />

Zwany również kościołem<br />

bożogrobców. Przed wojną zwano<br />

go Kreuzkirche (kościół św. Krzyża).<br />

Wzięło się to zapewne ze szczególnego<br />

kultu Krzyża Świętego Bożogrobców,<br />

których do Nysy sprowadził bp<br />

Tomasz I w 1239 roku. W 1810 r. nastąpiła<br />

kasata zakonu. W latach 1848-<br />

71 w pomieszczeniach klasztoru mieścił<br />

się szpital, prowadzony przez<br />

siostry boromeuszki. Skutki II wojny<br />

były dla miasta katastrofalne, więc<br />

do cudów należy zaliczyć fakt, że kościół<br />

przetrwał bez żadnego uszczerbku.<br />

Od 1947 r. w klasztorze mieściło<br />

się Wyższe Seminarium Duchowne<br />

Śląska Opolskiego, przeniesione<br />

do Opola w 1997 r.<br />

Pozostałe kościoły to:<br />

Gotycki kościół Ewangelicki -<br />

dawniej św. Barbary, jeden z najstarszych<br />

w naszym mieście, wybudowany<br />

został na przełomie XIV i XV w., jako<br />

kaplica największego w ówczesnym<br />

grodzie - szpitala św. Barbary. Liczne<br />

przebudowy (renesansowo-barokowe)<br />

zatarły jego cechy stylowe.<br />

Z pierwotnego okresu zachowała się<br />

późnogotycka elewacja szczytowa.<br />

Do 1810 r. tj. do czasów sekularyzacji<br />

księstwa, stanowił własność zakonu<br />

franciszkanów. W 1812 r. został przekazany<br />

gminie protestanckiej. Prace<br />

adaptacyjne trwały do 1818 r. Ponieważ<br />

protestanci nie uznają kultu świętych,<br />

zmienione zostało wezwanie<br />

na - kościół Chrystusa. Obecnie ma<br />

w nim siedzibę gmina ewangelicka<br />

i zielonoświątkowa.<br />

Po przejściu Nysy pod panowanie<br />

pruskie, wzrosła liczba protestantów,<br />

głównie żołnierzy i ich rodzin. Kościół<br />

św. Barbary okazał się niewystarczający<br />

i 1855 roku rozpoczęto budowę nowego<br />

neogotyckiego kościoła protestanckiego,<br />

którą ukończono w 1888 r. Kościół<br />

przetrwał szczęśliwie czas wojny.<br />

Na polecenie władz miasta w latach<br />

hanitů). Před válkou mu říkali Kreuzkirche<br />

(kostel sv. Kříže). Vzniklo to<br />

zajisté z neobvyklého kultu Svatého<br />

Kříže Bożogrobców ( Johanitů), které<br />

do Nysy přivedl biskup Tomasz<br />

I. roku 1239. V roce 1810 byl řád<br />

zlikvidován. V letech 1848-71 byla<br />

v klášterních místnostech nemocnice,<br />

kterou spravovaly sestry Boromejky.<br />

Následky II. světové války byly pro<br />

město katastrofální, a proto skutečnost,<br />

že kostel neutrpěl žádné škody,<br />

lze přirovnat k zázraku. Od roku 1947<br />

byl v klášteře umístěn Vyšší duchovní<br />

seminář Opolského Slezska, přenesený<br />

do Opole v roce 1997.<br />

Ostatními kostely jsou:<br />

Gotický evangelický kostel - dříve<br />

sv. Barbary, jeden z nejstarších v našem<br />

městě, byl vybudován na přelomu<br />

XIV. a XV. století jako největší<br />

kaple v tehdejší tvrzi - nemocnice<br />

sv. Barbary. Mnohé přestavby (renesančně-barokní)<br />

setřely jeho slohovou<br />

charakteristiku. Z prvotního období<br />

se dochovala pozdně gotická štítová<br />

fasáda. Do roku 1810, tj. do doby sekularizace<br />

knížectví, byl ve vlastnictví<br />

Řádu františkánů. V roce 1812 byl<br />

předán protestantské obci. Adaptační<br />

práce trvaly do roku 1818. Protože<br />

protestanti neuznávají kult svatých,<br />

bylo zasvěcení změněno na - kostel<br />

Krista. Nyní v něm má sídlo evangelická<br />

a letniční obec.<br />

Když se Nysa dostala pod pruskou<br />

nadvládu, vzrostl počet protestantů,<br />

hlavně vojáků a jejich rodin. Kostel sv.<br />

Barbary se ukázal jako nedostačující a v<br />

roce 1855 byla zahájena výstavba nového<br />

neogotického protestantského kostela,<br />

která byla ukončena v roce 1888.<br />

Kostel šťastně přečkal válečná období.<br />

Rozhodnutím městských orgánů byl<br />

v letech 1953-4 rozebrán a cihla byla<br />

předána pro obnovu Warszawy.<br />

Gotický kostel Zvěstování Nejsvatější<br />

Panny Marie, tak odlišný a<br />

skromný vzhledem k jiným monumentálním<br />

nyským chrámům. Kostel<br />

nechala postavit v roce 1372 Anna,<br />

vdova po zámožném nyském měšťanovi<br />

Hanco Isenecherovi. Ze začátku<br />

Krakau und Posen bewundern, auch in<br />

der Basilika Jasna Góra in Tschenstochau,<br />

wo man, nach oben in Richtung<br />

der Decke schauen sollte und dann das<br />

prachtvolle Werk des Kunstmalers aus<br />

Neiße bewundern kann. Die Kirche<br />

erlitt ernsthaften Schaden während der<br />

Napoleonbelagerungen im Jahr 1807.<br />

Sie wurde als Lagerstätte verwendet.<br />

Ihre sakrale Herkunft wurde im Jahr<br />

1820 wieder eingeführt.<br />

Zur dritten, sehr wertvollen Kirche<br />

gehört die Barockkirche des Hl. Peter<br />

und Pauls, erbaut in den Jahren 1720-<br />

27. Vorher, in den Jahren 1708-13<br />

ist wurde das Kloster erbaut. In den<br />

Jahren 1730-31 entstanden auf Auftrag<br />

des Propst Eliasz Klose, bei einer<br />

bedeutenden Finanzunterstützung<br />

des Bischofs Franciszek Ludwik, des<br />

großen Kunstmäzen ein Meisterwerk<br />

der illusionistischen Barockmalerei,<br />

die, den Innenraum der Kirche verzierenden<br />

Polychromyen. Sie wurden von<br />

zwei Brüdern Feliks Antoni und Tomasz<br />

Krzysztof Scheffl er, die hervorragenden<br />

Kunstmaler des Barocks, die<br />

nach Neiße aus München gekommen<br />

sind, ausgeführt. Diese Kirche nennt<br />

man auch die Kirche der Ritter des<br />

Heiligen Grabes. Vor dem Krieg nannte<br />

man auch diese Kirche Kreuzkirche<br />

(kościół św. Krzyża), wahrscheinlich<br />

wegen des besonderen Kults des heiligen<br />

Kreuzes der Ritter des Heiligen<br />

Grabes. Der Bischof Tomasz der I.<br />

holte 1239 die Ritter nach Neiße. Im<br />

Jahr 1810 wurde der Orden aufgelöst.<br />

In den Jahren 1848-71 befand sich ein<br />

Krankenhaus in den Klosterräumen.<br />

Das Krankenhaus wurde von den<br />

Schwestern der Borromäerinnen geführt.<br />

Die Folgen des II. Weltkrieges<br />

waren für die Stadt katastrophal, es<br />

gleicht einem Wunder, dass die Kirche<br />

nicht beschädigt wurde. Seit 1947 war<br />

im Kloster das Priesterseminar Oppelner<br />

Schlesien. Im Jahr 1997 ist das<br />

Seminar nach Oppeln umgezogen.<br />

Die weiteren Kirchen:<br />

Evangelische Gotikkirche – früher<br />

der Hl. Barbara gewidmet, ist eine der<br />

ältesten in unserer Stadt. Sie wurde<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

13


Fot. 5<br />

1953-4 r. został rozebrany a cegłę<br />

przekazano na odbudowę stolicy.<br />

Gotycki kościół Zwiastowania<br />

NMP, jakże odmienny i skromny<br />

w odniesieniu do innych monumentalnych<br />

nyskich świątyń. Ufundowała<br />

go w 1372 r. Anna, wdowa<br />

po zamożnym nyskim mieszczaninie<br />

Hanco Isenecherze. Początkowo nosił<br />

wezwanie Bożego Ciała (Corporis<br />

Christi). W 1624 r. biskup Karol arcyksiążę<br />

Habsburg przekazał go Jezuitom.<br />

Być może to oni zmienili jego<br />

wezwanie na Zwiastowania NMP.<br />

W 1881 r. została przeprowadzona<br />

jego gruntowna przebudowa w stylu<br />

neogotyckim. Rozebrano wówczas<br />

kościół do fundamentów. Po przeprowadzonym<br />

w 1995 r., generalnym remoncie,<br />

kościół Zwiastowania NMP<br />

- stał się kościołem Wieczystej Adoracji<br />

Najświętszego Sakramentu.<br />

Barokowy kościół św. Dominika<br />

wybudowany w latach 1776-78 przez<br />

Dominikanów, których do Nysy spro-<br />

14<br />

Rys Historyczny<br />

byl zasvěcen Božímu Tělu (Corporis<br />

Christi). V roce 1624 biskup Karol arcikníže<br />

Habsburg jej předal Jezuitům.<br />

Možná to byli oni, kdo změnili zasvěcení<br />

na Zvěstování Nejsvatější Panny<br />

Marie. V roce 1881 byla od základu<br />

provedena přestavba v neogotickém<br />

slohu. Tehdy byl kostel rozebrán do<br />

základů. Po provedené generální opravě<br />

v roce 1995 kostel Zvěstování NPM<br />

- se stal kostelem Věčné Adorace Nejsvatější<br />

Svátosti Oltářní.<br />

Barokní kostel sv. Dominika, postaven<br />

v letech 1776-78 dominikány,<br />

které do Nysy přivedl v roce 1748 biskup<br />

Filip Schaff gotsch. Mimořádnou<br />

pozornost upoutávají fresky na klenbě,<br />

které představují scény ze života sv. Dominika.<br />

Pozdně renesanční kostel sv. Kříže,<br />

nazýván Jeruzalémským, byl postaven<br />

v roce 1633 na místě dřevěné kaple<br />

(poustevny), která stála na tomto místě<br />

od středověku. Kostel je spojen s kultem<br />

Utrpení Páně, který v našem městě<br />

um die Wende des XIV und XV Jh. als<br />

Kapelle des damals größten Krankenhauses<br />

der Hl. Barbara erbaut. Infolge<br />

der zahlreichen Umgestaltungen (Renaissance-Barocke)<br />

gingen die charakteristischen<br />

Styleigenschaften verloren.<br />

Aus dem Ursprung ist nur die spätgotische<br />

Hausfront erhalten geblieben. Bis<br />

zum Jahr 1810, das bedeutet bis zur<br />

Säkularisierung des Fürstentums war<br />

die Kirche das Eigentum des Franziskanerordens.<br />

Im Jahr 1812 wurde die<br />

Kirche einer der protestantischen Gemeinde<br />

übergeben. Der Kirchenausbau<br />

dauerte bis 1818. Weil die Protestanten<br />

den Kult der Heiligen nicht anerkennen,<br />

änderte man den Namen in<br />

Christus-König-Kirche. Jetzt befi ndet<br />

sich in dieser Kirche die evangelische<br />

und Pfi ngstgemeinde.<br />

Nachdem sich Neiße unter der preußischen<br />

Regierung befand, wuchs auch<br />

die Zahl der Protestanten, hauptsächlich<br />

der Soldaten und ihrer Familien.<br />

Es zeigte sich, dass die Kirche der Hl.<br />

Barbara zu klein wurde. Im Jahr 1855<br />

begann man mit dem Bau der neugotischen<br />

protestantischen Kirche. Der<br />

Bau wurde im Jahr 1888 beendet. Die<br />

Kirche wurde glücklicher Weise während<br />

des Krieges nicht zerstört. Jedoch<br />

in den Jahren 1953-4 wurde auf Befehl<br />

der Stadtregierung die Kirche abgerissen.<br />

Die Ziegelsteine wurden für den<br />

Wiederaufbau der Hauptstadt gestiftet.<br />

Gotische Kirche Mariä Verkündigung<br />

ist sehr bescheiden im Vergleich<br />

zu den anderen monumentalen<br />

Kirchen in Neiße. Sie wurde im Jahr<br />

1372 von Anna, Witwe des reichen<br />

Bürgers Hanco Isenecherze, gestiftet.<br />

Am Anfang hieß sie Kirche Bożego<br />

Ciała (Corporis Christi). Im Jahr 1624<br />

übergab der Bischof Karol Erzfürst<br />

von Habsburg die Kirche den Jesuiten.<br />

Man vermutet, dass die Jesuiten den<br />

Namen der Kirche auf Kirche Mariä<br />

Verkündigung änderten. Im Jahr 1881<br />

wurde die Kirche komplett im neugotischen<br />

Stil umgebaut. Die Kirche wurde<br />

damals bis zu den Fundamenten abgerissen.<br />

Nach einer Generalreparatur


Fot. 6<br />

wadził w 1748 r. biskup Filip Schaffgotsch.<br />

Na szczególną uwagę zasługują<br />

freski sklepienia, które przedstawiają<br />

sceny z życia św. Dominika.<br />

Późnorenesansowy kościół<br />

św. Krzyża zwany Jerozolimskim<br />

wybudowany w 1633 r. w miejsce<br />

drewnianej kaplicy (pustelni), która<br />

stała w tym miejscu od średniowiecza.<br />

Kościół związany jest z kultem Męki<br />

Pańskiej , który w naszym mieście<br />

wprowadzili Bożogrobcy. W każdy<br />

Wielki Piątek nysanie pielgrzymowali<br />

do tego miejsca. Stoi on w odległości<br />

tzw. mili jerozolimskiej od ratusza<br />

i odpowiada drodze, którą pokonał<br />

Chrystus, dźwigając krzyż od domu<br />

Piłata na Golgotę.<br />

Barokowy kościół i klasztor<br />

św. Franciszka z Asyżu wybudowany<br />

w 1659 r. dla zakonu OO. Kapucynów,<br />

z fundacji biskupa Leopolda Wilhelma<br />

arcyksięcia Habsburga. Reguła kapucyńska<br />

należy do bardzo surowych<br />

i nakazuje życie w ubóstwie. Stąd zapewne<br />

surowy i skromny wystrój kościoła,<br />

który został wzniesiony w dobie<br />

barokowego przepychu epoki. Klasztor<br />

od 1812 roku pełni funkcje domu księży<br />

emerytów.<br />

Historia barokowego kościoła<br />

św. Jana Chrzciciela wybudowanego<br />

zavedli Bożogrobcy ( Johanité). Každý<br />

Velký Pátek Nysané putovali na toto<br />

místo. Kostel stojí ve vzdálenosti tzv.<br />

jeruzalémské míle od radnice, která odpovídá<br />

cestě, kterou ušel Kristus, když<br />

nesl kříž od domu Piláta na Golgotu.<br />

Barokní kostel a klášter sv. Františka<br />

z Assisi, vybudován v roce 1659<br />

pro Řád kapucínů z nadace biskupa<br />

Leopolda Wilhelma, arciknížete<br />

Habsburga. Kapucínská řehole patří<br />

k velmi přísným a přikazuje život v<br />

bídě. Odtud zajisté přísná a skromná<br />

výzdoba kostela, který byl postaven<br />

v době barokního přepychu. Klášter od<br />

roku 1812 plní funkci domu pro penzionované<br />

kněze.<br />

Historie barokního kostela sv. Jana<br />

Křtitele vybudovaného roku 1770 je<br />

značně starší a sahá do počátků XIV.<br />

století. Zprvu kostel s tímto zasvěcením<br />

stál na předměstí zvaném Staré Město.<br />

(fot.5) Jak vypadal, můžeme uvidět na<br />

plánu Nysy autorství Georga Hayera<br />

z roku 1596. Určitě byl významným<br />

kostelem, když právě do něho byla přenesena<br />

v roce 1477 kapitula z kostela sv.<br />

Mikuláše v Otmuchowie, která byla zde<br />

umístěna do roku 1650. V souvislosti<br />

s tzv. „tureckým ohrožením” a s ním<br />

spojenou modernizací opevnění byl rozebrán<br />

v roce 1663.<br />

im Jahr 1995 wurde die Kirche Mariä<br />

Verkündigung zur Kirche Wieczysta<br />

Adoracja Najświętszego Sakramentu<br />

umgetauft.<br />

Barockkirche des Hl. Dominikus<br />

wurde in den Jahren 1776-78 durch<br />

die Dominikaner erbaut. Der Bischof<br />

Filip Schaff gotsch holte im Jahr 1748<br />

die Dominikanern nach Neiße. Bemerkenswert<br />

sind die Fresken auf der<br />

Decke, die die Szenen aus dem Leben<br />

des heiligen Dominikus präsentieren.<br />

An der Stelle, an der früher die<br />

Holzkapelle (Einsiedelei) seit dem<br />

Mittelalter stand, wurde im Jahr 1633<br />

die Spätrenaissancekirche des Hl.<br />

Kreuzes (auch Jerozolimski genannt)<br />

erbaut. Die Kirche ist mit dem Kult<br />

des Leidens unseres Herrn verbunden.<br />

Die Ritter des Heiligen Grabes begannen<br />

diesen Kult in unserer Stadt. Jeden<br />

Karfreitag pilgerten die Einwohner der<br />

Stadt Neiße zu dieser Stelle. Die Entfernung<br />

von diesem Platz zum Rathaus<br />

hat die Länge der sog. Jerusalem-Meile<br />

und entspricht der Wegstrecke, die<br />

Jesus Christus mit dem Kreuz vom Pilatushaus<br />

nach Golgota gehen musste.<br />

Barockkirche und Kloster des Hl.<br />

Franciszek aus Asyż wurde im Jahr<br />

1659 für den Kapuzinerorden erbaut.<br />

Sie wurde vom Bischof Leopold Wilhelm<br />

Erzfürst von Habsburg gestiftet.<br />

Die Kapuzinerregeln sind sehr streng<br />

und gebieten das Leben in Armut.<br />

Darum wurde die Innenausstattung<br />

der Kirche sehr streng und bescheiden<br />

gehalten, obwohl die Kirche in Barock<br />

gebaut wurde. Das Kloster dient ab<br />

1812 als Haus für pensionierte Priester.<br />

Die Geschichte der Barockkirche<br />

des Hl. Johannes des Täufers, die im<br />

Jahr 1770 erbaut wurde, ist sehr viel<br />

älter und ihr Ursprung reicht bis zum<br />

Anfang des XIV. Jh. Ursprünglich<br />

stand die Kirche des Hl. Johannes des<br />

Täufers am Stadtrand der sog. Altstadt.<br />

(Bild 5) Auf dem Stadtplan von Neiße<br />

(von Georg Hayer) aus dem Jahr 1596<br />

kann man sehen, wie diese Kirche<br />

ausgesehen hatte. Diese Kirche hatte<br />

wahrscheinlich große Bedeutung, weil<br />

im Jahr 1477 hier der Sitz der Bischö-<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

15


Fot. 6 Fot. 6<br />

w 1770 r. jest znacznie starsza i sięga<br />

początków XIV w. Pierwotnie kościół<br />

pod tym wezwaniem stał na przedmieściu<br />

zwanym Stare Miasto. (fot.5) Jak<br />

wyglądał, możemy zobaczyć na planie<br />

Nysy Georga Hayera z 1596 r. Zapewne<br />

był kościołem o dużym znaczeniu,<br />

skoro to do niego przeniesiono<br />

w 1477 r. kapitułę z kościoła św. Mikołaja<br />

w Otmuchowie, która mieściła<br />

się tu do 1650 r. W związku z tzw „zagrożeniem<br />

tureckim” i związaną z nim<br />

modernizacją fortyfi kacji, został rozebrany<br />

w 1663r.<br />

Neogotycki kościół pw. Matki Boskiej<br />

Bolesnej i klasztor księży Werbistów<br />

wzniesiony w latach 1892-1907.<br />

W klasztorze działała szkoła „Święty<br />

Krzyż” - wielki ośrodek wychowawczy,<br />

prywatne gimnazjum, ośrodek kształcący<br />

misjonarzy dla misji krajowych<br />

i zagranicznych.<br />

Neoromański kościół pw. św. Elżbiety<br />

i klasztor OO. Franciszkanów<br />

wzniesiony w 1902-11. Zakon Franciszkanów<br />

związany jest z Nysą od średniowiecza,<br />

początkowo jego siedzibą<br />

był nieistniejący dziś klasztor położony<br />

za murami miasta nieopodal bramy<br />

brackiej. W 1810 r. nastąpiła kasata<br />

zakonu. Do Nysy Franciszkanie powrócili<br />

na początku XX w.<br />

Neogotycki kościół pątniczy MB<br />

Wspomożenia Wiernych wybudo-<br />

16<br />

Rys Historyczny<br />

Neogotický kostel zasvěcený Boží<br />

Matce Bolestné a klášter kněží verbistů,<br />

postaven v letech 1892-1907.<br />

V klášteře funguje škola „Svatý Kříž” -<br />

velký výchovný ústav, soukromé gymnázium,<br />

středisko vzdělávání misionářů<br />

pro mise doma i v zahraničí.<br />

Neorománský kostel zasvěcený sv.<br />

Alžbětě a Františkánský klášter, postaven<br />

v letech 1902-11. Řád františkánů<br />

je spojen s Nysou od středověku,<br />

ze začátku byl jeho sídlem již neexistující<br />

klášter ležící za hradbami města<br />

poblíž bratrské brány. V roce 1810 byl<br />

zákon zrušen. Do Nysy se Františkáni<br />

vrátili na začátku XX. století.<br />

Neogotický poutní kostel Matky<br />

Boží Pomoci Věřícím, vybudován v<br />

roce 1887 na místě dřevěné kaple, kde<br />

byl v roce 1745 nalezen na lípě obraz<br />

proslavený laskavostí.<br />

Dnes zavřený pozdně renesanční<br />

hřbitovní kostel sv. Rocha, postaven v<br />

roce 1637. V XVII. století byla Nysa<br />

dvanáctkrát postižená epidemiemi,<br />

které zahubily skoro dvě třetiny jejích<br />

obyvatel. Kostel byl postaven na místě,<br />

na kterém dříve stály stany s nemocnými<br />

z města, a hřbitov, na kterém byli<br />

pohřbíváni zemřelí.<br />

Závěrem několik vět o kostelech,<br />

které byly rozebrány. Kromě dříve<br />

vzpomínaného kostela sv. Jana Křtitele<br />

stály na „Starém Městě” ještě dva kos-<br />

fen aus der Kirche des Hl. Nikolaus<br />

in Ottmachau übertragen wurde. Der<br />

Bischofssitz war hier bis 1650. Im Zusammenhang<br />

mit der sog. „türkischen<br />

Gefahr” wurde die Befestigung modernisiert.<br />

Deswegen wurde die Kirche im<br />

Jahr 1663 abgerissen.<br />

Die neugotische Kirche zur schmerzhaften<br />

Muttergottes und Kloster der<br />

Priester Werbiści, erbaut in den Jahren<br />

1892-1907. Im Kloster befi ndet sich die<br />

Schule „Święty Krzyż”, das große Erziehungszentrum,<br />

das private Gymnasium<br />

und das Bildungszentrum für die Missionare<br />

für in- und ausländische Missionen.<br />

Die neuromanische Kirche der Hl.<br />

Elizabeth und Franziskanerkloster<br />

wurden in den Jahren 1902-11 erbaut.<br />

Der Franziskanerorden ist mit Neiße<br />

seit dem Mittelalter verbunden. Am<br />

Anfang war sein Sitz im heute nicht<br />

mehr existierenden Kloster, das außerhalb<br />

der Stadt, nicht weit vom Bracka<br />

Tor gelegen hatte. Im Jahr 1810 wurde<br />

das Kloster aufgelöst. Die Franziskaner<br />

kamen Anfang des XX. Jh. nach Neiße<br />

zurück.<br />

Die neugotische Pilgerkirche MB<br />

Wspomożenia Wiernych (Unterstützung<br />

der Gläubigen) wurde im Jahr<br />

1887 an Stelle der Holzkapelle erbaut,<br />

wo man im Jahr 1745 ein Bild gefunden<br />

hatte, das Wunder brachte.


Fot. 7<br />

wany w 1887 r. w miejscu drewnianej<br />

kaplicy, gdzie w 1745 r. znaleziono<br />

na lipie łaskami słynący obraz.<br />

Nieczynny dziś późnorenesansowy<br />

cmentarny kościół św. Rocha<br />

wybudowany w 1637 r. W XVII w.<br />

Nysę dwunastokrotnie nawiedziły<br />

ciężkie zarazy, które zabiły blisko<br />

dwie trzecie jej mieszkańców. Kościół<br />

postawiono w miejscu, w którym<br />

wcześniej stały namioty z chorymi<br />

z miasta i cmentarz, na którym<br />

chowano zmarłych.<br />

Na zakończenie kilka zdań o kościołach,<br />

które zostały rozebrane. Poza<br />

wspomnianym wcześniej kościołem<br />

św. Jana Chrzciciela, na „Starym<br />

Mieście” stały jeszcze dwa kościoły<br />

– św. Mikołaja wzmiankowany<br />

w 1381 r. oraz MB Różańcowej<br />

wzmiankowany w 1420 r. Obydwa<br />

zostały rozebrane w 1741 r. (fot.6)<br />

w związku z rozbudową fortyfi kacji.<br />

Pamiątką po nich są dwie majolikowe<br />

płaskorzeźby, umieszczone na frontonie<br />

kamienicy przy zbiegu ul. Mariackiej<br />

i Toruńskiej. Jak wyglądały, możemy<br />

zobaczyć na planie G. Hayera. Ponadto<br />

na przedmieściu wrocławskim<br />

stał gotycki kościół św. Krzyża(fot.7)<br />

wzmiankowany w 1414 r. a na przedmieściu<br />

ziębickim gotycki kościół<br />

św. Katarzyny(fot.8) wzmiankowany<br />

w 1434 r., które zostały rozebrane<br />

w 1643 r.<br />

Wymieniona liczba kościołów podkreśla<br />

kościelny charakter Nysy – metropolii<br />

kościelnego księstwa biskupów<br />

wrocławskich.<br />

tely – sv. Mikuláše, poprvé zmiňován<br />

v roce 1381 a Matky Boží Růžencové,<br />

poprvé zmiňován v roce 1420. Oba<br />

byly rozebrány v roce 1741 (fot.6)<br />

v souvislosti s rozšířením opevnění.<br />

Památkou po nich jsou dva majolikové<br />

reliéfy, umístěny na tympanonu kamenice<br />

u souběhu ulic Mariacké a Toruńské.<br />

Jak kostely vypadaly, můžeme<br />

uvidět na plánku G. Hayera. Kromě<br />

toho na wroclawském předměstí stál<br />

gotický kostel sv. Kříže, (fot.7) poprvé<br />

zmiňován v roce 1414 a na ziębickém<br />

předměstí gotický kostel sv. Kateřiny,<br />

(fot.8) poprvé zmiňován v roce 1434,<br />

které byly rozebrány v roce 1643.<br />

Vyjmenované kostely zdůrazňují<br />

církevní charakter Nysy – metropole<br />

církevního knížectví wroclawských<br />

biskupů.<br />

Velice zajímavou historii má kostel<br />

sv. Mikuláše a sv. Franciszka Ksawerego<br />

v Otmuchowie. První zmínky<br />

o něm pocházejí z roku 1235. Byla<br />

to určitě románská budova sv. Jana<br />

Křtitele. V roce 1386 biskup Wacław,<br />

legnický kníže, založil při kostele kolegiát.<br />

Tehdy bylo změněno zasvěcení<br />

na sv. Mikuláše a Hedviky. Špatný<br />

technický stav a škody způsobené<br />

husitským vpádem byly důvodem pro<br />

přenesení kolegiátu v roce 1477 do<br />

kostela sv. Jana Křtitele v Nyse. V roce<br />

1690 byl rozebrán gotický kostel a na<br />

jeho místě byla zahájena výstavba barokního<br />

kostela, který fi nancoval biskup<br />

František Ludvík von Neuburg a<br />

byla ukončena v roce 1701. Stavební<br />

práce řídil nyský architekt Jan Piotr<br />

Die heute geschlossene Friedhofskirche<br />

des Hl. Rochus wurde im Jahr<br />

1637 erbaut. Im XVII. Jh. wurde Neiße<br />

zwölf Mal von schweren Krankheiten<br />

heimgesucht. Damals sind beinahe<br />

zweidrittel der Einwohner ums Leben<br />

gekommen. Die Kirche wurde dort erbaut,<br />

wo sich früher die Zelte mit den<br />

Kranken aus der Stadt und der Friedhof<br />

befanden.<br />

Zum Schluss noch ein paar Sätze<br />

über die Kirchen, die abgerissen wurden.<br />

Außer der schon erwähnten Kirche<br />

des Hl. Johannes des Täufers standen<br />

in der Altstadt noch zwei weiteren<br />

Kirchen, der Hl. Nikolaus, erwähnt im<br />

Jahr 1381 und Maria Rosenkranz, erwähnt<br />

im Jahr 1420. Die beiden Kirchen<br />

wurden im Jahr 1741 (Bild 6)<br />

im Zusammenhang mit dem Aufbau<br />

der Befestigungsanlage abgerissen.<br />

Zwei Majolikafl achreliefs, die sich<br />

im Frontbereich des Mietshauses an<br />

der Mariacka- und Toruńskastr. Befi<br />

nden, sind als Erinnerungsstück von<br />

diesen beiden Kirchen erhalten geblieben.<br />

Auf dem Stadtplan von G. Hayer<br />

kann man sehen, wie diese Kirchen<br />

ausgesehen haben. Außerdem stand<br />

am Stadtrand von Breslau die gotische<br />

Kirche des Hl. Kreuzes (Bild 7)<br />

erwähnt im Jahr 1414. Am Stadtrand<br />

von Ziębice stand die gotische Kirche<br />

der Hl. Katarina (Bild 8) erwähnt im<br />

Jahr 1434. Diese beiden Kirchen wurden<br />

im Jahr 1643 abgerissen.<br />

Die hier genannte Zahl der Kirchen<br />

betont den religiösen Charakter von<br />

der Neißen Metropole des kirchlichen<br />

Fürstentums der Breslauer Bischöfe.<br />

Die Geschichte der Kirche des Hl.<br />

Nikolaus und Hl. Franciszek Ksawery<br />

in Ottmachau ist sehr interessant.<br />

Die ersten Erwähnungen über diese<br />

Kirche sind aus dem Jahr 1235. Das<br />

war wahrscheinlich ein romanisches<br />

Bauwerk des Hl. Johannes des Täufers.<br />

Im Jahr 1386 gründete hier der Bischof<br />

Wacław Fürst von Liegnitz die erste<br />

Kollegiatakirche. Damals änderte man<br />

den Namen der Kirche auf Kirche des<br />

Hl. Nikolaus und der Hl. Hedwig. Der<br />

schlechte technische Zustand und die<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

17


Bardzo ciekawie przedstawia<br />

się historia kościoła św. Mikołaja<br />

i św. Franciszka Ksawerego w Otmuchowie.<br />

Pierwsze wzmianki o nim pochodzą<br />

z 1235 r. Zapewne była to budowla<br />

romańska pw. św. Jana Chrzciciela.<br />

W 1386 r. biskup Wacław książę<br />

legnicki utworzył przy nim kolegiatę.<br />

Wtedy zostało zmienione wezwanie<br />

na św. Mikołaja i Jadwigi. Zły stan<br />

techniczny oraz zniszczenia spowodowane<br />

najazdem husyckim, były powodem<br />

przeniesienia w 1477 r. kolegiaty<br />

do kościoła św. Jana Chrzciciela w <strong>Nysie</strong>.<br />

W 1690 r. rozebrano gotycki kościół<br />

i w jego miejsce rozpoczęto budowę<br />

barokowego kościoła, który ufundował<br />

biskup Franciszek Ludwik v. Neuburg,<br />

a zakończono w 1701 r. Pracami budowlanymi<br />

kierował nyski architekt<br />

Jan Piotr Dobler. Powstało dzieło wyjątkowej<br />

wartości otoczone wieńcem<br />

kaplic z barokowymi ołtarzami. Polichromie<br />

wymalował w latach 1693-<br />

1704 nyski malarz Karol Dankwart.<br />

Większość znajdujących się w kościele<br />

obrazów wyszła spod pędzla Michała<br />

Willmanna.<br />

Jakże odmienna jest historia kościoła<br />

św. Jana Ewangelisty w Paczkowie.<br />

Pierwszy romański kościół<br />

wzmiankowany w 1285 r. nosił wezwanie<br />

św. Jana Ewangelisty i stał<br />

w miejscu, w którym dziś stoi zrujnowany<br />

kościół cmentarny. Po otoczeniu<br />

miasta murami kościół znalazł się<br />

poza nimi i dlatego w 1361 r. rozpoczęto<br />

budowę nowego (dzisiejszego)<br />

kościoła, który nosił wezwanie Św.<br />

Trójcy, NMP i św. Mikołaja, zmienione<br />

później na św. Jana Ewangelisty.<br />

W 1529 r. w związku z tzw. „zagrożeniem<br />

tureckim” kościół przekształcono<br />

w warowny przez dodanie murów<br />

tarczowych zwieńczonych attyką. Zapewne<br />

z tego czasu pochodzi studnia<br />

zwana „Tatarską”. Neogotycki wystrój<br />

wnętrza pochodzi z XVIII i XIX w.<br />

Ołtarz główny wykonał czeski rzeźbiarz<br />

Seweryn Kutzer. Przykładem<br />

śląskiej rzeźby późnorenesansowej<br />

jest znajdujący się w kaplicy mariackiej<br />

ołtarz ufundowany przez braci Jana<br />

18<br />

Rys Historyczny<br />

Fot. 8<br />

Dobler. Vzniklo dílo výjimečné hodnoty<br />

obklopené věncem kaplí s barokními<br />

oltáři. Polychromie namaloval v<br />

letech 1693-1704 nyský malíř Karol<br />

Dankwart. Většina obrazů nacházejících<br />

se v kostele je autorství Michała<br />

Willmanna.<br />

Naprosto odlišná je historie kostela<br />

sv. Jana Evangelisty v Paczkowie.<br />

První románský kostel, poprvé zmiňován<br />

v roce 1285, byl zasvěcen sv. Janu<br />

Evangelistovi a stál na místě, na němž<br />

dnes stojí zruinovaný hřbitovní kostel.<br />

Po obehnání města hradbami se kostel<br />

nalezl za nimi, a proto v roce 1361 byla<br />

zahájena výstavba nového (nynějšího)<br />

kostela, který byl zasvěcen sv. Trojici,<br />

Nejsvatější Panně Marii a sv. Mikuláši,<br />

později zasvěcení změněno na sv. Jana<br />

Evangelisty. V roce 1529 v souvislosti<br />

s tzv. „tureckým ohrožením” byl kostel<br />

opevněn dostavbou kruhových zdí<br />

zakončených atikou. Dozajista z této<br />

doby pochází studna nazývána „Tatarská”.<br />

Neogotická výzdoba vnitřku<br />

pochází z XVIII. a XIX. století. Hlavní<br />

oltář zhotovil český řezbář Severin<br />

Kutzer. Příkladem slezské pozdně<br />

renesanční řezby je oltář nacházející<br />

se v mariánské kapli darovaný bratry<br />

Janem a Albertem Maltitzovými<br />

v roce 1588. Reliéfní řezba z pískovce<br />

působí dojmem zavěšeného v prostoru.<br />

Donedávna se v kostele nacházely<br />

dvě gotické sochy – Madona s děťátkem<br />

a sv. Vavřinec z roku 1496, které<br />

Zerstörungen wegen des Hussiten Angriff<br />

s waren der Grund dafür, dass die<br />

Kollegiatakirche im Jahr 1477 in die<br />

Kirche des Hl. Johannes des Täufers in<br />

Neiße übertragen wurde. Im Jahr 1690<br />

wurde die gotische Kirche abgerissen<br />

und man begann mit dem Bau der<br />

Barockkirche, die vom Bischof Franciszek<br />

Ludwik v. Neuburg gestiftet<br />

wurde. Den Bau beendete man im Jahr<br />

1701. Die Bauarbeiten wurden vom<br />

Architekt aus Neiße Jan Piotr Dubler<br />

geleitet. Es entstand ein wunderschönes<br />

Bauwerk, umgeben von Kapellen<br />

mit Barockaltaren. Die Polychromyen<br />

wurden in den Jahren 1693-1704 vom<br />

Neisser Maler Karol Dankwart gemalt.<br />

Der Maler Michał Willmann malte<br />

den größten Teil der Bilder.<br />

Ganz anders ist die Geschichte der<br />

Kirche des Hl. Johannes Evangelist in<br />

Patschkau. Die erste romanische Kirche<br />

wurde im Jahr 1285 erwähnt. Die<br />

Kirche stand dort, wo sich heute die<br />

Ruinen der Friedhofskirche befi nden.<br />

Nach dem die Stadt mit den Wehrmauern<br />

umgeben wurde, befand sich<br />

die Kirche außerhalb der Wehrmauern.<br />

Deswegen begann man im Jahr<br />

1361 mit dem Bau einer neuen (heutigen)<br />

Kirche der Heiligen Dreifaltigkeit,<br />

Mutter Gottes und Hl. Nikolaus,<br />

später auf Hl. Johannes der Täufer umgetauft.<br />

Im Jahr 1529 wurde wegen der<br />

sog. „türkischen Gefahr” die Kirche in<br />

eine befestigte Kirche umgebaut. Zur<br />

Kirche wurden Wehrmauern mit Attika<br />

angebaut. Wahrscheinlich stammt<br />

aus dieser Zeit der Brunnen, den man<br />

auch „Tatarischer Brunnen“ nennt. Die<br />

neugotische Innenausstattung stammt<br />

aus dem XVIII. und XIX. Jh. Der<br />

Hauptaltar wurde vom tschechischen<br />

Bildhauer Seweryn Kutzer gefertigt.<br />

Als Beispiel der schlesischen Skulptur<br />

aus der Spätrenaissance dient hier<br />

der Altar, der sich in der Mariakapelle<br />

befi ndet und von den Brüdern<br />

Jan und Albert Maltitz im Jahr 1588<br />

gestiftet wurde. Das Flachrelief aus<br />

Sandstein macht den Eindruck, als<br />

hänge es in der Luft. Noch vor kurzer<br />

Zeit befanden sich in der Kirche zwei


i Alberta Maltitzów w 1588 r. Płaskorzeźbiony<br />

z piaskowca sprawia<br />

wrażenie zawieszonego w przestrzeni.<br />

Do niedawna w kościele znajdowały<br />

się dwie gotyckie fi gury – Madonna<br />

z Dzieciątkiem i św. Wawrzyniec<br />

z 1496 r., które zostały zabrane<br />

do muzeum diecezjalnego w Opolu.<br />

Ich autorstwo przypisywane jest Witowi<br />

Stwoszowi, który w tym czasie<br />

przebywał w Paczkowie. Całość uzupełniają<br />

wspaniałe sklepienia – sieciowe<br />

w prezbiterium i gwiaździste<br />

w nawie głównej oraz gotycki portal<br />

główny z herbami biskupa Przecława<br />

z Pogorzeli i Księstwa Nyskiego.<br />

Ślady romańskiego kościoła<br />

św. Wawrzyńca w Głuchołazach<br />

zachowały się w pięknym, późnoromańskim<br />

portalu głównym. Pierwsze<br />

wzmianki o kościele pochodzą<br />

z 1285 r. z czasów, kiedy miasto założone<br />

przez biskupa Wawrzyńca, było<br />

grodem granicznym. W 1428 r. został<br />

spalony przez Husytów. Odbudowano<br />

go dopiero w 1460 r. W latach 1729-<br />

31 zbudowano nowy kościół w stylu<br />

barokowym, przy znacznym wsparciu<br />

biskupa Franciszka Ludwika v Neuburga.<br />

Z tego okresu pochodzi barokowe<br />

i regencyjne wyposażenie kościoła.<br />

Do godnych uwagi kościołów zaliczyć<br />

należy romańsko-gotycki kościół<br />

pw. Narodzenia NMP w Kałkowie,<br />

wzmiankowany w 1295 r. Wcześniej<br />

nosił wezwanie św. Jerzego. Jak podaje<br />

tradycja, kościół mieli wybudować<br />

Templariusze. W latach 1930-31 kościół<br />

znacznie powiększono poprzez<br />

dobudowanie korpusu i nawy. Nie spowodowało<br />

to zatarcia interesujących<br />

cech stylowych. Podczas prac budowlanych<br />

odkryte zostały wspaniałe gotyckie<br />

polichromie, które pieczołowicie<br />

odsłonił Lukas Mrzeglod. Całość<br />

uzupełnia piękny wczesnogotycki portal<br />

z poł. XIII w.<br />

Podobnych zmian dokonano w kościołach<br />

w Nowym Świętowie, Prusinowicach,<br />

Starym Paczkowie. Taki sam los<br />

spotkał wiele kościołów z terenu całego<br />

Śląska. W latach 20-tych i 30-tych ubiegłego<br />

wieku zostały przeprowadzone<br />

byly odvezeny do diecézního muzea<br />

do Opole. Jejich autorství je přisuzováno<br />

Witowi Stwoszowi, který se<br />

v této době zdržoval v Paczkowie.<br />

Celek doplňují nádherné klenby – síťové<br />

v presbytáři a hvězdicové v hlavní<br />

lodi a také gotický hlavní portál s<br />

erby biskupa Przecława z Pogorzeli a<br />

Nyského knížectví.<br />

Stopy románského kostela sv.<br />

Vavřince v Głuchołazech se dochovaly<br />

v nádherném pozdně románském<br />

hlavním portálu. První zmínky o kostele<br />

pocházejí z roku 1285, z dob, kdy<br />

město založené biskupem Vavřincem<br />

bylo pohraniční tvrzí. V roce 1428 bylo<br />

spáleno husity. Město bylo obnoveno<br />

teprve v roce 1460. V letech 1729-31<br />

byl postaven nový kostel v barokním<br />

slohu, za značné fi nanční podpory biskupa<br />

Františka Ludvíka von Neuburga.<br />

Z tohoto období pochází barokní a regencijní<br />

výzdoba kostela.<br />

Ke kostelům, které stojí za pozornost,<br />

je třeba zařadit románsko-gotický kostel<br />

Narození Nejsvatější Panny Marie v<br />

Kałkowie, poprvé zmiňován v roce 1295.<br />

Dříve byl zasvěcen sv. Jiří. Jak se traduje,<br />

kostel měli postavit Templáři. V letech<br />

1930-31 byl kostel značně rozšířen dostavbou<br />

korpusu a lodi. Nezpůsobilo to<br />

setření zajímavé slohové charakteristiky.<br />

Během stavebních prací byly objeveny<br />

nádherné gotické polychromie, které<br />

s pečlivostí odkryl Lukas Mrzeglod.<br />

Celek doplňuje nádherný raně gotický<br />

portál z poloviny XIII. století.<br />

Obdobné změny byly provedeny<br />

v kostelech v Nowym Świętowie,<br />

Prusinowicach, Starym Paczkowie.<br />

Stejný osud potkal mnoho kostelů na<br />

území celého Slezska. Ve 20-tých a<br />

30-tých letech minulého století byly<br />

provedeny rozsáhlé stavební úpravy,<br />

které způsobily v mnoha případech<br />

setření slohových charakteristik.<br />

Zbytek dokonaly válečné škody II.<br />

světové války. Většina kostelů byla<br />

spálena nebo zbořena. Provedené<br />

rekonstrukce, které nebyly správně<br />

dokončeny, způsobily u mnoha z nich<br />

skoro úplné setření architektonického<br />

charakteru.<br />

gotische Figuren - Madonna mit dem<br />

Kind und der Hl. Wawrzyniec aus<br />

dem Jahr 1496, die heute in das diözesische<br />

Museum in Oppeln gebracht<br />

wurden. Man vermutet, dass diese Figuren<br />

von Wit Stwosz, der sich damals<br />

in Patschkau aufhielt gefertigt<br />

wurden. Das Gesamtbild wird durch<br />

die wunderschönen Gewölbe ergänzt.<br />

Ein Netzgewölbe in Presbyterium<br />

und ein Sterngewölbe im Mittelschiff<br />

, das gotische Hauptportal mit<br />

den Wappen vom Bischof Przecław<br />

aus Pogorzela und Neiße Fürstentum<br />

sind hier eindrucksvoll dargestellt.<br />

Die Spuren der romanischen<br />

Kirche des Hl. Wawrzyniec in Bad<br />

Ziegenhals sind im schönen, spätromanischen<br />

Hauptportal erhalten<br />

geblieben. Die ersten Erwähnungen<br />

über die Kirche stammen aus dem<br />

Jahr 1285, als die vom Bischof Wawrzyniec<br />

gegründete Stadt eine Grenzburg<br />

war. Im Jahr 1428 wurde die<br />

Stadt von Hussiten angezündet. Die<br />

Stadt wurde erst wieder im Jahr 1460<br />

aufgebaut. In den folgenden Jahren<br />

1729-31 wurde die neue Kirche im<br />

Barockstil erbaut. Der Bischof Franciszek<br />

Ludwik aus Neuburg hatte<br />

sehr großen Anteil am Aufbau dieser<br />

Kirche. Aus dieser Zeit stammt auch<br />

die Innenausstattung der Kirche im<br />

Barock und Regencestil.<br />

Sehenswert ist auch die romanischgotische<br />

Maria Geburt Kirche in<br />

Kalkow, erwähnt im Jahr 1295. Früher<br />

hatte die Kirche den Namen des<br />

Hl. Georg. Traditionsgemäß sollte die<br />

Kirche von den Tempelherren erbaut<br />

werden. In den Jahren 1930-31 wurde<br />

die Kirche erheblich vergrößert.<br />

An die Kirche wurden der Rumpf und<br />

das Schiff angebaut. Die interessanten<br />

Styleigenschaften gingen dabei nicht<br />

verloren. Während der Bauarbeiten<br />

entdeckte man die schönen gotischen<br />

Polychromyen, die Lukas Mrzeglod<br />

sorgfältig enthüllte. Das Ganze wurde<br />

mit einem schönen frühgotischen Portal<br />

aus der Hälfte des XIII. Jh. ergänzt.<br />

Ähnliche Veränderungen wurden<br />

auch in den Kirchen in Deutsch Wet-<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

19


Fot. 10 Fot. 9<br />

na szeroką skalę prace budowlane, które<br />

spowodowały w wielu przypadkach zatarcie<br />

cech stylowych. Reszty dokonały<br />

zniszczenia ostatniej wojny. Większość<br />

kościołów uległa spaleniu lub zburzeniu.<br />

Przeprowadzone odbudowy<br />

nie do końca prawidłowe, spowodowały<br />

prawie całkowite zatarcie charakteru architektonicznego<br />

wielu z nich.<br />

Ostatnie zmiany administracyjne<br />

spowodowały, że do naszego powiatu<br />

zostały włączone miejscowości, które<br />

z historią księstwa nie miały nic<br />

wspólnego. Mam tu na myśli tereny<br />

Korfantowa i Łambinowic. Niemniej<br />

spotykane tam zabytki nie odbiegają<br />

poziomem artystycznym od zabytków<br />

księstwa nyskiego.<br />

Na szczególną uwagę zasługuje kościół<br />

pw. Świętej Trójcy w Korfantowie.<br />

W 1335 r. wzmiankowany jest mały<br />

kościółek, który szczęśliwie przetrwał<br />

wszystkie pożary nawiedzające miasto.<br />

Obecny neobarokowy został zbudowany<br />

w latach 1903-09 przez ówczesnego<br />

proboszcza ks. Walentego Wojciecha.<br />

Z poprzedniej barokowej budowli<br />

zachowała się wieża zbudowana<br />

w 1751 r. W latach 1564-1629 kościół<br />

należał do gminy luterańskiej, których<br />

do miasta sprowadził ówczesny właściciel<br />

Korfantowa Adam Gotsch. Neobarokowe<br />

wyposażenie kościoła podkreśla<br />

w sposób bardzo subtelny jego<br />

wystrój i sprawia, że wchodząc do ko-<br />

20<br />

Rys Historyczny<br />

Poslední změny územně správního<br />

uspořádání způsobily, že k našemu<br />

okresu byly připojeny obce, které nemají<br />

nic společného s historií knížectví.<br />

Tímto mám na mysli katastry obcí<br />

Korfantowa a Łambinowic. Nicméně<br />

tam potkávané památky se uměleckou<br />

úrovní příliš neliší od památek nyského<br />

knížectví.<br />

Zvláštní pozornosti se těší kostel<br />

Svaté Trojice v Korfantowie. V roce<br />

1335 byl zmiňován malý kostelík,<br />

který šťastně přetrval všechny požáry<br />

postihující město. Nynější neobarokní<br />

postavil v letech 1903-09 tehdejší farář<br />

Walenty Wojciech. Z dřívější barokní<br />

budovy se dochovala věž postavená<br />

v roce 1751. V letech 1564-1629 kostel<br />

patřil luteránské obci, jejíž věřící do<br />

města přivedl tehdejší majitel Korfantowa<br />

Adam Gotsch. Neobarokní vybavení<br />

kostela podtrhuje vytříbeným<br />

způsobem jeho výzdobu a způsobuje,<br />

že při vcházení do kostela se cítíme<br />

být uklidnění a připraveni na kontakt<br />

s Bohem.<br />

***<br />

Kaple u cest sdílely osudy kostelů.<br />

Do dnešní doby se dochovaly<br />

pouze renesanční a barokní korpusy,<br />

které byly zbaveny prvotních prvků<br />

vybavení. Dnes jsou na jejich místo<br />

umísťovány masově vyráběné fi gurky<br />

te, Prusinowice, Alt Patschkau durchgeführt.<br />

Das gleiche Schicksal traf<br />

viele Kirchen aus ganz Schlesien. In<br />

den 20er und 30er Jahren des letzten<br />

Jahrhunderts wurden im großen Maßstab<br />

Bauarbeiten durchgeführt, infolge<br />

dessen die Styleigenschaften verändert<br />

wurden. Die restlichen Zerstörungen<br />

brachte der letzte Krieg. Viele Kirchen<br />

brannten ab oder wurden abgerissen.<br />

Die nicht korrekt ausgeführten Ausbauarbeiten<br />

führten zum Verlust des<br />

architektonischen Charakters.<br />

Die letzten Verwaltungsänderungen<br />

hatten zur Folge, dass an unseren Kreis<br />

viele Ortschaften angebunden wurden,<br />

die keine Gemeinsamkeit mit unserem<br />

Fürstentum hatten. Ich denke hier an<br />

die Gebiete von Friedland und Lamsdorf.<br />

Trotzdem unterscheiden sich die<br />

Sehenswürdigkeiten, die wir dort anschauen<br />

können, nicht erheblich von<br />

den Sehenswürdigkeiten des Neiße<br />

Fürstentums.<br />

Hervorzuheben ist hier die Kirche<br />

der heiligen Dreifaltigkeit in Friedland.<br />

Im Jahr 1335 wurde eine kleine Kirche<br />

erwähnt, die glücklicherweise alle<br />

Brände in der Stadt überstanden hatte.<br />

Die neubarocke Kirche ist in den<br />

Jahren 1903-09 vom damaligen Pfarrer<br />

Walenty Wojciech erbaut worden. Aus<br />

dem früheren Barockgebäude ist nur<br />

der Turm aus dem Jahr 1751 erhalten<br />

geblieben. In den Jahren 1564-1629<br />

gehörte die Kirche der lutherischen<br />

Gemeinde an. Die Lutheraner wurden<br />

von dem damaligen Besitzer von Friedland<br />

Adam Gotsch in die Stadt geholt.<br />

Die neubarocke Innenausstattung der<br />

Kirche betont auf eine subtile Art und<br />

Weise ihre Einrichtung und hat zur<br />

Folge, dass wir in der Kirche ein sehr<br />

beruhigendes Gefühl haben. Dadurch<br />

sind für ein Treff en mit Gott bereit.<br />

***<br />

Die am Wege stehenden Kapellen<br />

teilten das gleiche Schicksal der Kirchen.<br />

Bis zu unserer Zeiten sind nur die Renaissance-<br />

und Barockgehäuse erhalten<br />

geblieben, ohne die ursprüngliche Aus-


ścioła czujemy się uspokojeni i gotowi<br />

na kontakt z Bogiem.<br />

***<br />

Przydrożne kaplice podzieliły los<br />

kościołów. Do naszych czasów zachowały<br />

się jedynie renesansowe i barokowe<br />

korpusy, które zostały pozbawione<br />

pierwotnych elementów wyposażenia.<br />

Dziś w ich miejsce wstawiane są masowo<br />

produkowane fi gurki, lub wycięte<br />

z gazet obrazki. Te, które przetrwały<br />

do naszych czasów nietknięte, prezentowane<br />

są w albumie. Jest jeszcze<br />

jeden fenomen naszego regionu i Śląska<br />

- kult św. Jana Nepomucena. Jego<br />

postać należy do najczęściej przedstawianych<br />

w kapliczkach, kościołach i fi -<br />

gurach przydrożnych. W wielu miejscowościach<br />

możemy spotkać po kilka<br />

przedstawień świętego.<br />

Na szczególną uwagę zasługują<br />

średniowieczne ślady zbrodni - krzyże<br />

pokutne. Były one wykonywane<br />

i stawiane przez zabójcę na miejscu<br />

zbrodni ku pamięci, uwadze i przestrodze<br />

potomnym. Zwyczaj ten pojawił<br />

się na Śląsku w XIII w. i przetrwał<br />

do połowy XIX w. Ostatni z nich datowany<br />

jest na 1868 r. Mówiąc wprost<br />

– morderca, po udowodnieniu mu<br />

winy, zobowiązany był do pokrycia<br />

kosztów procesu, pogrzebu zamordowanego<br />

oraz łożyć na utrzymanie<br />

i wychowanie dzieci ofi ary. Rodzinie<br />

zamordowanego musiał zapłacić<br />

tzw. kwotę pokutną, inaczej mówiąc<br />

– ekwiwalent za głowę zabitego,<br />

oraz pokryć wszystkie straty wynikłe<br />

z jego śmierci. Pociągało to za sobą<br />

również szczodre darowizny na rzecz<br />

kościoła. Na ziemiach polskich tak<br />

licznie występują one jedynie na Śląsku,<br />

w innych regionach spotykane<br />

są sporadycznie. Po raz pierwszy zostały<br />

zinwentaryzowane na początku<br />

XX w. Wtedy też zostały przeniesione<br />

z miejsc zbrodni w pobliże kościołów<br />

i ustawione pod lub wbudowane<br />

w mury cmentarne. Tylko nieliczne<br />

możemy dzisiaj spotkać w pierwotnych<br />

miejscach zbrodni. Na tere-<br />

Fot. 11<br />

nebo obrázky vystřižené z novin. Ty,<br />

které přetrvaly do našich časů netknuty,<br />

jsou prezentovány v albu. Je<br />

ještě jeden fenomén našeho regionu a<br />

Slezska - kult sv. Jana Nepomuckého.<br />

Jeho postava patří k nejčastěji představovaným<br />

v kapličkách, kostelech<br />

a sochách u cesty. V mnoha obcích<br />

můžeme potkat několik vyobrazení<br />

svatého.<br />

Zvláštní pozornost zasluhují středověké<br />

stopy zločinu - kajícné kříže.<br />

Byly zhotovovány a stavěny vrahem<br />

na místě zločinu na památku, pro pozornost<br />

a výstrahu potomkům. Tento<br />

zvyk se objevil ve Slezsku ve XIII.<br />

století a přetrval do poloviny XIX.<br />

století. Poslední kříž pochází z roku<br />

1868. Řečeno přímo – vrah po dokázání<br />

viny byl povinen uhradit náklady<br />

procesu, pohřbu oběti a platit náklady<br />

na výchovu dětí. Rodině zavražděného<br />

musel zaplatit tzv.kajícnou částku,<br />

jinak řečeno – ekvivalent za hlavu zavražděného<br />

a uhradit všechny ztráty<br />

vzniklé jeho smrtí. Následkem byly<br />

rovněž štědré dary ve prospěch kostela.<br />

Kajícné kříže na polském území<br />

se v tak hojném počtu vyskytují pouze<br />

ve Slezsku, v jiných regionech jsou<br />

potkávány sporadicky. Poprvé byly<br />

inventarizovány na počátku XX. století.<br />

Tehdy také byly přeneseny z míst<br />

zločinu do blízkosti kostelů a postaveny<br />

vedle nebo zabudovány do hřbi-<br />

stattung. Heute an ihrer Stelle sind die<br />

serienmäßig produzierte Figuren oder<br />

Bilder aus den Zeitungen ausgestellt.<br />

Diese Kapellen, die bis zur heutigen Zeit<br />

erhalten blieben, kann man in diesem<br />

Album sehen. Es gibt noch eine ganz<br />

interessante Sache auf unserem Gebiet<br />

und in Schlesien, der Kult des heiligen<br />

Jan Nepomucen. Seine Gestalt gehört<br />

zu den am meisten aufgestellten Figuren<br />

in den Kapellen und Kirchen. In vielen<br />

Ortschaften kann man den Heiligen in<br />

verschiedenen Posen anschauen.<br />

Bemerkenswert sind die mittelalterlichen<br />

Spuren des Verbrechens<br />

Bußkreuze. Sie wurden von Mördern<br />

gefertigt und an dem Ort des Verbrechens<br />

zur Erinnerung, Achtung und<br />

Warnung für die Nachwelt aufgestellt.<br />

Diese Sitte erschien in Schlesien im<br />

XIII. Jh. und dauerte bis Mitte des<br />

XIX. Jh. Das letzte Bußkreuz wurde<br />

im Jahr 1868 aufgestellt. Off en gesagt,<br />

musste der Mörder, nachdem ihm die<br />

Schuld bewiesen wurde, die Kosten des<br />

Prozesses, Beerdigung des Ermordeten<br />

tragen und für die Unterhaltung<br />

und Erziehung der Kinder des Opfers<br />

zahlen. Er musste der Familie des Ermordeten<br />

einen sog. Bußbetrag zahlen,<br />

anders gesagt – er musste Äquivalent<br />

für den Ermordeten bezahlen und alle<br />

Verluste, die mit dem Tod des Opfers<br />

verbunden sind tragen. Dazu kamen<br />

noch freigebige Schenkungen für die<br />

Kirche. In so großen Mengen, kommen<br />

die Bußkreuze nur in Schlesien<br />

vor. In anderen Gebieten Polens sieht<br />

man sie eher selten. Zum ersten Mal<br />

zählte man die Bußkreuze am Anfang<br />

des XX. Jh. Damals wurden die Kreuze<br />

vom Ort des Verbrechens auch in die<br />

Nähe der Kirchen gebracht, oder sie<br />

wurden auf die Friedhöfen gestellt. Nur<br />

noch wenige Kreuze kann man an den<br />

Orten des Verbrechens sehen. Auf dem<br />

Gebiet unseres Kreises sind bis heute<br />

24 Bußkreuze erhalten geblieben.<br />

Zum Schluss möchte ich noch ein<br />

paar Wörter über die mittelalterlichen<br />

Grenzpfosten des Neiße Fürstentums<br />

verlieren. Die Grenzpfosten gehören<br />

zu den seltenen Baudenkmälern<br />

Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

21


nie naszego powiatu zachowało się<br />

do dzisiejszego dnia 24 krzyże.<br />

Na zakończenie kilka słów o średniowiecznych<br />

słupach granicznych<br />

księstwa nyskiego, które należą<br />

do unikatowych zabytków znakowania<br />

granic w średniowieczu. Do naszych<br />

czasów zachowało się sześć słupów<br />

wyznaczających północno-zachodnią<br />

granicę księstwa. Siódmy zobaczyć<br />

możemy na szczycie Pradziada, najwyższej<br />

góry Jesionków, go właśnie<br />

tam sięgały południowe krańce księstwa.<br />

Zapewne zostały ustawione pod<br />

koniec XIII w. tj. w okresie ostrego<br />

sporu o władzę w księstwie pomiędzy<br />

biskupem Tomaszem II i księciem<br />

wrocławskim Henrykiem IV Probusem.<br />

Według zapisków historycznych,<br />

zostały ustawione na polecenie legata<br />

papieskiego Filipa, którego zadaniem<br />

było rozstrzygnięcie sporu. Należą one<br />

do unikatowych zabytków tego typu<br />

w Europie. (fot 9, 10, 11)<br />

Pracując nad albumem, starałem się<br />

wybrać najciekawsze miejsca i zabytki,<br />

które możemy zobaczyć w naszym<br />

regionie. Jeżeli o czymś zapomniałem<br />

lub pominąłem, to z góry serdecznie<br />

przepraszam.<br />

22<br />

Kazimierz Staszków<br />

Rys Historyczny<br />

tovních zdí. Pouze některé z nich můžeme<br />

dnes vidět na prvotních místech<br />

zločinu. Na území našeho okresu se<br />

k dnešnímu dni dochovalo 24 křížů.<br />

Závěrem několik slov o středověkých<br />

hraničních sloupech nyského<br />

knížectví, které jsou unikátní památkou<br />

označování hranic ve středověku.<br />

Do dnešní doby se dochovalo šest<br />

sloupů vytyčujících severně-západní<br />

hranici knížectví. Sedmý sloup lze<br />

uvidět na vrcholu Pradědu, nejvyšší<br />

hory Jeseníků, protože právě tam<br />

sahaly jižní končiny knížectví. Určitě<br />

byly postaveny koncem XIII. století tj.<br />

v období ostrého sporu o moc v knížectví<br />

mezi biskupem Tomaszem II.<br />

a wroclawským knížetem Henrykiem<br />

IV. Probusem. Podle historických<br />

zápisků byly postaveny na příkaz papežského<br />

legáta Filipa, jehož úkolem<br />

bylo rozřešení sporu. Sloupy patří<br />

k unikátním památkám tohoto typu v<br />

Evropě. (fot 9, 10, 11)<br />

Při práci na albu jsem se snažil vybrat<br />

nejzajímavější místa a památky,<br />

které můžeme uvidět v našem regionu.<br />

Pokud jsem na něco zapomněl<br />

nebo opomenul, předem se srdečně<br />

omlouvám.<br />

Kazimierz Staszków<br />

der Grenzkennzeichnungen im Mittelalter.<br />

Bis zum heutigen Tag sind<br />

sechs Pfosten an der nord-westlichen<br />

Grenze des Fürstentums erhalten<br />

geblieben. Den siebten Pfosten können<br />

wir auf dem Gipfel des Altvaters,<br />

dem höchsten Berge von Jesionków<br />

sehen. Genau dort verliefen die nördlichen<br />

Grenzen des Fürstentums. Sie<br />

wurden sicherlich Ende des XIII. Jh.,<br />

dh. in der Zeit der Streitigkeiten um<br />

die Macht im Fürstentum zwischen<br />

dem Bischof Tomasz der II und<br />

dem Breslauern Fürst Henryk der IV<br />

Probus, aufgestellt. Laut historischer<br />

Aufzeichnungen waren sie auf den<br />

Befehl des päpstlichen Legaten Filip,<br />

dessen Aufgabe es war, den Streit<br />

zu beenden aufgestellt worden. Diese<br />

Pfosten gehören zu den seltenen<br />

Baudenkmälern dieses Typs in Europa.<br />

(Bild 9, 10, 11)<br />

Beim Schreiben dieses Albums bemühte<br />

ich mich sehr, nur die interessantesten<br />

Orte und Baudenkmäler<br />

auszuwählen, die man in unserer Region<br />

besichtigen kann. Sollte ich etwas<br />

vergessen oder übergangen haben,<br />

dann möchte ich mich bei Ihnen dafür<br />

entschuldigen.<br />

Kazimierz Staszków<br />

1. Dzieje Kościoła na Śląsku – ks. Kazimierz Dola, Wydz. Teolog. Uniwersytetu Opolskiego, Opole 1996<br />

2. Rocznik Diecezji Opolskiej – 1998<br />

3. Poczet Biskupów Wrocławskich – ks. Józef Pater, Wydawnictwo DTSK Silesia Wrocław 2000<br />

4. Katalog Zabytków Sztuki w Polsce – Powiat Nyski<br />

5. Katalog Zabytków Sztuki w Polsce – Powiat Grodkowski<br />

6. Katalog Zabytków Sztuki w Polsce – Powiat Niemodliński


Historický nástin, Historische Zusammenfassung<br />

23


Powiat Nyski<br />

OKRES NYSA<br />

KREIS NEISSE


Gmina Nysa<br />

26<br />

powiat nyski


Fot. 1<br />

Bazylika Mniejsza św. Jakuba i św. Agnieszki zwana przez współczesnych nyską Katedrą<br />

Pierwszy romański kościół wzniesiony w latach 1195-98 konsekrował bp Jarosław w 1198<br />

r. Obecny kościół powstał pod koniec XIV w. następnie rozbudowany w latach 1424-30.<br />

Fundatorem był bp Wacław książę legnicki a budowniczym Piotr z Ząbkowic. Wolnostojąca<br />

dzwonnica została wybudowana w latach 1474-1516. W latach 1650-1810 przy<br />

kościele istniała kapituła przeniesiona z kościoła św. Mikołaja w Otmuchowie.<br />

W latach 1889 -95 zostały przeprowadzone generalne prace renowacyjne w duchu neogotyckim.<br />

W wyniku działań ostatniej wojny 21 marca 1945 r. doszczętnie spłonął dach<br />

kościoła i zniszczeniu uległo wiele kaplic. Po ustaniu działań wojennych świątynia została<br />

nakryta prowizorycznym dachem. Staraniem ks. Prałata Józefa Kądziołki od 1956 r. rozpoczęto<br />

odbudowę i konserwację kościoła, która trwa do dnia dzisiejszego. 23 sierpnia<br />

2009 r. papież Benedykt XVI podniósł kościół do rangi bazyliki mniejszej.<br />

Kościół nakryty jest jednym z największych i najbardziej stromych dachów w Europie.<br />

Jego powierzchnia liczy 4000 m² i nakryty jest 100 tys. dachówek. Fot. 2<br />

Bazilika Minor sv. Jakuba a sv. Anežky, současnými Nysany nazývána Katedrou<br />

První románský kostel byl postaven v letech 1195-98, vysvětil jej biskup Jaroslav v r. 1198.<br />

Nynější kostel vznikl koncem XIV. stol., později rozšířen v letech 1424-30. Fundátorem<br />

byl biskup Václav, kníže legnický a stavitelem Piotr z Ząbkowic. Volně stojící zvonice byla<br />

postavena v letech 1474-1516. V období 1650-1810 při kostele existovala kapitula přenesená<br />

z kostela sv. Mikuláše v Otmuchowie.<br />

V letech 1889 - 95 byly provedeny generální renovační práce v neogotickém duchu.<br />

Následkem válečných událostí II. svět. války dne 21. března 1945 celkově shořela střecha<br />

kostela a byly zničeny mnohé kaple. Po ukončení vojenských operací byl chrám zakryt provizorní<br />

střechou. S přičiněním kněze preláta Józefa Kądziołki byla od roku 1956 zahájena<br />

rekonstrukce a konzervace kostela, která trvá do dnešního dne. Dne 23. srpna 2009 papež<br />

Benedykt XVI. povýšil kostel do hodnosti baziliky minor.<br />

Kostel je přikryt jednou z největších a nejvíce strmých střech v Evropě. Její plocha má<br />

4000 m² a přikrývá ji 100 tisíc tašek.<br />

Basilika des Hl. Jakobus und der Hl. Agnes, auch Dom genannt<br />

Die erste romanische Kirche, die in den Jahren 1195-98 erbaut wurde, ist vom Bischof<br />

Jarosław im Jahr 1198 konsekriert worden. Diese Kirche wurde Ende des XIV. Jh. erbaut.<br />

In den Jahren 1424-30 wurde sie ausgebaut. Bischof Wacław Fürst von Leignitz war<br />

der Stifter und Piotr aus Ząbkowice war der Baumeister. Der freistehende Glockenturm<br />

wurde in den Jahren 1474-1516 erbaut. In den Jahren 1650-1810 wurde die Kirche als<br />

Bischofssitz ernannt. Der Bischofssitz wurde von der Kirche des Hl. Nikolaus in Ottmachau<br />

verlegt. In den Jahren 1889 -95 fand die komplette Renovierung im neogotischen<br />

Baustil statt. Während des letzten Krieges am 21. März 1945 verbrannte das komplette<br />

Kirchendach, außerdem wurden auch viele Kapellen zerstört. Nach dem Krieg wurde ein<br />

provisorisches Dach über die Kirche gelegt. Dank der Bemühungen des Priesters Prälat<br />

Józef Kądziołka begann man 1956 mit dem Wideraufbau und der Pfl ege der Kirche. Die<br />

Arbeiten dauern bis zum heutigen Tage an. Am 23. August 2009 ernannte der Papst<br />

Benedikt XVI. die Kirche zur Basilika. Die Kirche wurde mit einem der größten und steilsten<br />

Dächer Europas gedeckt. Die Dachfl äche beträgt 4000 m² und ist mit 100 Tausend<br />

Dachziegeln eingedeckt.<br />

Renesansowe epitafi um bpa Marcina Gerstmanna<br />

zm. w 1585 r.<br />

Renesanční epitaf biskupa Marcina Gerstmanna,<br />

zemřelého r. 1585<br />

Renaissanceepitaphium des Bischofs Marcin<br />

Gerstmann, gestorben im Jahre 1585.<br />

Fot. 3<br />

Renesansowy grobowiec bpa Jakuba Salzy<br />

zm. w 1538 r.<br />

Renesanční hrobka biskupa Jakuba Salzy,<br />

zemřelého r. 1538<br />

Renaissancegrabmal des Bischofs Jakub<br />

Salza, gestorben im Jahre 1538.<br />

Fot. 4<br />

Renesansowy grobowiec bpa Baltazara<br />

Promnitza zm. w 1562 r.<br />

Renesanční hrobka biskupa Baltazara<br />

Promnitza, zemřelého r. 1562<br />

Renaissancegrabmal des Bischofs Baltazar<br />

Promnitz, gestorben im Jahre 1562.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

27


Fot. 5<br />

Renesansowy grobowiec bpa Kaspra z Łagowa zm. w 1574 r.<br />

Renesanční hrobka biskupa Kaspra z Łagowa, zemřelého r. 1574<br />

Renaissancegrabmal des Bischofs Kasper aus Łagów, gestorben im Jahre 1574.<br />

28<br />

powiat nyski<br />

Fot. 6<br />

Manierystyczny grobowiec<br />

bpa Jana Sitscha zm.<br />

w 1608 r.<br />

Manýristická hrobka<br />

biskupa Jana Sitscha,<br />

zemřelého r. 1608<br />

Das Grabmal im Manierismus-Stil<br />

des Bischofs<br />

Jan Sitach, gestorben im<br />

Jahre 1608.


Fot. 7<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

29


Fot. 8 Fot. 9 Fot. 10<br />

Skarbiec św. Jakuba<br />

2 kwietnia 2003 r., podczas wyjątkowo skromnych uroczystości (śmierć Jana Pawła II), został otwarty, wbudowany we wnętrze dzwonnicy,<br />

Skarbiec. W strukturę gotyckiego, surowego kamienia, została wbudowana wspaniała, wykonana ze szkła i stali, swoim kształtem<br />

nawiązująca do „struktury kryształu”. Ekspozycja nyskiego złotnictwa, która jest tu prezentowana, zyskuje wyjątkowo na swoich walorach.<br />

Takiego rozwiązania mogą nam pozazdrościć wielkie metropolie z całego świata.<br />

Klenotnice sv. Jakuba<br />

Dne 2. dubna 2003 v průběhu výjimečně skromné slavnosti (smrt Jana Pawła II.) byla ve vnitřních prostorech zvonice otevřena Klenotnice.<br />

Nádherná, provedená ze skla a oceli, byla zabudována do struktury gotického, surového kamene a svým vzhledem navazuje na<br />

„strukturu krystalu”. Expozice nyského zlatnictví, která je zde prezentována, takto získává výjimečně na své hodnotě. Takovéto řešení nám<br />

mohou závidět velké světové metropole.<br />

Die Schatzkammer des Hl. Jakobus<br />

Am 2. April 2003 wurde während einer sehr bescheidenen Feier (der Tod des Papstes Johann Paul des II.) die Schatzkammer geöff net.<br />

Diese Schatzkammer ist in den Glockenturm eingemauert. Es wurde eine prachtvolle, aus Glas und Stahl gefertigte Kammer, die der<br />

Form einer „Kristal-Struktur” ähnelt in einen gotischen Rohstein eingemauert. Die Ausstellung der Neisse Goldschmiedekunst gewinnt<br />

hier an Bedeutung. Große Weltmetropolen sollten aufgrund dieser architektonischen Lösung ihre Wertschätzung fi nden.<br />

Fot. 11 Fot. 12<br />

30<br />

powiat nyski


Fot. 13<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

31


Fot. 14<br />

32<br />

powiat nyski


Fot. 15<br />

Dom Macierzysty Zgromadzenia Sióstr św. Elżbiety.<br />

Klasycystyczna budowla wzniesiona w latach 1863 - 65 staraniem założycielki Zgromadzenia bł. Marii Merkert. Głównym celem działalności<br />

szarych sióstr jest opieka nad chorymi, bezdomnymi, osobami samotnymi i opuszczonymi przez bliskich. Zgromadzenie prowadzi<br />

działalność w Polsce, Niemczech, Czechach, Italii, Danii, Szwecji, Norwegii, Izraelu, Rosji, Litwie, Ukrainie, Gruzji oraz Boliwii.<br />

W rozsianych po całym świecie 232 domach zakonnych pracuje 1754 sióstr.<br />

Mateřský dům Kongregace Sester sv. Alžběty.<br />

Klasicistická budova postavená v letech 1863 - 65 z iniciativy zakladatelky Kongregace<br />

blahořečené Marie Merkert. Hlavním cílem činnosti šedých sester je péče o osoby nemocné,<br />

bez domova, samotné a opuštěné blízkými. Kongregace vyvíjí činnost v Polsku,<br />

Německu, Česku, Itálii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Izraeli, Rusku, Litvě, Ukrajině, Gruzii<br />

a Bolívii. Ve 232 kongregačních domech rozsetých po celém světě pracuje 1754 sester.<br />

Mutterhaus des Ordens der Schwestern der Hl. Elisabeth.<br />

Klassizistisches Bauwerk erbaut in den Jahren 1863 - 65 dank der Bemühungen der Gründerin<br />

des Ordens – der selig gesprochenen Maria Merkert. Das Hauptziel der Schwestern<br />

ist die Pfl ege der kranken, obdachlosen, einsamen und verlassenen Menschen. Die Ordensgemeinschaft<br />

ist in Polen, Deutschland, Tschechien, Italien, Dänemark, Schweden,<br />

Norwegen, Israel, Russland, Litauen, Ukraine, Georgien und Bolivien tätig. In den, in der<br />

Ganzen Welt zerstreuten 232 Ordenshäuser arbeiten 1754 Schwestern.<br />

Fot. 16<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

33


34<br />

powiat nyski<br />

Fot. 17<br />

Bł. Maria Luiza Merkert<br />

(21.09.1817 Nysa - 14.11.1872 Nysa)<br />

Założycielka Zgromadzenia Sióstr św.<br />

Elżbiety w <strong>Nysie</strong>, zwana Śląską Samarytanką.<br />

Urodziła się w rodzinie Karola<br />

Antoniego Merkert i Barbary z domu<br />

Pfi tzner. Po śmierci matki w 1842 r. wraz<br />

z siostrą Matyldą, Franciszką Werner oraz<br />

Klarą Wolff postanowiły poświęcić swoje<br />

życie opiece nad chorymi i bezdomnymi<br />

bez względu na ich wyznanie, narodowość<br />

i płeć. W 1859 r. założyła w <strong>Nysie</strong> Stowarzyszenie<br />

św. Elżbiety, którego została<br />

pierwszą przełożoną generalną. Zmarła<br />

w opinii świętości, została pochowana na<br />

cmentarzu Jerozolimskim. W chwili jej<br />

śmierci zgromadzenie liczyło 465 sióstr<br />

działających w 87 domach. W 1964 r. jej<br />

szczątki przeniesiono do krypty pod kaplicą<br />

Trójcy Świętej w kościele św. Jakuba.<br />

Po kanonicznym rozpoznaniu w 1998 r.,<br />

przeniesiono je (wraz ze szczątkami Franciszki<br />

Werner) do marmurowych sarkofagów<br />

w kaplicy Trójcy Świętej. 30 września<br />

2007 r. odbyła się w <strong>Nysie</strong> uroczystość beatyfi<br />

kacyjna, której w imieniu Benedykta<br />

XVI przewodniczył prefekt kongregacji<br />

ds. kanonizacyjnych, kard. Jose Saraiva<br />

Martins. Dzień 14 listopada ustanowiono<br />

świętem bł. Marii Merkert<br />

Blahořečená Maria Luisa Merkert (21.09.1817 Nysa - 14.11.1872 Nysa)<br />

Zakladatelka Kongregace Sester sv. Alžběty v Nyse, nazývána Slezskou Samaritánkou. Narodila se v rodině Karla Antonína Merkert<br />

a Barbary, za svobodna Pfi tzner. Po smrti matky v roce 1842 se společně se sestrou Matyldou, Františkou Werner a Klárou Wolff rozhodly<br />

věnovat svůj život péči o osoby nemocné a bez domova bez ohledu na jejich vyznání, národnost nebo pohlaví. Roku 1859 založila v Nyse<br />

Kongregaci sv. Alžběty a stala se její první generální představenou. Zemřela v mínění svatosti, byla pohřbena na Jeruzalémském hřbitově.<br />

V době úmrtí měla Kongregace 465 sester činných v 87 kongregačních domech. V roce 1964 byly její ostatky přeneseny do hrobky pod<br />

kaplí Svaté Trojice v kostele sv. Jakuba. Po kanonickém projednání v roce 1998 byly přeneseny (společně s ostatky Františky Werner)<br />

do mramorových sarkofágů v kapli Svaté Trojice. Dne 30. září 2007 se konala v Nyse beatifi kační slavnost, jíž předsedal jménem papeže<br />

Benedikta XVI. prefekt Kongregace ve věcech kanonizačních kardinál Jose Saraiva Martins. Den 14. listopad byl ustanoven svátkem<br />

blahořečené Marie Merkert.<br />

Selig gesprochene Maria Luiza Merkert (21.09.1817 Neiße - 14.11.1872 Neiße)<br />

Gründerin des Ordens der Schwestern der Hl. Elisabeth in Neiße, auch schlesische Samariterin genannt. Sie wurde in der Familie<br />

von Karol Antoni Merkert und Barbara, geb. Pfi tzner geboren. Nach dem Tod der Mutter, im Jahr 1842 zusammen mit der Schwester<br />

Matylda, Franciszka Werner und Klara Wolff entschloss sie sich das Leben den Kranken und Obdachlosen, egal welcher Religion, Nationalität<br />

und Geschlecht sie angehören zu widmen. Im Jahr 1859 gründete sie in Neiße den Orden der Hl. Elisabeth. Sie wurde auch<br />

die erste Oberin des Ordens. Sie ist in Heiligkeit gestorben und wurde auf dem Jerusalem-Friedhof bestattet. Als sie gestorben war,<br />

zählte der Orden 465 Schwestern, die in 87 Häusern tätig waren. Im Jahr 1964 wurde Ihre Leiche in die Krypta unter der Kapelle der<br />

Heiligen Dreifaltigkeit in der Kirche des Hl. Jakobus übertragen. Nach der kanonischen Erkennung im Jahr 1998 wurde ihre Leiche<br />

(zusammen mit der Leiche von Franciszka Werner) in Marmorsarkophage, in die Kapelle der Heiligen Dreifaltigkeit überführt. Am 30.<br />

September 2007 fand in Neiße die Seligsprechung statt. Im Namen des Papstes Benedikt der XVI. führte der Präfekt der Kongregation<br />

für die Selig- und Heiligsprechungsprozesse, Kard. Jose Saraiva Martins die Seligsprechung durch. Am 14. November ist der Festtag der<br />

gesegneten Maria Merkert


Fot. 18<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

35


36<br />

powiat nyski


Fot. 20<br />

Klasztor Świętego Krzyża OO. Werbistów założony w 1892 r.<br />

W klasztorze funkcjonował wielki ośrodek wychowawczy, prywatne<br />

gimnazjum „Święty Krzyż”, w którym kształcili się misjonarze<br />

dla misji krajowych i zagranicznych.<br />

Klášter Svatého Kříže řádu Verbistů založen v r. 1892. V klášteře<br />

fungovalo velké výchovné středisko, soukromé gymnázium „Svatý<br />

kříž”, v němž se vzdělávali misionáři na své poslání v tuzemsku<br />

a zahraničí.<br />

Werbisten-Kloster des Heiligen Kreuzes gegründet im Jahr<br />

1892. Im Kloster waren das große Erziehungszentrum, privates<br />

Gymnasium „Święty Krzyż” (Heiliges Kreuz), wo sich die Missionäre<br />

für In- und Ausländische Missionen ausgebildet haben.<br />

« Fot. 19<br />

Neogotycki kościół Matki Boskiej Bolesnej wybudowany<br />

w 1907 r.<br />

Neogotický kostel Matky Boží Bolestné vybudován v r. 1907<br />

Neugotische Kirche zur schmerzhaften Muttergottes erbaut<br />

im Jahr 1907.<br />

Fot. 21<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

37


Fot. 22<br />

Barokowy kościół św. Franciszka z Asyżu wybudowany w 1659 r. z fundacji bpa Leopolda<br />

Wilhelma Habsburga.<br />

Barokní kostel sv. Františka z Assisi postaven v r. 1659 z nadace biskupa Leopolda Wilhelma<br />

Habsburga.<br />

Barockkirche des Hl. Franciszek aus Asyż, erbaut im Jahr 1659 dank der Stiftung des<br />

Bischofs Leopold Wilhelm Habsburg.<br />

38<br />

powiat nyski<br />

« Fot. 26<br />

Kartusz herbowy fundatora kościoła bpa<br />

Leopolda Wilhelma Habsburga.<br />

Erbovní kartuš zakladatele kostela biskupa<br />

Leopolda Wilhelma Habsburga.<br />

Wappenkartusche des Stifters der Kirche<br />

Bischof Leopold Wilhelm Habsburg.<br />

Fot. 23<br />

Fot. 24<br />

Fot. 25


Fot. 27<br />

Fot. 28<br />

Fot. 29<br />

Późnobarokowy kościół św. Jana Chrzciciela zbudowany w 1770 r. Pierwotny kościół<br />

św. Jana Chrzciciela znajdował się na Starym Mieście (nieopodal Placu Staromiejskiego)<br />

i była to najstarsza parafi a Nysy, jedna z najstarszych na Śląsku. Kolegiacki w latach 1477<br />

– 1650. W związku z budową fortyfi kacji został rozebrany w 1663 r.<br />

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele postaven v r. 1770. Prvotní kostel sv. Jana Křtitele<br />

se nacházel na Starém Městě (poblíž Staroměstského náměstí) a byla to nejstarší fara<br />

v Nyse, jedna z nejstarších ve Slezsku. Kolegiátní v letech 1477 – 1650. V souvislosti<br />

s výstavbou opevnění byl rozebrán v r. 1663.<br />

Spätbarocke Kirche des Hl. Johannes der Täufer, erbaut im Jahr 1770. Die ursprüngliche<br />

Kirche des Hl. Johannes der Täufer befand sich in der Altstadt (nicht weit vom Platz<br />

Staromiejski) und das war die älteste Kirchengemeinde von Neiße, eine von den ältesten<br />

in Schlesien. Kollegiatkirche in den Jahren 1477 – 1650. Wegen des Baus der Befestigungsmauern<br />

wurde die Kirche im Jahr 1663 abgerissen.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

39


Fot. 30<br />

W tym miejscu rosła lipa, na której znaleziono<br />

cudowny obraz.<br />

Na tomto místě rostla lípa, na níž byl nalezen<br />

zázračný obraz.<br />

Hier wuchs die Linde, an der man das Bild<br />

gefunden war.<br />

40<br />

powiat nyski<br />

Fot. 31<br />

Cudowny obraz Matki Bożej Wspomożenia<br />

Wiernych.<br />

Zázračný obraz Matky Boží Pomoci<br />

Věřícím.<br />

Das Bild der Mutter Gottes Unterstützung<br />

der Gläubigen.<br />

Fot. 32<br />

Kościół pątniczy MB Wspomożenia<br />

Wiernych został wybudowany w 1887 r.<br />

w miejscu drewnianej kaplicy z 1806 r.<br />

stojącej w miejscu, w którym w 1745 r.<br />

znaleziono na rosnącej tu lipie łaskami słynący<br />

obraz MB Wspomożenia Wiernych.<br />

W większe święta maryjne do kościoła<br />

przybywają liczne pielgrzymki.<br />

Poutní kostel Matky Boží Pomoci<br />

Věřícím byl vybudován v r. 1887 na místě<br />

dřevěné kaple z r. 1806 stojící na místě, na<br />

kterém byl r. 1745 nalezen na zde rostoucí<br />

lípě laskavostí proslavený obraz Matky<br />

Boží Pomoci Věřícím. U příležitosti větších<br />

mariánských svátků přicházejí do kostela<br />

početné poutní výpravy.<br />

Pilgerkirche der Mutter Gottes Unterstützung<br />

der Gläubigen wurde im Jahr 1887<br />

erbaut, dort wo früher im Jahr 1806 eine<br />

Holzkapelle gestanden hat. Im Jahr 1745 ist<br />

dort an der Linde ein Bild der Mutter Gottes<br />

Unterstützung der Gläubigen gefunden<br />

worden. Das Bild konnte Wunder vollbringen.<br />

Bei den großen Maria Festen kommen<br />

zahlreiche Pilger in die Kirche.


Fot. 33<br />

Barokowy kościół św. Dominika zbudowany w latach 1784 – 88.<br />

Barokní kostel sv. Dominika postaven v letech 1784 – 88.<br />

Barockkirche des Hl. Dominik erbaut in den Jahren 1784 – 88.<br />

Fot. 36<br />

Późnobarokowa polichromia przedstawiająca sceny z życia św.<br />

Dominika - Rozprzestrzenianie się Zakonu<br />

Pozdně barokní polychromie představující scény ze života sv.<br />

Dominika – Rozšiřování Řádu<br />

Polychromie aus dem späteren Barock mit den Szenen aus dem<br />

Leben des Hl. Dominik – Erweiterung des Ordens<br />

Fot. 34<br />

Anioł trzymający kartusz, na którym sceny<br />

przedstawiające tajemnice różańcowe.<br />

Anděl držící kartuš, na němž jsou scény<br />

představující růžencová tajemství.<br />

Engel mit einer Kartusche, auf der sich<br />

die Szenen der Rosenkranzgeheimnissen<br />

befi nden.<br />

Fot. 35<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

41


Fot. 38<br />

42<br />

powiat nyski<br />

Fot. 37<br />

Neoromański kościół św. Elżbiety Węgierskiej<br />

wraz z kompleksem klasztornym<br />

OO. Franciszkanów został wybudowany<br />

w latach 1902-12. Na uwagę zasługuje kult<br />

św. Rocha wywodzący się do stojącej przed<br />

kościołem kaplicy wotywnej wybudowanej<br />

w 1633 r., roku wielkiej zarazy. Modlitwy<br />

do św. Rocha miały położyć jej kres.<br />

Neorománský kostel sv. Alžběty Uherské<br />

společně s klášterním komplexem<br />

Otců Františkánů byl postaven v letech<br />

1902-12. Za pozornost stojí kult sv. Rocha<br />

odvozen od votivní kaple stojící před kostelem,<br />

vystavěné v r. 1633, v roce velkého<br />

moru. Modlitby ke sv. Rochovi tomu měly<br />

zabránit.<br />

Neoromanische Kirche der Hl. Elżbieta<br />

Węgierska zusammen mit dem Franziskaner<br />

Kloster wurde in den Jahren 1902-12<br />

erbaut. Bemerkenswert ist die Kult des Hl.<br />

Rochus. Es kommt von der vor der Kirche<br />

stehenden Votivkapelle, die im Jahr 1633<br />

erbaut wurde, nach der großen Seuche.<br />

Man sagt, dass die Gebete an Hl. Rocha<br />

der Seuche das Ende gebracht haben.


Fot. 39<br />

Późnorenesansowy kościół św. Rocha (nieczynny) - 1637 r.<br />

Pozdě renesanční kostel sv. Rocha (není v provozu) – r. 1637.<br />

Die Kirche des Hl. Roch aus dem Spätrenaissance (geschlossen) - 1637 r.<br />

Fot. 41<br />

Klasycystyczna kaplica Ewangelicka (cmentarna) - 1825 r.<br />

Klasicistická evangelická kaple (hřbitovní) – r. 1825<br />

Klassizistische evangelische Kapelle (Friedhofkapelle) - 1825 r.<br />

Fot. 40<br />

Fot. 42<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

43


Fot. 43<br />

Późnorenesansowy kościół św. Krzyża<br />

zwany jerozolimskim zbudowany w 1639<br />

r. w miejscu drewnianej kaplicy (pustelni),<br />

wzmiankowanej w 1341 r.<br />

Pozdě renesanční kostel svatého Kříže<br />

nazýván jeruzalémským, postaven v r.<br />

1639 na místě dřevěné kaple (poustevny),<br />

zmiňované v r. 1341.<br />

Kirche des Hl. Kreuzes aus der Spätrenaissance<br />

auch Jerusalem Kirche genannt,<br />

erbaut im Jahr 1639, dort wo früher die<br />

Holzkapelle gestanden hat (Einsiedelei),<br />

erwähnt im Jahr 1341.<br />

Fot. 44<br />

Chrystus niosący krzyż - barokowa fi gura<br />

z XVIII w. na cmentarzu jerozolimskim.<br />

Kristus nesoucí kříž - barokní socha<br />

z XVIII. stol. na jeruzalémském hřbitově.<br />

Christus, der das Kreuz trägt – Barockfi -<br />

gur aus dem XVIII. Jh. auf dem Jerusalem-<br />

Friedhof.<br />

44<br />

powiat nyski<br />

Fot. 45<br />

Barokowa Pieta w ołtarzu głównym z poł.<br />

XVII w.<br />

Barokní Pieta na hlavním oltáři z poloviny<br />

XVII. stol.<br />

Barockpieta im Hauptaltar aus der Hälfte<br />

des XVII. Jh.


Fot. 46<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

45


Fot. 47 Fot. 48<br />

Fot. 49<br />

46<br />

powiat nyski


Fot. 50 Fot. 51<br />

Barokowy kościół św.św. Apostołów<br />

Piotra i Pawła zwany Bożogrobców wybudowany<br />

w latach1720 – 30. Wcześniej,<br />

w latach 1708-13 został wybudowany<br />

gmach klasztorny. W latach 1730-31 powstało<br />

arcydzieło iluzjonistycznego malarstwa<br />

barokowego, polichromie, zdobiące<br />

wnętrze kościoła. Wykonali je dwaj bracia<br />

Feliks Antoni i Tomasz Krzysztof Scheffl<br />

erowie, wybitni malarze epoki baroku.<br />

Barokní kostel sv. Apoštolů Petra a Pavla<br />

nazýván Bożogrobców ( Johanité)<br />

vystavěn v letech 1720 – 30. Dříve, v letech<br />

1708-13 byla vybudována klášterní<br />

budova. V letech 1730-31 vzniklo arcidílo<br />

iluzionistického barokního malířství, polychromie,<br />

zdobící vnitřek kostela. Zhotovili<br />

je dva bratři Feliks Antoni a Tomasz<br />

Krzysztof Scheffl erovi, významní malíři<br />

epochy baroka.<br />

Barockkirche der Hl. Apostel Peter und<br />

Paulus, auch die Kirche der Rittern des<br />

Grabmals genannt, wurde in den Jahren<br />

1720 – 30 erbaut. In den früheren Jahren<br />

1708-13 wurde das Kloster erbaut. In den<br />

Jahren 1730-31 entstand das Kunstwerk<br />

illusionistischen Barockmalerei, die Polychromyen<br />

im Innenraum der Kirche. Sie<br />

wurden von zwei Brüdern Feliks Antoni<br />

und Tomasz Krzysztof Scheffl er, bekannten<br />

Maler der Barockepoche gefertigt.<br />

Fot. 52 Fot. 53<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

47


Fot. 54<br />

48<br />

powiat nyski


Fot. 55 Fot. 56<br />

Barokowy Kościół Wniebowzięcia NPM zwany jezuickim.<br />

Wzniesiony z fundacji bpa Karola Ferdynanda Wazy w latach 1688-82. Jest pierwszą jezuicką<br />

budowlą sakralną na Śląsku. We wnękach fasady głównej umieszczone są drewniane<br />

posągi Karola Boromeusza, Franciszka Ksawerego, Ignacego Loyoli i Ferdynanda<br />

Kastylijskiego.. Z ołtarza głównego, zachowała się do naszych czasów tylko część górna..<br />

Polichromię w kościele wykonał nyski malarz Karol Dankwart - autor polichromii w bazylice<br />

jasnogórskiej.<br />

Barokní kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie nazýván jezuitským.<br />

Postaven z nadace biskupa Karola Ferdynanda Wazy v letech 1688-82. Je první jezuitskou<br />

sakrální budovou ve Slezsku. Ve výklencích hlavní fasády jsou umístěny dřevěné sochy<br />

Karola Boromeusza, Franciszka Ksawerego, Ignáce Loyoli a Ferdinanda Kastilského.<br />

Z hlavního oltáře se do současnosti dochovala pouze horní část. Polychromie v kostele<br />

zhotovil nyský malíř Karol Dankwart - autor polychromií v Jasnohorské bazilice.<br />

Barockkirche der Maria Himmelfahrt, auch Jesuitenkirche genannt.<br />

Erbaut dank der Stiftung des Bischofs Karol Ferdynand Waza in den Jahren 1688-82. Das<br />

ist das erste sakrale Jesuitenbauwerk in Schlesien. In den Nischen der Fassade befi nden<br />

sich die Holzfi guren vom Karol Boromeusz, Franciszek Ksawery, Ignacy Loyola und Ferdynand<br />

Kastylijski. Vom Hauptaltar ist bis zum heutigen Tag nur der obere Teil erhalten<br />

geblieben. Die Polychromie in der Kirche fertigte der Maler aus Neiße Karol Dankwart,<br />

der auch die Polychromie in der Basilika Jasna Góra (in Tschenstochau) gemalt hat.<br />

Fot. 59<br />

Fot. 57<br />

Fot. 58<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

49


Fot. 60<br />

Neogotycki kościół Zwiastowania NMP zbudowany w 1372 r. gruntownie przebudowany w 1885 r. Początkowo nosił wezwanie<br />

Bożego Ciała.<br />

Neogotický kostel Zvěstování Nejsvatější Panny Marie postaven v r. 1372, od základu přestavěn r. 1885. Zprvu byl na počest Božího Těla.<br />

Neogotische Kirche Maria Verkündigung wurde im Jahre 1372 erbaut und im Jahr 1885 komplett umgebaut. Anfangs als Kirche Boże<br />

Ciało bezeichnet.<br />

50<br />

powiat nyski<br />

Fot. 61


Fot. 62<br />

Kościół Ewangelicki - dawniej św. Barbary wybudowany na przełomie XIV i XV w.<br />

Evangelický kostel - dříve sv. Barbary, postaven na přelomu XIV. a XV. stol.<br />

Evangelische Kirche - früher die Kirche der Hl. Barbara, erbaut um die Wende des XIV. und XV. Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

51


Fot. 63<br />

BIAŁA NYSKA. Neogotycki kościół św. Jana Ewangelisty zbudowany w 1892 r. w miejscu poprzedniego z XVI w. Jeden z najstarszych<br />

na Śląsku, wzmiankowany w 1284 r. Całkowicie zniszczony w 1945 r. odbudowany w latach 1947 – 50.<br />

Neogotický kostel sv. Jana Evangelisty vybudován v r. 1892 na místě dřívějšího ze XVI. stol. Jeden z nejstarších ve Slezsku, zmiňován v<br />

r. 1284. Úplně zničen v r. 1945, rekonstruován v letech 1947 – 50.<br />

Die neugotische Kirche des Hl. Johannes der Evangelist erbaut im Jahr 1892 auf der Stelle der vorherigen Kirche aus dem XVI Jh..<br />

Eine der ältesten Kirchen in Schlesien, die bereits im Jahr 1284 erwähnt wurde. Die Kirche wurde im Jahr 1945 komplett zerstört. Der<br />

Wiederaufbau fand in den Jahren 1947 – 50 statt.<br />

52<br />

powiat nyski


Fot. 64<br />

DOMASZKOWICE<br />

Wczesnogotycki kościół św. Jerzego zbudowany w poł. XIII w. przebudowany w 1694 r.<br />

O Odnowiony w 1950 r. po uszkodzeniach ostatniej wojny. W latach 1806 -07 proboszczem<br />

był marszałek Francji Mark Maria hrabia de Bombelles, który w 1790 r. odmówił<br />

przysięgi, utracił majątek i owdowiał. Po otrzymaniu święceń kapłańskich pracował jako<br />

proboszcz w Domaszowicach i Wierzbięcicach.<br />

Raně gotický kostel sv. Jiří postaven v polovině XIII. stol., přestavěn v r. 1694. Obnoven<br />

v r. 1950 po poškozeních během II. svět. války. V letech 1806 -07 byl farářem francouzský<br />

maršál Mark Maria hrabě de Bombelles, který v roce 1790 odmítl přísahu, ztratil majetek<br />

a ovdověl. Po vysvěcení na kněze pracoval jako farář v Domaszowicach a Wierzbięcicach.<br />

Die frühgotische Kirche des Hl. Georges erbaut um die Mitte des XIII. Jh., wurde im<br />

Jahr 1694 umgebaut. Die Kirche wurde im Jahr 1950 nach den Zerstörungen des letzten<br />

Krieges renoviert. In den Jahren 1806 -07 war Marschall von Frankreich Graf de Bombelles<br />

hier ein Pfarrer. Er lehnte im Jahr 1790 den Eid ab, verlor sein Vermögen und wurde<br />

Witwer. Nachdem er zum Priester geweiht wurde, arbeitete er als Pfarrer in Domaszowice<br />

und Wierzbięcice. Fot. 65<br />

DOMASZKOWICE<br />

Kapliczka św. Izydora przy drodze do<br />

Niwnicy<br />

Kaplička sv. Isidora u cesty do Niwnicy<br />

Die Kapelle des Hl. Izydors an der Strasse<br />

nach Niwnica<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

53


Fot. 66<br />

DOMASZKOWICE<br />

Figura św. Jana Nepomucena z XVIII w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z XVIII. stol.<br />

Die Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus<br />

dem XVIII. Jh.<br />

54<br />

powiat nyski<br />

» Fot. 67<br />

GŁĘBINÓW<br />

Kościół św. Urbana wybudowany w latach 1884-86.<br />

Kostel sv. Urbana vybudován v letech 1884-86.<br />

Die Kirche des Hl. Urbanus erbaut in den Jahren 1884-86.


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

55


Fot. 68<br />

HAJDUKI NYSKIE<br />

Gotycka polichromia Panny mądre i głupie z XV w.<br />

Gotická polychromie Panny moudré a hloupé z XV. stol.<br />

Die gotische Polychromie „Kluge und törichte Jungfrauen”<br />

aus dem XV. Jh.<br />

Fot. 69<br />

HAJDUKI NYSKIE<br />

Romańsko gotycki kościół św. Jerzego zbudowany ok. 1300 r.,<br />

rozbudowany w XVII w. W nawie zachowane polichromie odsłonięte<br />

w latach 1939-40.<br />

Románsko - gotický kostel sv. Jiří vybudován okolo r. 1300, rozšířen<br />

v XVII. stol. Na stropu lodi dochovány polychromie odkryté<br />

v letech 1939-40.<br />

Die romanisch-gotische Kirche des Hl. Georges erbaut ca. im<br />

Jahr 1300, wurde im XVII. Jh. ausgebaut. Im Kirchenschiff sind<br />

die Polychromyen erhalten geblieben, die in den Jahren 1939-40<br />

enthüllt wurden.<br />

56<br />

powiat nyski


Fot. 70<br />

GOŚWINOWICE<br />

Kościół pw. Nawiedzenia NMP wybudowany w 1872 r.<br />

Kostel Navštívení Nejsvatější Panny Marie postaven v r. 1872<br />

Die Marienkirche erbaut im Jahr 1872.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

57


Fot. 71<br />

IŁAWA<br />

Kościół św. Heleny zbudowany w 1834 r.<br />

Kostel sv. Heleny postaven v r. 1834<br />

Die Kirche der Hl. Helena erbaut im Jahr 1834.<br />

58<br />

powiat nyski<br />

Fot. 72<br />

JĘDRZYCHÓW<br />

Kościół pw. Matki Bożej Wiernej i św. Rocha wybudowany w<br />

1831 r.<br />

Kostel Matky Boží Oddané a sv. Rocha postaven v r. 1831<br />

Die Kirche der treuen Mutter Gottes und des Hl. Rochus erbaut<br />

im Jahr 1831<br />

Fot. 73<br />

JĘDRZYCHÓW<br />

Krzyż pokutny z wyrytym narzędziem<br />

zbrodni (sztylet)<br />

Kajícný kříž s vytesaným vražedným<br />

nástrojem (dýka)<br />

Das Büßerkreuz mit der abgebildeten Tatwaff<br />

e (Dolch)


Fot. 74<br />

KEPNICA<br />

Barokowa fi gura św. Jana Nepomucena<br />

z XVII/XVIII w.<br />

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého<br />

z přelomu XVII.a XVIII. stol.<br />

Die barocke Statue des Hl. Johannes<br />

Nepomuk aus dem XVII./XVIII. Jh.<br />

Fot. 76<br />

KONRADOWA<br />

Św. Konrad<br />

Sv. Konrád<br />

Der Hl. Konrad<br />

Fot. 77<br />

KONRADOWA<br />

Kaplica św. Konrada<br />

Kaple sv. Konráda<br />

Die Kapelle des Hl. Konrads<br />

Fot. 75<br />

KEPNICA. Późnoromański kościół Wniebowzięcia NMP zbudowany w poł. XIII w.<br />

przebudowana w 1754 r. i 1883 r. W 1946 r. ks. Michał Sobejko przywiózł do Kępnicy<br />

cudowny obraz Matki Bożej Horodeńskiej.<br />

Pozdně románský kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie postaven v polovině<br />

XIII. stol., přestavěn v r. 1754 a 1883. V r. 1946 kněz Michał Sobejko přivezl do Kępnice<br />

zázračný obraz Matky Boží Horodenské.<br />

Die spätromanische Maria-Himmelfahrt-Kirche erbaut um die Mitte des XIII. Jh.,<br />

umgebaut im Jahre 1754 und 1883. Im Jahr 1946 brachte der Priester Michał Sobejko das<br />

wunderwirkende Bild der Mutter Gottes (Matka Boska Horodeńska) nach Kępnica<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

59


60<br />

powiat nyski<br />

Fot. 78<br />

LIPOWA<br />

Barokowy kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej wzmiankowany<br />

w 1302 r., obecny wybudowany 1587 r. gruntownie przebudowany<br />

1729 – 30 z zachowaniem murów poprzedniego.<br />

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské zmiňován v r. 1302,<br />

nynější vybudován v r. 1587, od základu přestavěn v letech 1729<br />

– 30 se zachováním původních zdí.<br />

Die barocke Kirche der Hl. Katharina von Alexandrien erwähnt<br />

im Jahr 1302. Diese Kirche wurde im Jahr 1587 erbaut. Ein kompletter<br />

Umbau fand in den Jahren 1729 – 30 statt, dabei wurden<br />

die Wände der früheren Kirche erhalten.<br />

Fot. 79<br />

KOPERNIKI<br />

Neogotycki kościół św. Mikołaja wzmiankowany w 1272 r. Obecny wybudowany<br />

w latach 1881-82.<br />

Neogotický kostel sv. Mikuláše zmiňován v r. 1272. Nynější vybudován v letech 1881-82.<br />

Die neugotische Kirche des Hl. Nikolaus erwähnt im Jahr 1272. Diese Kirche wurde in<br />

den Jahren 1881-82 erbaut.<br />

Fot. 80<br />

KOPERNIKI<br />

Pomnik nagrobny Aleksandra Kołpakowa ciężko rannego w bitwie pod Budziszynem.<br />

W drodze do domu zmarł w Kopernikach w 1813 r.<br />

Náhrobní pomník Aleksandra Kolpakova těžce raněného v bitvě pod Budyšínem.<br />

Na zpáteční cestě domů zemřel v Kopernikach v r. 1813.<br />

Das Grabdenkmal des Aleksander Kołpakows, der in der Schlacht bei Budziszyn (Bautzen)<br />

schwer verletzt wurde. Er starb in Koperniki im Jahr 1813 auf dem Weg in seine<br />

Heimat.


Fot. 81<br />

KUBICE<br />

Kościół Wniebowzięcia NMP zbudowany po 1806 r.<br />

Kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie vybudován<br />

po r. 1806<br />

Die Maria-Himmelfahrt-Kirche erbaut nach dem Jahr 1806.<br />

Fot. 82<br />

NIWNICA<br />

Kapliczka z 1622 r. przy drodze do dawnego<br />

młyna.<br />

Kaplička z r. 1622 u cesty do bývalého<br />

mlýna.<br />

Die kleine Kapelle aus dem Jahr 1622 an<br />

der Strasse zur alten Mühle.<br />

Fot. 83<br />

NIWNICA<br />

Kościół pw. Podwyższenia Krzyża Świętego wybudowany w XV w.<br />

Przebudowany po pożarze w 1642 r., rozbudowany w 1858 r. Podczas<br />

prac renowacyjnych w 1930 roku odsłonięto fragmenty barokowej<br />

polichromii na stropie. W czasie wojen husyckich Niwnica<br />

była głównym obozem Husytów szturmujących Nysę.<br />

Kostel Povýšení Svatého Kříže vybudován v XV. stol. Přestavěn<br />

po požáru v r. 1642, rozšířen v r. 1858. Během obnovovacích prací<br />

v r. 1930 byly na stropě odkryty fragmenty barokní polychromie.<br />

Během husitských válek byla Niwnica hlavním táborem husitů dobývajících<br />

Nysu.<br />

Die Kirche zur Erhöhung des Heiligen Kreuzes erbaut im XV. Jh.<br />

Sie wurde nach einer Brandkatastrophe im Jahr 1642 umgebaut,<br />

ausgebaut im Jahr 1858. Während der Renovierungsarbeiten im<br />

Jahr 1930 wurden die Fragmente der barocken Polychromie an<br />

der Decke freigelegt. Niwnica war während der Hussitenkriege<br />

ein Hauptlager der Hussiten, die Neisse erstürmten.<br />

Fot. 84<br />

NIWNICA<br />

Współczesny witraż poświęcony biskupowi<br />

Piotrowi Nowakowi, który urodził się<br />

w Niwnicy.<br />

Současná vitráž věnována biskupovi Piotru<br />

Nowakowi, který se narodil v Niwnicy.<br />

Das moderne, farbige Kirchenfenster, das<br />

dem Bischof Piotr Nowak, der in Niwnica<br />

geboren wurde, gewidmet ist.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

61


Fot. 85<br />

PRZEŁĘK. Barokowy kościół św. Mikołaja zbudowany w 1780 r.<br />

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v r. 1780<br />

Die barocke Kirche des Hl. Nikolaus erbaut im Jahr 1780.<br />

Fot. 87<br />

RUSOCIN. Neorenesansowy kościół św. Klemensa wzmiankowany w 1267 r. Obecny<br />

zbudowany w latach 1896-7 w miejsce poprzedniego, wzniesionego po pożarze w 1791 r.<br />

Neorenesanční kostel sv. Klementýna zmiňován v r. 1267. Nynější postaven v letech<br />

1896-7 na místě dřívějšího, vystavěného po požáru v r. 1791.<br />

Die neurenaissance Kirche des Hl. Clemens erwähnt im Jahr 1267. Diese Kirche wurde<br />

in den Jahren 1896-7 erbaut. Sie steht an der Stelle der alten Kirche, die nach der<br />

Brandkatastrophe im Jahr 1791 erbaut wurde.<br />

62<br />

powiat nyski<br />

Fot. 86<br />

RADZIKOWICE. Gotycko renesansowy kościół św. Bartłomieja<br />

wzmiankowany w 1335 r. Obecny przebudowany w 1600 r. i 1679<br />

r. Uszkodzony w trakcie działań wojennych w 1945 r.<br />

Goticko - renesanční kostel sv. Bartoloměje zmiňován v r. 1335.<br />

Nynější přestavěn v r. 1600 a 1679. Poškozen během vojenských<br />

operací v r. 1945.<br />

Die gotisch-renaissance Kirche des Hl. Bartholomäus erwähnt im<br />

Jahr 1335. Diese Kirche wurde in den Jahren 1600 und 1679 umgebaut.<br />

Sie wurde während des Krieges im Jahr 1945 beschädigt.<br />

Fot. 88<br />

RADZIKOWICE<br />

Barokowa fi gura MB Niepokalanie Poczętej<br />

z 1686 r.<br />

Barokní socha Matky Boží Neposkvrněného<br />

Početí z r. 1686<br />

Die barocke Statue der Jungfrau Maria aus<br />

dem Jahr 1686.


Fot. 89<br />

SĘKOWICE<br />

Kaplica Wniebowzięcia NMP zbudowana w poł. XIX w.<br />

Kaple Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie postavena v polovině<br />

XIX. stol.<br />

Die Maria-Himmelfahrt-Kapelle erbaut<br />

um die Mitte des XIX. Jh.<br />

Fot. 91<br />

SIESTRZECHOWICE<br />

Kartusz herbowy bpa Andrzeja v. Jerin na<br />

portalu pałacu<br />

Erbovní kartuš biskupa Ondřeje Jerina na<br />

portálu paláce<br />

Die Wappenkartusche des Bischofs Andrzej<br />

v. Jerin an dem Schlossportal.<br />

Fot. 90<br />

SIESTRZECHOWICE<br />

Figura św. Jana Nepomucena z poł XVII w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny XVII. stol.<br />

Die Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus der Hälfte des XVII. Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

63


Fot. 93<br />

64<br />

powiat nyski<br />

Fot. 92<br />

WIERZBIĘCICE<br />

Romańsko gotycki kościół św. Mikołaja zbudowany w poł. XIII w.<br />

kilkukrotnie przebudowywany z renesansową wieżą wzniesioną w 1576<br />

r. W 1428 r. zniszczony przez Husytów. W latach 1806 -07 proboszczem<br />

był marszałek Francji Mark Maria hrabia de Bombelles, który<br />

w 1790 r. odmówił przysięgi, utracił majątek i owdowiał. Po otrzymaniu<br />

święceń kapłańskich pracował jako proboszcz w Domaszowicach<br />

i Wierzbięcicach.<br />

Románsko - gotický kostel sv. Mikuláše postaven v polovině XIII. stol.,<br />

několikrát přestavován s renesanční věží vybudovanou v r. 1576. V r. 1428<br />

zničen husity. V letech 1806 -07 byl farářem francouzský maršál Mark<br />

Maria hrabě de Bombelles, který v r. 1790 odmítl přísahu, ztratil majetek<br />

a ovdověl. Po vysvěcení na kněze pracoval jako farář v Domaszowicach<br />

a Wierzbięcicach.<br />

Die romanisch-gotische Kirche des Hl. Nikolaus mit dem Renaissanceturm,<br />

der im Jahr 1576 erbaut wurde. Die Kirche wurde die Mitte des<br />

XIII. Jh. erbaut. Sie wurde mehrfach umgebaut. Im Jahr 1428 wurde die<br />

Kirche von Hussiten zerstört. In den Jahren 1806 -07 war Marschall<br />

von Frankreich Graf de Bombelles hier ein Pfarrer. Er lehnte im Jahr<br />

1790 den Eid ab, verlor sein Vermögen und wurde Witwer. Nachdem<br />

er zum Priester geweiht wurde, arbeitete er als Pfarrer in Domaszowice<br />

und Wierzbięcice.


Fot. 94<br />

WYSZKÓW<br />

Kościół św. Jerzego zbudowany w 1897 r.<br />

Kostel sv. Jiøí postaven v r. 1897<br />

Die Kirche des Hl. Georges erbaut im Jahr 1897.<br />

Fot. 95<br />

ZŁOTOGŁOWICE<br />

Neobarokowy kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej wzmiankowany<br />

w 1302 r. wybudowany w 1904 r. Poprzedni gotycki został<br />

rozebrany.<br />

Neobarokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské zmiňován v r.<br />

1302. Postaven v r. 1904. Dřívější gotický byl rozebrán.<br />

Die barocke Kirche der Hl. Katharina von Alexandrien erwähnt<br />

im Jahr 1302, wurde an der Stelle der alten gotischen Kirche im<br />

Jahr 1904 erbaut.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

65


Gmina Otmuchów<br />

66<br />

powiat nyski


Fot. 97 Fot. 98<br />

Fot. 96<br />

OTMUCHÓW<br />

Barokowy kościół św. Mikołaja i Franciszka Ksawerego wzmiankowany<br />

w 1285 r. Obecny, trzeci z kolei kościół zbudowany został<br />

z fundacji bpa Franciszka Ludwika von Neuburga w 1691 r. Polichromie<br />

w kościele wykonał Karol Dankwart (autor polichromii<br />

w bazylice jasnogórskiej) a obrazy Michał Willmann.W 1386 r.<br />

przy gotyckim kościele powstała kapituła kolegiacka ustanowiona<br />

przez bpa Wacława, przeniesiona do Nysy w 1477 r.<br />

Barokní kostel sv. Mikuláše a Franciszka Ksawerego zmiňován<br />

v r. 1285. Nynější kostel, třetí v pořadí, byl postaven z nadace biskupa<br />

Františka Ludvíka von Neuburga v r. 1691. Polychromie<br />

v kostele zhotovil Karol Dankwart (autor polychromie v bazilice<br />

na Jasné Hoře) a obrazy Michael Willmann. V r. 1386 při gotickém<br />

kostele vznikla kolegiální kapitula ustanovena biskupem<br />

Václavem, přenesena do Nysy v r. 1477.<br />

Barockkirche des Hl. Nikolaus und Franciszek Ksawery erwähnt<br />

im Jahr 1285. Diese Kirche, der dritte ist dank der Stiftung<br />

des Bischofs Franciszek Ludwig von Neuburg im Jahr 1691 gebaut.<br />

Polychromyen in der Kirche fertigte Karol Dankwart (Autor<br />

der Polychromie in Basilika Jasna Góra) und die Bilder sind vom<br />

Michał Willmann. Im Jahr 1386 entstand bei der gotischen Kirche<br />

die Kolegiatkapitel, das der Bischof Wacław festsetzte, nach<br />

Neiße im Jahr 1477 übertragen.<br />

Fot. 99<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

67


Fot. 100<br />

OTMUCHÓW. Kolumna Maryjna wyk. przez Antoniego Jorga w 1734 r.<br />

Mariánský sloup, který zhotovil Antoni Jörg v roce 1734<br />

Die Mariensäule, gefertigt vom Antoni Jorga im Jahr 1734.<br />

68<br />

powiat nyski


Fot. 101<br />

OTMUCHÓW. Neogotycki kościół cmentarny św. Anny wzmiankowany w 1414 r. , obecny zbudowany w 1895 r.<br />

Neogotický hřbitovní kostel sv. Anny zmiňován v r. 1414, nynější postaven v r. 1895<br />

Neogotische Friedhofskirche der Hl. Anna, erwähnt im Jahr 1414, diese Kirche wurde im Jahr 1895 gebaut.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

69


Fot. 102<br />

BUKÓW<br />

Kościół pw. Podwyższenia św. Krzyża wzniesiony w 1933r.<br />

Kostel Povýšení svatého Kříže postaven v r. 1933<br />

Kirche Zur Erhöhung des Heiligen Kreuzes<br />

(kościół pw. Podwyższenia św. Krzyża), gebaut im Jahr 1933.<br />

Fot. 104<br />

BUKÓW. Barokowa fi gura św. Jana Nepomucena<br />

z 1780 r. fundowana przez Antoniego<br />

Taerne z Nysy<br />

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r.<br />

1780, kterou fundoval Antoni Taerne z Nysy<br />

Die barocke Statue des Hl. Johannes Nepomuk<br />

aus dem Jahr 1780, gestiftet vom<br />

Antoni Taern aus Neisse<br />

70<br />

powiat nyski<br />

Fot. 105<br />

STAROWICE<br />

Krzyż pokutny<br />

Kajícný kříž<br />

Busskreuz<br />

Fot. 103<br />

BRONISZOWICE<br />

Kaplica zbudowana w II poł. XIX w<br />

Kaple postavena ve 2. polovině XIX. stol.<br />

Kapelle, gebaut in der II. Hälfte des XIX Jahrhunderts<br />

Fot. 106<br />

STAROWICE<br />

Kopiec z wojen śląskich<br />

Kopec ze slezských válek<br />

Hügel aus der Zeit der schlesichen Kriegen<br />

» Fot. 107<br />

JANOWA. Kościół św. Rocha • Kostel sv. Rocha • Kirche St. Roch


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

71


Fot. 108<br />

JARNOŁTÓW. Kościół pw. Podwyższenia Krzyża Św. zbudowany w 1927 r., w miejsce kaplicy z 1754 r.<br />

Kostel Povýšení svatého Kříže vybudován v r. 1927 na místě kaple z r. 1754<br />

Kirche Zur Erhöhung des Heiligen Kreuzes gebaut im Jahr 1927 an der Stelle der Kapelle aus dem Jahr 1754<br />

Fot. 109<br />

JARNOŁTÓW. Kościół pw. Podwyższenia Krzyża Św. - prezbiterium<br />

Kostel zasvěcen Povýšení sv. Kříže – presbytář<br />

Die Kirche zur Erhöhung des Heiligen Kreuzes – Presbyterium<br />

72<br />

powiat nyski


Fot. 110<br />

JASIENICA GÓRNA<br />

Późnoklasycystyczny kościół św. Mikołaja,<br />

wzmiankowany w 1305 r., obecny zbudowany<br />

w latach 1835-6.<br />

Pozdně klasicistický kostel sv. Mikuláše<br />

zmiňován v r. 1305, nynější postaven v letech<br />

1835-6.<br />

Spätklassizistische Kirche St. Nikolaus,<br />

erwähnt im Jahr 1305, diese Kirche wurde<br />

in den Jahren 1835-6 gebaut worden.<br />

Fot. 111<br />

JASIENICA GÓRNA<br />

Późnorenesansowe płyty nagrobne<br />

z 1600 r.<br />

Pozdně renesanční náhrobní desky<br />

z r. 1600<br />

Spätrenaissance Grabplatten aus dem<br />

Jahr 1600.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

73


74<br />

powiat nyski<br />

Fot. 112<br />

JODŁÓW<br />

Barokowa kapliczka z XVIII w.<br />

Barokní kaple postavena v XVIII. stol.<br />

Barockkapelle gebaut im XVIII Jh.<br />

Fot. 113<br />

KAŁKÓW<br />

Wczesnogotycki portal z XIII w.<br />

Raně gotický portál z XIII stol.<br />

Das frühgotische Portal aus dem XIII. Jh.<br />

» Fot. 114<br />

KAŁKÓW<br />

Romańsko gotycki kościół Narodzenia NMP, wcześniej św. Jerzego (prawdopodobnie wybudowany przez Templariuszy), wzmiankowany<br />

w 1295 r., rozbudowany w latach 1931-33)<br />

Románsko - gotický kostel Narození Nejsvatější Panny Marie, dříve sv. Jiří (pravděpodobně vybudován Templáři), zmiňován v r.<br />

1295, rozšířen v letech 1931-3<br />

Romanisch-gotische Kirche Maria Geburt, früher St. Georg ( wahrscheinlich durch Templer gebaut), erwähnt im 1295, ausgebaut<br />

in den Jahren 1931-3


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

75


76<br />

powiat nyski<br />

Fot. 115<br />

KIJÓW<br />

Barokowa fi gura św. Jana Nepomucena z 1798 r.<br />

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1798.<br />

Kaindorf. Die barocke Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus dem<br />

Jahr 1798.<br />

Fot. 116<br />

KWIATKÓW<br />

Grób Karin von Sochroeter 1897 - 1935 r.<br />

Hrob Karin von Sochroeter 1897 – 1935<br />

Grab der Karin von Sochroeter 1897 – 1935<br />

» Fot. 117<br />

KWIATKÓW<br />

Kościół św. Fabiana i Sebastiana zbudowany w 1880 r.<br />

Kostel sv. Fabiána a Sebastiána postaven v r. 1880<br />

Kirche St. Fabian und Sebastian, gebaut im Jahr 1880


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

77


Fot. 118<br />

LASOWICE<br />

Późnobarokowy kościół pw. Wniebowzięcia NMP wzmiankowany<br />

w 1302 r. , obecny zbudowany w 1792 r. Uszkodzony w marcu<br />

w 1945 r., odbudowany w 1957 r.<br />

Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie<br />

zmiňován v r. 1302, nynější vybudován v r. 1792. Poškozen v březnu<br />

1945, rekonstruován v r. 1957.<br />

Spätbarocke Kirche zur Maria Himmelfahrt, erwähnt im Jahr<br />

1302, diese Kirche wurde im Jahr 1792 gebaut worden, beschädigt<br />

im März 1945, wiederaufgebaut im Jahr 1957.<br />

78<br />

powiat nyski<br />

Fot. 119<br />

LIGOTA WIELKA<br />

Kościół Matki Bożej Bolesnej z 1928 r.<br />

Kostel Matky Boží Bolestné z r. 1928<br />

Kirche zur schmerzhaften Muttergottes aus dem 1928<br />

Fot. 120<br />

LUBIATÓW. Późnobarokowy kościół św. Mikołaja wzmiankowany w 1302 r., obecny zbudowany w XVIII w.<br />

Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše zmiňován v r. 1302, nynější postaven v XVIII. stol.<br />

Spätbarocke Kirche St. Nikolaus erwähnt im Jahr 1302, diese Kirche ist im XVIII. Jh. gebaut


Fot. 121<br />

RATNOWICE<br />

Gotycki kościół św. Marcina wzmiankowany w 1335 r.<br />

zbudowany na przełomie XIV / XV w, wielokrotnie przebudowywany,<br />

ostatnio w 1935 r.<br />

Gotický kostel sv. Martina zmiňován v r. 1335, vybudován<br />

na přelomu XIV. a XV. stol., mnohokrát přestavován, naposledy<br />

v r. 1935<br />

Gotische Kirche des Hl. Martin, erwähnt im Jahr 1335,<br />

an der Wende der XIV. / XV. Jh., mehrfach umgebaut, letztens<br />

im Jahr 1935.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

79


80<br />

Fot. 122<br />

powiat nyski


Fot. 123<br />

ŁĄKA. Barokowy kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej wzmiankowany w 1305 r., częściowo przebudowany w 1561 r. Gruntowną<br />

przebudowę przeprowadzono w 1778 r.<br />

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské zmiňován v r. 1305, částečně přestavěn v r. 1561. Úplná přestavba byla provedena v r. 1778.<br />

Barockkirche der heiligen Katarzyna Aleksandryjska erwähnt im Jahr 1305, teilweise im Jahr 1561 umgebaut. Gründlicher Umbau<br />

wurde im Jahr 1778 durchgeführt.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

81


Fot. 125<br />

WÓJCICE<br />

Neoromański kościół św. Andrzeja wzmiankowany w 1305 r.,<br />

obecny wybudowany w 1825 r. W ołtarzu bocznym cudowny obraz<br />

Matki Bożej Łopatyńskiej przywieziony w 1946 r. z Łopatyna.<br />

Neorománský kostel sv. Ondřeje zmiňován v r. 1305, nynější vybudován<br />

v r. 1825. Na bočním oltáři zázračný obraz Matky Boží<br />

Łopatyńskiej, přivezen r. 1946 z Łopatyna.<br />

Neoromanische Kirche des Hl. Andreas, erwähnt im Jahr 1305,<br />

diese Kirche ist im Jahr 1825 gebaut worden. Im Seitenaltar befi ndet<br />

sich ein wunderbares Bild der Mutter Gottes aus Łopatyn (aus<br />

Łopatyn im Jahr 1946 gebracht).<br />

82<br />

powiat nyski<br />

Fot. 126<br />

ZWANOWICE<br />

Barokowa fi gura Matki Boskiej z Dzieciątkiem z XVIII w.<br />

Barokní socha Matky Boží s Děťátkem z XVIII. stol.<br />

Die barocke Statue der Mutter Gottes mit Kind aus dem XVIII.<br />

Jh.


Fot. 127<br />

Kapliczka w Rysiowicach<br />

Kaplička v Rysiowicach<br />

Die Kapelle in Rysiowice (Reisewitz)<br />

Fot. 129<br />

ULANOWICE<br />

Późnobarokowa fi gura Chrystusa Salwatora z 1724 r.<br />

Pozdně barokní socha Krista Salvátora z r. 1724<br />

Die Statue Christi Salvatore aus dem Jahr 1724 (Spätbarock).<br />

Fot. 128<br />

MACIEJOWICE. Kościół św. Anny<br />

Kostel sv. Anny<br />

Kirche der Hl. Anna<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

83


Gmina Paczków<br />

84<br />

powiat nyski


Fot. 131 Fot. 132<br />

Fot. 130<br />

PACZKÓW<br />

Gotycki kościół św. Jana Ewangelisty wybudowany w 1361-89 r., w 1529 r. – w związku<br />

z zagrożeniem tureckim przekształcony na warownie.<br />

Gotický kostel sv. Jana Evangelisty vybudován v letech 1361-89, v r. 1529 v souvislosti<br />

s tureckým ohrožením přeměněn na pevnost.<br />

Gotische Johann-Evangelist-Kirche, war in den Jahren 1361-89 gebaut, im Jahr 1529,<br />

im Zusammenhang mit der türkischen Gefahr ist die Kirche in die Befestigung umgebaut.<br />

Fot. 133<br />

Fot. 134<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

85


Fot. 135<br />

PACZKÓW<br />

Neogotycki kościół klasztorny OO. Redemptorystów pw. Wniebowzięcia NMP, przejęty od gminy protestanckiej w 1945 r.<br />

Neogotický klášterní kostel Redemptoristů Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie, převzat od protestantské obce v r. 1945.<br />

Neogotische Maria-Himmelfahrt-Klosterkirche OO. Redemptorystów, im Jahr 1945 war von der protestantischen Gemeinde übernommen.<br />

86<br />

powiat nyski


Fot. 136<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

87


Fot. 137<br />

DZIEWIĘTLICE<br />

Kościół św. Marii Magdaleny wzmiankowany w 1305 r., obecny<br />

został wybudowany na pocz. XV w. W latach1929-30 został całkowicie<br />

przebudowany co spowodowało zatarcie cech stylowych.<br />

Kostel sv. Marie Magdaleny zmiňován r. 1305, nynější byl vybudován<br />

na počátku XV. stol. V letech 1929-30 byl úplně přestavěn,<br />

což způsobilo setření slohových charakteristik.<br />

Kirche der Hl. Maria Magdalena, erwähnt im Jahr 1305, diese<br />

Kirche ist Anfang des XV. Jh. gebaut. In den Jahren 1929-30 ist<br />

komplett umgebaut worden, wodurch die Styleigenschaften komplett<br />

verwischt sind.<br />

88<br />

Fot. 139<br />

powiat nyski<br />

Fot. 138<br />

GOŚCICE<br />

Kościół św. Mikołaja wzmiankowany w 1390 r., obecny wybudowany<br />

na początku XVII w., całkowicie przebudowany w latach<br />

1914-15.<br />

Kostel sv. Mikuláše zmiňován v r. 1390, nynější vybudován na počátku<br />

XVII. stol., úplně přestavěn v letech 1914-15.<br />

Kirche des Hl. Nikolaus, erwähnt im Jahr 1390, diese Kirche<br />

ist Anfang des XVII. Jh. gebaut worden, komplett in den Jahren<br />

1914-15 umgebaut.<br />

Fot. 140


Fot. 142<br />

Fot. 141<br />

KAMIENICA<br />

Kościół św. Jerzego wzmiankowany w 1326 r., obecny wybudowany w 1814 r. w miejscu wcześniejszego wczesnogotyckiego.<br />

Kostel sv. Jiří zmiňován v r. 1326, nynější postaven r. 1814 na místě dřívějšího raně gotického.<br />

Kirche des Hl. Georges, erwähnt im Jahr 1326, diese Kirche ist im Jahr 1814 gebaut worden, dort, wo früher eine frühgotische Kirche<br />

gestanden hat.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

89


Fot. 143<br />

LISIE KĄTY<br />

Kaplica zamkowa pw. MB Królowej Polski, rozb. w latach 1981-82<br />

Zámecká kaple zasvěcená Matce Boží Královně polské, rozšířená v letech 1981-82<br />

Die Schlosskapelle der Gottesmutter, die Königin Polens ausgebaut in den Jahren 1981-82<br />

90<br />

powiat nyski<br />

» Fot. 144<br />

STARY PACZKÓW<br />

Gotycki kościół pw. Wszystkich Świętych wzmiankowany w 1309 r., obecny zbudowany w XV w.<br />

rozbudowany w 1890 r. W 1428 r. zniszczony przez husytów.<br />

Gotický kostel Všech Svatých zmiňován v r. 1309, nynější postaven v XV. stol., rozšířen r. 1890.<br />

V r. 1428 zničen husity.<br />

Gotische Kirche von Allerheiligen, erwähnt im Jahr 1309, diese Kirche ist im XV. Jh. Gebaut<br />

worden, ausgebaut im Jahr 1890. Im Jahr 1428 war die Kirche durch Hussiten zerstört.


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

91


Fot. 145<br />

TRZEBOSZOWICE<br />

Neogotycki kościół św. Jadwigi wzmiankowany w 1302 r., obecny<br />

zbudowany w 1888 r.<br />

Neogotický kostel sv. Hedviky zmiňován v r. 1302, nynější postaven<br />

r. 1888<br />

Neogotische Kirche der Hl. Hedwig, erwähnt im Jahr 1302,<br />

diese Kirche war im Jahr 1888 gebaut.<br />

92<br />

powiat nyski<br />

Fot. 147<br />

UJEŹDZIEC<br />

Kapliczka prz drodze do Dziewiętlic<br />

Kaplička u cesty do Dziewiętlic<br />

Die Kapelle an der Strasse nach Dziewiętlice (Heinersdorf )<br />

Fot. 146<br />

UJEŹDZIEC<br />

Kościół św. Katarzyny wzmiankowany w 1416 r. jako nowobudowany,<br />

obecny wzniesiony w 1834 r.<br />

Kostel sv. Kateřiny zmiňován v r. 1416 jako nově postavený, nynější<br />

vybudován v r. 1834<br />

Kirche der Hl. Katharina, erwähnt im Jahr 1416, als Neugebaute,<br />

diese Kirche ist im Jahr 1834 gebaut worden.


Fot. 148<br />

UNIKOWICE<br />

Barokowa kaplica Trójcy Świętej wybudowana w 1774 r.<br />

Barokní kaple Svaté Trojice postavena v r. 1774<br />

Barocke Heilige-Dreifaltigkeit-Kappelle, im Jahr 1774 gebaut.<br />

Fot. 149<br />

WILAMOWA<br />

Kościół pw. MB Szkaplerznej zbudowany w 1843 r.<br />

Kostel Matky Boží Szkaplerzné postaven v r. 1843<br />

Kirche zur MB Szkaplerzna, im Jahr 1843 gebaut.<br />

Fot. 150<br />

UNIKOWICE<br />

Krzyż pokutny<br />

Kajícný kříž<br />

Busskreuz<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

93


Gmina Głuchołazy<br />

94<br />

powiat nyski


« Fot. 151<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Barokowy kościół św. Wawrzyńca z wczesnogotycką dwuwieżową<br />

fasadą zachodnią. Pierwsze wzmianki o romańskim kościele<br />

pochodzą z 1285 r. W 1428 r. został spalony przez Husytów.<br />

Jego odbudowę zakończono w 1460 r. W latach 1729-31<br />

z fundacji bpa Franciszka Ludwika v. Neuburga zbudowano<br />

nowy kościół barokowy (korpus).<br />

Barokní kostel sv. Vavřince s raně gotickou dvouvěžovou západní<br />

fasádou. První zmínky o románském kostele pocházejí z r. 1285.<br />

V r. 1428 byl spálen husity. Jeho rekonstrukce byla ukončena v r.<br />

1460. V letech 1729-31 z nadace biskupa Františka Ludvíka von<br />

Neuburga byl vybudován nový barokní kostel (korpus).<br />

Barockkirche des Hl. Wawrzyniec mit der westlichen Fassade<br />

mit zwei Türmen. Die ersten Erwähnungen über die romanische<br />

Kirche kommen aus dem Jahr 1285. Im Jahr 1428 wurde die<br />

Kirche von den Hussiten verbrannt. Ihr Wiederaufbau wurde<br />

im Jahr 1460 beendet. In den Jahren 1729-31 wurde dank der<br />

Stiftung des Bischofs Franciszek Ludwik v. Neuburg die neue<br />

Barockkirche erbaut (Gehäuse).<br />

Fot. 152<br />

Wczesnogotycki portal z 2. poł. XIII w.<br />

Raně gotický portál z 2. poloviny XIII. stol.<br />

Frühgotisches Portal aus der 2. Hälfte des XIII Jh.<br />

Fot. 153 Fot. 154<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

95


96<br />

powiat nyski<br />

Fot. 155<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Barokowo-ludowa rzeźba św. Jana Nepomucena<br />

Barokní a lidová socha sv. Jana Nepomuckého<br />

Die barock-volkstümliche Skulptur des<br />

Hl. Johannes Nepomuk<br />

« Fot. 156<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Kościół św. Franciszka z Asyżu<br />

Kostel sv. Františka z Assisi<br />

Die Kirche des Hl. Franziskus aus Assisi<br />

Fot. 157<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Pomnik nagrobny Konrada Methnera,<br />

dzieło Jozefa Krautwalda - jedna z najpiękniejszych<br />

rzeźb sudeckich nekropolii.<br />

Náhrobní pomník Konrada Methnera, dílo<br />

Josefa Krautwalda - jedna z nekrásnějších<br />

plastik sudetských nekropolí.<br />

Das Grabdenkmal des Konrad Methners,<br />

das Kunstwerk vom Josef Krautwald – eine<br />

der schönsten Skulpturen der Sudeten<br />

Nekropole.


Fot. 158<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Kaplica św. Anny na Górze Chrobrego z XIX w.<br />

Kaple sv. Anny na hoře Chrobrego z XIX. stol.<br />

Die Annakapelle aus dem XIX. Jh. auf dem Holz-Berg<br />

Fot. 159<br />

Jedna z 16 kapliczek Drogi Krzyżowej prowadzącej przez Górę<br />

Parkową w Głuchołazach w kierunku Podlesia. Jej powstanie jest<br />

ściśle związane z budową kaplicy św. Anny (1859 r.). Budowę kaplicy<br />

oraz Drogi Krzyżowej nadzorował mistrz Jan Hoy.<br />

Jedna ze 16 kapliček Křížové cesty protínající Góre Parkowou v<br />

Głuchołazech směrem na Podlesí. Jej vznik je těsně spojen s výstavbou<br />

kaple sv. Anny (1859 r.). Na výstavbu kaple a Křížové cesty<br />

dohlížel mistr Jan Hoy.<br />

Eine der 16 Kapellen des Kreuzwegs, der durch den Parkberg in<br />

Głuchołazy in Richtung Podlesie führt. Ihre Entstehung ist dicht<br />

mit dem Bau der St.-Anna-Kapelle (1859) verbunden. Den Bau der<br />

Kapelle und des Kreuzwegs hat der Meister Jan Hoy beaufsichtigt.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

97


98<br />

powiat nyski<br />

Fot. 160<br />

GŁUCHOŁAZY<br />

Kościół cmentarny św. Rocha o tradycji<br />

gotyckiej. Wzmiankowany w 1472 r.,<br />

obecny zbudowany w latach 1626 -7.<br />

Hřbitovní kostel sv. Rocha s gotickým<br />

základem. Zmiňován v r. 1472, nynější<br />

vybudován v letech 1626 -7.<br />

Friedhofkirche des Hl. Rochus im gotischen<br />

Stil erbaut. Erwähnt im Jahr 1472,<br />

diese Kirche wurde in den Jahren 1626 -7<br />

erbaut.<br />

Fot. 161<br />

BISKUPÓW<br />

Gotycko-barokowy kościół Zwiastowania<br />

NPM zbudowany w XIV w.<br />

Wieża dobudowana w 1750 r.<br />

Goticko-barokní kostel Zvěstování<br />

Nejsvatější Panny Marie postaven ve<br />

XIV. stol. Věž dostavěna v r. 1750.<br />

Gotisch-barocke Kirche Maria Verkündigung<br />

erbaut im XIV. Jh. Der<br />

Turm wurde im Jahr 1750 an die Kirche<br />

angebaut.


Fot. 162<br />

BISKUPÓW<br />

Klasztor OO. Benedyktynów<br />

Benediktinský klášter<br />

Benediktiner Kloster<br />

Fot. 163<br />

BODZANÓW<br />

Scena Ukrzyżowania na zewnętrznej<br />

ścianie prezbiterium.<br />

Scéna Ukřižování na vnější stěně presbytáře.<br />

Szene der Kreuzigung an der Außenwand<br />

des Presbyteriums.<br />

Fot. 164<br />

BODZANÓW<br />

Figura św. Józefa z pocz. XIX w.<br />

Socha sv. Josefa z počátku XIX. stol.<br />

Figur des Hl. Józef vom Anfang des XIX. Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

99


100<br />

Fot. 165<br />

BODZANÓW<br />

Współczesna kapliczka przydrożna<br />

Současná kaplička u cesty<br />

Gegenwärtige kleine Kapelle<br />

powiat nyski


Fot. 166<br />

BODZANÓW<br />

Dom zakonny Zgromadzenia Oblatów<br />

Maryi Niepokalanej.<br />

Řeholní dům Řádu Oblatů Neposkvrněné<br />

Panny Marie.<br />

Kloster des Ordens Oblatów Maryi Niepokalanej.<br />

Fot. 167<br />

BODZANÓW<br />

Barokowo-klasycystyczny kościół św. Józefa Robotnika zbudowany na pocz. XVIII w.<br />

Barokně-klasicistický kostel sv. Josefa Dělníka vystavěn na počátku XVIII. stol.<br />

Barock-klasizistische Kirche des Hl. Józef Robotnik erbaut zu Beginn des XVIII. Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

101


102<br />

powiat nyski<br />

Fot. 168<br />

BURGRABICE<br />

Klasycystyczna kaplica grobowa z pocz.<br />

XIX w.<br />

Klasicistická hrobová kaple z počátku XIX.<br />

stol.<br />

Klassizistische Friedhofskapelle vom Anfang<br />

des XIX Jh.<br />

Fot. 169<br />

BURGRABICE. Figura św. Jana Nepomucena<br />

z końca XVIII w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce<br />

XVIII. stol.<br />

Figur des Hl. Jan Nepomucen vom Ende<br />

des XVIII. Jh.<br />

Fot. 170<br />

BURGRABICE<br />

Późnogotycki kościół św. Bartłomieja zbudowany<br />

w XVI wieku. W latach 1913-14<br />

został rozbudowany przez dodanie w miejsce<br />

wieży neobarokowej części centralnej.<br />

Pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje,<br />

vybudován v XVI. stol. V letech 1913-14<br />

byl rozšířen přístavbou centrální části na<br />

místě neobarokní věže.<br />

Spätgotische Kirche des Hl. Bartłomiej,<br />

erbaut im XVI. Jh. In den Jahren 1913-14<br />

wurde die Kirche ausgebaut, indem man an<br />

der Stelle, wo der neubarocke Turm stand,<br />

einen zentralen Teil der Kirche erbaute.


Fot. 171<br />

CHARBIELIN.<br />

Barokowo - klasycystyczny kościół św. Jana Chrzciciela z 1780 r. W czasie ostatniej wojny spalony, odbudowany w 1958 r.<br />

Barokně - klasicistický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1780. Během II. svět. války spálen, rekonstruován v r. 1958.<br />

Barock – klassizistische Kirche des Hl. Johannes der Täufer vom 1780. Während des letzten Krieges brannte die Kirche aus, wiederaufgebaut<br />

im Jahr 1958.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

103


Fot. 172<br />

BURGRABICE. Kościół św. Bartłomieja wzmiankowany w 1442 r.<br />

Kostel sv. Bartoloměje zmiňován v r. 1442<br />

Borkendorf. Die Kirche des Hl. Bartholomäus erwähnt im Jahr 1442.<br />

Fot. 174<br />

GIERAŁCICE<br />

Grupa Ukrzyżowanie (na cmentarzu)<br />

Skupina Ukřižování (na hřbitově)<br />

Gruppe Kreuzigung (auf dem Friedhof )<br />

104<br />

powiat nyski<br />

Fot. 173<br />

Fot. 175<br />

GIERAŁCICE.<br />

Barokowa fi gura św. Jana Nepomucena<br />

z XVIII w. (dawna plebania)<br />

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého<br />

XVIII. stol. (bývalá fara)<br />

Barocke Figur des Hl. Jan Nepomucen<br />

vom XVIII. Jh. (früher Pfarrhaus)<br />

Fot. 176<br />

Jozef Krautwald - urodzony w Burgrabicach<br />

znany niemiecki rzeźbiarz.<br />

Jozef Krautwald - narozen v Burgrabicach,<br />

známý německý sochař.<br />

Jozef Krautwald - In Borkendorf (Burgrabice)<br />

geborener, bekannter deutscher Bildhauer.<br />

» Fot. 179<br />

JARNOŁTÓWEK<br />

Kapliczka<br />

Kaplička<br />

Kapelle


Fot. 177<br />

GIERAŁCICE<br />

Neogotycki kościół św. Michała Archanioła wzniesiony w latach<br />

1869 – 71. Późnorenesansowa wieża z 1615 r. zachowana z poprzedniego<br />

kościoła.<br />

Neogotický kostel sv. Michala Archanděla, postaven v letech 1869<br />

– 71. Pozdně renesanční věž z r. 1615, dochována z dřívějšího kostela.<br />

Neugotische Kirche des Hl. Michał Archanioł wurde in den Jahren<br />

1869 – 71 erbaut. Der Turm stammt aus dem Jahr 1615 im Spätrenaissancestil<br />

und ist aus der vorherigen Kirche erhalten geblieben.<br />

Fot. 178<br />

JARNOŁTÓWEK<br />

Figura św. Jana Nepomucena z początku XIX w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z počátku XIX. stol.<br />

Figur des Hl. Jan Nepomucen vom Anfang des XIX. Jh.<br />

Fot. 180<br />

JARNOŁTÓWEK. Kapliczka<br />

Kaplička<br />

Kapelle<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

105


Fot. 182<br />

KONRADÓW<br />

Kościół pw. Chrystusa Króla wzniesiony w 1937 r.<br />

Kostel Povýšení Krista Krále, vybudován v r. 1937.<br />

Christus-König-Kirche erbaut im Jahr 1937.<br />

106<br />

powiat nyski<br />

Fot. 181<br />

Kalwaria w Sławniowicach wybudowana przez rodzinę Buchmann<br />

w 1916 r.<br />

Kalvárie ve Sławniowicach, postavena rodinou Buchmann v r. 1916<br />

Kalvarie in Groß Kunzendorf, erbaut von der Familie Buchmann<br />

im Jahr 1916.<br />

Fot. 183<br />

MARKOWICE. Figura św. Jana Nepomucena<br />

z XVIII w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z XVIII. stol.<br />

Die Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus<br />

dem XVIII. Jh.


Fot. 184<br />

NOWY LAS<br />

Późnoklasycystyczny kościół św. Jadwigi został wzniesiony<br />

w latach 1819 – 23 w miejsce zniszczonego 1817 r. kościoła gotyckiego.<br />

Spalony pod koniec ostatniej wojny w został odbudowany<br />

w 1949 r.<br />

Pozdně klasicistický kostel sv. Hedviky byl postaven v letech<br />

1819 – 23 na místě zničeného gotického kostela z r. 1817. Spálen<br />

na konci II. svět. války, byl rekonstruován v roce 1949.<br />

Spätklassizistische Kirche der Hl. Hedwig wurde in den Jahren<br />

1819 – 23 auf die Stelle der im Jahr 1817zerstoerten gotischen<br />

Kirche erbaut. Die Kirche wurde Ende des II. Weltkrieges verbrannt<br />

und im Jahr 1949 wiederaufgebaut.<br />

Fot. 185<br />

NOWY LAS<br />

Barokowa fi gura św. Jana Nepomucena z 1733 r.<br />

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733.<br />

Barocke Figur des Hl. Jan Nepomucen aus dem Jahr 1733.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

107


108<br />

powiat nyski


Fot. 187<br />

NOWY ŚWIĘTÓW<br />

Średniowieczny krzyż pokutny w murze otaczającym kościół.<br />

Středověký kajícný kříž ve stěně obklopující kostel.<br />

Mittelalterliches Bußkreuz im Mauer, der die Kirche umgibt.<br />

« Fot. 186<br />

NOWY ŚWIĘTÓW<br />

Wczesnogotycki kościół pw. Chrystusa<br />

Króla wzniesiony w poł. XIII w. W 1719<br />

r dobudowano barokową wieżę. Znaczną<br />

rozbudowę przez dodanie nowego<br />

korpusu przeprowadzono w 1937 r.<br />

Raně gotický kostel Povýšení Krista<br />

Krále, vybudován v polovině XIII. stol.<br />

V r. 1719 byla přistavěna barokní věž.<br />

Značné rozšíření přístavbou nového korpusu<br />

bylo provedeno v r. 1937.<br />

Frühgotische Christus-König-Kirche<br />

wurde in der Hälfte des XIII. Jh. erbaut.<br />

Im Jahr 1719 wurde an die Kirche der<br />

Barockturm angebaut. Der große Umbau<br />

mit dem Bau des neuen Gehäuses fand<br />

im Jahr 1937 statt.<br />

Fot. 188<br />

NOWY ŚWIĘTÓW<br />

Figura św. Jana Nepomucena w elewacji dworu.<br />

Figura sv. Jana Nepomuckého na průčelí dvora.<br />

Figur des Hl. Jan Nepomucen in der Hoff assade.<br />

Fot. 189<br />

PODLESIE<br />

Kamień graniczny przy drodze do Głuchołaz z inicjałami bpa Andrzeja Jerina i datą 1586<br />

Hraniční kámen u cesty do Głuchołaz s iniciálami biskupa Andrzeja Jerina a rokem 1586<br />

Grenzenstein an der Strasse nach Głuchołazy mit Monogramm des Bischofs Andrzej<br />

Jerina und mit dem Datum 1586<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

109


110<br />

powiat nyski


Fot. 191<br />

POLSKI ŚWIĘTÓW<br />

Kościół św. Jana Chrzciciela został wzniesiony w 2 poł. XIII w. W 1660 r. dobudowano<br />

wieżę a w 1678 r. drewniany sufi t został zastąpiony kolebkowym sklepieniem.<br />

Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven ve 2. polovině XIII. stol. V r. 1660 byla přistavěna věž<br />

a v r. 1678 dřevěný strop nahrazen kolébkovou klenbou.<br />

Kirche des Hl. Johann der Täufer wurde in der 2 Hälfte des XIII. Jh. erbaut. Im Jahr<br />

1660 ist der Turm angebaut und im Jahr 1678 wurde die Holzdecke durch das Tonnengewölbe<br />

ersetzt.<br />

« Fot. 190<br />

PODLESIE<br />

Neogotycki kościół św. Jerzego wybudowany w latach 1897-99<br />

Neogotický kostel sv. Jiří, vybudován v letech 1897-9<br />

Neugotische Kirche des Hl. Jerzy, erbaut in den Jahren 1897-9<br />

Fot. 192<br />

POLSKI ŚWIĘTÓW<br />

Figura Chrystusa Ecce Homo<br />

Socha Krista Ecce Homo<br />

Figur von Christus Ecce Homo<br />

Fot. 193<br />

POLSKI ŚWIĘTÓW<br />

Ścięcie św. Pawła - fragment ambony<br />

z końca XVIII w.<br />

Stětí sv. Pavla - fragment kazatelny z konce<br />

XVIII. stol.<br />

Enthauptung des Hl. Paweł - Fragment<br />

der Kanzel vom Ende des XVIII. Jh.<br />

Fot. 194<br />

POLSKI ŚWIĘTÓW<br />

Barokowa kaplica z 1704 r. przy drodze<br />

w kierunku Nysy.<br />

Barokní kaple z r. 1704 u cesty směrem<br />

na Nysu.<br />

Barocke Kapelle aus dem Jahr 1704,<br />

an der Strasse in Richtung Neiße.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

111


112<br />

powiat nyski<br />

Fot. 195<br />

STARY LAS<br />

Neobarokowy kościół św. Marcina Bpa<br />

wzmiankowany w 1302 r. Rozbudowany<br />

w 1913 r.<br />

Neobarokní kostel sv. Martina Biskupa,<br />

zmiňován v r. 1302. Rozšířen v r. 1913<br />

Neubarocke Kirche des Hl. Marcin Bischof,<br />

erwähnt im Jahr 1302. Ausgebaut<br />

im Jahr 1913.<br />

Fot. 196<br />

SUCHA KAMIENICA<br />

Barokowo ludowa grupa Ukrzyżowania<br />

Lidově barokní skupina Ukřižování<br />

Barok-volkstümliche Gruppe der Kreuzigung<br />

Fot. 197<br />

SUCHA KAMIENICA<br />

Kapliczka przy drodze do Polskiego Świętowa.<br />

Kaplička u cesty do Polskiego Świętowa.<br />

Kapelle an der Strasse nach Polskie Świętowo.<br />

» Fot. 199<br />

SUCHA KAMIENICA<br />

Neogotycka kaplica św. Michała Archanioła z 1863 r.<br />

Neogotická kaple sv. Michala Archanděla z r. 1863.<br />

Neugotische Kapelle des Hl. Michał Archanioł aus<br />

dem Jahr 1863.


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

113


Gmina Korfantów<br />

114<br />

powiat nyski


« Fot. 200<br />

KORFANTÓW. Neobarokowy kościół Świętej Trójcy wzmiankowany w 1335 r., rozbudowany do dzisiejszych rozmiarów staraniem<br />

ks. Walentego Wojciecha w latach 1908-9. Z poprzedniego kościoła zachowana barokowa wieża z 1751 r. oraz elementy gotyckie<br />

z wcześniejszych budowli. W latach 1564-1622 kościół należał do Luteran sprowadzonych do Korfantowa przez Adama Gotscha.<br />

Poważnie uszkodzony podczas działań ostatniej wojny, odbudowany w latach 1958-9 oraz 1967-70.<br />

Neobarokní kostel Svaté Trojice zmiňován v r. 1335, rozšířen do dnešních rozměrů přičiněním kněze Walentego Wojciecha v letech<br />

1908-9. Z dřívějšího kostela je dochována barokní věž z r. 1751 a gotické prvky z dřívějších staveb. V letech 1564-1622 kostel patřil<br />

luteránům, které přivedl do Korfantowa Adam Gotsch. Značně poškozen během operací II. svět. války, rekonstruován v letech 1958-9<br />

a 1967-70.<br />

Neubarocke Dreifaltigkeitskirche erwähnt im Jahr 1335, ausgebaut bis heutige Größe dank der Bemühungen des Priesters Walenty<br />

Wojciech in den Jahren 1908-9. Aus der alten Kirche ist der Barockturm aus dem Jahr 1751 und die gotische Elemente aus den früheren<br />

Bauwerken erhalten geblieben. In den Jahren 1564-1622 gehörte die Kirche den Lutheraner, die Adam Gotsch nach Korfantów (Friedland)<br />

geholt hat. Die Kirche war während des letztens Krieges schwer beschädigt, wiederaufgebaut in den Jahren 1958-9 und 1967-70.<br />

Fot. 201<br />

GRYŻÓW<br />

Renesansowa płyta wotywna (żeliwna)<br />

z klęcząca parą fundatorów z 2. poł. XVI w.<br />

Renesanční votivní deska (litinová) s klečícím<br />

párem zakladatelů z 2. poloviny XVI. stol.<br />

Renaissancevotivplatte (aus dem Gusseisen)<br />

mit den knienden Stifter aus der 2.<br />

Hälfte des XVI Jh.<br />

Fot. 202<br />

GRYŻÓW<br />

Romańsko-gotycki kościół św. Mateusza wzmiankowany w 1376 r.,<br />

przebudowany na przełomie XVII i XVIII w.<br />

Románsko-gotický kostel sv. Matyáše zmiňován v r. 1376, přestavěn<br />

na přelomu XVII. a XVIII. stol.<br />

Romanisch-gotische Kirche des Hl. Mateusz, erwähnt im Jahr 1376,<br />

umgebaut um die Wende des XVII. und XVIII Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

115


116<br />

powiat nyski


Fot. 204<br />

Kapliczka w Rączce<br />

Kaplička v Rączce<br />

Die Kapelle in Rączka (Rainisch)<br />

« Fot. 203<br />

KUŹNIA LIGOCKA<br />

Kościól MB Nieustającej Pomocy<br />

Kostel Matky Boží Neustálé Pomoci<br />

Kirche Mutter Gottes der unaufhörlichen<br />

Hilfe<br />

Fot. 205<br />

PRZECHÓD<br />

Barokowy kościół pod wezwaniem św. Jana Chrzciciela, wybudowany w 1779 r.<br />

Barokní kostel zasvěcen sv. Janu Křtiteli, v r. 1779<br />

Die barocke Kirche des Hl. Johannes des Täufers, erbaut im Jahr 1779.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

117


118<br />

powiat nyski


Fot. 207<br />

PRZYDROŻE MAŁE<br />

Kościół św. Floriana z pocz. XIX w.<br />

Kostel sv. Floriána z počátku XIX. stol.<br />

Kirche St. Florian aus dem Anfang des XIX. Jahrhundert<br />

« Fot. 206<br />

ŚCINAWA NYSKA<br />

Barokowy kościół św. Piotra i Pawła wzmiankowany w 1302<br />

r., obecny wybudowany w 1586 r. Renesansowa wieża zachowana<br />

z poprzedniego kościoła z 1585 r.<br />

Barokní kostel sv. Petra a Pavla zmiňován v r. 1302, nynější<br />

vybudován v r. 1586. Renesanční věž dochována z dřívějšího kostela<br />

z r. 1585.<br />

Barockkirche St. Peter und Paulus erwähnt im Jahr 1302, diese<br />

Kirche ist im Jahr 1586 gebaut worden. Renaissanceturm ist von<br />

der alten Kirche aus dem Jahr 1585 erhalten geblieben.<br />

» Fot. 209<br />

RZYMKOWICE<br />

Kościół św. Piotra i Pawła wybudowany w 1904 r.<br />

Kostel sv. Petra a Pavla vybudován v r. 1904<br />

Die Kirche der Hl. Peter und Paul erbaut im Jahr 1904.<br />

Fot. 208<br />

PRZYDROŻE WIELKIE<br />

Kościól MB Częstochowskiej z 1823 r.<br />

Kostel Matky Boží Čenstochovské z r. 1823<br />

Kirche der Mutter Gottes von Tschenstochau aus dem Jahr 1823.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

119


Fot. 211<br />

RYNARCICE<br />

Barokowy kościół św. Mikołaja wzmiankowany w 1305 r., obecny wybudowany w 1790 r.<br />

Barokní kostel sv. Mikuláše zmiňován v r. 1305, nynější vybudován v r. 1790.<br />

Barocke Kirche St. Nikolaus erwähnt im Jahr 1305, diese Kirche ist im Jahr 1790 gebaut worden.<br />

120<br />

powiat nyski


Fot. 212<br />

ŚCINAWA MAŁA<br />

Barokowy kościół pw. Nawiedzenia NPM wzmiankowany<br />

w 1226 r., obecny zbudowany w XIV lub XV w., rozbudowany<br />

w latach 1744 i 1796. Rozbudowa spowodowana była zniszczeniami<br />

jakich dokonał wielki pożar, który strawił całe miasto.<br />

W kościele znajduje się rokokowa ambona przeniesiona tu z kościoła<br />

św. Jakuba w <strong>Nysie</strong>, wykonana w latach 1776-9 przez rzeźbiarza<br />

Józefa Hartmanna i malarza Andrzeja Stephena, z rzeźbami<br />

symbolizującymi trzy kontynenty - Azję, Afrykę i Amerykę.<br />

Barokní kostel Navštívení Nejsvatější Panny Marie zmiňován v r.<br />

1226, nynější postaven ve XIV. nebo XV. stol., rozšířen v letech 1744<br />

a 1796. Rozšíření bylo v důsledku zničení, které způsobil velký požár,<br />

který sežehl celé město. V kostele se nachází rokoková kazatelnice,<br />

přemístěná zde z kostela sv. Jakuba v Nyse, kterou zhotovili v letech<br />

1776-9 řezbář Josef Hartmann a malíř Andrzej Stephen, se sochami<br />

symbolizujícími tři kontinenty - Asii, Afriku a Ameriku.<br />

Mariä-Empfängnis-Kirche im Barock erwähnt im Jahr 1226,<br />

diese Kirche ist im XIV. oder XV. Jahrhundert gebaut worden, in<br />

den Jahren 1744 und 1796 ausgebaut. Der Ausbau war mit den<br />

Zerstörungen aufgrund des großen Brandes, das die ganze Stadt<br />

zerstört hat, verbunden. In der Kirche befi ndet sich eine Rokokokanzel,<br />

die In diese Kirche aus der Kirche St. Jakob in Neiße übertragen<br />

wurde, gefertigt in den Jahren 1776-9 vom Bildhauer Józef<br />

Hartmann und Kunstmaler Andrzej Stephen, mit den Skulpturen,<br />

die drei Kontinente symbolisieren - Asien, Afrika und Amerika.<br />

Fot. 214<br />

WŁODARY. Barokowy kościół pw. Narodzenia NMP wzmiankowany<br />

w 1305 r. obecny zbudowany w latach 1749-54.<br />

Fot. 213<br />

WĘŻA<br />

Kościół św. Nikazegi i Chrystusa Króla z 1767 r.<br />

Kostel sv. Nikazego a Krista Krále z r. 1767<br />

Die Kirche des Königs Christus aus dem Jahr 1767.<br />

Barokní kostel Narození Nejsvatější Panny Marie zmiňován v r.<br />

1305, nynější postaven v letech 1749-54.<br />

Barockkirche Mariä Geburt erwähnt im Jahr 1305, diese Kirche<br />

ist in den Jahren 1749-54 gebaut worden.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

121


Gmina Kamiennik<br />

122<br />

powiat nyski


Fot. 217<br />

CIESZANOWICE<br />

Figura św. Jana Nepomucena z XVIII w.<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého z XVIII. stol.<br />

Die Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus dem XVIII Jh.<br />

» Fot. 216<br />

KARŁOWICE WIELKIE<br />

Późnobarokowy kościół św. Marii Magdaleny wzmiankowany<br />

w 1244 r. Obecny zbudowany w 1758 r.<br />

Pozdně barokní kostel sv. Marie Magdaleny zmiňován v r. 1244.<br />

Nynější postaven v r. 1758.<br />

Spätbarocke Kirche der Hl. Maria Magdalena erwähnt im<br />

Jahr 1244. Diese Kirche wurde im Jahr 1758 erbaut.<br />

« Fot. 215<br />

KAMIENNIK<br />

Kościół św. Andrzeja wzmiankowany w 1302 r. Obecny zbudowany<br />

w 1794 r., przebudowany w 1900 r. (nadbudowa wieży).<br />

Kostel sv. Ondřeje zmiňován v r. 1302. Nynější postaven<br />

v r. 1794, přestavěn v r. 1900 (nadstavba věže).<br />

Kirche des Hl. Andreas erwähnt im Jahr 1302. Diese Kirche<br />

wurde im Jahr 1794 erbaut und im Jahr 1900 umgebaut.<br />

(Aufbau des Turmes).<br />

Fot. 218<br />

GOWOROWICE<br />

Kościół pw. Nawiedzenia NMP wzniesiony w 1806 r.<br />

Kostel zasvěcen Navštívení NPM postaven v r. 1806<br />

Die Kirche Mariä Empfängnis erbaut im Jahr 1806.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

123


Fot. 220<br />

Fot. 219<br />

SZKLARY<br />

Późnobarokowy kościół św. Michała Archanioła<br />

wzmiankowany w 1302 r. obecny<br />

zbudowany w latach 1752-65.<br />

Pozdně barokní kostel sv. Michala Archanděla<br />

zmiňován v r. 1302, nynější postaven<br />

v letech 1752-65.<br />

Spätbarocke Kirche St. Michael erwähnt<br />

im Jahr 1302. Diese Kirche wurde in den<br />

Jahren 1752-65 erbaut.<br />

124<br />

powiat nyski<br />

Fot. 221<br />

Krzyż pokutny - jedyny ślad po wsi Wechczewicz<br />

Kajícný kříž – jediná stopa po vesnici Wechczewicz<br />

Das Büßerkreuz – die einzig verbliebene Spur des Dorfes Wechczewicz<br />

» Fot. 222<br />

LIPNIKI<br />

Późnobarokowy kościół św. Marcina wzmiankowany w 1289 r.<br />

Obecny zbudowany w poł. XVIII w.<br />

Pozdně barokní kostel sv. Martina zmiňován v r. 1289. Nynější<br />

postaven v polovině XVIII. stol.<br />

Spätbarocke Kirche St. Martin erwähnt im Jahr 1289. Diese<br />

Kirche wurde Mitte des XVIII Jh. erbaut.


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

125


Gmina Łambinowice<br />

126<br />

powiat nyski<br />

Fot. 224


Fot. 225<br />

BIELICE<br />

Gotycki kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej wzmiankowany<br />

w 1305 r., przebudowany w XVIII w. z późnoklasycystyczną wieżą<br />

z 1833 r.<br />

Gotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské zmiňován v r. 1305,<br />

přestavěn v XVIII. stol. s pozdně klasicistickou věží z r. 1833.<br />

Die gotische Kirche der Hl. Katharina von Alexandrien erwähnt<br />

im Jahr 1305, wurde im XVIII. Jh. umgebaut, mit dem spätklassizistischen<br />

Turm aus dem Jahr 1833.<br />

« Fot. 223<br />

ŁAMBINOWICE<br />

Neogotycki kościół św. Marii Magdaleny wzmiankowany<br />

w 1273 r., obecny zbudowany w latach 1873-74.<br />

Neogotický kostel sv. Marie Magdaleny zmiňován v r. 1273,<br />

nynější postaven v letech 1873-74.<br />

Die neugotische Kirche der Hl. Maria Magdalena erwähnt im<br />

Jahr 1273. Diese Kirche wurde in den Jahren 1873-74 erbaut.<br />

Fot. 226<br />

BUDZIESZOWICE<br />

Kościól pw. Narodzenia NMP z 1850 r<br />

Kostel Narození Nejsvatější Panny Marie z r.1850.<br />

Bauschwitz. Die Kirche Maria Geburt aus dem Jahr 1850<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

127


128<br />

powiat nyski<br />

Fot. 227<br />

MAŃKOWICE. Barokowy kościół św. Mateusza wzmiankowany<br />

w 1302r., obecny zbudowany w 1693 r.<br />

Barokní kostel sv. Matyáše zmiňován v r. 1302, nynější postaven<br />

v r. 1693.<br />

Die barocke Kirche des Hl. Matthäus erwähnt im Jahr 1302. Diese<br />

Kirche wurde im Jahr 1693 erbaut.<br />

Fot. 228<br />

JASIENICA DOLNA<br />

Barokowy kościół św. Marcina wzmiankowany w 1290 r., obecny<br />

wybudowany w 1725 r. W wyniku ostatniej wojny w marcu 1945 r.<br />

spłonął. Odbudowę ukończono w 1949 r.<br />

Barokní kostel sv. Martina zmiňován v r. 1290, nynější vybudován<br />

v r. 1725. V důsledku II. svět. války shořel v březnu 1945. Rekonstrukce<br />

byla ukončena v r. 1949.<br />

Nieder Hermsdorf. Die barocke Kirche des Hl. Martin erwähnt<br />

im Jahr 1290. Diese Kirche wurde im Jahr 1725 erbaut.<br />

Im letzten Krieg, im März 1945 brannte die Kirche ab. Der Wiederaufbau<br />

der Kirche wurde im Jahr 1949 beendet.


Fot. 229<br />

MALERZOWICE<br />

Barokowy kościół św. Wawrzyńca z 1700 r.<br />

Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1700<br />

Die barocke Kirche des Hl. Laurentius aus dem Jahr 1700.<br />

Fot. 230<br />

LASOCICE<br />

Późnorenesansowy kościół św. Franciszka wzmiankowany<br />

w 1397 r. obecny zbudowany w 1618 r.<br />

Pozdně renesanční kostel sv. Františka zmiňován v r. 1397,<br />

nynější postaven v r. 1618.<br />

Eine Spätrenaissance Kirche des Hl. Franziskus erwähnt im<br />

Jahr 1397. Diese Kirche wurde im Jahr 1618 erbaut.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

129


130<br />

powiat nyski


Fot. 232<br />

SOWIN<br />

Kościół św. Floriana<br />

Kostel sv. Floriána<br />

Die Kirche des Hl. Florian<br />

« Fot. 231<br />

WIERZBIE<br />

Neoromański kościół Podwyższenia Św. Krzyża<br />

wybudowany w 1905 r.<br />

Neorománský kostel Povýšení sv. Kříže vybudován<br />

v r. 1905.<br />

Die neuromanische Kirche der Erhöhung des<br />

Heiligen Kreuzes erbaut im Jahr 1905.<br />

Fot. 233<br />

WIERZBIE<br />

Barokowa kaplica cmentarna wybudowana w 1774 r.<br />

Barokní hřbitovní kaple postavena v r. 1774.<br />

Die barocke Friedhofskapelle erbaut im Jahr 1774 r.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

131


Gmina Pakosławice<br />

132<br />

powiat nyski


Fot. 235<br />

NOWAKI<br />

Kościół św. Andrzeja wzmiankowany<br />

w 1335 r., obecny zbudowany w 1505 r.<br />

Spalony podczas działań wojennych<br />

w 1945 r., odbudowany w 1957 r.<br />

Kostel sv. Ondřeje zmiňován v r. 1335,<br />

nynější postaven r. 1505. Spálen během vojenských<br />

operací v r. 1945, rekonstruován<br />

r. 1957.<br />

Kirche des Hl. Andreas, erwähnt im Jahr<br />

1335, diese Kirche wurde im Jahr 1505<br />

erbaut, verbrannt während des Krieges im<br />

Jahr 1945, wiederaufgebaut im Jahr 1957.<br />

« Fot. 234<br />

PAKOSŁAWICE<br />

Późnoromański kościół śś. Piotra i Pawła wzmiankowany<br />

w 1288 r. zbudowany w 1 poł. XIII w. W 1806 dobudowano<br />

wieżę oraz przebudowano kościół. W 1945 r. odbudowano wieżę<br />

zniszczoną podczas działań wojennych.<br />

Pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla zmiňován v r. 1288,<br />

postaven v 1. polovině XIII. stol. V r. 1806 byla přistavěna věž<br />

a přestavěn kostel. V r. 1945 byla zrekonstruována věž zničená<br />

během vojenských operací.<br />

Spätromanische Kirche der Hl. Piotr und Paweł, erwähnt im<br />

Jahr 1288, wurde in der 1. Hälfte des XIII Jh. Erbaut. Im Jahr<br />

1806 wurde der Turm angebaut und die Kirche wurde umgebaut.<br />

Im Jahr 1945wurde der Turm, der während des Krieges<br />

zerstört wurde, wiedererbaut.<br />

Fot. 236<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

133


Fot. 237<br />

PRUSINOWICE<br />

Kościół św. Michała Archanioła wzmiankowany w 1302 r.,<br />

obecny zbudowany w XIV wieku, znacznie rozbudowany w 1885 r.<br />

przez wybudowanie w miejsce nawy nowego kościoła.<br />

Kostel sv. Michala Archanděla zmiňován r. 1302, nynější postaven<br />

ve XIV. stol., značně rozšířen v r. 1885 výstavbou nového kostela<br />

na místě lodi.<br />

Kirche des Hl. Michał Archanioł, erwähnt im Jahr 1302, diese<br />

Kirche wurde im XIV. Jh. erbaut, umgebaut im Jahr 1885. Es wurde<br />

damals auf der Stelle des Schiff es eine neue Kirche erbaut.<br />

134<br />

powiat nyski<br />

Fot. 238<br />

RZYMIANY<br />

Kościół pw. Matki Bożej Różańcowej wybudowany w 1908 r.<br />

W 1945 r. doszczętnie spalony przez Rosjan, odbudowany w 1952 r.<br />

Kostel Matky Boží Růžencové vystavěn r. 1908. V r. 1945 úplně<br />

spálen Rudou armádou, rekonstruován v r. 1952.<br />

Kirche zur Matka Boża Różańcowa wurde im Jahr 1908 erbaut.<br />

Im Jahr 1945 komplett von den Russen verbrannt, wiederaufgebaut<br />

im Jahr 1952 r.<br />

» Fot. 239<br />

BIECHÓW<br />

Neogotycka kaplica pałacowa pw. MB Łaskawej wybudowana<br />

w 1863 r. przez rodzinę Matuschke.<br />

Neogotická palácová kaple Matky Boží Laskavé vybudována r.<br />

1863 rodinou Matuschke.<br />

Neugotische Palastkapelle pw. MB Łaskawej, gebaut im Jahr<br />

1863 von der Familie Matuschke.


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

135


136<br />

powiat nyski<br />

Fot. 240<br />

ŚMIŁOWICE<br />

Barokowa fi gura Chrystusa Salwatora<br />

z XVIII w.<br />

Barokní socha Krista Salvátora z XVIII.<br />

stol.<br />

Die barocke Statue Christi Salvatore aus<br />

dem XVIII. Jh.<br />

» Fot. 241<br />

REŃSKA WIEŚ<br />

Barokowy kościół św. Małgorzaty<br />

wzmiankowany w 1335 r., obecny wybudowany<br />

w 1649 r. , przebudowany<br />

w 1721 (budowa wieży).<br />

Barokní kostel sv. Markéty zmiňován<br />

v r. 1335, nynější postaven v r. 1649, přestavěn<br />

r. 1721 (výstavba věže).<br />

Barockkirche der Hl. Małgorzata, erwaehnt<br />

im Jahr 1335. Diese Kirche wurde<br />

im Jahr 1649 erbaut und umgebaut<br />

im Jahr 1721 (Bau des Turmes).


OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

137


Gmina Skoroszyce<br />

138<br />

powiat nyski


Fot. 243<br />

SKOROSZYCE<br />

Płyta nagrobna rycerza Wolfa z XVII w.<br />

Náhrobní deska rytíře Wolfa ze XVII. stol.<br />

Die Grabplatte des Ritters Wolf aus dem<br />

XVII. Jh.<br />

« Fot. 242<br />

SKOROSZYCE<br />

Gotycki kościół św. Jadwigi wzmiankowany<br />

w 1302 r., obecny zbudowany<br />

w 1738 r. zniszczony w marcu 1945 r.,<br />

odbudowany w 1949 r.<br />

Gotický kostel sv. Hedviky zmiňován v<br />

r. 1302, nynější postaven v r. 1738, zničen<br />

v březnu 1945, zrekonstruován v r. 1949<br />

Gotische Kirche der Hl. Hedwig, erwähnt<br />

im Jahr 1302, diese Kirche wurde<br />

im Jahr 1738 erbaut, zerstört im März<br />

1945, wiederaufgebaut im Jahr 1949.<br />

Fot. 244<br />

CHRÓŚCINA<br />

Kościół św Michała Archanioła wzmiankowany w 1370 r., obecny wybudowany w poł.<br />

XVI wieku. Przebudowany w 1820 r., spalony w marcu 1945 r., odbudowany w 1946 r.<br />

Kostel sv. Michala Archanděla zmiňován v r. 1370, nynější postaven v polovině XVI. stol.<br />

Přestavěn r. 1820, spálen v březnu 1945, zrekonstruován v r. 1946.<br />

Kirche des Hl. Michał Archanioł, erwähnt im Jahr 1370, diese Kirche wurde in der<br />

Hälfte des XVI. Jh. erbaut. Umgebaut im Jahr 1820, verbrannt im März 1945, wiederaufgebaut<br />

im Jahr 1946 r.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

139


140<br />

powiat nyski<br />

Fot. 246<br />

Fot. 245<br />

CZARNOLAS<br />

Neogotycki kościół pw. Matki Boskiej Częstochowskiej<br />

i św. Mikołaja wzmiankowany<br />

w 1302 r., obecny zbudowany w 1890 r.<br />

Neogotický kostel Matky Boží Čenstochovské<br />

a sv. Mikuláše zmiňován v r.<br />

1302, nynější postaven r. 1890.<br />

Neugotische Kirche zur heiligen Mutter<br />

Tschenstochaus und Hl. Nikolaus, erwähnt<br />

im Jahr 1302, diese Kirche ist im<br />

Jahr 1890 erbaut.<br />

Fot. 247<br />

MROCZKOWA<br />

Droga Krzyżowa<br />

Křížová cesta<br />

Eckwertsheide. Der Kreuzweg


Fot. 248<br />

MROCZKOWA<br />

Barokowa fi gura św. Tadeusza Judy z 1770 r.<br />

Barokní socha sv. Tadeáše Judy z r. 1770<br />

Die barocke Statue des Hl. Judas Th addäus<br />

aus dem Jahr 1770.<br />

Fot. 249<br />

MROCZKOWA<br />

Klasycystyczny kościół odpustowy MB Wspomożycielki Wiernych wzniesiony w miejscu poprzedniego w 1824 r., gruntownie przebudowany<br />

w 1914 r.<br />

Klasicistický pouťový kostel Matky Boží Pomocnice Věřících postaven na místě dřívějšího v r. 1824, od základu přestavěn v r. 1914<br />

Klassizistische Kirchweihkirche MB Wspomożycielki Wiernych erbaut auf der Stelle der vorherigen Kirche im Jahr 1824, gründlich<br />

umgebaut im Jahr 1914.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

141


Fot. 250<br />

Neogotycki kościół odpustowy pw. św. Krzyża zbudowany w 2 poł. XIX wieku, koło Siedziny, tzw. „w polu”<br />

Neogotický pouťový kostel Svatého Kříže postaven ve 2. polovině XIX. stol., u Siedziny, tak zvaný „v poli”<br />

Neugotische Heiligkreuzkirche, erbaut in der 2. Hälfte des XIX. Jh., neben Siedzina, im sog. Feld<br />

142<br />

powiat nyski


Fot. 251<br />

MAKOWICE<br />

Barokowy kościół św. Andrzeja wzmiankowany w 1300 r., obecny wybudowany w 1735 r. , rozbudowany w 1892 r.<br />

Barokní kostel sv. Ondřeje zmiňován v r. 1300, nynější postaven r. 1735, rozšířen v r. 1892<br />

Barockkirche des Hl. Andreas erwähnt im Jahr 1300, diese Kirche ist im Jahr 1735 erbaut und im Jahr 1892 umgebaut<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

143


144<br />

powiat nyski


Fot. 253<br />

STARY GRODKÓW<br />

Wczesnogotycki kościół pw. Świętej Trójcy wzmiankowany<br />

w 1271 r., zbudowany w końcu XIII wieku, przebudowany i powiększony<br />

w 1910 r.<br />

Raně gotický kostel Svaté Trojice zmiňován v r. 1271, vybudován<br />

koncem XIII. stol., přestavěn a zvětšen v r. 1910<br />

Frühgotische Kirche der Heiligen Dreifaltigkeit, erwähnt im<br />

Jahr 1271, wurde Ende des XIII. Jh. erbaut, umgebaut und vergrößert<br />

im Jahr 1910r.<br />

« Fot. 252<br />

SIDZINA<br />

Barokowy kościół śś Piotra i Pawła wzmiankowany w 1302 r.,<br />

obecny wybudowany w 1651 r. w miejscu spalonego poprzedniego,<br />

przebudowany w 1824 r.<br />

Barokní kostel sv. Petra a Pavla zmiňován v r. 1302, nynější vybudován<br />

r. 1651 na místě dřívějšího spáleného, přestavěn v r. 1824<br />

Barockkirche der Hl. Piotr und Paweł, erwähnt im Jahr 1302,<br />

diese Kirche ist im Jahr 1651, auf die Stelle der vorher verbrannten<br />

Kirche, umgebaut im Jahr 1824.<br />

Fot. 254<br />

SIDZINA. Figura św. J. Nepomucena z XVIII w.<br />

Socha sv. J. Nepomuckého z XVIII. stol.<br />

Die Statue des Hl. Johannes Nepomuk aus dem XVIII. Jh.<br />

OKRES NYSA, KREIS NEISSE<br />

145


Najstarsze kroniki opisują<br />

istnienie Nysy, jako osady,<br />

już w X wieku. Usadowienie<br />

w dolinie rzeki o tej samej<br />

nazwie, stanowiło bardzo dogodne<br />

warunki dla osadnictwa, rozwoju<br />

handlu, rzemiosła i rolnictwa. Wraz<br />

z rozwojem osady, wzrastała liczba<br />

jej mieszkańców.<br />

Od XII wieku Nysa stała się własnością<br />

biskupów wrocławskich, którzy<br />

otoczyli ją szczególną opieką.<br />

Dzięki ich hojnej fundacji rozbudowano<br />

miasto. Powstało wiele ważnych<br />

budynków sakralnych i świeckich.<br />

Z inicjatywy biskupów sprowadzono<br />

liczne zgromadzenia zakonne, których<br />

zadaniem była m.in. opieka nad społecznością<br />

miasta.<br />

Położenie i bogactwo rozwijającej<br />

się Nysy nęciło wielu najeźdźców.<br />

W XV wieku nie ominęły jej konfl ikty,<br />

oblężenia, pogromy i epidemie. Pustoszącymi<br />

te tereny były wojny husyckie<br />

(1419-1439). Szczególnie tragiczny<br />

dla Nysy był rok 1428. Dlatego<br />

już w średniowieczu powstało kilka<br />

szpitali i domów opieki ufundowanych<br />

przez biskupów. W 1417 roku proboszcz<br />

kościoła św. Jakuba Pudweck<br />

ufundował sierociniec, tzw. dom mendykantów.<br />

Zamieszkałe w nim sieroty<br />

musiały same troszczyć się o utrzymanie<br />

przez pobieranie różnych darowizn<br />

(mendicare - łac. żebrać). 1<br />

W XVI w. nastąpiły istotne zmiany<br />

religijno-społeczne. Reformacja,<br />

do której biskupi podchodzili pierwotnie<br />

bardzo tolerancyjnie, spowodowała<br />

wzrost sił protestanckich,<br />

szczególnie we Wrocławiu. Dlatego<br />

1 Magazyn internetowy hista-zone www.hista-zone.rar.pl<br />

146<br />

Maria Luiza Merkert<br />

Zápisy o existenci Nysy jako<br />

osady jsou dochovány v nejstarších<br />

kronikách již z X.<br />

století. Osídlení údolí řeky se stejným<br />

názvem vytvořilo velmi příznivé podmínky<br />

pro kolonizaci, rozvoj obchodu,<br />

řemesla a zemědělství. Společně s<br />

rozvojem osady se zvyšoval její počet<br />

obyvatel.<br />

Od XII. století byla Nysa vlastnictvím<br />

wroclawských biskupů, kteří jí věnovali<br />

zvláštní pozornost. Díky jejich štědré<br />

nadaci bylo město rozšiřováno. Vzniklo<br />

mnoho důležitých sakrálních a světských<br />

budov. Z iniciativy biskupů se usadily<br />

mnohé řeholní řády, jejichž úkolem byla<br />

mj. péče o městskou pospolitost.<br />

Poloha a bohatství rozvíjející se Nysy<br />

lákaly mnoho nájezdníků. V XV. století<br />

se Nyse nevyhnuly konfl ikty, obležení,<br />

pogromy a epidemie. Tato území byla<br />

pleněna za husitských válek (1419-<br />

1439). Obzvlášť tragický pro Nysu<br />

byl rok 1428. Proto již ve středověku<br />

vzniklo několik špitálů a hospiců, které<br />

založili biskupové. V roce 1417 farář<br />

kostela sv. Jakuba Pudweck založil sirotčinec,<br />

tzv. dům mendikantů. Sirotci<br />

v něm bydlící se museli starat o živobytí<br />

přijímáním různých darů (mendicare<br />

- lat. žebrat). 1<br />

V XVI. století nastaly zásadní náboženské<br />

a společenské změny. Reformace,<br />

k níž biskupové zprvu přistupovali<br />

velmi tolerantně, způsobila<br />

růst protestantského vlivu, zejména ve<br />

Wroclawi. A proto časem bylo hlavní<br />

město knížectví přeneseno právě do<br />

Nysy. Vyzvedlo to ještě víc její význam.<br />

Zároveň s protireformací nastala ještě<br />

větší výstavba a rozvoj města.<br />

1 Internetový magazín hista-zone www.hista-zone.rar.pl<br />

Die ältesten Chroniken beschreiben<br />

das Bestehen von<br />

Neiße als einer Siedlung<br />

schon im 10. Jh. Der Standort im Tal<br />

eines Flusses, welcher den gleichen Namen<br />

trug, stellte sehr gute Bedingungen<br />

für Ansiedlungen, die Entwicklung<br />

des Handels, des Handwerks und der<br />

Landwirtschaft dar. Zusammen mit der<br />

Entwicklung der Siedlung erhöhte sich<br />

auch ihre Einwohnerzahl.<br />

Ab dem 12. Jh. wurde Neiße zum Eigentum<br />

der Breslauer Bischöfe, die die<br />

Ortschaft besonderer Fürsorge umgaben.<br />

Dank ihrer großzügigen Stiftung<br />

wurde die Stadt ausgebaut. Es entstanden<br />

viele wichtige kirchliche und Laien-Einrichtungen.<br />

Auf Treiben der Bischöfe<br />

wurden viele Ordensvereinigungen<br />

nach Neiße geholt, deren Aufgaben<br />

u.a. die Stadteinwohnerfürsorge war.<br />

Die Lage und der Reichtum der sich<br />

weiterentwickelnden Neiße haben viele<br />

Eindringlinge gelockt. Im 15. Jh. wurde<br />

die Stadt auch nicht von Konfl ikten,<br />

Belagerungen, Pogromen und Epidemien<br />

verschont. Diese Gebiete wurden<br />

unter andrem von den Hussitenkriegen<br />

(1419 bis 1439) verwüstet. Für Neiße<br />

war besonders das Jahr 1428 verheerend.<br />

Deshalb auch entstanden schon<br />

im Mittelalter einige Krankenhäuser<br />

und Pfl egeheime, die von den Bischöfen<br />

gestiftet wurden. 1417 hat der<br />

Pfarrer der St.-Jakobs-Kirche ein Waisenhaus,<br />

das sog. Mendikantenhaus,<br />

gestiftet. Die dieses Heim bewohnenden<br />

Waisen mussten sich selbst um ihre<br />

Verpfl egung kümmern, was sie dank<br />

verschiedner Schenkungen geschaff t<br />

haben (mendicare – Lat. betteln) 1 .<br />

1 Magazyn internetowy hista-zone www.hista-zone.rar.pl


z czasem stolicę księstwa przeniesiono<br />

właśnie do Nysy. Podniosło to jeszcze<br />

bardziej jej znaczenie. Wraz z kontrreformacją<br />

przyszła jeszcze większa<br />

rozbudowa miasta.<br />

W tych czasach Nysa należała<br />

do monarchii Habsburgów. W I połowie<br />

XVII w. biskupstwo przypadło<br />

arcyksięciu Karolowi Habsburgowi.<br />

W 1622 roku kontynuując politykę<br />

kontrreformacji sprowadził do Nysy<br />

zakon jezuitów. W jego planach<br />

Nysa miała stać się najważniejszym<br />

na Śląsku ośrodkiem politycznym,<br />

naukowym i gospodarczym. Dlatego<br />

biskup Karol Habsburg ufundował<br />

w roku 1623 dla jezuitów olbrzymi<br />

kompleks, który na cześć założyciela<br />

otrzymał nazwę „Carolinum”.<br />

Uroczyste otwarcie miało miejsce<br />

23 kwietnia 1624 r. Jednak w tym<br />

samym 1624 roku Karol Habsburg<br />

otrzymał od króla Hiszpanii, Filipa<br />

IV urząd wicekróla Portugalii. Niestety<br />

w drodze do Madrytu zmarł<br />

na febrę. Pochowany został w Escurialu.<br />

Jednak jego serce złożono<br />

w ufundowanym przez niego kościele<br />

jezuickim obok „Carolinum”.<br />

W tym samym czasie w Europie<br />

szalała wojna trzydziestoletnia (1618-<br />

1648), która również nie ominęła Nysy.<br />

W latach 1620-1642 miasto najechały<br />

protestanckie wojska saskie, szwedzkie<br />

i duńskie, dokonując wielkich zniszczeń.<br />

Mieszkańcy Nysy ponosili koszty:<br />

gwałtów, pożarów, grabieży, wysokiej<br />

kontrybucji i przyniesionej przez<br />

wojnę zarazy.<br />

Nie lepiej żyło się mieszkańcom<br />

w XVIII w. Wraz z początkiem wojen<br />

śląskich (1740-1763), spadły na Nysę<br />

zniszczenia i nowe panowanie, nieprzychylnego<br />

katolicyzmowi państwa<br />

pruskiego. Z prężnego ośrodka handlowego,<br />

Nysa stała się zamkniętą<br />

twierdzą, zajmując bardzo ważne miejsce<br />

w planach strategicznych królów<br />

pruskich.<br />

W 1807 r. walczące w kampanii<br />

pruskiej wojska napoleońskie, przez<br />

4 miesiące oblegały miasto. Znowu<br />

cierpiała ludność Nysy.<br />

V té době byla Nysa součástí Habsburské<br />

monarchie. V I. polovině XVII.<br />

stol. biskupství převzal arcikníže Karel<br />

Habsburský. V roce 1622 v důsledku<br />

pokračování protireformační politiky<br />

usadil v Nyse jezuitský řád. Podle jeho<br />

plánů se Nysa měla stát nejdůležitějším<br />

politickým, vědeckým a hospodářským<br />

centrem ve Slezsku. Proto biskup Karel<br />

Habsburský založil pro jezuity v<br />

roce 1623 obrovský komplex budov,<br />

který na počest zakladatele dostal název<br />

„Carolinum”. Slavnostní otevření<br />

se uskutečnilo 23. dubna 1624. Avšak<br />

v tomtéž roce byl Karel Habsburský<br />

povolán španělským králem Filipem<br />

IV. do úřadu vicekrále Portugalska. Bohužel<br />

na cestě do Madridu zemřel na<br />

zimnici. Byl pohřben v Escurialu. Jeho<br />

srdce bylo uloženo v jezuitském kostele<br />

jím založeném, vedle „Carolinum”.<br />

Ve stejném období v Evropě řádila<br />

třicetiletá válka (1618-1648), která se<br />

také nevyhnula Nyse. V letech 1620-<br />

1642 město napadla saská, švédská<br />

a dánská protestantská vojska, která<br />

způsobila velké škody. Obyvatelé Nysy<br />

nesli následky násilí, požárů, loupení,<br />

vysoké kontribuce a epidemie přivlečené<br />

válkou.<br />

Lepší život neměli obyvatelé ani<br />

v XVIII. století. Současně se začátkem<br />

slezských válek (1740-1763) postihly<br />

Nysu škody a nová nadvláda pruského<br />

státu, nepříznivá pro katolictví. Z pružného<br />

obchodního centra se Nysa stala<br />

uzavřenou pevností a zaujala velmi důležité<br />

místo ve strategických plánech<br />

pruských králů.<br />

V roce 1807 napoleonská armáda<br />

bojující v pruském tažení 4 měsíce<br />

obléhala město. Znovu trpělo obyvatelstvo<br />

Nysy.<br />

Z dalších neštěstí sužujících město<br />

byly mnohé povodně, obzvlášť destrukční<br />

se staly v letech 1783 a 1829,<br />

dokud nebyla v roce 1890 provedena<br />

regulace řeky Nysy Kłodzkiej. 2<br />

V roce 1810 přestalo existovat Nyské<br />

biskupské knížectví, pruské protestantské<br />

úřady provedly sekularizaci ce-<br />

2 Historické a urbanistické studie. Sign. 3831/I. Památkové<br />

studium města Nysy. Svazek I. str. 45<br />

Im 16. Jh. traten bedeutende religiös-soziale<br />

Veränderungen ein. Die<br />

Reformation, welcher die Bischöfe<br />

erst sehr tolerant gegenüber standen,<br />

hat das Wachstum der protestantischen<br />

Kräfte bewirkt, besonders in<br />

Breslau. Deshalb hat man mit der Zeit<br />

die Hauptstadt des Herzogtums nach<br />

Neiße verlegt. Dies hat der Stadt bedeutend<br />

mehr Prestige verliehen. Zusammen<br />

mit der Gegenreformation<br />

wuchs die Stadt weiter.<br />

In diesen Zeiten gehörte Neiße zu<br />

der Habsburgermonarchie. In der ersten<br />

Hälfte des 17. Jh. wurde das Bistum<br />

dem Erzherzog Karl von Habsburg zugeteilt.<br />

1622 hat er, indem er die Politik<br />

der Gegenreformation fortsetzte, nach<br />

Neiße den Jesuitenorden geholt. In seinen<br />

Plänen sollte Neiße das wichtigsten<br />

politische, wissenschaftliche und<br />

wirtschaftliche Zentrum Schlesiens<br />

werden. Deshalb auch hat Bischof Karl<br />

von Habsburg 1623 den Jesuiten einen<br />

riesigen Gebäudekomplex gestiftet, der<br />

zu Ehren des Stifters als „Carolinum“<br />

benannt wurde. Die feierliche Eröff -<br />

nung fand am 23. April 1624 statt. Karl<br />

von Habsburg erhielt jedoch im selben<br />

Jahr von Spaniens König Philipp IV.<br />

das Amt des Vizekönigs von Portugal.<br />

Leider verstarb er an Malaria auf dem<br />

Weg nach Madrid. Er wurde in Escurial<br />

beigesetzt. Sein Herz hat man jedoch<br />

in der von ihm gestifteten Jesuitenkirche<br />

neben dem „Carolinum“ begraben.<br />

In der gleichen Zeit dauerte in Europa<br />

der Dreißigjährige Krieg (1618-<br />

1648), der Neiße auch nicht verschonte.<br />

In den Jahren 1620 bis 1642 wurde die<br />

Stadt von protestantischen sächsischen,<br />

schwedischen und dänischen Heeren<br />

überfallen, die viel vernichtet haben.<br />

Die Einwohner von Neiße haben große<br />

Kosten tragen müssen: Vergewaltigungen,<br />

Brände, Plünderungen, Kontributionszahlungen<br />

und Krankheiten,<br />

die der Krieg über sie gebracht hatte.<br />

Nicht besser erging es den Menschen<br />

im 18 Jh. Am Anfang der Schlesischen<br />

Kriege (1740 bis 1763) machten<br />

sich in Neiße Vernichtungen und<br />

die neue Herrschaft Preußens breit,<br />

Maria Luise Merkert<br />

147


Spośród innych klęsk, miasto nękały<br />

liczne powodzie, szczególnie niszczące<br />

miały miejsce w latach 1783 i 1829,<br />

dopóki w 1890 nie przeprowadzono<br />

regulacji Nysy Kłodzkiej. 2<br />

W 1810 roku przestało istnieć Nyskie<br />

księstwo biskupie, protestanckie<br />

władze pruskie dokonały sekularyzacji<br />

całego terenu. Wraz z tym wydarzeniem,<br />

defi nitywnie skończyła się<br />

w <strong>Nysie</strong> kilkuwiekowa historia mecenatu,<br />

opieki i rządów biskupów wrocławskich.<br />

3 Rozpoczęła się brutalna<br />

rozprawa z Kościołem Katolickim.<br />

W wyniku sekularyzacji zakonów<br />

wiele budynków straciło swoich gospodarzy<br />

albo zmieniło przeznaczenie.<br />

Przeważnie stały się magazynami<br />

albo lazaretami. Wiele z nich uległo<br />

rozbiórce, stanowiąc źródło taniego<br />

budulca.<br />

Istotne dla rozwoju gospodarczego<br />

i społecznego zmiany, przyszły w wieku<br />

XIX, wraz z rozwojem przemysłowym<br />

Europy. Mimo, że poważnym ograniczeniem<br />

dla rozbudowy miasta były<br />

nadal istniejące mury obronne, to z dnia<br />

na dzień przybywało wiele zakładów<br />

produkcyjnych. I chociaż nie były<br />

to fabryki zatrudniające setki robotników,<br />

to i tak do Nysy ściągały rzesze<br />

bezrobotnych rolników i emigrantów.<br />

Dopiero w 1877 r. władze wojskowe<br />

zezwoliły na rozebranie części wałów,<br />

a w 1898 r. zniesiono ograniczenia budowlane<br />

w obrębie umocnień zewnętrznych<br />

(w 1903 r. ostatecznie zlikwidowano<br />

twierdzę nyską, chociaż miasto<br />

nadal było ważną bazą wojskową).<br />

Równocześnie przyłączano do miasta<br />

okoliczne wioski i osiedla. W rezultacie<br />

zagęszczenie ludności w śródmieściu<br />

osiągnęło poziom wielkomiejski, jednak<br />

1/3 wszystkich mieszkań była pozbawiona<br />

światła i powietrza. 4<br />

Należy również pamiętać, że wiek<br />

XIX to dla Niemiec okres jednoczenia<br />

państwa. Dążenia mocarstwowe doprowadziły<br />

do poważnych konfl iktów<br />

2 Studia historyczno-urbanistyczne. Syg. 3831/I.<br />

Studium konserwatorskie miasta Nysy. Tom I. s. 45<br />

3 Magazyn internetowy hista-zone www.hista-zone.rar.pl<br />

4 Studia historyczno-urbanistyczne. Syg. 3831/I. Studium<br />

konserwatorskie miasta Nysy. Tom I.. s. 45-46<br />

148<br />

Maria Luiza Merkert<br />

lého území. Společně s touto událostí<br />

v Nyse defi nitivně skončila několik<br />

století trvající historie mecenášství,<br />

ochrany a vlády wroclawských biskupů.<br />

3 Začalo brutální zúčtování s Katolickou<br />

církví. V důsledku sekularizace<br />

řádů mnoho budov zůstalo bez svých<br />

majitelů nebo změnilo určení. Převážně<br />

v nich byly zřízeny sklady nebo lazarety.<br />

Mnoho z nich bylo rozebráno<br />

a stalo se zdrojem levného stavebního<br />

materiálu.<br />

Zásadní změny pro hospodářský a<br />

společenský rozvoj nastaly v XIX. století<br />

společně s průmyslovým rozvojem<br />

Evropy. Přesto, že vážným omezením<br />

výstavby a rozvoje města byly nadále<br />

existující hradby, ze dne na den přibývalo<br />

mnoho výrobních závodů. Ačkoli<br />

to nebyly továrny zaměstnávající<br />

stovky dělníků, i přesto se do Nysy<br />

stahovaly zástupy nezaměstnaných<br />

rolníků a emigrantů. Teprve v roce<br />

1877 vojenská správa dovolila rozebrat<br />

části hradeb a v roce 1898 bylo zrušeno<br />

stavební omezení v okruhu vnějšího<br />

opevnění (v roce 1903 byla defi nitivně<br />

zlikvidována nyská pevnost, i když<br />

město bylo nadále důležitou vojenskou<br />

základnou). Zároveň byly k městu připojovány<br />

okolní vesnice a osady. Ve<br />

výsledku hustota osídlení ve středu<br />

města dosáhla velkoměstské úrovně,<br />

avšak 1/3 všech bytů byla bez světla a<br />

vzduchu. 4<br />

Je třeba také pamatovat, že XIX.<br />

století je pro Německo obdobím<br />

sjednocování státu. Mocenské snahy<br />

způsobily vážné vnitřní a vnější konflikty.<br />

Motorem tohoto dění bylo<br />

Prusko. První polovina XIX. století<br />

je ukončena tragickou bilancí evropského<br />

jara lidu, které se také nevyhnulo<br />

Slezsku. Zde dopadly útrapy<br />

válek prusko-dánské (1864-1865),<br />

prusko-rakouské (1864 -1866) a<br />

prusko-francouzské (1870-1871),<br />

které završovaly sjednocení Německa<br />

s dominantním vlivem Pruska. Ve<br />

stínu slávy padly za oběť těchto válek<br />

tisíce nevinných lidí.<br />

3 Internetový magazín hista-zone www.hista-zone.rar.pl<br />

4 Historické a urbanistické studie. Sign. 3831/I. Památkové<br />

studium města Nysy. Svazek I. str. 45-46<br />

die dem Katholizismus widersprach.<br />

Aus einem Handelszentrum wurde<br />

Neiße in eine verschlossene Festung<br />

umgewandelt, und hat in den strategischen<br />

Plänen der preußischen Könige<br />

eine hohe Stellung eingenommen.<br />

1807 belagerten Neiße über 4 Wochen<br />

lang die in der preußischen<br />

Kampagne kämpfenden napoleonischen<br />

Armeen.<br />

Unter anderen Niederlagen muss<br />

man erwähnen, dass die Stadt von<br />

zahlreichen Hochwassern heimgesucht<br />

wurde, besonders vernichtend<br />

waren die in den Jahren 1783 und<br />

1829, bis man 1890 den Fluss Neiße 2<br />

reguliert hatte.<br />

1810 wurde das Bischofsherzogtum<br />

Neiße aufgelöst, die protestantische<br />

Obrigkeit Preußens hat das gesamte<br />

gebiet säkularisiert. Zusammen mit<br />

diesen Ereignissen wurde defi nitiv<br />

die hunderte Jahre andauernde Unterstützung,<br />

Fürsorge und Herrschaft<br />

der Breslauer Bischöfe beendet. 3 Man<br />

begann mit einer blutigen Abrechnung<br />

mit der Katholischen Kirche.<br />

Ale Ergebnis der Säkularisierung der<br />

Orden und Klöster verloren viele Gebäude<br />

ihre Hausherren oder änderten<br />

den Verwendungszweck. Sie wurden<br />

vorwiegend in Lagerhäuser oder Lazarette<br />

umgewandelt. Viele wurden<br />

auseinander genommen und stellten<br />

eine Quelle preiswerter Baustoff e dar.<br />

Bedeutende für die wirtschaftliche<br />

und soziale Entwicklung Veränderungen,<br />

kamen im 19. Jh., zusammen mit<br />

der industriellen Entwicklung Europas.<br />

Obwohl, dass die bestehenden Wehrmauern<br />

für die Erweiterung der Stadt<br />

ein großes Problem darstellten, entstanden<br />

von Tag zu Tag viele neue Produktionsbetriebe.<br />

Und trotzt dessen, dass<br />

dies keine Fabriken waren, die hunderte<br />

Arbeiter beschäftigen, kamen nach<br />

Neiße scharenweise arbeitslose Bauern<br />

und Emigranten. Erst 1877 willigte das<br />

Militär ein, Teile des Walls abzutragen,<br />

und 1898 wurden Baueinschränkungen<br />

im Bereich der Außenbefestigung<br />

2 Studia historyczno-urbanistyczne. Syg. 3831/I. Studium<br />

konserwatorskie miasta Nysy. Tom I. Seite 45<br />

3 Magazyn internetowy hista-zone www.hista-zone.rar.pl


wewnętrznych jak i zewnętrznych.<br />

Motorem tych działań były Prusy.<br />

Pierwsza połowa XIX wieku kończy<br />

się tragicznym bilansem europejskiej<br />

wiosny ludów, która nie ominęła również<br />

Śląska. Tu dotarły nieszczęścia<br />

wojny prusko-duńskiej (1864-1865),<br />

prusko-austriackiej (1864 -1866)<br />

i prusko-francuskiej (1870-1871),<br />

która uwieńczyła zjednoczenie Niemiec,<br />

wykazując równocześnie potęgę<br />

Prus. W cieniu chwały legły tysiące<br />

niewinnych ofi ar tych wojen.<br />

Wszystkie te wydarzenia wpłynęły<br />

poważnie na sytuację społeczno-gospodarczą<br />

mieszkańców<br />

Nysy. Spowodowały masową migrację,<br />

wyzysk, biedę i opuszczenie<br />

najuboższych. „Nysa stała się widownią<br />

wielu ludzkich nieszczęść.<br />

Brak mieszkań, pitnej wody, fatalne<br />

warunki sanitarne, częste klęski żywiołowe<br />

były ciągłym źródłem głodu<br />

i epidemii tyfusu oraz cholery.<br />

W mieście i okolicy brakowało lekarzy,<br />

pielęgniarek, szpitali. To potęgowało<br />

ilość ofiar. W mieszkaniach<br />

pozostawali chorzy bez opieki,<br />

a ulice były pełne porzuconych<br />

i osieroconych dzieci. W czasie epidemii<br />

pieczętowano domy z policyjnym<br />

zakazem wstępu nie bacząc,<br />

że w ich wnętrzu, umiera pozbawiona<br />

opieki i nadziei rodzina. Do tego<br />

nieszczęścia dochodziły liczne wojny,<br />

zrywy rewolucyjne, bezrobocie,<br />

zakaz zrzeszania się i zbierania jałmużny,<br />

obwarowany karą więzienia.<br />

Dopiero w 1842 r. władze pruskie<br />

wydały ustawę zobowiązującą gminy<br />

do tworzenia czasowych szpitali<br />

oraz udzielania doraźnej pomocy<br />

biednym. Stworzone przy magistratach<br />

tzw. dyrekcje ubogich, miały<br />

bardzo ograniczoną możliwość<br />

działania”. 5<br />

W takich warunkach swoją działalność<br />

w roku 1842 rozpoczęła Maria<br />

Merkert. Maria urodziła się w <strong>Nysie</strong><br />

5 Sławne postacie pogranicza polsko - czeskiego. Wspólne<br />

dziedzictwo historyczne. <strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> w <strong>Nysie</strong><br />

2007. „Życie i działalność Matki Marii Luizy Merkert,<br />

współzałożycielki zgromadzenia sióstr św. Elżbiety”. G.<br />

Grabowska, s. Margarita Cebula CSSE.s. 99<br />

Všechny tyto události vážně ovlivnily<br />

společenskou a hospodářskou<br />

situaci obyvatel Nysy. Způsobily hromadnou<br />

emigraci, vykořisťování, bídu<br />

a opuštění nejubožejších. „Nysa se stala<br />

hledištěm mnoha lidského neštěstí.<br />

Nedostatek bydlení, pitné vody, špatné<br />

sanitární podmínky, časté živelní pohromy<br />

byly neustálým zdrojem hladu<br />

a epidemie tyfu a cholery. Ve městě a<br />

v okolí chyběli lékaři, ošetřovatelky a<br />

nemocnice. To znásobovalo počet obětí.<br />

V obydlí zůstávali nemocní bez péče<br />

a ulice byly plné opuštěných a osiřelých<br />

dětí. Během epidemie byly domy<br />

pečetěny s policejním zákazem vstupu<br />

bez ohledu na to, že uvnitř umírá<br />

rodina bez pomoci a naděje. K těmto<br />

útrapám se přidávaly mnohé války, revoluční<br />

vření, nezaměstnanost, zákaz<br />

shromažďování a žebrání pod sankcí<br />

trestu vězení. Teprve v roce 1842<br />

pruské úřady vydaly zákon zavazující<br />

obce k zakládání dočasných nemocnic<br />

a udělování příležitostné pomoci chudým.<br />

Tak zvaná ředitelství chudých<br />

ustanovená při magistrátech měla velmi<br />

omezené možnosti působení”. 5<br />

Za takovýchto podmínek začala své<br />

působení v roce 1842 Maria Merkert.<br />

Maria se narodila v Nyse 21. září 1817<br />

v měšťanské rodině Karola Antoniego<br />

Merkerta a Barbary, za svobodna<br />

Pfi tzner. Za rok po jejím narození zemřel<br />

otec. Marii a její starší sestru Matyldu<br />

vychovávala matka. Obě sestry<br />

ukončily katolickou školu pro děvčata<br />

v Nyse. V roce 1842 se mladá děvčata<br />

z náboženského podnětu rozhodla<br />

věnovat svůj život nejpotřebnějším. Po<br />

smrti matky společně s jinými kolegyněmi;<br />

Franciszkou Werner a Klarou<br />

Wolff celý svůj volný čas po zaměstnání<br />

zasvětila službě nemocným a<br />

opuštěným. Takto začala samaritánská<br />

posluha blahoslavené Marie Merkert<br />

trvající více než čtvrt století.<br />

Časy se měnily, ale ubohých a nemocných<br />

přibývalo. Potřeby narůsta-<br />

5 Slavné postavy polsko - českého pohraničí. Společné<br />

historické dědictví. <strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> v Nyse<br />

2007. „Život a působení Matky Marie Luizy Merkert,<br />

spoluzakladatelky Kongregace Sester sv. Alžběty”. G.<br />

Grabowska, s. Margarita Cebula CSSE. str. 99<br />

zurückgenommen (1903 wurde die<br />

Festung Neiße endgültig aufgelöst, obwohl<br />

die Stadt weiterhin ein wichtiger<br />

Militärstützpunkt blieb). Gleichzeitig<br />

wurden der Stadt umliegende Dörfer<br />

und Siedlungen angegliedert. Als Ergebnis<br />

erreichte die Einwohnerdichte<br />

in der Innenstadt ein Großstadtniveau,<br />

jedoch 1/3 aller Wohnungen hatten<br />

keinen Licht- oder Luftzutritt 4 .<br />

Mann muss auch in Erinnerung behalten,<br />

dass das 19. Jh. ein Zeitraum<br />

der Vereinigung des deutschen Staates<br />

war. Das Großmachtstreben hat zu<br />

vielen Inner- wie auch Außenkonfl<br />

ikten geführt. Die Triebkraft dieser<br />

Handlungen war Preußen. Die erste<br />

Hälfte des 19. Jh. endet mit einer tragischen<br />

Bilanz des Frühlings der Völker,<br />

dem auch Schlesien nicht entging.<br />

Hier spielten sich auch die tragischen<br />

Ereignisse des preußisch-dänischen<br />

(1864-1865), preußisch-österreichischen<br />

(1864 – 1866) und preußischfranzösischen<br />

(1870 – 1871) Kriege<br />

ab, wobei der letzte die Vereinigung<br />

Deutschland krönte und zugleich<br />

die Macht Preußens präsentierte. Im<br />

Schatten des Ruhmes fi elen tausende<br />

unschuldige Kriegsopfer.<br />

Alle diese Ereignisse nahmen<br />

großen Einfl uss auf die sozial-wirtschaftliche<br />

Situation der Einwohner<br />

von Neiße. Sie bewirkten Massenmigration,<br />

Ausbeutung, Armut und das<br />

Verlassen der Ärmsten. „Neiße wurde<br />

zum Schauplatz vieler menschlicher<br />

Missgeschicke. Das Fehlen von<br />

Wohnungen, Trinkwasser wie auch<br />

die fatalen sanitären Bedingungen,<br />

häufi ge Naturkatastrophen waren eine<br />

Quelle des Hungers und der Typhus-<br />

und Choleraepidemien. In der Stadt<br />

und Umgebung fehlte es an Ärzten,<br />

Krankenschwestern und Krankenhäusern.<br />

Dies vermährte die Opferzahlen.<br />

In den Wohnungen blieben Kranken<br />

ohne jegliche Pfl ege und die Straßen<br />

waren voller zurückgelassener und<br />

verwaister Kinder. Während der Epidemie<br />

wurden Häuser mit einem poli-<br />

4 Studia historyczno-urbanistyczne. Syg. 3831/I. Studium<br />

konserwatorskie miasta Nysy. Tom I.. Seite 45-46<br />

Maria Luise Merkert<br />

149


Dom altarzystów na Placu Kościelnym<br />

Dům altaristů na Kostelním náměstí<br />

Das Haus der Altaristen am Kirchenplatz<br />

21 września 1817 r. w mieszczańskiej<br />

rodzinie Karola Antoniego Merkert<br />

i Barbary z domu Pfi tzner. W rok<br />

po jej narodzinach zmarł ojciec. Marię<br />

i jej starszą siostrę Matyldę wychowywała<br />

matka. Obie siostry ukończyły<br />

w <strong>Nysie</strong>-Katolicką Szkołę dla Dziewcząt.<br />

W 1842 r. młode dziewczyny,<br />

z pobudek religijnych postanowiły<br />

poświęcić swoje życie najbardziej potrzebującym.<br />

Po śmierci matki, wraz<br />

z innymi towarzyszkami; Franciszką<br />

Werner i Klarą Wolff , swój cały wolny<br />

od pracy zarobkowej czas, poświęciły<br />

służbie chorym i opuszczonym.<br />

Tak zaczęła się trwająca ponad ćwierć<br />

wieku samarytańska posługa błogosławionej<br />

Marii Merkert.<br />

Zmieniały się czasy ale ubogich<br />

i chorych przybywało. Potrzeby rosły.<br />

Losy młodych kobiet na pewien<br />

czas, rzuciły je w odległe miejsca. Jednak<br />

mieszkańcy Nysy nie zapomnieli<br />

ich starań. W 1849 Maria Merkert<br />

powróciła do Nysy, przywracając<br />

do życia ideę Szarych Sióstr, 19 listopada<br />

1850 r. obrała za patronkę stowarzyszenia<br />

– św. Elżbietę Węgierską (patronkę<br />

dzieł miłosierdzia), 22 grudnia<br />

1850 r. przedstawiła zarządowi miasta<br />

Nysy spis członkiń i statuty Stowarzyszenia<br />

Sióstr św. Elżbiety dla pielęgnacji<br />

opuszczonych chorych. 6 Dom altarzystów<br />

na Placu Kościelnym (1842-<br />

1848), który wynajmowała poprzednio<br />

6 „Życie i działalność Matki Marii Luizy Merkert,<br />

współzałożycielki zgromadzenia sióstr św. Elżbiety”. G.<br />

Grabowska, s. Margarita Cebula CSSE. s. 101<br />

150<br />

Maria Luiza Merkert<br />

ly. Osud zavál mladé ženy na určitou<br />

dobu do odlehlých míst. Ale obyvatelé<br />

Nysy nezapomněli na jejich úsilí. V roce<br />

1849 se Maria Merkert vrátila do<br />

Nysy a obnovila k životu myšlenku Šedých<br />

sester, 19. listopadu 1850 si zvolila<br />

za patronku společenství – sv. Alžbětu<br />

Uherskou (patronku aktů milosrdenství),<br />

22. prosince 1850 představila<br />

městské radě města Nysy soupis členek<br />

a status Kongregace sester sv. Alžběty<br />

pro péči o opuštěné a nemocné. 6<br />

Dům altaristů na Kostelním náměstí<br />

(1842-1848), který dříve pronajímala,<br />

byl příliš malý pro potřeby Kongregace.<br />

Stejné to bylo s obydlím u truhláře<br />

na ul. sv. Josefa, nyní ul. Karola Miarki<br />

(1850-1852). 7<br />

Z těchto důvodů Maria Merkert<br />

v roce 1852 koupila (za peníze získané<br />

z fi nančních darů) rozlehlou budovu v<br />

tehdejší Školní ulici (nyní Sobieskiego<br />

7). Sestry se tam zabydlely od l. května<br />

(o jedenáct let později v roce 1863 na<br />

Solném rynku, vedle dříve zakoupených<br />

budov, byla zahájena stavba nové<br />

budovy, která byla pojmenována Matiční<br />

dům). „Na slavnost sv. Josefa, dne<br />

19. března 1853, byl zazděn základní<br />

kámen posvěcený v kostele sv. Petra a<br />

Pavla. Projektantem a mistrem stavebních<br />

prací Matičního domu byl F. Pohl<br />

- stavební mistr z Nysy. Matka Maria<br />

6 „Život a působení Matky Marie Luizy Merkert,<br />

spoluzakladatelky Kongregace Sester sv. Alžběty”. G.<br />

Grabowska, s. Margarita Cebula CSSE. str. 101<br />

7 „Po stopách Marie Luizy Merkert”, s. M. Margarita<br />

Cebula. Městský úřad v Nyse, 2008, str. 7.<br />

zeilichen Eintrittsverbot gekennzeichnet<br />

ohne darauf zu achten, dass im<br />

Innern dieser Häuser Familien ohne<br />

jegliche Pfl ege und Hoff nung starben.<br />

Außer diesem Unglück kamen noch<br />

viele Kriege, Aufstände, Arbeitslosigkeit,<br />

das Vereinigungs- und Almosensammelverbot,<br />

das mit einer Gefängnisstrafe<br />

verbunden war, hinzu. Erst<br />

1842 hat die preußische Verwaltung<br />

ein Gesetz erlassen, das die Gemeinden<br />

zum Einrichten von zeitweiligen<br />

Krankenhäusern und Behelfssozialleistungen<br />

verpfl ichtete. Die bei den<br />

Verwaltungsämtern eingerichteten<br />

Armendirektionen, hatten nur geringere<br />

Handlungsmöglichkeiten“. 5<br />

In solchen Bedingungen begann<br />

1842 Maria Merkert ihre Tätigkeit. Sie<br />

kam zur Welt in Neiße am 21. September<br />

1817 in der bürgerlichen Familie<br />

von Karl Anton Merkert und Barbara<br />

geborne Pfi tzner. Der Vater verstarb<br />

nach ihrer Geburt. Maria und ihre ältere<br />

Schwester wurden von der Mutter<br />

großgezogen. Beide Schwestern schlossen<br />

die Katholische Mädchenschule in<br />

Neiße ab. 1842 beschlossen die jungen<br />

Mädchen, aus religiösen Gründen, ihr<br />

Leben den am meisten Bedürftigen zu<br />

widmen. Nach dem Tod der Mutter,<br />

zusammen mit anderen Kameradin,<br />

Franziska Werner und Klara Wolff ,<br />

haben sie sich entschlossen die von<br />

der Berufsarbeit freie Lebenszeit den<br />

Kranken und Verlassenen zu widmen.<br />

So begann die über ein viertel Jahrhundert<br />

andauernde Samariterdienst<br />

der seligen Maria Merkert.<br />

Die Zeiten änderten sich, aber Arme<br />

und Kranke gab es immer mehr. Die<br />

Bedürfnisse wuchsen. Das Schicksal<br />

hat der jungen Frauen für eine gewisse<br />

Zeit in entferne Orte geführt. Jedoch<br />

haben die Einwohner von Neiße ihre<br />

Bemühungen nicht vergessen. 1849<br />

kam Maria Merkert nach Neiße zurück<br />

und erweckte die Idee der Grauen<br />

Schwester wieder zum Leben, am<br />

5 Sławne postacie pogranicza polsko - czeskiego. Wspólne<br />

dziedzictwo historyczne. <strong>Starostwo</strong> <strong>Powiatowe</strong> w <strong>Nysie</strong><br />

2007. „Życie i działalność Matki Marii Luizy Merkert,<br />

współzałożycielki zgromadzenia sióstr św. Elżbiety”.<br />

G. Grabowska, S. Margarita Cebula CSSE.Seite 99


ył za mały na potrzeby Zgromadzenia.<br />

Podobnie było z mieszkaniem u stolarza<br />

przy ul. św. Józefa, dzisiaj ul. Karola<br />

Miarki (1850-1852). 7<br />

Dlatego w 1852 r. Maria Merkert<br />

zakupiła (za pieniądze zgromadzone<br />

z darowizn) obszerny budynek, przy<br />

ówczesnej ul. Szkolnej (obecnie Sobieskiego<br />

7). Siostry zamieszkały tam<br />

od dnia l maja ( jedenaście lat później<br />

w 1863 r. przy Rynku Solnym, obok<br />

wcześniej zakupionych budynków,<br />

rozpoczęto wznoszenie nowej budowli,<br />

którą nazwano Domem Macierzystym).<br />

„W uro czystość św. Józefa,<br />

dnia 19 marca 1853 roku wmurowano<br />

kamień węgielny poświęcony<br />

w kościele świętych Piotra i Pawła.<br />

Projektantem i kierownikiem prac<br />

budowlanych przy Domu Macierzystym<br />

był F. Pohl - mistrz budowlany<br />

z Nysy. Matka Maria czuwała nad<br />

wszystkimi operacjami - od projektu,<br />

aż do oddania do użytku w pełni wyposażonego<br />

budynku.<br />

Uwieńczeniem budowy była uroczystość<br />

poświęcenia kaplicy i domu<br />

Zgromadzenia. Dokonał tego ks. bp<br />

Adrian Włodarski, sufragan wrocławski<br />

w dniu 21 listopada 1865 r., w uroczystość<br />

Ofi arowania NMP”. 8<br />

Budynek Zgromadzenia, mimo tragicznych<br />

wydarzeń II wojny światowej<br />

zachował się do dzisiaj praktycznie<br />

nietknięty. Klasztor jest typową budowlą<br />

eklektyczną (z greckiego słowa<br />

eklektikós - „wybierający”). W architekturze<br />

XIX w. bardzo modnym było<br />

łączenie, w jednej budowli w sposób<br />

swobodny, elementów wybranych<br />

ze stylów historycznych. W pierwszej<br />

połowie tego wieku w sztuce dominował<br />

mediawizm, zwany neo-gotykiem,<br />

stąd liczne odniesienia do tego<br />

stylu. Neo-gotyk miał bezpośredni<br />

związek z XIX–wiecznymi przemianami.<br />

Wzrastająca potęga państw<br />

Europy zachodniej (w tym Niemiec),<br />

źródła swojej potęgi wywodziła<br />

ze średniowiecza, dlatego tak bardzo<br />

je akcentowano.<br />

7 „Śladami Marii Luizy Merkert”, s. M. Margarita Cebula.<br />

Urząd Miejski w <strong>Nysie</strong>, 2008, s. 7.<br />

8 Śladami Marii Luizy Merkert”, s. 7<br />

dohlížela na všechny činnosti - počínaje<br />

projektem až po předání k užívání<br />

plně vybavené budovy.<br />

Završením stavby byla slavnost posvěcení<br />

kaple a budovy Kongregace.<br />

Provedl to biskup monsignore Adrian<br />

Włodarski, wroclawský sufragán dne<br />

21. listopadu 1865 na slavnosti Obětování<br />

Nejsvatější Panny Marie” 8 .<br />

Budova Kongregace se i přes tragické<br />

události II. světové války dochovala<br />

do současnosti prakticky nedotčená.<br />

Klášter je typickou eklektickou stavbou<br />

(pochází z řeckého slova eklektikós<br />

- „vybírající“). V architektuře XIX.<br />

stol. bylo velmi módní spojování prvků<br />

vybraných z historických slohů libovolným<br />

způsobem do jedné budovy.<br />

V první polovině téhož století umění<br />

dominoval medievalismus, nazýván<br />

neogotikou, odtud mnohé vztažnosti<br />

k tomuto slohu. Neogotika měla přímou<br />

souvislost s přeměnami XIX. století.<br />

Státy západní Evropy s narůstajícím<br />

vlivem (včetně Německa) hledaly<br />

počátky svého vlivu ve středověku, a<br />

proto byl tak velmi zdůrazňován.<br />

Avšak u architektonického řešení<br />

kláštera bylo třeba pamatovat, že sousedící<br />

budovy měly základ v jiných<br />

vzorcích, tak jako v případě semináře<br />

sv. Anny (budova nynější hudební školy),<br />

který představoval pozdní renesanci<br />

a rané baroko. Ladilo to s barokním<br />

komplexem „Carolinum” a jezuitským<br />

kostelem.<br />

Provinční dům Sester sv. Alžběty je<br />

do dnešní doby komplexem vzájemně<br />

spojených budov, které jsou v geometrickém<br />

plánu situovány do tvaru písmene<br />

,,C‘ s nevelkým dvorkem od západní<br />

strany. Základem budovy je klášterně-církevní<br />

objekt. Uvnitř budovy byly<br />

umístěny: kaple, refektář, klauzurní<br />

místnosti pro sestry a představené provincií.<br />

V budovách k němu přilehlých<br />

byly umístěny: kuchyně, hospodářské<br />

místnosti takové jako prádelna, sušička,<br />

krejčovská dílna a obytné místnosti určené<br />

pro zdržující se tam řádové sestry,<br />

jakož i obývací pokoje pro osoby navštěvující<br />

klášter. Všechny budovy byly<br />

8 „Po stopách Marie Luizy Merkert”, s. 7<br />

19. November 1850 hat sie für die<br />

Schirmherrin des Vereins die Heilige<br />

Elisabeth von Ungarn gewählt (die<br />

Schutzheilige der barmherzigen Einrichtungen),<br />

am 22. Dezember 1850<br />

hat sie der Stadtverwaltung von Neiße<br />

das Mitgliederverzeichnis und die Satzungen<br />

der Vereinigung der Schwestern<br />

von der heiligen Elisabeth zum<br />

Zwecke der Pfl ege von verlassenen<br />

Kranken vorgelegt. 6 Das Haus der Altaristen<br />

auf dem Kirchenplatz (1842-<br />

1848), das sie vorher gemietet hatte,<br />

war zu klein, um die Bedürfnisse der<br />

Vereinigung zu stillen. Zur ähnlichen<br />

Situation kam es in der Wohnung bei<br />

dem Schreiner an der St.-Josef-Straße,<br />

heute ul. Karola Miarki (1850-1852). 7<br />

Deshalb hat Maria Merkert 1852<br />

(für Gelder, die sie gesammelt hat) ein<br />

großräumiges Gebäude an der damaligen<br />

Schulstraße (heute ul. Sobieskiego<br />

7) gekauft. Die Schwestern bewohnten<br />

dieses Haus ab dem 1. Mai (elf Jahre<br />

später 1863 begann man an dem Salzmarkt,<br />

neben den früher gekauften<br />

Gebäuden, mit dem Bau eines weiteren<br />

Objekts, welches man als das Stammhaus<br />

bezeichnete). „Am Heilig-Josefs-<br />

Tag, am 19. März 1853, hat man den<br />

Grundstein, der in der Kirche der Heiligen<br />

Petrus und Paul geweiht wurde,<br />

gelegt. Der Projektant und Bauleiter<br />

des Stammhauses war F. Pohl – Baumeister<br />

aus Neiße. Maria hat über allen<br />

Arbeiten gewacht – vom Projekt angefangen,<br />

bis auf die Inbetriebnahme des<br />

vollständig ausgestatteten Hauses.<br />

Die Krönung des Baus war die<br />

Einweihung der Kapelle des Vereinigungshauses.<br />

Dies hat der Breslauer<br />

Weihbischof Adrian Włodarski am<br />

21. November 1865, dem Tag des Mariä<br />

Tempelgangs, vollbracht. 8<br />

Das Vereinigungsgebäude blieb, trotz<br />

der tragischen Ereignisse des II. Weltkriegs,<br />

praktisch unversehrt. Das Kloster<br />

ist ein typisch eklektischer Bau (aus<br />

dem Griechischen eklektikós – „auswäh-<br />

6 „Życie i działalność Matki Marii Luizy Merkert,<br />

współzałożycielki zgromadzenia sióstr św. Elżbiety”. G.<br />

Grabowska, S. Margarita Cebula CSSE.Seite 101<br />

7 „Śladami Marii Luizy Merkert”, S. M. Margarita Cebula.<br />

Urząd Miejski w <strong>Nysie</strong>, 2008, Seite 7.<br />

8 Śladami Marii Luizy Merkert”, Seite 7.<br />

Maria Luise Merkert<br />

151


Jednak planując architekturę klasztoru,<br />

należało pamiętać, że sąsiadujące<br />

budowle oparte były na innych wzorcach,<br />

tak jak w przypadku seminarium<br />

św. Anny (budynek dzisiejszej szkoły<br />

muzycznej) reprezentował późny renesans<br />

i wczesny barok. Współgrało<br />

to z barokowym kompleksem „Carolinum”<br />

i kościołem jezuitow.<br />

Dom Prowincjonalny Sióstr<br />

św. Elżbiety stanowi do dziś, zespół<br />

połączonych ze sobą budynków, które<br />

w planie geometrycznym usytuowane<br />

są w kształcie litery ,,C’, z niewielkim<br />

dziedzińcem od zachodu. Trzon<br />

budynku stanowi obiekt klasztornosakralny.<br />

Wewnątrz domu zlokalizowano:<br />

kaplicę, refektarz, pomieszczenia<br />

klauzuli dla sióstr i przełożonych<br />

prowincji. W przyległych do niego<br />

pozostałych budynkach zlokalizowano:<br />

kuchnię pomieszczenia pomocnicze<br />

takie jak pralnia, suszarnia,<br />

szwalnia oraz pomieszczenia mieszkalne<br />

z przeznaczeniem dla przebywających<br />

tam zakonnic, jak również<br />

pokoje gościnne dla osób odwiedzających<br />

klasztor. Wszystkie budynki<br />

wybudowano z podpiwniczeniem,<br />

składają się z trzech kondygnacji<br />

nadziemnych i jednej piwnicy. Nad<br />

budynkiem wykonano dach o zróżnicowanej<br />

konstrukcji drewnianej,<br />

częściowo płaski, a częściowo mansardowy.<br />

Taki dach ma charakter łamany,<br />

zbudowany z dwóch oddzielonych<br />

od siebie gzymsem powierzchni<br />

dachowych (ten typ zadaszenia upowszechnił<br />

się szczególnie we Francji<br />

w okresie baroku). 9 Budując klasztor<br />

starano się wykorzystać jak największą<br />

powierzchnię do użytku, dzięki<br />

czemu można było zagospodarować<br />

poddasze. Pierwotnie cały dach był<br />

pokryty dachówką (obecnie częściowo<br />

dachówką, blachą stalową i papą<br />

bitumiczną).<br />

Wewnątrz budynku znajduje się<br />

trójbiegowa klatka schodowa, wykonana<br />

z marmuru sławniowickiego, który<br />

w okresie budowy był najtańszym materiałem<br />

budowlanym.<br />

9 Dach mansardowy /http//www.wikipedia.org/wiki/pl/<br />

152<br />

Maria Luiza Merkert<br />

vybudovány s podsklepením, skládají<br />

se ze tří nadzemních podlaží a jednoho<br />

sklepu. Na budově byla zhotovena<br />

střecha s různorodou dřevěnou konstrukcí,<br />

částečně plochá a částečně<br />

mansardová. Taková střecha má lomený<br />

tvar, postavený ze dvou střešních ploch<br />

vzájemně rozdělených římsou (tento<br />

typ zastřešení se rozšířil zejména<br />

ve Francii v době baroka). 9 Při stavbě<br />

kláštera bylo usilováno o využití co<br />

největší plochy, díky čemu bylo možné<br />

zařídit podkroví. Zprvu byla celá<br />

střecha pokrytá taškami (nyní částečně<br />

taškami, ocelovým plechem a živičnou<br />

lepenkou).<br />

Uvnitř budovy se nachází široké<br />

schodiště, zhotovené ze sławniowickiego<br />

mramoru, který byl v období<br />

výstavby nejlevnějším stavebním materiálem.<br />

Celá konstrukce budovy je zděná<br />

s různorodým architektonickým vzhledem.<br />

Stěny na jednotlivých podlažích<br />

mají různou tloušťku od 1,50 m do<br />

0,25 cm, jsou provedeny z plné, vypálené<br />

cihly. Mezipodlažní stropy jsou<br />

částečně dřevěné a částečně zděné ve<br />

formě Kleinových kleneb. Na schodišti<br />

a v místnosti hlavní kaple byl strop<br />

proveden ve formě žebrové, válcové a<br />

eliptické klenby. 10<br />

Jedním ze zajímavějších prvků odlišujících<br />

tuto budovu od ostatních na<br />

Solném rynku je charakteristická fasáda<br />

severní stěny, kde je situován balkón s pilíři<br />

a slohovým okenním orámováním.<br />

9 Mansardová střecha /http//www.wikipedia.org/wiki/pl/<br />

10 Metrika stavebního projektu výtahové šachty v budově<br />

Provinčního domu Kongregace v. Alžběty. Sign. 4189, str.3<br />

lende“). In der Architektur des 19. Jh.<br />

war es sehr populär in einem Gebäude<br />

auf freie Weise ausgewählte Elemente<br />

historischer Stile zu vereinigen.<br />

In der ersten Hälfte dieses Jh. dominierte<br />

in der Kunst der Mediävismus,<br />

der als Neo-Gotik bezeichnet wurde,<br />

deshalb auch so viele Bezugspunkte<br />

zu diesem Stil. Der Neo-Gotik war<br />

unmittelbar mit den Veränderungen<br />

des 19. Jh. verbunden. Die steigende<br />

Macht der Saaten Westeuropas (darunter<br />

Deutschlands) nahm ihre Quelle<br />

im Mittelalter, deshalb auch wurde<br />

sie so akzentuiert.<br />

Jedoch als man die Klosterarchitektur<br />

plante, konnte man auch nicht<br />

vergessen, dass die benachbarten Gebäude<br />

auf anderen Mustern basieren,<br />

wie im Fall des St.-Anna-Seminars<br />

(Gebäude der heutigen Musikschule),<br />

welches späte Renaissance und frühen<br />

Barock repräsentierte. Dies passte zu<br />

dem barocken Gebäudekomplex „Carolinum“<br />

und der Jesuitenkirche.<br />

Das Provinzhaus der Schwester von<br />

der heiligen Elisabeth besteht bis heute<br />

aus einem Komplex mit einander<br />

verbundener Gebäude, die geometrisch<br />

in Form des Buchstabens „C“<br />

gelegen sind, mit einem kleinen Hof<br />

in westlicher Richtung. Den Gebäudestamm<br />

stellt ein Kloster- und sakrales<br />

Gebäude dar. Im Inneren des<br />

Hauses befi nden sich: Kapelle, Refektorium,<br />

Klauselräume der Schwester<br />

und Provinzoberinen. In den anderen<br />

angrenzenden Gebäuden wurden<br />

folgende Räume eingerichtet: Küche,<br />

Hilfsräume wie der Waschraum,<br />

Trocknerei, Nähwerkstatt und Wohnräume<br />

für die sich dort aufhaltenden<br />

Nonnen, wie auch Gästezimmer für<br />

Personen, die das Kloster besuchen.<br />

Alle Gebäude wurden samt Keller<br />

erbaut und bestehen aus drei überirdischen<br />

Stockwerken und einem unterirdischen<br />

Stockwerk. Das sich über<br />

dem Gebäude befi ndende Dach hat<br />

eine diff erenzierte Holzkonstruktion,<br />

es ist teilweise fl ach und teilweise ein<br />

Mansardendach. So ein Dach hat einen<br />

gebrochnen Charakter, gebaut aus


Cała konstrukcja budynku jest murowana<br />

o zróżnicowanej formie architektonicznej.<br />

Ściany na poszczególnych<br />

kondygnacjach mają zróżnicowaną<br />

grubość od 1,50 m do 0,25 cm,<br />

wykonane są z cegły pełnej, palonej.<br />

Stropy między kondygnacyjne wykonane<br />

są jako drewniane i częściowo<br />

murarskie w formie sklepień Kleina.<br />

W klatce schodowej i w pomieszczeniu<br />

kaplicy głównej, strop wykonano<br />

jako sklepienia żebrowe, walcowe<br />

i eliptyczne. 10<br />

Jednym z ciekawszych elementów<br />

odróżniających tę budowlę od pozostałych<br />

na Rynku Solnym, jest charakterystyczna<br />

elewacja ściany północnej,<br />

gdzie usytuowany jest balkon z fi larami<br />

i stylowymi obramowaniami okiennymi..<br />

Całość elewacji północnej<br />

przedzielona jest czterema dominującymi<br />

pilastrami i pięcioma poziomami<br />

gzymsów. Szczyty bocznych ścian<br />

wieńczy koronkowa attyka.. „Narożniki<br />

budynku ozdobiono fi gurami<br />

z piaskowca przedstawiającymi Archanioła<br />

Michała w środkowej elewacji -<br />

św. Hieronima i św. Jana Nepomucena.<br />

Szczyt wieńczy żelazny krzyż, wymieniony<br />

na nowy we wrześniu 1999 roku.<br />

W centralnej części ściany znajduje się<br />

okno trójdzielne, zamknięte półkoliście.<br />

Są to okna kaplicy klasztornej.<br />

Pierwsze barwne witraże zamontowane<br />

w 1903 r. przedstawiały Ofi arowanie<br />

NMP i scenę Nawiedzenia św. Elżbiety,<br />

zostały zniszczone pod koniec II<br />

wojny światowej. Obecne, wykonane<br />

zostały w Głogówku w 1982 roku przez<br />

T. Cubera, przedstawiają św. Franciszka<br />

i św. Elżbietę.<br />

W 1897 roku kamienice przy ul.<br />

Szkolnej rozebrano i na ich miejscu<br />

wybudowano budynek stylowo dostosowany<br />

do Domu Macierzystego, powiększając<br />

tym samym jego metraż” 11 .<br />

Jednym z najciekawszych pomieszczeń<br />

Domu Prowincjonalnego jest Kaplica<br />

pod wezwaniem Świętej Rodziny.<br />

„Jest ona jedną z naj piękniejszych ka-<br />

10 Metryka projektu budowlanego szybu windowego<br />

w budynku Domu Prowincjonalnego Zgromadzenia<br />

św. Elżbiety. Sygn. 4189, s.3<br />

11 Śladami Marii Luizy Merkert”, s. 8<br />

Celek severní fasády je předělen čtyřmi<br />

dominantními pilastry a římsami v pěti<br />

úrovních. Štíty bočních stěn ukončuje<br />

krajková atika. „Rohy“ budovy byly ozdobeny<br />

sochami z pískovce představujícími<br />

Michala Archanděla, ve střední<br />

části fasády - sv. Jeronýma a sv. Jana<br />

Nepomuckého.<br />

Štít ukončuje železný kříž, vyměněn<br />

za nový v září roku 1999. Ve střední<br />

části stěny se nachází trojdílné okno,<br />

ukončené půlkruhově. Jsou to okna<br />

klášterní kaple. První barevné vitráže<br />

byly zasazeny v roce 1903 a představovaly<br />

Obětování Nejsvatější Panny<br />

Marie a scénu Navštívení sv. Alžběty,<br />

byly zničeny na konci II. světové války.<br />

Současné zhotovil v Głogówku v roce<br />

1982 T. Cuber, představují sv. Františka<br />

a sv. Alžbětu.<br />

V roce 1897 byly kamenné domy<br />

na ul. Szkolnej rozebrány a na jejich<br />

místě byla postavena budova slohově<br />

přizpůsobena Matičnímu domu, takto<br />

zvětšující její užitnou plochu” 11 .<br />

Jedním z nejzajímavějších místností<br />

Provinčního domu je Kaple zasvěcená<br />

svaté Rodině. „Je jednou z nejkrásnějších<br />

řeholních kaplí ve Slezsku, které<br />

vznikly v XIX. století. Skoro celé vybavení<br />

kaple pochází ze druhé poloviny<br />

XIX. století (oltář, věčné světlo, lustr,<br />

lavice, obrazy). V centrální části kaple<br />

se nachází oltář se zdobeným mariánským<br />

monogramem vyřezaným do<br />

dřeva. Dvířka svatostánku byla ozdobena<br />

motivem kalicha s hostií a rostlinným<br />

ornamentem. Celek je ukončen<br />

ve středu jemně vyřezávaným krucifi -<br />

xem. Vedle svatostánku byly umístěny<br />

dvě klečící andělské postavy; nad svatostánkem<br />

dvě menší klečící andělské<br />

postavy držící svícny. Nadoltářní obraz<br />

tvoří olejomalba svaté Rodiny (1865),<br />

umělce malíře Jana Bochenka (1831-<br />

1909) z Moravy. V jižním oblouku se<br />

tyčí pěvecký kůr s románskými varhany,<br />

které zhotovil v roce 1865 A. Hoff -<br />

mann, varhanický mistr z Nysy (…) 12 .<br />

Drahocenným vybavením kaple jsou<br />

„obrazy darované Matce Marii Luize<br />

11 Po stopách Marie Luizy Merkert”, str. 8<br />

12 Tamtéž, str.12<br />

zwei von einander mit einem Gesims<br />

getrennten Dachfl ächen (dieser Dachtyp<br />

hat sich vor allem in Frankreich<br />

während des Barocks verbreitet). 9 Als<br />

man ein Kloster baute, hat man versucht<br />

die größtmögliche Fläche zu<br />

nutzen, dank dem konnte man auch<br />

das Dachgeschoss verwenden. Ursprünglich<br />

war das gesamte Dach mit<br />

Dachkacheln bedeckt (zurzeit teilweise<br />

mit Dachkacheln, Stahlblech und<br />

bituminöser Dachpappe).<br />

Im Gebäudeinneren befi ndet sich<br />

ein dreigängiges Treppenhaus, das aus<br />

Kunzendörfer Marmor angefertigt<br />

wurde, der in der Bauzeit der billigste<br />

Baustoff war.<br />

Die gesamte Gebäudekonstruktion<br />

besteht aus Ziegeln und, was die<br />

architektonische Form anbetriff t, ist<br />

diff erenziert. Die Wände haben auf<br />

verschiedenen Stockwerken unterschiedliche<br />

Dicke, von 1,50 m bis zu<br />

0,25 cm und wurden aus vollständigen,<br />

gebrannten Ziegeln angefertigt.<br />

Die Decken zwischen den Stockwerken<br />

wurden aus Holz und teilweise aus<br />

Ziegeln in Form von Klein-Gewölben<br />

angefertigt. Im Treppenhaus und dem<br />

Raum der Hauptkapelle, wurde die<br />

Decke als Rippen-, Walz- und Ellipse-Gewölbe<br />

angefertigt. 10<br />

Eines der interessantesten Elemente,<br />

das den Bau von anderen Gebäuden<br />

des Salzmarktes unterscheidet, ist die<br />

charakteristische Fassade der nördlichen<br />

Wand, wo sich ein Balkon mit<br />

Pfeilern und stilvollen Fensterrahmen<br />

befi ndet. Die Gesamtheit der nördlichen<br />

Fassade ist durch vier dominierende<br />

Pilaster und fünf Gesimsebene<br />

geteilt. Die Giebel der Seitenwände<br />

sind mit kunstvoller Attika verziert.<br />

„Die Gebäudeecken wurden mit Figuren<br />

aus Sandstein verziert, die Michael<br />

Angelo in der Mittelfassade – den heiligen<br />

Hieronymus und den heiligen<br />

Johannes Nepomuk darstellen.<br />

Der Giebel wird von einem eisernen<br />

Kreuz verziert, der 1999 ausgetauscht<br />

9 Mansardendach /http//www.wikipedia.org/wiki/pl/<br />

10 Metryka projektu budowlanego szybu windowego w<br />

budynku Domu Prowincjonalnego Zgromadzenia św.<br />

Elżbiety. Sygn. 4189, Seite3<br />

Maria Luise Merkert<br />

153


plic zakonnych na Śląsku powstałych<br />

w XIX wieku. Wyposażenie kaplicy<br />

prawie w całości pochodzi z drugiej<br />

połowy XIX w. (ołtarz, wieczna lampka,<br />

żyrandol, ławki, obrazy). W centralnej<br />

części kaplicy znajduje się ołtarz<br />

z ozdobnym monogramem maryjnym<br />

rzeźbionym w drewnie. Drzwiczki<br />

tabernakulum ozdobiono motywem<br />

kielicha z hostią i ornamentem roślinnym.<br />

Całość wieńczy; w środku<br />

subtelnie rzeźbiony krucyfi ks. Obok<br />

tabernakulum umieszczono dwie postacie<br />

aniels kie w klęczącej postawie;<br />

nad tabernakulum dwie mniejsze klęczące<br />

postacie anielskie trzymające<br />

świeczniki. Nadstawę ołtarza tworzy<br />

olejny obraz Świętej Rodziny (1865),<br />

artysty malarza Jana Bochenka (1831-<br />

1909) z Moraw. W południowym<br />

przęśle wznosi się chór muzyczny<br />

z romańskimi organami, które wykonał<br />

w 1865 r. A. Hoff mann, organomistrz<br />

z Nysy (…) 12 .<br />

Cennym wyposażeniem kaplicy<br />

są „podarowane Matce Marii Luizie<br />

Merkert: obrazy: „Zesłanie Ducha<br />

Świętego” - obraz na desce ze starszej<br />

szkoły mediolańskiej, dar króla Wilhelma<br />

I, który wraz z cesarzową Augustą<br />

w czerwcu 1865 r. złożył wizytę w Domu<br />

Macierzystym; - „Ukrzyżowanie” - obraz<br />

na płótnie, dar cesa rzowej Augusty<br />

w 1871 r. W kaplicy umieszczono obraz<br />

Najświętszego Serca Pana Jezu sa<br />

przełomu XVII/XVIII wieku z domu<br />

rodzinnego Matki Franciszki Werner.<br />

Przed tym obrazem w dniu 27 września<br />

1842 r. Założycielki ofi arowały siebie,<br />

rodziny, z któ rych wyszły, działalność<br />

apostolsko - charytatywną i wszystkich<br />

potrzebujących - Naj świętszemu Sercu<br />

Pana Jezusa. Marmurową posadzkę<br />

do kaplicy podarował hrabia Praschma<br />

z Niemodlina.” 13<br />

Do wnętrza domu prowadzą szerokie,<br />

na całe pomieszczenie marmurowe<br />

schody, u ich szczytu znajduje<br />

się żelazna krata z bramą wejściową<br />

zwaną-furtą. W głębi wejścia wisi<br />

duży krzyż.<br />

12 Tamże, s.12<br />

13 Tamże, s.12<br />

154<br />

Maria Luiza Merkert<br />

Merkert: „Seslání Ducha svatého“ -<br />

obraz na desce ze starší milánské školy,<br />

dar krále Wilhelma I., který společně<br />

s císařovnou Augustou v červnu roku<br />

1865 navštívili Matiční dům; - „Ukřižování“<br />

- obraz na plátně, dar císařovny<br />

Augusty z roku 1871. V kapli<br />

byl umístěn obraz Nejsvatější Srdce<br />

Pána Ježíše z přelomu XVII. a XVIII.<br />

století pocházející z rodného domu<br />

Matky Franciszki Werner. Před tímto<br />

obrazem dne 27. září 1842 zakladatelky<br />

obětovaly sebe, rodiny, ze kterých<br />

pocházely, apoštolsko - charitativní<br />

činnost a všechny potřebné - Nejsvatějšímu<br />

Srdci Pána Ježíše. Mramorovou<br />

podlahu do kaple věnoval hrabě<br />

Praschma z Niemodlina.” 13<br />

Do domu vedou široké, prostorné<br />

mramorové schody, na jejich konci<br />

se nachází železná mříž se vstupní<br />

bránou nazývanou - brankou. Uvnitř<br />

vchodu visí velký kříž.<br />

Důležitou místností kláštera je kapitulář,<br />

„volební místo Matky Marie<br />

Luizy Merkert a dalších sester na generální<br />

představenou kongregace. Poslední<br />

generální kapitula se zde uskutečnila<br />

6. dubna roku 1889. V roce<br />

1890 byla generální správa přenesena<br />

do Wrocła wi. Matiční dům nadále plnil<br />

funkci formačního domu, od roku<br />

1920 je také provinčním domem. Neogotická<br />

klenba kapituláře je podepřená<br />

kla sickým tenkým sloupem ze<br />

sławniowickiego mramoru. Na hlavici<br />

sloupu jsou viditelné trubky z prvotního<br />

plynového osvětlení” 14 , v tamtěch<br />

časech (1865) plynové osvětlení bylo<br />

absolutní technickou novinkou. „Na<br />

západní stěně kapituláře, v gotickém<br />

rámu obraz sv. Alžběty (objednán do<br />

kaple Matkou Marií Luizou) a dva<br />

portréty Matek Zakladatelek: Marie<br />

Luizy Merkert z roku 1891 a Matky<br />

Franciszki Werner z roku 1892 namalovány<br />

na plátno a signovány P. Adler<br />

Breslau (Wrocław).<br />

Ve druhém oblouku svatí Kosma a<br />

Damián, první lékaři mučedníci. Olejomalba<br />

na plátně z roku 1971 namalo-<br />

13 Tamtéž, str.12<br />

14 Tamtéž, str.14<br />

wurde. Im zentralen Teil der Wand befi<br />

ndet sich ein dreiteiliges, halbkreisförmig<br />

verschlossenes Fenster. Dies<br />

sind die Fenster der Klosterkapelle.<br />

Die ersten farbigen Kirchenfenster<br />

wurden 1903 eingesetzt und stellten<br />

den Mariä Tempelgang und die Szene<br />

der Mariä Heimsuchung dar, sie wurden<br />

Ende des 2. Weltkriegs vernichtet.<br />

Die jetzigen Fenstermalereien wurden<br />

1982 in Głogówek von T. Cuber angefertigt<br />

und stellen den heiligen Franz<br />

und die heilige Elisabeth dar.<br />

1897 wurden die Bürgerhäuser an der<br />

Schulstraße auseinander genommen und<br />

auf ihrer Stelle hat man ein stilgerechtes<br />

Gebäude des Stammhauses errichtet,<br />

womit man seine Fläche vergrößerte“ 11 .<br />

Einer der interessantesten Räume<br />

des Provinzhauses ist die Kapelle der<br />

Heiligen Familie. „Sie ist eine der<br />

schönsten Klosterkapellen Schlesiens,<br />

die im 19. Jh. entstand. Ihre Ausstattung<br />

kommt fast ausschließlich aus<br />

der zweiten Hälfte des 19. Jh. (Altar,<br />

Ewiges Licht, Kronleuchter, Bänke,<br />

Gemälde). Im zentralen Teil der<br />

Kapelle befi ndet sich der Altar mit<br />

schmuckvollem Mariamonogram, in<br />

Holz geschnitten. Die Tabernakeltür<br />

wurde mit einem Kelchmotiv und<br />

Pfl anzenornament verziert. Das Gesamte<br />

wird in der Mitte mit einem<br />

fein im Stein gehaunem Kreuz verziert.<br />

Neben dem Tabernakel befi nden<br />

sich zwei kniende Engelsgestalten und<br />

über dem Tabernakel zwei kleinere<br />

Engelsgestalten, die Leuchter halten.<br />

Über dem Altar befi ndet sich ein Ölgemälde<br />

der Heiligen Familie (1865),<br />

gemalt von Jan Bochenek (1831-<br />

1909) aus Böhmen. In der südlichen<br />

Stützweite befi ndet sich ein Musikchor<br />

mit romanischen Orgeln, die 1865 von<br />

A. Hoff mann, einem Orgelmeister aus<br />

Neiße, angefertigt wurden (…) 12 .<br />

Eine Wertvolle Ausstattung der Kapelle<br />

stellen die der Marie Luise Merkert<br />

geschenkten Gemälde dar: „Ausgießung<br />

des Heiligen Geistes” –Bild auf<br />

einem Brett aus der älteren Mailänder<br />

11 Śladami Marii Luizy Merkert”, Seite 8<br />

12 Ebenda, Seite 12


Ważnym dla klasztoru pomieszczeniem<br />

jest kapitularz, „miejsce wyboru<br />

Matki Marii Luizy Merkert i kolejnych<br />

sióstr na przełożoną generalną<br />

zgromadzenia. Ostatnia kapituła<br />

generalna odbyła się tu 6 kwietnia<br />

1889 r. W 1890 roku zarząd generalny<br />

przeniesiono do Wrocła wia. Dom<br />

Macierzysty nadal pełnił funkcję<br />

domu forma cyjnego, od 1920 roku<br />

jest również domem prowincjonalnym.<br />

Neogotyckie sklepienie kapitularza<br />

jest podtrzymane kla syczną smukłą<br />

kolumną z marmuru sławniowickiego.<br />

Na kapitelu kolumny widoczne<br />

są rurki z pierwotnego oświe tlenia gazowego”<br />

14 , w tamtych czasach (1865)<br />

oświetlenie gazowe było absolutną<br />

nowinkę techniczną. „Na zachodniej<br />

ścianie kapitularza, w go tyckiej ramie<br />

obraz św. Elżbiety (zamówiony do kaplicy<br />

przez Matkę Marię Luizę) oraz<br />

dwa portrety Matek Zało życielek:<br />

Marii Luizy Merkert z 1891 r. i Matki<br />

Franciszki Werner z 1892 r. malowane<br />

na płótnie i sygnowane P. Adler Breslau<br />

(Wrocław).<br />

W drugim przęśle święci Kosma<br />

i Damian, pierwsi mę czennicy lekarze.<br />

Obraz olejny malowany na płótnie<br />

w 1971 r. przez siostrę M. Rafaelę<br />

Szymkowiak z prowincji poznańskiej<br />

oraz zdjęcia współczesnych portretów:<br />

Matyldy Merkert (1813-1846) i Klary<br />

Wolf (1805-1853).” 15<br />

Warty uwagi jest również „pokój pamięci,<br />

nazywany za życia Matki Marii<br />

Luizy Merkert - Sancta Maria, pełnił<br />

funkcję jej sekretariatu. Znajduje<br />

się tu oryginalne biurko, przy którym<br />

pracowała Błogosławiona. Skrzynia<br />

do przechowania ważnych dokumentów,<br />

a w gablotach cenne pamiątki:<br />

m.in. listy, pierwsze statuty, porządek<br />

dzienny i najwcześniejsza krótka historia<br />

Zgromadzenia -w rękopisach, krzyż<br />

zasługi, kryształowy puchar z dedykacją,<br />

talerz z posagu, talerz pamiątkowy<br />

z okazji 25-lecia założenia Zgromadzenia<br />

i różne XIX-wieczne naczynia,<br />

które otrzymała w darze, pieczęcie łą-<br />

14 Tamże, s.14<br />

15 Tamże, s.14<br />

vána sestrou M. Rafaelou Szymkowiak<br />

z poznańské provincie a fotografi e<br />

současných portrétů: Matyldy Merkert<br />

(1813-1846) a Klary Wolf (1805-<br />

1853).” 15<br />

Pozoruhodný je rovněž „památná<br />

místnost , nazývána za života Matky<br />

Marii Luizy Merkert - Sancta Maria,<br />

plnila funkci jejího sekretariátu. Nachází<br />

se zde originální psací stůl, na<br />

němž pracovala Blahoslavená. Skříň<br />

pro uchovávání důležitých dokumentů,<br />

a ve vitrínách cenné památky: mj. dopisy,<br />

první statuty, denní řád a nejranější<br />

krátká historie Kongregace - v rukopisech,<br />

kříž za zásluhy, křišťálový pohár<br />

s věnováním, talíř z věna, památkový<br />

talíř u příležitosti 25 let založení Kongregace<br />

a různé nádobí z XIX. století,<br />

které jí bylo darováno, lakové pečetě<br />

používané Matkou, první relikviářík<br />

z prosince roku 1872. Do vitríny byla<br />

rovněž vložena Pozice o životě a Pozice<br />

o zázraku, dekrety: o heroičnosti<br />

ctností promulgován papežem Janem<br />

Pawlem II. dne 20. prosince 2004 a<br />

o zázraku promulgován Svatým Otcem<br />

Benedyktem XVI. dne l. června<br />

2007 (…). Na severní stěně - portréty:<br />

oválný - kněze biskupa Adriana Włodarskiego<br />

(1807-1875), od roku 1860<br />

kurátora Kongregace; z levé strany<br />

kněze preláta Klemense Hagemanna,<br />

který usadil sestry v Norsku a kněze<br />

Franciszka Fischera, prvního ochránce<br />

sester. Na východní stěně fotografi e<br />

9 dalších generálních představených<br />

kongregace.” 16 Kromě toho stěny sekretariátu<br />

zdobí mnohé fotogramy:<br />

Matky Marie Luizy Merkert, Matky<br />

Franciszki Werner, Matky Melchiory<br />

Klammt - třetí generální představené s<br />

M. Teresou Lorenz - první mistrovou<br />

noviciátu.<br />

Tento krásný dům byl útočištěm<br />

pro mnoho potřebných, stal se rovněž<br />

centrem charitativní činnosti. „Během<br />

dalších 22 let práce připravila Blahoslavená<br />

Matka Maria Merkert pro řeholní<br />

život skoro 500 sester - hlavně<br />

ze Slezské země, založila 90 řeholních<br />

15 Tamtéž, str.14<br />

16 Tamtéž, str.16<br />

Schule, Geschenk von König Wilhelm<br />

I., der zusammen mit Kaiserin Auguste<br />

1865 das Stammhaus besuchte; - „Die<br />

Kreuzigung” – ein Ölgemälde, Geschenk<br />

von Kaiserin Auguste von 1871.<br />

In der Kapelle wurde ein Gemälde des<br />

Heiligsten Herzens Christi angebracht<br />

aus der Wende des 17./18. Jh. aus dem<br />

Familienhaus von Franziska Werner.<br />

Vor diesem Gemälde haben die Gründerinnen<br />

am 27. September 1842 sich,<br />

ihre Familien, die Apostel- und Wohlfahrtstätigkeit<br />

dem Heiligen Herzen<br />

Jesu Christi geopfert. Der Ziegelfußboden<br />

für die Kapelle wurde vom Grafen<br />

Praschma aus Niemodlin geschenkt.” 13<br />

In das Hausinnere führen breite<br />

Treppen, an deren Ende sich ein eisernes<br />

Eingangsgitter befi ndet, das als die<br />

Pforte bezeichnet wird. Im Eingangshintergrund<br />

hängt ein großes Kreuz.<br />

Ein für das Kloster sehr wichtiger<br />

Raum ist der Kapitelsaal, „wo Maria<br />

Luise Merkert zur Oberin der Vereinigung<br />

gewählt wurde. Die letzte<br />

Generalversammlung fand hier am 6.<br />

April 1889 statt. 1890 wurde der Generalvorstand<br />

nach Breslau verlegt. Das<br />

Stammhaus erfüllt weiterhin die Funktion<br />

des Formationshauses, ab 1920 ist<br />

es zugleich ein Provinzhaus. Das neugotische<br />

Gewölbe des Kapitelsaals wird<br />

mit schlanker Säule aus Kunzendörfer<br />

Marmor gehalten. Auf dem Säulenkapitel<br />

sind Rohren der Gasbeleuchtung<br />

zu sehen” 14 , in diesen Zeiten (1865)<br />

waren Gaslampen eine absolute technische<br />

Neuheit. „Auf der westlichen<br />

Wand des Kapitelsaals, befi nden sich<br />

im gotischen Rahmen das Bild der hl.<br />

Elisabeth (bestellt von Maria Luise)<br />

und zwei Porträts der Gründermütter:<br />

Marie Luise Merkert aus dem Jahr<br />

1891 und Mutter Franziska Werner<br />

aus dem Jahr 1892, die mit dem Text: P.<br />

Adler Breslau signiert wurden.<br />

In der zweiten Stützweite die Heiligen<br />

Kosma und Damian, die ersten<br />

Märtyrer-Ärzte. Ein Ölgemälde, das<br />

1971 die Schwester M. Rafaela Szymkowiak<br />

aus der Posener Provinz gemalt<br />

13 Ebenda, Seite12<br />

14 Ebenda, Seite14<br />

Maria Luise Merkert<br />

155


kowe używane przez Matkę, pierwszy<br />

relikwiarzyk z grudnia 1872 r. W gablocie<br />

umieszczono także Pozycję o życiu<br />

i Pozycję o cudzie, dekrety: o heroiczności<br />

cnót promulgowany przez<br />

papieża Jana Pawła II w dniu 20 grudnia<br />

2004 roku i o cudzie promulgowany<br />

przez Ojca Świętego Benedykta<br />

XVI w dniu l czerwca 2007 roku(…).<br />

Na północnej ścianie - portrety: owalny<br />

- ks. bpa Adriana Włodarskiego<br />

(1807-1875), od 1860 roku kuratora<br />

Zgromadzenia; od lewej ks. prałata<br />

Klemensa Hagemanna, który wprowadził<br />

siostry do Norwegii i ks. Franciszka<br />

Fischera pierwszego opiekuna<br />

sióstr. Na wschodniej ścianie zdjęcia<br />

9 kolejnych przełożonych generalnych<br />

zgromadzenia.” 16 Ponadto ściany sekretariatu<br />

zdobią liczne fotogramy:<br />

Matki Marii Luizy Merkert , Matki<br />

Franciszki Werner, Matki Melchiory<br />

Klammt - trzeciej przełożonej generalnej<br />

z M. Teresą Lorenz - pierwszą<br />

mistrzynią nowicjatu.<br />

Ten piękny dom był schronieniem<br />

dla wielu potrzebujących, stał się też<br />

ośrodkiem działalności charytatywnej.<br />

„W ciągu następnych 22 lat pracy,<br />

Błogosławiona Matka Maria Merkert,<br />

przygotowała do życia zakonnego<br />

blisko 500 sióstr - głównie z Ziemi<br />

Śląskiej, założyła 90 domów zakonnych,<br />

12 szpitali, wiele domów opieki<br />

dla osób w podeszłym wieku, liczne<br />

16 Tamże, s.16<br />

156<br />

Maria Luiza Merkert<br />

domů, 12 nemocnic, mnoho pečovatelských<br />

domů pro starší osoby, početná<br />

výchovně - osvětová pracoviště (mateřské<br />

školky, jesle, sirotčince, základní,<br />

odborné školy atp.)”. 17<br />

Matka Maria Merkert pamatovala<br />

také na starší sestry a jejich budoucnost.<br />

Proto koncem roku 1870 začala<br />

s výstavbou nového Domu na ulici<br />

Słowiańskiej.<br />

Tento objekt od roku 1872, obydlen<br />

sestrami Alžbětinkami, byl součástí větší<br />

nemovitosti nyské provincie. Budova<br />

v architektonickém řešení stejně jako<br />

matiční dům představovala eklektismus<br />

typický pro toto století, s dominantními<br />

prvky neobaroku. Bohužel architekt<br />

a stavbyvedoucí nebyli zjištěni.<br />

Na zakoupeném pozemku při dnešní<br />

Słowiańské ulici bylo postaveno několik<br />

budov, z nichž část (včetně hlavní<br />

budovy) stojí dodnes.<br />

Budova před válkou plnila funkci<br />

řeholního domu s poloveřejnou kaplí a<br />

také s internátem, ústavem dobročinnosti<br />

a školou pro děvčata. Bohužel po<br />

roce 1945 byla budova Sestrám odebrána<br />

a určena pro bytové účely. Defi nitivně<br />

se v něm zabydlelo několik rodin. Do<br />

konce 80-tých let ještě budova sloužila<br />

bytovým účelům.<br />

Kongregaci byla vrácena teprve v<br />

roce 1991 a určena pro charitativní<br />

účely. Prvotně bylo plánováno zřízení<br />

17 „Ctihodná Boží Služebnice Maria Merkert (1817-1872),<br />

s. Margarita Cebula, Nysa 2006, str. 14<br />

Studium konserwatorskie miasta Nysy, Biała karta domu klasztornego,<br />

Tom III:<br />

− Budynek Domu Klasztornego przy ul. Słowiańskiej (stan dzisiejszy),<br />

− plan sytuacyjny rozmieszczenia zabudowań przy ul. Słowiańskiej,<br />

− plany domu klasztornego (rzut),<br />

− mapka Nysy, położenie ul. Słowiańskiej.<br />

Památková studie města Nysy, Bílá karta klášterního domu, Svazek III:<br />

− Budova Klášterního domu na ul. Słowiańskiej (dnešní stav),<br />

− situační plán rozmístění zástavby na ul. Słowiańskiej,<br />

− plány klášterního domu (pohled),<br />

− mapka Nysy, poloha ul. Słowiańskiej.<br />

Denkmalpfl egestudium der Stadt Neiße, Weiße Karte des Klosterhauses,<br />

Band III:<br />

− Gebäude des Klosters an der Straße ulica Słowiańska<br />

(heutiger Zustand),<br />

− Lageplan der Bebauungen (ul. Słowniańska),<br />

− Plan des Klostergebäudes (Grundriss)<br />

− kleine Stadtkarte von Neiße, Lage von ul. Słowiańska.<br />

hat und Fotos zeitgenössischer Porträts:<br />

Matilde Merkert (1813-1846)<br />

und Klara Wolf (1805-1853).“ 15<br />

Bemerkenswert ist auch „das Gedenkzimmer,<br />

das zu Lebzeiten von<br />

Maria Luise Merkert als Sancta Maria<br />

bezeichnet wurde und die Rolle eines<br />

Sekretariats erfüllte. Hier befi ndet sich<br />

der Originalschreibtisch, an dem die Selige<br />

gearbeitet hatte. Die Dokumentenkiste<br />

und in den Vitrinen kostbare Andenken:<br />

u.a. Briefe, erste Satzungen, die<br />

Tagesordnung und die früheste kurze<br />

Geschichte der Vereinigung – in Handschrift,<br />

Verdienstkreuz, ein Kristallkelch<br />

mit Widmung, ein Teller aus der Aussteuer,<br />

ein Erinnerungsteller zum 25. Jubiläum<br />

der Vereinigungsgründung und<br />

verschiedenes Geschirr, das sie als Geschenk<br />

erhalten hatte, Wiesenstempel,<br />

die sie verwendet hatte, erster Reliquiar<br />

vom Dezember 1872. In der Vitrine<br />

wurden auch die Stellung zum Leben<br />

und die Stellung zum Wunder, die Verordnung<br />

über die heroischen Tugenden,<br />

die vom Papst Johannes Paul II. am 20.<br />

Dezember 2004 promulgiert wurde und<br />

die Verordnung über das Wunder, das<br />

vom Heiligen Vater Benedikt XVI. am<br />

.1 Juni 2007 promulgiert wurde (…)<br />

ausgestellt. Auf der nördlichen Wand<br />

folgende Porträts: oval – des Bischofs<br />

Adrian Włodarski (1807-1875), der von<br />

1860 Kurator der Vereinigung war; von<br />

Links des Priesters Klemens Hagemann,<br />

15 Ebenda, Seite14


Dom Macierzysty przy ul. Sobieskiego 7, ściana boczna z głównym wejściem<br />

http://www.plan.nasza.nysa.pl/u_sobieskiego/index_u.htm<br />

Matiční dům na ul. Sobieskiego 7, boční stěna s hlavním vchodem<br />

http://www.plan.nasza.nysa.pl/u_sobieskiego/index_u.htm<br />

Das Stammhaus an der ul. Sobieskiego 7, Seitenwand mit Haupteingang<br />

http://www.plan.nasza.nysa.pl/u_sobieskiego/index_u.htm<br />

placówki wychowawczo - oświatowe<br />

(przedszkola, żłobki, sierocińce, szkoły<br />

elementarne, zawodowe itp.)”. 17<br />

Matka Maria Merkert myślała również<br />

o starszych siostrach i o ich przyszłości.<br />

Dlatego pod koniec 1870 roku<br />

rozpoczęła budowę nowego Domu,<br />

na ulicy Słowiańskiej.<br />

Obiekt ten od roku 1872 zamieszkany<br />

przez siostry Elżbietanki, był<br />

częścią większej nieruchomo ści Prowincji<br />

Nyskiej. Budowla w założeniu<br />

architektonicznym podobnie jak dom<br />

macierzysty prezentowała typowy<br />

dla tego wieku eklektyzm, z dominującymi<br />

elementami neobaroku.<br />

Niestety architekta i budowniczych<br />

nie ustalono. Na wykupionej parceli<br />

przy dzisiejszej ulicy Słowiańskiej<br />

wybudowano kilka budynków, z których<br />

cześć ( w tym budynek główny)<br />

istnieje do dziś.<br />

Budynek przed wojną spełniał funkcje<br />

domu zakonnego z półpubliczną<br />

kaplicą, a także bursą, zakładem dobroczynności<br />

i szkołą dla dziewcząt.<br />

17 „Czcigodna Służebnica Boża Maria Merkert (1817-<br />

1872), s. Margarita Cebula, Nysa 2006, s. 14<br />

Dom Macierzysty, widok ściany północnej<br />

od strony Rynku Solnego, http://www.plan.<br />

nasza.nysa.pl/u_solny/index_u.htm<br />

Matiční dům, pohled na severní stěnu ze strany<br />

Solného Rynku, http://www.plan.nasza.<br />

nysa.pl/u_solny/index_u.htm<br />

Stammhaus, Nordwand vom Salzmarkt gesehen,<br />

http://www.plan.nasza.nysa.pl/u_solny/<br />

index_u.htm<br />

der die Schwester in Norwegen angesiedelt<br />

hatte und des Priesters Franz Fischer,<br />

des ersten Betreuers der Schwestern.<br />

Auf der östlichen Wand 9 Fotos nachfolgender<br />

Oberinen der Vereinigung.” 16<br />

Darüber hinaus werden die Sekretariatswände<br />

von vielen Fotogrammen verziert:<br />

Maria Luise Merkert, Franziska Werner,<br />

Melchiora Klammt – der dritten Generaloberin<br />

mit Teresa Lorenz – der ersten<br />

Meisterin des Noviziats.<br />

Dieses schöne Haus gab Obhut vielen<br />

Bedürftigen, es wurde zum Zentrum<br />

der Wohlfahrtstätigkeit. „Innerhalb<br />

nächster 22 Jahre ihrer Arbeit, hat<br />

die Selige Mutter Maria Merkert fast<br />

500 Schwestern auf das Nonnenleben<br />

vorbereitet – hauptsächlich aus Schlesien,<br />

sie hat 90 Klosterhäuser gegründet,<br />

12 Krankenhäuser, viele Pfl egeheime<br />

für ältere Menschen, zahlreiche<br />

Bildungs- und Erziehungsanstalten<br />

(Kindergärten, Krippen, Waisenhäuser,<br />

Grund- und Berufsschulen usw.)”. 17<br />

Mutter Maria Merkert dachte auch<br />

an die ältern Schwestern und ihre Zukunft.<br />

Deshalb begann sie auch Ende<br />

1870 an der Straße ulica Słowiańska<br />

mit dem Bau eines neuen Hauses.<br />

Dieses Gebäude wurde ab 1872 von<br />

den Schwestern von der hl. Elisabeth bewohnt,<br />

es war ein Teil einer größeren Liegenschaft<br />

der Provinz Neiße. Es präsentierte<br />

in den architektonischen Vorraussetzungen,<br />

ähnlich wie das Stammhaus,<br />

den typischen für dieses Jahrhundert<br />

Eklektismus, mit dominierenden Elementen<br />

des Neobarocks. Leider konnte<br />

man den Architekten und die Erbauer<br />

nicht ermitteln. Auf einem gekauften<br />

Grundstück an der heutigen Straße ulica<br />

Słowiańska hat man einpaar Gebäude erbaut,<br />

von denen einige bis heute existieren<br />

(darunter das Hauptgebäude).<br />

Vor dem Krieg befand sich hier das<br />

Klosterhaus mit einer halböff entlichen<br />

Kapelle, wie auch einer Wohlfahrtseinrichtung<br />

und Mädchenschule. Leider<br />

haben die Schwestern dieses Objekt<br />

nach 1945 verloren und man hat es für<br />

Wohnzwecke genutzt. Letztendlich<br />

16 Ebenda, Seite16<br />

17 „Czcigodna Służebnica Boża Maria Merkert (1817-1872),<br />

S. Margarita Cebula, Nysa 2006, Seite 14<br />

Maria Luise Merkert<br />

157


Niestety po 1945 roku budynek ten został<br />

odebrany Sios trom i przeznaczony<br />

na cele mieszkalne. Ostatecznie<br />

zamieszkało w nim kilkanaście rodzin.<br />

Do lat 90-ch, budynek służył jeszcze<br />

celom mieszkaniowym.<br />

Zgromadzeniu został zwrócony<br />

dopiero w roku 1991 i przeznaczony<br />

na cele charytatywne. Pierwotnie<br />

planowano umieścić w nim<br />

schronisko dla bezdomnych. Obecnie<br />

jest wydzierżawiony nyskiemu<br />

Caritas i niestety nieużytkowany,<br />

ze względu na olbrzymią dewastację.<br />

Po 1945 roku podejmowano kilkakrotnie<br />

prace remontowe, miały<br />

tu miejsce niewielkie prace elewacyjne,<br />

wymiany obróbek blaszanych,<br />

tynkowanie wnętrz ; także zmiany<br />

wewnętrznych podziałów. Po 1990 r.,<br />

kiedy to obiekt zwrócono Elżbietankom,<br />

w związku z projektowanym<br />

nowym użytkowaniem budynku<br />

i zmianą jego charakteru, rozpoczęto<br />

większe prace - niestety nie zostały<br />

one dokończone; wymieniono część<br />

stropów (nad II piętrem ) ; wyremontowano<br />

strop nad kaplicą; rozpoczęto<br />

przebudowę dachu. Obiekt<br />

czeka na zagospodarowanie. 18<br />

Jak widać starania Matki Marii<br />

Merkert przynosiły wielkie owoce.<br />

Ta skromna i pobożna kobieta stała<br />

się pod koniec swojego życia jedną<br />

z najbardziej znanych postaci Śląska.<br />

Zdobyła popularność nie tylko dlatego,<br />

że z uporem i konsekwentnie potrafi<br />

ła realizować swoje zamierzenia<br />

ale przede wszystkim czyniła to z myślą<br />

o innych - ubogich i potrzebujących.<br />

Dla wszystkich zadających sobie<br />

pytanie, w jaki sposób zostawić po sobie<br />

chociażby mały ślad na tej ziemi,<br />

odpowiedzi należy szukać w dziele<br />

Matki Marii. W tej skromnej, śląskiej<br />

kobiecie było wielkie, niezwykłe<br />

serce, jak wielkie - świadczą o tym<br />

jej dzieła.<br />

Grażyna Grabowska<br />

18 Studium konserwatorskie miasta Nysy, Biała karta domu<br />

klasztornego, Tom III- katalog zabytków, sygn. 3831/III, s. 1<br />

158<br />

Maria Luiza Merkert<br />

útulku pro bezdomé. Nyní je pronajata<br />

nyskému Caritasu a bohužel není využívána<br />

s ohledem na obrovskou devastaci.<br />

Po roce 1945 byly několikrát zahajovány<br />

rekonstrukční práce, byly zde prováděny<br />

malé fasádní práce, výměny oplechování,<br />

omítání vnitřků; také změny vnitřního<br />

uspořádání. Po roce 1990, když<br />

byl objekt vrácen Alžbětinkám, byly<br />

v souvislosti s navrhovaným novým<br />

využitím budovy a změnou jeho charakteru<br />

zahájeny větší práce - bohužel<br />

nebyly dokončeny; byla vyměněna část<br />

stropů (nad II. patrem); byl opraven strop<br />

nad kaplí; byla zahájena přestavba střechy.<br />

Objekt čeká na nové využití. 18<br />

Jak je vidět, úsilí Matky Marie<br />

Merkert přinášelo velké ovoce. Tato<br />

skromná a pobožná žena se na zlomku<br />

svého života stala jednou z nejznámějších<br />

osobností Slezska. Získala popularitu<br />

nejenom proto, že s umíněností<br />

a důsledností dovedla realizovat své<br />

záměry, ale především činila to s myšlenkou<br />

na jiné - ubohé a potřebné. Pro<br />

všechny, kteří si kladou otázku, jak po<br />

sobě zanechat alespoň malou stopu<br />

na této zemi, odpověď je třeba hledat<br />

v díle Matky Marie. V této skromné,<br />

slezské ženě bylo velké, neobvyklé srdce,<br />

jak velké - to dokazují její díla.<br />

Grażyna Grabowska<br />

18 Památková studie města Nysy, Bílá karta klášterní budovy,<br />

Svazek III. - katalog památek, sign. 3831/III, str. 1<br />

wohnten dort mehrere Familien. Bis in<br />

die 90-jahre diente das Gebäude noch<br />

für Wohnzwecke.<br />

Die Vereinigung bekam es erst 1991<br />

zurück und hat für Wohlfahrtszwecke<br />

verwendet. Ursprünglich sollte dort<br />

ein Obdachlosenheim eingerichtet<br />

werden. Zurzeit wird es an das Caritas-Zentrum<br />

Neiße vermietet und leider<br />

nicht genutzt, weil es zu sehr verwüstet<br />

ist. Nach 1945 wurden mehrere<br />

Male Sanierungsarbeiten aufgenommen,<br />

es fanden unbedeutende Fassadenrenovierungsarbeiten,<br />

Austausch<br />

von Blechelementen, Verputzarbeiten<br />

der Innenräume; auch Änderung der<br />

inneren Aufteilung statt. Nach 1990 als<br />

das Gebäude den Schwestern von der<br />

hl. Elisabeth zurück gegeben wurde, begann<br />

man mit größeren Arbeiten, dies<br />

aufgrund der neu geplanten Nutzung<br />

des Gebäudes und der Änderung seines<br />

Charakters – leider wurden diese nicht<br />

abgeschlossen; es wurde ein Teil der<br />

Decken ausgewechselt (über dem II.<br />

Stockwerk); die Decke über der Kapelle<br />

wurde renoviert; man begann mit dem<br />

Umbau des Dachs. Das Objekt wartet,<br />

um wieder genutzt zu werden. 18<br />

Wie man sieht hat das Treiben der<br />

Mutter Maria Merkert große Früchte<br />

getragen. Diese bescheidene und<br />

fromme Frau wurde am Ende ihres<br />

Lebens zu einem der bekanntesten<br />

Menschen Schlesiens. Sie hat Popularität<br />

nicht nur deshalb erlangt, dass sie<br />

hartnäckig und konsequent ihre Ziele<br />

realisieren konnte, aber vor allem deshalb,<br />

dass sie während ihrer Handlungen<br />

an andere dachte – an Arme und<br />

Bedürftige. Alle, die sich fragen, wie<br />

man wenigstens irgendetwas auf dieser<br />

Erde als Erinnerung an sich hinterlassen<br />

kann, müssen die Antwort<br />

im Werk von Maria suchen. Diese bescheidene,<br />

schlesische Frau hatte ein<br />

großes, außergewöhnliches Herz, wie<br />

groß – davon zeugen ihre Werke.<br />

Grażyna Grabowska<br />

18 Studium konserwatorskie miasta Nysy, Biała karta domu<br />

klasztornego, Tom III- katalog zabytków, sygn. 3831/III,<br />

Seite 1


Maria Luise Merkert<br />

159


Region Jesenicki<br />

OKRES JESENIK<br />

KREIS JESENIK


Fot. 255<br />

BERNARTICE<br />

Kościół parafi alny św. Piotra i Pawła<br />

Farní kostel sv. Petra a Pavla<br />

Pfarrkirche der Hl. Peter und Paulus<br />

Fot. 257<br />

BERNARTICE. Boża męka<br />

Boží muka<br />

Das Leiden Christi<br />

162<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 256<br />

BÍLÁ VODA<br />

Kościół parafi alny Nawiedzenia Marii Panny<br />

Farní kostel Navštívení Panny Marie<br />

Mariä-Empfängnis-Kirche


Fot. 258<br />

BÍLÁ VODA<br />

Bursa Pijarów (dawniej gimnazjum)<br />

Piaristická kolej (bývalé gymnázium)<br />

Burse der Piaristen (früher ein Gymnasium)<br />

Fot. 259<br />

BÍLÁ VODA. Bursa Pijarów (dawniej gimnazjum)<br />

Piaristická kolej (bývalé gymnázium)<br />

Burse der Piaristen (früher ein Gymnasium)<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

163


164<br />

Region Jesenicki


« Fot. 260<br />

BÍLÝ POTOK<br />

Fot. 262<br />

ČERNÁ VODA<br />

Kościół parafi alny pw Marii Panny<br />

Farní kostel Panny Mariehta<br />

Heilige-Jungfrau-Mariä Kirche<br />

Fot. 261<br />

BÍLÝ POTOK<br />

Boża męka koło Białego Potoka<br />

Boží muka u Bílého Potoka<br />

Das Leiden Christi an Biały Potok<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

165


Fot. 263<br />

ČERNÁ VODA<br />

Boża męka<br />

Boží muka<br />

Das Leiden Christi<br />

Fot. 265<br />

166<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 264<br />

ČERNÁ VODA<br />

Kościół parafi alny pw Marii Panny<br />

Farní kostel Panny Mariehta<br />

Heilige-Jungfrau-Mariä Kirche<br />

» Fot. 266<br />

ČERNÁ VODA<br />

Posąg przy kościele pw Marii Panny<br />

Socha při kostele Panny Marie<br />

Statue an der Heilige-Jungfrau-Mariä Kirche


OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

167


Fot. 267<br />

DOLNÍ LES<br />

Kościół Niepokalanego Poczęcia Marii<br />

Panny<br />

Kostel Neposkvrněného početí Pany<br />

Marie<br />

Kirche zur Unbefl eckten Empfängnis<br />

der Jungfrau Maria<br />

168<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 268<br />

DOLNÍ LES<br />

Kościół Niepokalanego Poczęcia Marii Panny<br />

Kostel Neposkvrněného početí Pany Marie<br />

Kirche zur Unbefl eckten Empfängnis der Jungfrau Maria<br />

Fot. 270<br />

Fot. 269<br />

HORNÍ FOŘT


Fot. 271<br />

HRADEC - NOVÁ VES<br />

Kaplica św. Anny<br />

Kaple sv. Anny<br />

Kapelle der Hl. Anna<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

169


Fot. 272<br />

JAVORNÍK<br />

Osada Pavlínka<br />

Osada Pavlínka<br />

Osada Pavlínka<br />

170<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 273<br />

JAVORNÍK<br />

Kościół Najświętszej Trójcy<br />

Kostel Nejsvětější trojice<br />

Kirche der Heiliger Dreifaltigkeit<br />

Fot. 274<br />

HORNÍ HEŘMANICE<br />

» Fot. 275<br />

JAVORNÍK<br />

Kościół Najświętszej Trójcy<br />

Kostel Nejsvětější Trojice<br />

Kirche der Heiligen Dreifaltigkeit


OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

171


Fot. 276<br />

JESENÍK<br />

Kościół parafi alny Wniebowzięcia Marii Panny<br />

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie<br />

Maria Himmelfahrt Kirche<br />

172<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 277<br />

JESENÍK<br />

Krzyż koło kościoła parafi alnego Wniebowzięcia<br />

Marii Panny<br />

Jeseník. Kříž u Farního kostela Nanebevzetí<br />

P. Marie<br />

Jeseník. Kreuz an der Maria Himmelfahrt<br />

Kirche<br />

Fot. 278<br />

JESENÍK<br />

Kościół parafi alny Wniebowzięcia Marii<br />

Panny<br />

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie<br />

Maria Himmelfahrt Kirche


Fot. 279<br />

JESENÍK<br />

Posąg św. Jana Nepomucena<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého<br />

Statue des Hl. Johannes Nepomucen<br />

Fot. 280<br />

JESENÍK<br />

Kościół św. Anny na Krzyżowym wierchu<br />

Kostel sv. Anny na Křížovém vrchu<br />

Kirche der Hl. Anna in Krzyżowy Wierch<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

173


Fot. 281<br />

KOBYLÁ NAD VIDNÁVKOU<br />

Kościół św. Joachima<br />

Kostel sv. Jáchyma<br />

Kirche des Hl. Joachim<br />

Fot. 283<br />

OSTRUŽNÁ<br />

Boża męka<br />

Boží muka<br />

Das Leiden Christi<br />

174<br />

Fot. 284<br />

OSTRUŽNÁ<br />

Kościół Trzech Króli<br />

Kostel Tří králů<br />

Kirche der Drei Könige<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 282<br />

KOBYLÁ NAD VIDNÁVKOU<br />

Boża męka<br />

Boží muka<br />

Das Leiden Christi


Fot. 285<br />

MIKULOVICE<br />

Kościół św. Mikołaja<br />

Kostel sv. Mikuláše<br />

Kirche des Hl. Nikolaus<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

175


Fot. 286<br />

PÍSEČNÁ<br />

Kościółek Chebzí<br />

Kostelík Chebzí<br />

Kirche Chebzí<br />

176<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 287<br />

PÍSEČNÁ<br />

Kościół Ścięcia św. Jana Chrzciciela<br />

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele<br />

Kirche zur Enthauptung des Hl. Johannes der Täufer<br />

» Fot. 288<br />

PETŘÍKOV


OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

177


Fot. 289<br />

STARÁ ČERVENÁ VODA. Kościół Bożego Ciała<br />

Kostel Božího Těla<br />

Fronleichnamm-kirche<br />

178<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 290<br />

STARÁ ČERVENÁ VODA<br />

Boża męka<br />

Boží muka<br />

Das Leiden Christi<br />

Fot. 291<br />

TRAVNÁ


OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

Fot. 292<br />

RAMZOVÁ<br />

179


Fot. 293<br />

TRAVNÁ<br />

Kościół Niepokalanego Poczęcia Marii Panny<br />

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie<br />

Kirche zur Unbefl eckten Empfängnis der Jungfrau Maria<br />

Fot. 295<br />

TRAVNÁ. Droga Krzyżowa<br />

Křížová cesta<br />

Kreuzweg<br />

180<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 294<br />

TRAVNÁ<br />

Fot. 296<br />

TRAVNÁ. Droga Krzyżowa<br />

Křížová cesta<br />

Kreuzweg


Fot. 297<br />

SUPÍKOVICE<br />

Kościół św. Jadwigi<br />

Kostel Sv. Hedviky<br />

Kirche der Hl. Hedwig<br />

Fot. 299<br />

SKOROŠICE. Rzeźba grupowa Kalwaria na starym cmentarzu<br />

Sousoší Kalvárie na starém hřbitově<br />

Skulptur Kalwaria auf dem alten Friedhof<br />

Fot. 298<br />

SKOROŠICE STARÝ HŘBITOV<br />

Rzeźba grupowa Kalwaria na starym cmentarzu<br />

Sousoší Kalvárie na starém hřbitově<br />

Skulptur Kalwaria auf dem alten Friedhof<br />

Fot. 300<br />

SKOROŠICE. Posąg św. Jana Nepomucena<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého<br />

Statue des Hl. Johannes Nepomucen<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

181


Fot. 301<br />

VÁPENNÁ<br />

Boża męka (rustykalna barokowa)<br />

Boží muka (rustikální barokní)<br />

Das Leiden Christi (Barock-rustikal)<br />

182<br />

Fot. 303<br />

VÁPENNÁ<br />

Kościół św. Filipa<br />

Kostel sv. Filipa<br />

Kirche des Hl. Filips<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 302<br />

UHELNÁ<br />

Kościół św. Katarzyny<br />

Kostel Sv. Kateřiny<br />

Kirche der Hl. Katarina


Fot. 304<br />

VELKÁ KRAŠ.<br />

Kościół św. Floriana<br />

Kostel sv. Floriána<br />

Kirche des Hl. Florians<br />

Fot. 305<br />

VELKÁ KRAŠ<br />

Kościół św. Floriana<br />

Kostel sv. Floriána<br />

Kirche des Hl. Florians<br />

Fot. 306<br />

VELKÁ KRAŠ<br />

Kaplica Mittmanna<br />

Mittmannova kaple<br />

Kapelle von Mittmann<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

183


Fot. 307<br />

VELKÁ KRAŠ. Kościół pw Marii Panny<br />

Kostel Panny Marie<br />

Jungfrau Maria Kirche<br />

184<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 308<br />

VELKÉ KUNĚTICE<br />

Kościół Marii Panny Śnieżnej<br />

Kostel Panny Marie Sněžné<br />

Jungfrau Schnee Maria Kirche


Fot. 309<br />

VELKÉ KUNĚTICE<br />

Kościół Marii Panny Śnieżnej<br />

Kostel Panny Marie Sněžné<br />

Jungfrau Schnee Maria Kirche<br />

« Fot. 310<br />

VIDNAVA<br />

Płyta nagrobkowa w kościele<br />

św. Katarzyny<br />

Náhrobní deska na kostele Sv. Kateřiny<br />

Grabplatte in der Kirche der<br />

Hl. Katarina<br />

Fot. 311<br />

VIDNAVA<br />

Portal gotycki kościoła św. Katarzyny<br />

Gotický portál kostela Sv. Kateřiny<br />

Gotisches Portal In der Kirche der<br />

Hl. Katarina<br />

Fot. 312<br />

VIDNAVA. Maria Panna Siedmiobolesna<br />

Panna Marie Sedmibolestná<br />

Leidende Jungfrau Maria<br />

Fot. 313<br />

VIDNAVA. Ludwik IX Król francuski<br />

Ludvík IX. Král francouzský<br />

Ludwig der IX. französischer König<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

185


Fot. 314<br />

VIDNAVA<br />

Posąg św. Jana Nepomucena w Widnawie<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého ve Vidnavě<br />

Statue des Hl. Johann Nepomucen in Widnawa<br />

186<br />

Region Jesenicki


Fot. 315<br />

VLČICE<br />

Fot. 317<br />

VLČICE<br />

Posąg św. Jana Nepomucena<br />

Socha sv. Jana Nepomuckého<br />

Statue des Hl. Johannes Nepomucen<br />

Fot. 316<br />

VLČICE<br />

Barokowa Boża męka<br />

Barokní boží muka<br />

Barockes Leiden Christi<br />

Fot. 318<br />

VLČICE<br />

Sztuczna jaskinia z posągiem Marii Panny z Lourdes<br />

Umělá jeskyně se sochou Panny Marie Lourdské<br />

Künstliche Grotte mit der Statue der Jungfrau Maria aus Lourdes<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

187


Fot. 320<br />

VLČICE<br />

Kościół św. Bartłomieja<br />

Kostel sv. Bartoloměje<br />

Bartholomäus-kirche<br />

188<br />

Region Jesenicki


Fot. 321<br />

ZLATÉ HORY. Miejsce odpustowe Marii Panny Pomocnej<br />

Poutní místo Panny Marie Pomocné<br />

Ablassplatz der Kirche zur Hilfsleistende Maria<br />

Fot. 322<br />

ZLATÉ HORY<br />

Kościół Wniebowzięcia Marii Panny<br />

Kostel Nanebevzetí Panny Marie<br />

Maria Himmelfahrt Kirche<br />

OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

189


Fot. 323<br />

ZLATÉ HORY<br />

Kościół szpitalny św. Krzyża<br />

Špitální kostel sv. Kříže<br />

Maria Himmelfahrt Kirche<br />

190<br />

Region Jesenicki<br />

Fot. 325<br />

ŽULOVÁ<br />

Kościół na Bożej górze<br />

Kostel na Boží hoře<br />

Kirche auf dem Gottesberg<br />

Fot. 324<br />

ŽULOVÁ<br />

Kościół św. Józefa<br />

Kostel sv. Josefa<br />

Kirche des Hl. Josef


OKRES JESENIK, KREIS JESENIK<br />

Fot. 326<br />

ŽULOVÁ<br />

Kościół na Bożej górze<br />

Kostel na Boží hoře<br />

Kirche auf dem Gottesberg<br />

191


SPIS T<br />

Rys Historyczny<br />

Historický nástin<br />

Historische Zusammenfassung .................................................................... 3<br />

Gmina Nysa ............................................................................................ 26<br />

Gmina Otmuchów .....................................................................................66<br />

Gmina Paczków ....................................................................................... 84<br />

Gmina Głuchołazy .................................................................................... 94<br />

Gmina Korfantów ................................................................................... 114<br />

Gmina Kamiennik ................................................................................... 122<br />

Gmina Łambinowice ............................................................................... 126<br />

Gmina Pakosławice ................................................................................. 132<br />

Gmina Skoroszyce ................................................................................... 138<br />

Maria Luiza Merkert - błogosławiona z Nysy<br />

Maria Luiza Merkert - blahoslavená z Nysy<br />

Maria Luise Merkert - die Selige aus Neiße .............................................. 146<br />

............................................................................. 162

Hurra! Ihre Datei wurde hochgeladen und ist bereit für die Veröffentlichung.

Erfolgreich gespeichert!

Leider ist etwas schief gelaufen!