O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
pedagogický optimismus, vycházející z víry ve schopnosti člověka. Výuka má být
humanistická, „má být pravou dílnou lidskosti“.
30
Zámořské objevy v 15.-16. století podnítily zájem o astronomii, která úzce
souvisela s námořní orientací a zeměpisem. Právě „v oblasti astronomie nastal první a
nejdůležitější průlom do starověkého a středověkého systému myšlení“. 18 S odvážnými
astronomickými hypotézami, vyvracejícími ptolemaiovský model vesmíru vystoupil už
Mikuláš Kusánský (1407-1469), který vyslovil domněnku, že vesmír je nekonečný
(nemá hranic), nemá žádný střed (ani Země není jeho středem) a že Země není nehybná.
Jeho teorie byla v podstatě návratem k původním starořeckým astronomickým názorům.
Předpokládal, že vesmírný řád a harmonie spočívají na matematických principech
(nezpochybňoval však stvořitelskou úlohu Boha).
Skutečně vědecky odůvodněné pojetí vesmíru je spojeno se jménem polského
astronoma, matematika, lékaře, právníka, filozofa, ekonoma a kartografa Mikuláše
Koperníka (1437-1543). Ve svém klíčovém díle O obězích nebeských sfér jednoznačně
vyvrátil ptolemaiovský geocentrický systém a vytvořil nový systém heliocentrický.
Země je hvězdou mezi hvězdami, která krouží kolem Slunce a kromě toho se otáčí kolem
své osy. 19 V souvislosti s Koperníkovým dílem, které vydal až v posledních měsících
svého života, protože se obával možného církevního odporu, se často hovoří jako
„Koperníkovské vědecké revoluci“. Ta spočívala v naprosto vyčerpávající analýze všech
dosavadních názorů od nejstarších dob až po renesanční současnost. Pochopitelně se sám
zabýval i měřením a pozorováním. V podstatě tak založil novodobou heuristiku v oblasti
přírodních věd.
Heuristika je metodologický způsob objevu nových vědeckých poznatků na základě
systematického shromažďování, třídění a hodnocení pramenů.
Zásluhy za vytváření vědeckého pojetí vesmíru přísluší i dánskému šlechtici Tycho
de Brahemu (1546-1601) a především jeho asistentovi Janu Keplerovi (1571-1630).
Tycho de Brahe využil svého vlivu u dánského krále Frederyka II.a na ostrově Hveen byl
už roku 1576 vybudován první astronomický ústav Uraniborg, vybavený všemi
dostupnými měřicími přístroji. Tycho de Brahe však s Koperníkovými závěry nesouhlasil.
Domníval se, že Slunce se otáčí kolem Země, ale ostatní planety kolem Slunce. Jan Kepler
se naopak přiklonil ke Koperníkovu heliocentrickému systému a odhalil, že dráhy planet
nejsou kruhové, ale elyptické (Keplerovy zákony).
18 CETL, J. a kol. Průvodce dějinami evropského myšlení. 1.vyd. Praha: Panorama, 1985, s.230.
19 Tamtéž.