Publikační činnost - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v ...

výnosových parametrů ozimé řepky a ozimé pšenice, koncentrace živin v jejich sklizňových produktech, změn obsahuNmin, půdní reakce (pH) a zásoby přístupných živin (P, K, Ca a Mg) v půdě. Zároveň byl v roce 2009 a 2010prováděn vegetační nádobový experiment, jehož cílem bylo ověřit účinnost hnojení 2 odlišnými digestáty ve srovnánís minerálním hnojením na stejné hladině aplikovaných živin (N, P, K) na výnos a složení nadzemní biomasykukuřice a vybrané agrochemické vlastnosti půdy. V polním maloparcelkovém experimentu se výnos semene oziméřepky po aplikaci hnojiv měnil oproti nehnojené kontrole následovně: + 38,5 % (digestát I), + 57,7 % (digestát II), +6,6 % (hnůj), – 3,8 % (sláma). Výnos zrna ozimé pšenice pěstované druhým rokem po aplikaci hnojiv se zvýšil oprotinehnojené kontrole o 63,9 % (digestát I), 30 % (digestát II), 32,4 % (hnůj) a 33 % (sláma). Úzký poměr C:N (2,2:1resp. 1,7:1) a vysoký podíl minerální amonné formy N-NH4+ (50 % u digestátu I a 80 % u digestátu II) zrychlovalpřímý účinek aplikovaných digestátů (u řepky) oproti zbylým statkovým hnojivům (hnůj, sláma) s poměrem C:Nširším než 10. S výjimkou nárůstu obsahu N v semeni řepky u všech hnojených variant se obsahy ostatních makroelementův semeni řepky ani zrnu pšenice mezi variantami výrazně nelišily. Aplikace digestátů se v prvním roceexperimentu projevila ve zvýšení půdní reakce o 0,5 – 0,6 pH a ve zvýšení zásoby přístupného K v půdě o 36,4 %,resp. a 27,3 % oproti výchozímu stavu. Aplikace statkových hnojiv neovlivnila změnu pH půdy. Obsah Nmin v půděse v prvním roce experimentu nejvýrazněji změnil po aplikaci digestátu I (nárůst o 91 %), u digestátu II a hnoje bylyzměny nevýrazné. V nádobovém experimentu bylo v obou letech na variantě s digestátem I dosaženo srovnatelnýchvýnosů sušiny nadzemní biomasy kukuřice oproti variantám s minerálními hnojivy. Varianta s digestátem II vykázalav obou letech při porovnání s minerálními hnojivy nepatrně nižší výnosy. Aplikace digestátů ovlivnila ve srovnánís minerálním hnojením příznivě koncentraci K v sušině biomasy kukuřice v obou pokusných letech. Aplikace digestátůměla ve srovnání s minerálními hnojivy příznivý vliv na udržení nebo zvýšení hodnoty půdní reakce, cožje dáno jejich alkalickým pH (7,8 – 7,9). Porovnáním kategorií zásobenosti půdy živinami před založením pokusua po sklizni (nízký, vyhovující, apod.) se v obou letech ve většině případů (P, Ca, Mg) nezjistily rozdíly. U variants aplikovanými digestáty byl obsah Nmin v půdě po sklizni kukuřice ve srovnání s minerálně hnojenými variantamivýrazněji zastoupen nitrátovou formou oproti formě amoniakální. Na základě dosažených výsledků z obou experimentůje možno konstatovat, že di-gestáty je možno považovat za hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, která majísrovnatelné výnosové účinky v porovnání s minerálními hnojivy. Vykazují alkalic-ké pH a půdu obohacují o makroimikrobiogenní elementy. Vylepšení bilance primárních organických látek v půdě je ovšem nezbytné řešit jinýmizpůsoby – pěstování meziplodin, zaorávka slámy, hnoje, kompostů apod.KŘEN, J. – SPITZER, T. Mezinárodní porovnání pěstebních technologií na DLG-Feldtage 2010 v Německu. Obilnářskélisty. 2011. sv. 19, č. 1, s. 3–5. ISSN 1212-138X.Mezinárodní porovnávání pěstebních technologií ozimé pšenice je tradiční součástí zemědělské výstavy DLG-Feldtage, těšící se velkému zájmu návštěvníků. DLG-Feldtage pořádá každé dva roky Německá zemědělská společnost(Deutsche Landwirtschaft-Gesellschaft) vždy v jiné spolkové zemi Německa. Výstavu si během tří dnů konání prohlédneasi 20-25 tisíc lidí z Německa a ze sousedních zemí. Návštěvnost z České republiky závisí na vzdálenosti místakonání od našich hranic. Mezinárodní porovnávání prokázalo, že pěstební technologie ozimé pšenice rozpracovanéna Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, v Zemědělské výzkumné ústavu Kroměříž, s.r.o. a používanév České republice jsou srovnatelné a konkurenceschopné se způsoby pěstování této plodiny v agrárně vyspělýchzemích EU.MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Mobilní zařízení pro měření elektrické vodivosti půdy. NEUDERT, L. –LUKAS, V. – SMUTNÝ, V. – ŠPAČEK, M. 22259, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká republika.Mobilní zařízení pro měření elektrické vodivosti půdy v polních podmínkách.ČEKEY, N. – ŠLOSÁR, M. – UHER, A. – BALOGH, Z. – VALŠÍKOVÁ, M. – LOŠÁK, T. The effect of nitrogen andsulphur fertilization on the yield and content of sulforaphane and nitrates in cauliflower. Acta UniversitatisAgriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2011. sv. LIX, č. 5, s. 17–22. ISSN 1211-8516.In the field experiment with cauliflower, we investigated the effect of four different variants of nitrogen and suplhurfertilization on quantity and quality of cauliflower in the term of sulforaphane content and nitrate accumulation. Theinfluence of fertilization was statistically significant between control variant and fertilization variants and in bothexperimental years within all parameters of cauliflower yield. The highest yield of cauliflower was reached at thevariant 4 when it was fertilized on the level of nutrients N:S = 250:60 kg.ha-1. The increase of yield against controlvariant represented value 26.6 %. The applied fertilization positively affected on the accumulation sulforaphane inthe cauliflower. Its highest content was determined at the variant 4 (N:S = 250:60 kg.ha-1). In comparison withcontrol variant, the sulforaphane content was increased about 18.4%. On the other side, applied nutrition resulted inincreased accumulation of nitrates in the cauliflower. The most increase of nitrate content, compared to the controlvariant, was also ascertained at the variant 4 (about 31.4%). The gathered data point towards to the possibilityand way how we could effect on the increased accumulation of sulforaphane in cauliflower florets. This sphere37