O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
matematiky, lékařství a práva, vybudovala v rámci filozofie ucelený systém základů
přírodních i společenských věd, jejich terminologii a vytyčila zásady vědecké metody a
metodologie. Rozvoj řecké vědy byl inspiračním zdrojem utváření představ o světě
v dalších staletích.
22
Středověká teologie převzala mnohé prvky z Platónova objektivního idealismu
(idea „nejvyššího dobra“ (Bůh) i z Aristotelových teologických názorů (idea „prvotního
hybatele“) a středověká scholastika používala učení obou řeckých velikánů k podpoře
církevního dogmatu. Středověk také převzal ptolemaiovský geocentrický model vesmíru
a Galénův model lidského těla a jeho determinovanost přírodními silami. Tyto dvě
teorie vytvořily základ středověkého paralelismu, tedy přirovnávání světového
makrokosmu a lidského mikrokosmu. Středověká církev odmítla antické učení o zdatnosti
a ctnosti, které se objevují ve všech antických etických systémech. Atributy ctnosti –
moudrost, statečnost a spravedlnost nahradila náboženskou pokorou, nebo je
v deformované podobě přisuzovala privilegovaným stavům (statečnost ve smyslu boje za
víru patřila k rytířskému etickému kodexu, moudrost a spravedlnost měly příslušet
světským i církevním vládcům.
Renesance a následná „vědecká revoluce“ 17. století se naopak inspirovaly
znovuobjeveným starořeckým materialismem, zejména Démokritovým atomismem, při
překonávání středověké představy světa. Věda převzala a rozpracovala metodologii, jejíž
základy vybudoval Aristoteles a přejala základy vědeckých institucí.
Pokračovala také posloupnost při zkoumání určitých jevů: 1. vesmír (astronomie,
fyzika a matematické metody), 2. příroda (přírodní, fyzikální zákony, geografie a
matematické metody), 3. člověk a společnost (humanismus a antropocentrismus, právní
teorie, státověda). Přitom byla zřejmá snaha aplikovat přírodní mechanické zákony i na
člověka a společnost.
Podobně jako v antice dlouho nebyly dlouho vědecké závěry aplikované v praxi.
Věda a technologie se vyvíjely takřka nezávisle.
2.7 Středověk a význam arabské vědy pro udržení kontinuity s antikou
Oproti antice představoval středověk úpadek vzdělanosti. Jejími jedinými centry
byly kláštery a nositeli kněží a mniši. Víra a pokora zcela nahradila antickou „zdatnost“
(ctnost), jejíž atributy – moudrost, statečnost a spravedlnost považovalo křesťanství za
symbol pýchy a hříchu. Jediná uznávaná ideologická disciplína, teologie, využívala
filozofii k rozumovému objasnění církevních dogmat (scholastika).