You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vaše názory<br />
Ošidnost přerozdělování<br />
Některé tvrdé argumentace při separátním jednání Komory měst na zasedání Svazu měst<br />
a obcí ČR v Hradci Králové v květnu 2007 mne přinutily, abych se zamyslel nad „spravedlivým<br />
nebo také diskriminačním“ rozdělováním peněz ze státního rozpočtu pro města a obce. Chci<br />
se v tomto zamyšlení podělit s ostatními, kteří na jednání byli (a možná i s těmi, kteří tam<br />
nebyli) nad podstatou přerozdělování a jeho dopady.<br />
Když z rozpočtu státu oddělíme část, která se<br />
rozděluje mezi města a obce, máme nekonečně<br />
možností jak peníze rozdělit. Po každém<br />
rozdělení se budou téměř všichni cítit, že<br />
dostali málo. Najdou také řadu důvodů proč.<br />
Dovolím si tvrdit, že neexistuje spravedlivé<br />
přerozdělení. Protože přerozdělování je vždy<br />
solidarita ekonomicky silnějších s ekonomicky<br />
slabšími, je to jen otázka dohody.<br />
Rozpočet státu nemá jen výdaje, o jejichž<br />
části se právě bavíme, ale, jak všichni víme,<br />
i příjmy, které někde vznikají. Tyto příjmy<br />
(také půjčky státu, které mohou být štěstím<br />
i neštěstím) mohou zajistit, že je co rozdělovat.<br />
A tady je základ problému. Některá<br />
města a obce přispívají více, některá méně.<br />
Protože se nerozděluje podle toho, kdo<br />
kolik do systému přinesl, tak nemůže platit,<br />
že příděl s koeficientem menším než jedna<br />
je diskriminující. Obecně ten, kdo do systému<br />
přispívá podílem větším, než dostává,<br />
se může cítit diskriminovaný. Je jedno, zda<br />
přispívá koeficientem 4 a dostává 2 nebo<br />
přispívá 0.9 a dostává 0.45. Naopak ten,<br />
kdo přispívá koeficientem 0.1 a dostává<br />
0.2, by měl být rád, že vydělává.<br />
Jak z toho ven? Dobrý hospodář (a stát by<br />
takovým měl být) by měl analyzovat, jak<br />
se v budoucnu projeví přerozdělování na<br />
životní úrovni obyvatel. Varianty přerozdělování,<br />
které dlouhodobě snižují životní<br />
úroveň, by měl vyloučit. Ostatní významné<br />
varianty by měl předložit k diskusi.<br />
Nad těmi pak lze odpovědně diskutovat<br />
a dohodnout se na jakýchkoliv změnách.<br />
Ultimativní požadavky bez jakéhokoliv rozboru<br />
jsou jen neseriozním nátlakem.<br />
Co tedy udělat? Svaz měst a obcí ČR by tedy<br />
měl svým členům předložit několikaletou<br />
historii velikosti příspěvku do státního rozpočtu<br />
podle jednotlivých komor Svazu nebo<br />
velikosti měst a obcí a porovnat s čerpáním.<br />
To bude jeden podklad k diskusi. Existuje-li<br />
studie vlivu tohoto přerozdělování na životní<br />
úroveň, pak by měla být předložena také.<br />
Neexistuje-li, pak je třeba předložit alespoň<br />
teoretický rozbor. Apeluji tedy tímto na<br />
vedení SMO, aby se problémem zabývalo<br />
a připravilo podklady k seriozní diskusi, kterou<br />
je třeba zahájit.<br />
Jan Baloun, starosta, Rokycany<br />
Ze zahraničí<br />
KONFERENCE<br />
Partnerská spolupráce pro svět zítřka<br />
Rada evropských obcí a regionů (CEMR) uspořádala ve spolupráci se svou řeckou sekcí<br />
KEDKE ve dnech 10. – 12. května 2007 na řeckém Rhodosu velkou konferenci pod<br />
názvem “Partnerská spolupráce pro svět zítřka” za účasti asi 600 zastupitelů a pracovníků<br />
zabývajících se touto problematikou z 31 evropských států.<br />
Evropská unie (Evropská komise, Evropský<br />
parlament a Výbor regionů), Kongres místních<br />
a regionálních orgánů Rady Evropy (CLRAE)<br />
a Spojená města a místní samosprávy (UCLG).<br />
Českou republiku zastupovala města Brno<br />
(Ladislav Macek, náměstek primátora, a Jana<br />
Šancová, zástupkyně vedoucího Odboru<br />
zahraničních vztahů), Chrudim (první místostarosta<br />
Petr Řezníček a Tamara Volejníková,<br />
místopředsedkyně výboru pro partnerství<br />
Chrudim-Ede) a Nový Jičín (Milan Šturm, člen<br />
Rady města). SMO ČR zastupoval jeho předseda<br />
Oldřich Vlasák, který však na konferenci<br />
představoval i pořádající organizaci CEMR,<br />
jejímž je výkonným předsedou. Proto také<br />
řídil jedno z plenárních zasedání konference<br />
v nádherném sále středověkého hradu hlavního<br />
města ostrova.<br />
Doba konání konference nebyla zvolena<br />
náhodou. Její jednání se uskutečnilo v den,<br />
kdy Evropská komise oficiálně vyhlásila program<br />
“Evropa pro občany”, který bude trvat<br />
do roku 2013. Konference byla zahájena<br />
telemostem mezi Bruselem a Rhodosem, při<br />
kterém měli její účastníci možnost komunikovat<br />
s komisařem EU pro otázky vzdělávání<br />
a mládeže Jánem Figelem. Ten prohlásil, že<br />
na rozdíl od předchozích padesáti let, kdy se<br />
evropská integrace soustřeďovala především<br />
na trh a instituce, se musí nyní zaměřit na to,<br />
aby si občané Evropské unie osvojili evropské<br />
hodnoty. O významu konference svědčí<br />
i zastoupení mezinárodních organizací: OSN,<br />
Kromě plenárních zasedání jednali účastníci<br />
v souběžných pracovních skupinách, které se<br />
snažily popsat, jak nejrůznější aspekty partnerské<br />
spolupráce obcí a měst mohou ovlivnit<br />
řešení některých problémů (např. sociální<br />
vylučovaní a začleňování, problematiku bezdomovců,<br />
opatření proti nezaměstnanosti,<br />
účast mládeže na veřejném životě, kulturní<br />
různorodost, dialog ve Středomoří, atd.).<br />
Nebylo náhodou, že dvě česká města, přítomná<br />
na konferenci, byla prezentována jako<br />
příklady dobré praxe. První z nich, Chrudim,<br />
si pořadatelé konference vybrali pro příkladné<br />
vztahy s nizozemským městem Ede. Tyto<br />
informační servis č. 6/2007 strana 22
Change language