O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
2.2 Věda v nejstarších civilizacích – inspirační zdroj antiky
8
Jak už bylo řečeno, všude jako první věda vznikla astronomie. Její těsný vztah
k náboženství jí dával rituální rozměry, které podněcovaly vývoj matematiky.
Čínští učenci velmi brzy vynalezli kalendář a metody zakreslování poloh
souhvězdí. Ve starověké Číně nebyl, jako ve většině starověkých říší, vesmír zaplněn bohy
a démony, jejichž vůle řídila běh věcí. Vesmír byl považován za ohromný organismus,
jehož všechny prvky spolu úzce souvisely. Změny na nebi pak vyvolávaly i důležité změny
na zemi. Vesmír představoval řád, založený na rovnováze protikladů jin a jang a na
člověku bylo ponecháno, aby tento řád objevil a těžil z něho. Astronomie a astrologie byly
dokonce ve 2. tisíciletí př. n. l. začleněny do politického systému. Jak se vyvíjela čínská
byrokracie, stal se přesný kalendář pro udržování pořádku naprosto nezbytným. Tento
požadavek vedl k rozvoji astronomických pozorování a záznamů, které nemají jinde
obdoby a díky jimž máme dnes k dispozici tisícileté katalogy hvězd a pozorování zatmění.
I v jiných vědách byl kladen důraz na praktické uplatnění – chemie (alchymie), medicína,
geologie, geografie a technologie byly podporované státem a rozkvétaly. Vysoká úroveň
praktických znalostí po staletí umožňovala Číňanům řešit praktické úlohy na úrovni, které
evropský Západ dosáhl až za renesance.
Mnohem méně se ví o indické vědě. I zde byla studována astronomie, aby bylo
možno sestrojit kalendář pro praktické i náboženské účely. Pokročilá byla indická
matematika. Vznikla zde indická číselná soustava, která se ve středověku dostala na Západ
prostřednictvím Arabů. Myšlení v Indii bylo zaměřeno spíše filozoficky a více usilovalo o
to, jak světu uniknout, než jak mu porozumět.
véd.
V Indii však vznikl nejrozsáhlejší soubor starověkých náboženských textů, tzv.
Z tohoto označení véd se pak vyvinul i slovanský pojem „věda“ (slovanské jazyky
odtud odvozují slova „vidět“ a „vědět“. První osoba jednotného čísla přítomného času je
„vidím“ a „vím“, což se v minulosti příliš nerozlišovalo. („ co vidím, o tom nepochybuji,
to vím“). Slovo „zvěst“ znamenalo zprávu, informaci od očitých svědků (těch, kteří
„viděli“). Do češtiny se pojem „věda“ ve smyslu souboru poznatků z určitého oboru
(obdoba Wissenschaft, scientia) dostal v obrozenecké době z polštiny. Původní náboženský
obsah véd je patrný ve staroslovanských označeních „věd“, „vědma“ ve smyslu čaroděj,
čarodějka.
Zcela nezávisle na Číně, Indii a dalších civilizacích Asie a Evropy vytvořili na
základě starších kultur Mayové ve Střední Americe složitou společnost, v níž také