Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy

Recommendations

Info

10 Abstrakta VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY Invited lectures (in Czech) (čtvrtek / 19.3.2009 / 16.00–18.00) Vnitřní čas savců a příjem potravy Internal time of mammals and eating patterns Illnerová H. Předsedkyně Učené společnosti ČR a Etické komise Akademie věd ČR, Praha Souhrn: V živých organizmech ubíhá čas lineární od početí do smrti, a čas cyklický s různou délkou periody. Cykly, které mají v neperiodickém prostředí periodu zhruba denní, nazýváme rytmy cirkadiánní. Tyto rytmy probíhají od molekulární úrovně v cyklickém zapínání a vypínání různých genů až po úroveň behaviorální, např. v rytmech spánku-bdění, ve fyzickém či psychickém výkonu nebo v příjmu potravy. Hlavní biologické hodiny, které řídí tyto rytmy, se nalézají ve dvou shlucích nervových buněk, tzv. suprachiasmatických jádrech (SCN), v části mozku nazývaném hypotalamus. Hodiny v SCN jsou synchronizovány s vnějším 24hodinovým dnem pravidelným střídáním světla a tmy, zejména světlou částí dne. V posledních letech se zjistilo, že i periferní orgány, např. játra, srdce, plíce či ledviny, obsahují biologické hodiny, které jsou však synchronizovány a koordinovány z centrálních hodin v SCN. Zapínání a vypínání hodinových genů, zodpovědných za cirkadiánní rytmy, v nich probíhá zhruba s 6–8hodinovým zpožděním vzhledem k rytmům v hodinách centrálních. Hodiny periferní, zejména v játrech, ale i v srdci a v ledvinách, však mohou být nastavovány nejen centrálními hodinami, ale i příjmem potravy. Ukazuje se, že nejen periferní hodiny mohou ovlivňovat metabolizmus, ale i vice versa, že buněčný metabolizmus, zejména redox stav buněk, může ovlivňovat cirkadiánní rytmy. Na spojitost mezi cirkadiánním systémem a metabolizmem ukazuje i to, že je-li tento systém narušený, např. vyřazením jednoho hodinového genu, může dojít k takovým metabolickým poruchám, které ústí až do obezity a metabolického syndromu. Je stále zřejmější, že silný cirkadiánní systém může ochraňovat organizmus nejen před onkologickými a neurologickými poruchami, ale i před poruchami metabolickými. Neuroendokrinné faktory s významom pre poruchy prijmu potravy a obezitu: dôraz na oxytocín a fyzickú aktivitu Neuroendocrine factors involved in eating disorders and obesity: focus on oxytocin and physical activity Ježová D., Bakoš J., Ukropec J., Hlaváčová N., Zórad Š., Eckertová M. Institute of Experimental Endocrinology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Slovakia Souhrn: Autoři se zabývají neuroendokrinními faktory spojenými s hyperaktivitou u poruch příjmu potravy. Summary: Exercise belongs to the factors influencing both obesity and eating disorders. Many patients with anorexia nervosa are hyperactive. Excessive exercise can promote the development of eating disorders or it may be considered a symptom of anorexia nervosa. The mechanisms involved in the association of exercise with eating disorders and obesity can be studied in animal models based on voluntary wheel running. Rats of several strains develop an intensive, compulsive running if exposed to running wheels. This voluntary wheel running activates the neuroendocrine system and leads to release of several hormones, including the anorexigenic peptide oxytocin (1,2). We have shown that long-term wheel running results in decreased body weight (BW), decrease in the percentage of the epididymal fat related to BW and a decrease of oxytocin stores in the posterior pituitary. We have found that chronic treatment with oxytocin alone leads to a reduction of body weight without changes in the amount of fat tissue. The risk of obesity or eating disorders may be influenced by the spontaneous hyper- or hypoactivity of the individuals. In line with this suggestion, we have investigated the relationship between spontaneous home cage activity and intensity of wheel running with several metabolic and neuroendocrine parameters. We have failed to observe clear relationships between reduction of food intake, running distances and home cage activity. However, with the aid of RT 2 PCR array (Rat Neurotransmiter receptors and regulators, SABiosciences) we identified 12 promising candidate genes which were directly related to wheel running activity. Thus, future research based on the results obtained in our animal model may help to reveal neuro- VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009 biological mechanisms related to vulnerability to metabolic and eating disorders. The studies were supported by grants of APVV (LPP-0194-06) and CENDO. Literatura 1. Makatsori A, Duncko R, Schwendt M, Moncek F, Johansson BB, Jezova D. Psychoneuroendocrinology 28: 702–714, 2003. 2. Bakos J, Hlavacova N, Makatsori A, Tybitanclova K, Zorad S, Hinghofer-Szalkay H, Johansson BB, Jezova D. Regul Pept. 2007; 139: 96–101. Obezita, poruchy příjmu potravy a diabetes Obesity, eating disorders and diabetes Haluzík M. 3. interní klinika 1. LK UK a VFN, Praha Souhrn: Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů prakticky ve všech vyspělých zemích světa včetně České republiky. Obezita je navíc patofyziologicky propojena s řadou dalších onemocnění a metabolických odchylek (dyslipidémie, arteriální hypertenze, inzulinová rezistence/diabetes mellitus 2. typu atd.) a celospolečenský dopad jejich komplikací – tedy především zvýšené frekcence kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na tyto nemoci je tak značný. Hlavním problémem při léčbě obezity je její multifaktoriální etiologie od komplikované polygenní dědičnosti až po složitou kombinaci faktorů osobnosti a prostředí – především příjmu potravy převyšujícího energetický výdej a nedostatečné fyzické aktivity. Poměrně opomíjenou součástí léčby obezity je sledování dlouhodobé prognózy léčených pacientů se zaměřením na kvalitativní poruchy příjmu potravy. Je známo, že dropout obezitologických pacientů může být dlouhodobě až kolem 60–70 % a procento pacientů, kteří úspěšně zredukují svou hmotnost alespoň o 10 % a tuto redukci udrží, je tak velmi nízké. Kromě relativně nadměrného příjmu potravy se na vzniku obezity a přidružených onemocnění mohou významnou měrou podílet také poruchy příjmu potravy kvalitativní – tedy nepravidelná životospráva, vynechávání jídel, večerní či noční přejídání, zajídání stresů a podobně. Tato problematika je u pacientů s obezitou stále do jisté míry podceňována, přitom z hlediska dlouhodobého udržení hmot-
nosti má správný a pravidelný stravovací režim mimořádný význam. V tomto sdělení shrneme mechanizmy regulace příjmu potravy a jejich poruchy u pacientů s obezitou se zaměřením na poruchy příjmu potravy u obezity a jejich možné terapeutické ovlivnění. Zaměříme se především na některé nové faktory a terapeutické přístupy, které mohou tyto odchylky ovlivnit. Summary: Obesity represents one of the most important health problems in virtually all developed countries including the Czech Republic. Obesity commonly clusters with other comorbidities such as dyslipidemia, arterial hypertension, insulin resistance/ type 2 diabetes mellitus and the global impact of its all complications – namely cardiovascular morbidity and mortality – is markedly increasing. One of the major problems in the treatment of obesity is its complexity ranging from complicated polygenic genetics to a complex interaction of environmental and social factors. The success rate of obesity treatment is relatively low since a complex and long term interventions are needed to achieve and maintain a long-term weight loss. One of the most important factors is a major change in patients eating habits focused on the prevention of night overeating and many other features that commonly accompany obesity. The aim of this presentation is to summarize the most important mechanism of food intake regulation with a special focus on eating disorders in patients with obesity and its possible therapeutic change. We will specifically focus on novel factors and therapeutic modalities that may positively affect these disturbances. Společenské uplatnění a pracovní zařazení nemocných s poruchou příjmu potravy Social skillls and disabilities in patients with eating disorders Faltus F. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Souhrn: Práce je pokusem zjistit socioekonomický status mezi populací zdravých osob a nemocných trpících poruchami příjmu potravy (mentální anorexií, mentální bulimií, syndromem záchvatovitého jedlictví a nočním jedlictvím). I tyto duševní choroby, především mentální anorexie a mentální bulimie, mají za následek určité společenské stigma, kterému jsou osoby s duševní poruchou vystaveny. Genetics and the clinical implications Lack of leptin disinhibits the mesolimbic system and drives hyperactivity in an anorexia model Nedostatek leptinu desinhibuje mesolimbický systém a hyperaktivitu v modelu anorexie Roger A. H Adan, Linda Verhagen, Jacquelien J. Hillebrand and Annemarie van Elburg Utrecht eating disorders research group, Department of Neuroscience and Pharmacology, Rudolf Magnus Institute of Neuroscience, University Medical Center Utrecht, and Rintveld Eating disorders clinic, Zeist, The Netherlands The adipose tissue-derived hormone leptin was key towards unraveling the neural circuits that underlie regulation of energy balance and feeding behavior. Obesity has been associated with leptin resistance at the level of the hypothalamus, where it normally activates pro-opiomelanocortins and inhibits NPY/AgRP neurons. Leptin has also been implicated in anorexia nervosa. Low plasma leptin levels have been associated with increased drive for hyperactivity, and in an animal model for anorexia nervosa, infusion of leptin is able to decrease hyperactivity. We recently found that it is lack of leptin signaling in the mesolimbic dopamine system that underlies development of hyperactive behavior in rats. Leptin inhibits dopaminergic neuronal activity. Dopamine receptor antagonists indeed inhibit hyperactivity in rats exposed to the anorexia model. These data suggest that antipsychotics that potently antagonize dopamine receptors should be considered as pharmacotherapy to control the drive for hyperactivity in anorexia nervosa patients. Neurobiological research in eating disorders: does it have clinical implications? Má neurobiologický výzkum u poruch příjmu potravy klinické využití? Annemarie A. van Elburg, MD PhD, Jacquelien J. Hillebrand, PhD, Martien J. Kas PhD, Unna Danner PhD, Hans W. Hoek, MD PhD, Abstrakta Summary: The study aimes to describe the socio-economic status in a group of patients with an eating disorder and healthy controls. We discuss the stigma connected to eating disorders and try to descibe factors that could help the patients to improve their social and professional adaptation. Všechny poruchy příjmu potravy (zejména mentální anorexie a mentální bulimie) přinášejí nemocnému dříve nebo později nesnáze v zaměstnání a jsou příčinou snížené pracovní výkonnosti, pracovní neschopnosti až invalidizace. Omezení schopnosti vykonávat plnohodnotně zaměstnání je způsobováno jednak vlastním onemocněním, a jednak četnými následnými somatickými potížemi, takže tito nemocní se stávají sociálně a ekonomicky problematičtí. Cílem práce je podrobit uvedenou problematiku bližšímu zkoumání a pokusit se vymezit faktory, které by pomohly nemocným společenské postavení a pracovní výkonnost co nejvíce zdokonalit. Pozornost by měla být více věnována zvláště predisponujícím povoláním. Genetika a její praktické využití – zahraniční referáty (pátek / 20.3.2009 / 8.30–10.00) Roger A. Adan PhD Rintveld, Centre for Eating Disorders; Altrecht Mental Health Institute and Rudolf Magnus Institute for Neuroscience; University Medical Center Utrecht, The Netherlands Anorexia nervosa (AN) has been known for centuries but its etiology and pathophysiology are poorly understood. Current treatment is suboptimal, although in community samples about two-thirds of young females with AN is clinically recovered after 5 years, long term clinical follow-up studies show high chronicity and mortality rates. AN is characterized by a relentless pursuit of thinness and obsessive fears of becoming fat. Patients are ascetic and only find reward, if any, in their pursuit of weight loss. In addition, a proportion of AN patients displays abnormally high physical activity levels and overexercises. The exact nature of hyperactivity in anorexia nervosa remains to be clarified. It appears that neurobiological factors and VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009 11
Page 1 and 2: Psychiatrie PRO PRAXI VII. meziobor
Page 3 and 4: Čtvrtek, 19. března 2009 - Thursd
Page 5 and 6: 11.00 - 11.30 Přestávka - Coffee
Page 7 and 8: Úvodník Profesionalním přístup
Page 9: Key words: eating disorders, school
Page 13 and 14: tické komplexnosti. Výsledky stud
Page 15 and 16: s emocemi. Dýchání a emoce jsou
Page 17 and 18: čení týkající se indikace lé
Page 19 and 20: K úspěšné a reálné léčbě d
Page 21 and 22: any significant relationship of cir
Page 23 and 24: Vícerodinná terapie poruch příj
Page 25 and 26: Workshopy Workshops ( sobota / 21.3
Page 27 and 28: ýt výskyt negativních příznak
Page 29 and 30: výsledkov sa použila percentuáln
Page 31 and 32: y comparing genotypes’ distributi
Page 33 and 34: velmi častá. Na ADHD lze pohlíž
Page 35: Abstrakta VII. International and in

Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?