O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
s vědeckou literaturou, na seminářích se učí argumentovat a sám i vědecky pracovat
(seminární, ročníkové, diplomová práce). Na základě studia si pak volí profesi buď
v oblasti aplikované (praktické) nebo teoretické (vědecké ústavy, katedry). Rozhodně však
nevystačí se znalostmi, které získal v průběhu studia a musí se dál vzdělávat, aby obstál i
v profesní konkurenci.
6
Tak jako jedinec dnes postupuje v životě od jednoduchých otázek a odpovědí k
pochopení stále složitějších problémů a souvislostí, tak také postupovalo celé lidstvo.
Každý jev současnosti je výsledkem složitého historického vývoje, proto je
historická metoda velmi důležitá i zajímavá, týká se pochopení politických, kulturních i
sociálních souvislostí. Dějiny vědy jsou také dějinami „velkého dobrodružství“ –
bojem lidského rozumu a dovednosti za lepší svět. Abychom mohli pochopit složitost
současné vědy i určité obavy z ní, musíme pochopit i její vývoj.
“Vědecké poznání můžeme přirovnat ke stále narůstající hromadě písku a kamenů.
Každý nový poznatek je dalším zrnkem písku, které umožňuje, aby se v hromadě usadily
velké stavební kameny, často slepence z drobných poznatků předchozích. Ani nejskvělejší
vědecké objevy nemají pro pokrok lidstva žádný význam, neseznámí-li se s nimi rychle
ostatní vědci a posléze všichni lidé.“ 7
7 ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. 1.vyd. Praha: Academia, 2006, s.9.