O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova
O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova
O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
PhDr. Olga Hegarová, CSc.<br />
nedělitelných částí, atomů (a-tomos znamenalo „nerozřezatelný), které se pohybují<br />
v prázdném prostoru. Atomy mají podle Démokrita různé geometrické tvary a jejich<br />
shlukováním vznikají všechny<br />
14<br />
věci na světě.<br />
První filozofické školy vytvořily teoretické základy významného oboru astronomie<br />
(„astros“ = hvězda), ke kterým se o mnoho století později vrátila renesanční věda.<br />
Představy o podobě vesmíru byly zpočátku pouhými spekulacemi (země je plochý disk<br />
vznášející se ve vodě (Thalés), země je kužel nebo válec vznášející se ve vzduchu<br />
(Anaximénes a Anaximandros). První vědecké poznatky vnesli na základě matematických<br />
výpočtů do astronomie pythagorejci. Poprvé byl vysloven názor, že Země se pohybuje, je<br />
kulatá a není středem vesmíru, ale jen jednou z planet. Kolem roku 500 př.n.l.<br />
pythagorejec Filoláos vytvořil nový pohled na vesmír. Jeho centrem je ústřední oheň,<br />
kolem něhož se otáčejí sféry nesoucí dráhy Slunce, Země, Měsíce i stálic. Vzdálenosti sfér<br />
od sebe jsou v harmonickém poměru jako tóny ve stupnici (tzv. harmonie sfér). Jeho<br />
mladší kolega Hiketás pronesl názor, že Země se otáčí kolem své osy. V polovině 5. století<br />
Anaxagorás z Klazomen vysvětloval vliv zemského stínu na zatmění Měsíce a jako první<br />
hovořil o pohořích a údolích na povrchu Měsíce a teplotě hvězd.<br />
Démokritova myšlenka vesmíru jako vakua (prázdného prostoru) byla nová, dosud<br />
byla obecně přijímána teorie „plného vesmíru“ (plénum).<br />
I když většinu teorií, včetně Démokritových, nelze považovat přímo za vědecké<br />
(šlo o hypotézy), protože je nebylo možné prakticky dokázat, ovlivnily pozdější rozvoj<br />
přírodních věd, zejména astronomie, v 16.a 17. století.<br />
Podobně jako filozofické školy existovaly v Řecku i školy lékařské (mezi oběma<br />
typy existovala vzájemná propojenost. Lékaři (iátros) byli řazeni do společenské vrstvy<br />
řemeslníků (stejně jako stavitelé a umělci). Zpočátku svou profesi dědili po otci, časem<br />
však byli k výkonu praxe jmenováni a placeni státem. V takovém případě museli jako<br />
osvědčení své kvalifikace sdělit městské radě školu a jméno svého učitele.<br />
Postupně vznikl i úřad zdravotníků nižšího stupně – hygieniků, masérů. Významní<br />
lékaři měli k dispozici vlastní kořenáře (rhizotomi). Jako první vznikla lékařská škola na<br />
přelomu 6.-5.st.př.n.l. v jižní Itálii, tzv. krotónská škola, silně ovlivněná pythagoreismem.<br />
V <strong>její</strong>m rámci se rozvíjela i astrologie (byly např. počítány kritické dny člověka v roce).<br />
Nejvýznamnější představitel Alkamoin jako první zdůraznil význam lidského mozku jako<br />
ústředního orgánu duševní činnosti.