30 Litteraria-Theatralia-Cinematographica Kontexty V - Univerzita ...

stav obrazotvornosti (erneuerte Empfindungen stojící proti wirkliche Empfindungen) 109 či
rozumových idejí (intellektuelle Ideen, 110 die erste Vorstellung vom höchst vollkommenen
Wesen 111 ).
Z výčtu entit vyvolávajících Rührung je patrné, že již na úrovni účinné příčiny (causa
efficiens) přiznal Sulzer variantám tohoto pojmu neobyčejnou univerzalitu. Ta vytane ještě
výrazněji, vezme-li se v potaz, co vše v člověku může být gerührt. Sulzer spojil trpnost
gerührt werden se všemi smyslovými orgány (sinnliche Werkzeuge, Sinne) 112 , ať tvoří základ
smyslového vnímání faktický fyzický dotek (v případě hmatu či chuti) či netělesné podněty
zachycované čichem, sluchem a zrakem, přesněji jejich nervy či nervovými vlákny. 113 Kromě
smyslů mohou být gerührt i další poznávací mohutnosti – obrazotvornost (Einbildungskraft)
114 , rozum (Verstand) 115 a rovněž nejnehmotnější stěžejní substance – srdce (Herz) 116 ,
duše (Seele) 117 a duch (Geist) 118 . Obecně lze říci, že Sulzer přisuzoval vlastnost gerührt werden
v určité míře každému člověku bez ohledu na jeho vědomosti či temperament. 119
Za východisko pro rozvrstvení intenzity Rührung zvolil Sulzer způsob, jakým je uspokojována
lidská duše jako činná substance, její věčná potřeba přijímat a porovnávat představy
– tzv. Kraft der Tätigkeit neboli Vorstellungskraft. 120 Samotné představy, které činnost
duše buď urychlují, nebo brzdí, rozdělil Sulzer po vzoru leibniziánsko-wolffiánské hierarchie
idejí. 121 Nejnižší stupeň zaujímají temné představy, u nichž nepoznáváme, o který předmět
se jedná. Proti nim stojí jasné představy, u nichž víme, o který předmět jde. Jasné představy
se dělí na nezřetelné (verworren) a zřetelné (deutlich). Zřetelné se soustředí na dílčí rysy
představovaných předmětů a jsou příznačné pro filozofické (vědecké) abstraktní spekulace. 122
Naproti tomu nezřetelné představy skýtají co možná nejcelistvější představu předmětu včetně
případných asociací.
Sulzer zastával názor, že nejvíce rührend jsou představy od částečně temných po nezřetelně
jasné. Konkrétně řečeno: smyslové počitky rühren živěji a více než vůlí obnovené
představy či dokonce intelektuální ideje. 123 Výjimkou je stav, kdy podléháme pomyslům (Einbildungen),
které nás od smyslových počitků odvádějí. 124 Z předmětů postihovaných smysly
109 Ibid., s. 63.
110 Ibid., s. 62.
111 Ibid., II/s. 123.
112 Ibid., s. 53.
113 Ibid., s. 55, 70, 114.
114 Ibid., s. 157.
115 Ibid., s. 227.
116 Ibid., s. 140.
117 Ibid., s. 205.
118 Ibid., s. 94.
119 Gerührt může být člověk bez odborných znalostí i citlivého temperamentu, smyslový člověk i šťastný umírající.
Ibid., II/s. 117, 123.
120 Ibid., s. 5, 246.
121 Ibid., s. 213–4.
122 Ibid., s. 227–8.
123 Ibid., s. 63.
124 Ibid., s. 220.
17