O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
nedělitelných částí, atomů (a-tomos znamenalo „nerozřezatelný), které se pohybují
v prázdném prostoru. Atomy mají podle Démokrita různé geometrické tvary a jejich
shlukováním vznikají všechny
14
věci na světě.
První filozofické školy vytvořily teoretické základy významného oboru astronomie
(„astros“ = hvězda), ke kterým se o mnoho století později vrátila renesanční věda.
Představy o podobě vesmíru byly zpočátku pouhými spekulacemi (země je plochý disk
vznášející se ve vodě (Thalés), země je kužel nebo válec vznášející se ve vzduchu
(Anaximénes a Anaximandros). První vědecké poznatky vnesli na základě matematických
výpočtů do astronomie pythagorejci. Poprvé byl vysloven názor, že Země se pohybuje, je
kulatá a není středem vesmíru, ale jen jednou z planet. Kolem roku 500 př.n.l.
pythagorejec Filoláos vytvořil nový pohled na vesmír. Jeho centrem je ústřední oheň,
kolem něhož se otáčejí sféry nesoucí dráhy Slunce, Země, Měsíce i stálic. Vzdálenosti sfér
od sebe jsou v harmonickém poměru jako tóny ve stupnici (tzv. harmonie sfér). Jeho
mladší kolega Hiketás pronesl názor, že Země se otáčí kolem své osy. V polovině 5. století
Anaxagorás z Klazomen vysvětloval vliv zemského stínu na zatmění Měsíce a jako první
hovořil o pohořích a údolích na povrchu Měsíce a teplotě hvězd.
Démokritova myšlenka vesmíru jako vakua (prázdného prostoru) byla nová, dosud
byla obecně přijímána teorie „plného vesmíru“ (plénum).
I když většinu teorií, včetně Démokritových, nelze považovat přímo za vědecké
(šlo o hypotézy), protože je nebylo možné prakticky dokázat, ovlivnily pozdější rozvoj
přírodních věd, zejména astronomie, v 16.a 17. století.
Podobně jako filozofické školy existovaly v Řecku i školy lékařské (mezi oběma
typy existovala vzájemná propojenost. Lékaři (iátros) byli řazeni do společenské vrstvy
řemeslníků (stejně jako stavitelé a umělci). Zpočátku svou profesi dědili po otci, časem
však byli k výkonu praxe jmenováni a placeni státem. V takovém případě museli jako
osvědčení své kvalifikace sdělit městské radě školu a jméno svého učitele.
Postupně vznikl i úřad zdravotníků nižšího stupně – hygieniků, masérů. Významní
lékaři měli k dispozici vlastní kořenáře (rhizotomi). Jako první vznikla lékařská škola na
přelomu 6.-5.st.př.n.l. v jižní Itálii, tzv. krotónská škola, silně ovlivněná pythagoreismem.
V jejím rámci se rozvíjela i astrologie (byly např. počítány kritické dny člověka v roce).
Nejvýznamnější představitel Alkamoin jako první zdůraznil význam lidského mozku jako
ústředního orgánu duševní činnosti.