Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy

24
Abstrakta
tivní anorexii po restriktivní anorexii, protikladem
kterých je zdravý jedinec charakterizovaný přiměřeným
příjmem potravy, standardním jídelním
chováním a optimální tělesnou hmotností (3).
Kromě zdravotních důsledků jsou závažné
i ekonomické okolnosti léčby poruch příjmu potravy
– náklady na léčbu jsou jedny z nejvyšších
v psychiatrii. Řada pacientek zahajuje léčbu pobytem
na monitorovaných lůžkách JIPu nebo
na pediatrickém oddělení. Onemocnění trvají
v průměru 6 let, u jedné třetiny pacientů mají
chronický průběh s trváním 20 – 30 let a předčasným
úmrtím. V posledním desetiletí se vznik onemocnění
rozšiřuje do nižších věkových kategorií,
nejsou výjimkou ani děti okolo 8 let věku.
Kromě základních kategorií anorexia nervosa
(AN) a bulimia nervosa (BN) se rozrůstají
diagnostické kategorie, které v klasifikaci MKN-
10 spadají pod formy atypické, většinou nesplňují
všechna kritéria pro základní diagnózy, ale
vyžadují stejnou pozornost i léčbu. Jedná se
například o psychogenní přejídání, které často
vede k obezitě, nebo noční přejídání. U dětí se
mohou vbyskytnout poruchy spánku spojené
s ujídáním či upíjením (4).
Základem léčby je správná diagnostika, včetně
odhalení možných komorbidních poruch,
jako jsou poruchy nálady, poruchy osobnosti
a závislosti na psychoaktivních látkách, které
patří k nejčastějším přidruženým diagnózám PPP.
Dalším nezbytným krokem je motivace pacienta
k léčbě poruchy příjmu potravy, důležitá je
spolupráce rodiny a někdy i širšího okolí. Cílem
terapeutického plánu je nutriční rehabilitace
a navození normálního jídelního režimu, odstranění
biologických a psychologických následků
podvýživy. Pokud se podaří tento proces začít
a pokračovat v něm, je možné podrobněji diagnostikovat
a řešit související psychologické
problémy. Nezbytnou součástí komplexní léčby
je změna zájmů a životního stylu, která se někdy
dotýká života celé rodiny. V léčbě je velmi
důležitá osobnost terapeuta a jeho schopnost
integrovat nebo vybrat různé terapeutické postupy
dle individuálních potřeb pacientů.
Volba konkrétního psychoterapeutického
přístupu dětí a adolescentů závisí na mnoha
okolnostech. K nejvýznamnějším patří věk, psychosociální
zralost a osobnost pacienta, fáze
onemocnění, motivace ke spolupráci a rodinné
zázemí. V případě doporučení v rámci konziliárního
vyšetření je rozhodující také dostupnost
adekvátní péče.
Základní psychoterapeutické metody jsou
stejné jako u dospělých: kognitivně-behaviorální
terapie, psychoanalytická a dynamická psychoterapie,
rodinná terapie, skupinová terapie vedená
v rámci dynamické psychoterapie, komplexní
psychoterapeutický program lze doplnit arteterapií,
muzikoterapií a herní terapií.
Cílem nejčastěji používané kognitivně behaviorální
terapie je změnit patologické vzorce ve
vztahu k jídelnímu chování, postoje k vlastnímu
tělu, způsob myšlení, který souvisí s rozvojem
a udržováním poruchy. Rodinná terapie je nezbytnou
součástí léčby u dětí a adolescentů, kteří žijí
se svými rodiči, problémy v rodinném modelu se
mohou uplatňovat jak při vzniku, tak při udržování
symptomatiky. Porucha příjmu potravy sekundárně
rozvrací rodinné vztahy a v průběhu rozvoje
onemocnění se často stupňují konflikty mezi
rodiči a dospívajícím. Velmi výhodnou a u nás
dosud málo používanou metodou je vícerodinná
skupinová psychoterapie, která vlivem sdílení zkušeností
usnadňuje přijetí závažného onemocnění
a napomáhá vytvoření terapeuticky účinných
vzorců rodinného chování.
Podle evropských standardů je rodinná terapie
léčbou volby pro adolescentní pacienty
s mentální anorexií, pro adolescentní pacienty
s mentální bulimií je doporučená adaptovaná
kognitivně behaviorální terapie s účastí rodiny
(5). Úspěšnost takto léčených pacientů s mentální
anorexií je vysoká, 50–75 % pacientů dosáhne
normální váhy a 60–90 % pacientů je dlouhodobě
zcela vyléčeno. Jako významný faktor úspěšné
léčby je také zapojení rodiny do ambulantní léčby,
které snižuje nutnost hospitalizační péče.
Literatura
1. Hoek HW. Review of the prevalence and incidence of
eating disorders. International Journal of Eating Disorders,
2003; 34(4): 383–396.
2. Koutek J, Kocourková J. Sebevražedné chování, Praha:
Portál, 2003.
VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009
3. Papežová H. Poruchy příjmu potravy. In: Höschl C, Libiger
J, Švestka J. Psychiatrie. Praha: Tigis, 2002: 609–620.
4. Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdění. Galen,
2007.
5. Uher R. Standardy pro léčbu poruch příjmu potravy ve
Velké Británii. Česká a slovenská psychiatrie, supplementum
1/2005: 11–12.
Mentální anorexie ve světě pohádek
Anorexia nervosa in a fairy tale world
Krch F.
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Souhrn: Hlad, vyhladovělost, vyhublost,
stejně tak jako přejídání a obžerství se nevyhýbají
ani světu pohádek, kde jim je často
přikládán různý symbolický význam nebo
charakterizují určité vyhraněné pohádkové
nebo literární typy. Bývají také spojeny s některými
mezními životními situacemi, což je
přirozeně staví do popředí zájmu vypravěčů.
Pohádky často obsahují určitý koncentrovaný
vzkaz, který v rukou dobrého vypravěče (spisovatele)
může nabýt velmi diferencovaný
a přesvědčivý obraz. To, co se v odborném
jazyce vědeckých, ale i klinických prací často
ztrácí ve škrobenosti termínů, složitosti
a protimluvě argumentů a záplavě různých
pohledů, může pohádka sdělit srozumitelně
a současně lidsky přesvědčivě. Předmětem
tohoto sdělení je mentální anorexie, její etiologie,
sociální kontext, psychické a zdravotní
důsledky v pohádce francouzského spisovatele
a dramatika Marcela Aymé (1902–1967).
Jeho Pohádky kocoura Moura předčí svojí
diferencovaností a střízlivostí popisu mnohá
kazuistická sdělení.
Summary: The lecture gives an overwie of
anorexia nervosa image in fairy tales. We use the
example of the fairy tale written by the French
writer and playwrite Marcel Aymé (1902–1967),
whose fairy tales describe the illness better than
many case reports.