Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
12/U zlatého lva v Nerudově ulici (od r. 1756).<br />
V čele kolegia stál senior, volený z pražských lékárníků. Jeho jméno je vždy první <strong>na</strong> veškerých<br />
listinách, <strong>na</strong> žádostech, stížnostech, různých vyjádřeních, sám podepisuje <strong>na</strong>př. daňové sestavení a<br />
kvitance. Závažnější písemnosti stvrzovali svými podpisy zároveň s ním i ostatní pražští lékárníci<br />
včetně vdov. Jejich pořadí v letech 1665 až 1771 zachovává zásadu ancienity, podle toho, jak který<br />
z nich <strong>na</strong>stupoval v držení lékárny. Nejstarší majitel <strong>na</strong> předním místě, nejmladší <strong>na</strong> posledním…<br />
Od r. 1771 veškeré zprávy o kolegiu mizí a <strong>na</strong> jeho místo <strong>na</strong>stoupila nová dobrovolná organizace,<br />
<strong>na</strong>zvaná grémium. Trvala až do r. 1784, kdy bylo zavedeno úředně grémium pro Čechy.<br />
(Farmaceutický obzor 33, 1964, 271-276)<br />
Ke vzniku lékárnického grémia v letech 1783 až 1784<br />
…Dne 1.10. 1783 byl zvolen děkanem pražské lékařské fakulty prof. botaniky a chemie Josef<br />
Gottfried Mikan (1742-1814). Krátce <strong>na</strong>to doz<strong>na</strong>ly dosud poměrně klidné poměry pražského i českého<br />
lékárnictví několika změn. Prof. Mikan z<strong>na</strong>l z vlastní zkušenosti stav <strong>na</strong>šeho lékárnictví, setkával se s<br />
jeho představiteli <strong>na</strong>př. <strong>na</strong> společných zasedáních profesorského sboru <strong>na</strong> fakultě, ale také mimo ni.<br />
Z<strong>na</strong>l tedy i činnost kolegia. Jeho nezávislost a svoboda v rámci možností centralistického uspořádání<br />
státu, vymykající se do z<strong>na</strong>čné míry z dohledu fakulty i státní správy, jej zřejmě vedly k návrhům,<br />
které zakrátko prosazoval. Dobrý vztah k císaři a k jeho reformnímu úsilí chtěl uplatňovat v <strong>na</strong>řízení<br />
nové lékárnické organizace, která by profesi zcela podřídila dohledu fakulty, a tím i státu. V té době<br />
již existovala sanitní komise Českého gubernia jako nejvyšší státní zdravotnická instituce a síť<br />
krajských fyziků. Tím dosavadní policejně-zdravotní pravomoc fakulty klesla.<br />
Dne 10.února 1784 <strong>na</strong>psal guberniu svůj první dopis. Upozornil v něm <strong>na</strong> „nepořádky ve<br />
farmaceutickém grémiu“, <strong>na</strong> něž dostal stížnosti již druhý den po svém nástupu do funkce děka<strong>na</strong><br />
fakulty. („…Da ich bei dem hiesigen Gremio Pharmaceutico Unordnungen ergeben…“). Byl<br />
přesvědčen, že těmto nepořádkům zabrání, když bude u grémia zavede<strong>na</strong> <strong>na</strong> nejvyšší příkaz stejná<br />
organizace jako u chirurgů, totiž úředně <strong>na</strong>řízené grémium.<br />
Dále požadoval, aby schůzím lékárníků, které by se ko<strong>na</strong>ly nejméně jednou ročně, ale <strong>na</strong> žádost<br />
lékárníků i častěji, předsedal a řídil je děkan lékařské fakulty, aby se tak nepořádkům předcházelo a<br />
odstraňovaly se. … Prof. Mikan neuvedl ani druh, kvalitu či počet stížností, ani nevypočetl a<br />
nehodnotil nepořádky. Chtěl pouze změnu organizace. Jeho dopis zní dnes velmi striktně,<br />
nekvalifikovaně a nepřesvědčivě.<br />
Gubernium odpovědělo neobvykle brzy – 23.2.1784 - a Mikanův požadavek doplnilo seriózními<br />
dodatky v otázce vzdělání mladých adeptů lékárnictví. … Dodalo totiž konkrétní požadavky <strong>na</strong><br />
vzdělání lékárnických učňů, kteří mají ještě před složením tovaryšských zkoušek (Freisprechung)<br />
v jakési „předzkoušce“ prokázat, že se všemu nutnému <strong>na</strong>učili…<br />
Téhož dne, kdy gubernium odpovědělo Mikanovi (23. 2. 1784), vydalo všem českým krajům cirkulář<br />
s žádostí, aby krajští fyzikové pořídili sez<strong>na</strong>my lékáren v krajích a u lékáren uvedli : jmé<strong>na</strong> lékáren,<br />
lékárníků nájemců nebo provizorů, zda jsou zkoušeni <strong>na</strong> fakultě a kdy a také vzájemné vzdálenosti<br />
mezi lékár<strong>na</strong>mi. Tak vznikl náš první ucelený sez<strong>na</strong>m lékáren v Čechách, který uvádí i mnoho<br />
důležitých a zajímavých zpráv o síti lékáren. …<br />
(Československá farmacie 40, 1991, 217- 220)<br />
250 let české lékopisné tradice<br />
… Právě před 250 lety vyšlo Dispensatorium medico-pharmaceuticum Pragense. Cenzuru provedli<br />
profesoři lékařské fakulty Jan Ignác Mayer a Jakub Smith, senior a děkan této fakulty. Svolení k tisku<br />
dal tehdejší rektor univerzity, jezuita P. Jan Heilman. Dispensatorium bylo vytištěno <strong>na</strong> Starém Městě<br />
pražském, ale není známo u kterého tiskaře. Titulní list nese bohatou barokní mědirytinu s lékárnickou<br />
a přírodovědnou alegorií, jejímž autorem byl malostranský malíř Tomáš Schmith a rytcem Antonín<br />
Birkhart. Dispensatorium má kvartový formát a text je tištěn po dvou půlstránkových sloupcích. Jeho<br />
koncepce a uspořádání se velmi liší od <strong>na</strong>šich dnešních lékopisů. Uvádí pouze složené léčivé<br />
přípravky a komposita, někdy nekriticky kumulované. Jejich ingredience jsou nerostného, rostlinného<br />
i živočišného původu.<br />
Věcným i odborným podkladem byly sice cizí vzory, ale aplikované <strong>na</strong> domácí poměry. Receptury<br />
obsahují mnoho pražských, krajských a lázeňských zajímavostí, některé předpisy nesou přívlastek<br />
„pragensis“. Po předmluvě jsou v šesti kapitolách zařazeny údaje a vysvětlení ke sběru jednoduchých<br />
- Stra<strong>na</strong> 25 -
Change language