O metodologii a její historii jednoduše - Univerzita Karlova

PhDr. Olga Hegarová, CSc.
až příliš abstraktní a pro laiky ne vždy pochopitelné. Velmi módní se stala teorie
pravděpodobnosti, protože v té době doslova masově vznikaly různé loterie a pojišťovací
společnosti a hledala se pravděpodobnost výhry. Také v soudnictví se řešily otázky s jakou
pravděpodobností může soud dojít k oprávněnému rozsudku, když se každému svědkovi
nebo porotci přiřadí číslo, které by ukazovalo pravděpodobnost, že řekl nebo zachytil
pravdu (tímto problémem se zabýval např. markýz de Condorcet).
44
Velký zájem vzbuzovaly takové přírodovědní obory jako biologie, a to stejně
botanika i zoologie. Už od renesance a zámořských objevů vznikla móda herbářů,
zakládaly se botanické zahrady a studovala se i pěstovala zvířata, hlavně exotická. Pro
biologii měly zcela zásadní význam vědecké spisy švédského přírodovědce, lékaře a
botanika, profesora na univerzitě v Upsale Carla von Linného (1707-1778) Systém
přírody a Základy botaniky.
Carl von Linné byl synem luteránského pastora Nilse Ingemarssona, který byl
vášnivý zahradník a botanik amatér. Aby zdůraznil svou lásku k přírodě, přidal si ke svému
příjmení jméno Linn podle staré lípy rostoucí v jeho rodné vesnici. Syn zdědil lásku
k přírodě po otci a od dětství vytvářel herbáře rostlin.
Při studiu medicíny se začal zabývat problematikou sexuality rostlin a napsal první
menší pojednání „O páření a pohlaví rostlin“. Na základě této práce začal v necelých 25
letech přednášet botaniku. Přitom dokončil studia medicíny. Měl mimořádné štěstí na
štědré mecenáše z různých zemí. Byl mu umožněn výzkum, zajištěno publikování jeho
prací a nabízeny výhodné podmínky pro práci v Anglii, Holandsku i ve Francii. Nicméně
se rozhodl pro život doma ve Švédsku, kde se oženil a zahájil velmi úspěšnou lékařskou
praxi (byl lékařem švédské admirality), ale stále více ho lákala botanika a v roce 1741
přijal místo profesora botaniky na univerzitě v Uppsale. Současně zde přednášel i lékařské
obory, především nauku o lécích a o dietách. O tom, že byl stále uznávaným lékařem
svědčí i fakt, že získal titul královského tělesného lékaře tzv. archiatra. Linné byl
mimořádně pracovitý a dokázal pro zájem o botaniku strhnout a nadchnout především
švédské studenty, ale i laickou veřejnost. Rozdělil svět na oblasti, které je nutno floristicky
prozkoumat a uppsalská univerzita s pomocí mnoha mecenášů vysílala mladé vědecké
týmy do tropických oblastí. Linné sám ve 40. letech vydal díla Švédská květena,
Ceylonská květena a na základě již zmíněného organizovaného průzkumu začal pracovat
na stěžejním souhrnném díle Systém přírody, které vyšlo v roce 1753. Linné pojmenoval
kolem 10 000 rostlinných i živočišných druhů a dal základ botanické i zoologické
terminologii. Ustanovil pojem druhu v tom smyslu, že druh (rostlinný i živočišný) byl