Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...

autor: Nováček,L.
Dva bratři-pilíře FaF v Brně
(Bohuslav Melichar –Miloš Melichar)
Dva bratři - pilíře FaF v Brně
Oba tito bratři, první narozený roku 1906, druhý 1909, se zasloužili koncem čtyřicátých let a
v průběhu padesátých let rozhodující měrou o vybudování vědeckých základů galenické farmacie a
farmaceutické chemie. Zaměříme se na spojitosti a impulsy, které je ovlivnily a dovedly k vypracování
u nás nové koncepce obou těchto oborů. Nelze ovšem pominout, že v průběhu doby přispěla k jejímu
rozvinutí řada jejich spolupracovníků, které oba bratři vychovali.
Lékárenské prostředí v domácí lékárně v Ostravě – Vítkovicích, ve kterém vyrůstali, je
orientovalo tak, že se oba plně oddali farmacii. Lékárna jejich otce jim poskytovala bohatou knihovnu
farmaceutické literatury, kde nechyběly nejdůležitější zahraniční farmaceutické časopisy a lékopisy,
jako např. J. Amer. Pharm. Assoc., Pharm. Acta Helv., Quart. J. Pharm. Pharmacol., Pharm. Ztg. aj.
Byla to právě lékárna, orientovaná na vědeckou farmacii a ne pouze na lékárnické podnikání, která je
od prvopočátku směřovala k vědecké práci. K jejich zájmu o rozvíjení farmacie, farmaceutických,
přispěly diskuze jak ve farmaceutickém tisku tak i odborných kruzích o zastaralosti farmaceutického
vzdělávání ,tak i orientace současné farmacie všeobecně. Významnou roli v tomto směru sehrála
diskuse na stránkách Mladé farmacie v roce 1939, kde Bohuslav Melichar jasně ukázal, kam má
farmacie směřovat a položil tím počáteční základy vědecké orientace farmacie a uplatnění
farmaceutů: ” lékárníka nutno vyzbrojit vědomostmi a zkušenostmi, aby mohl plně zastati svoji
historickou roli, tj. objevovati, zkoušeti, vyráběti a distribuovati léky.“
Léta 1929 - 1935 se u obou bratří zapsala bohatými zkušenostmi jako asistentů a doktorandů
( B.M. 1929 - 1932, M.M. 1932 - 1935 ) na Ústavu pro chemii farmaceutickou a aplikovanou
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jehož přednostou byl prof. PhDr. PhMr. J. S. Štěrba –
Bőhm. Bohuslav Melichar při různých příležitostech často vzpomínal na odpolední odborné diskuse u
čaje nebo na společné odchody z pracoviště Chtěl i nadále pracovat jako asistent na ústavu. Protože
však asistentské místo přislíbil prof. Štěrba – Bőhm dr. Rektoříkovi, vrátil se do rodné lékárny. Na
jednu stranu to znamenalo pro Bohuslava Melichara ztrátu plánovaného životního zaměření, na druhé
straně, jak se později ukázalo, při pražském konzervativním pojetí farmaceutické chemie, ho to však
přivedlo k možnosti nerušeného vytváření vědecky zaměřené farmaceutické chemie na Masarykově
univerzitě v Brně.
Válka rozhodla o budoucím zaměření obou bratří. Miloš Melichar se stal v otcovské lékárně
provizorem, Bohuslav Melichar magistrem. Při omezených možnostech se Bohuslav Melichar zaměřil
na analýzu moči, což hojně publikoval, kdežto jeho bratr se věnoval galenické farmacii, jak to vyplývá
z jeho publikací o přípravě citranu sodného pro transfusi, lékárnických sirupů apod. Miloš Melichar
publikoval teoretickou práci v roce 1947 Deontologické základy lékárnického studia.
Životní záměr Bohuslava Melichara se splnil, když ještě v roce 1945 mu bylo nabídnuto místo
asistenta na Ústavu pro chemii farmaceutickou na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity
v Brně. Bylo to na návrh PhMr. Šauera, který studoval farmacii
v Praze a Bohuslav Melichar ho tam učil.
Tímto přesunem na univerzitu v Brně se rozhodlo, že Miloš Melichar se stane majitelem
lékárny.
Diskuze obou bratří o zaměření farmacie nabyla nyní na intenzitě. Jak říkal Bohuslav
Melichar, byly velmi ostré – byl to téměř ” bratrovražedný ” diskusní boj.
Svou novou prvopočáteční koncepci farmaceutické chemie začal Bohuslav Melichar realizovat
začátkem roku 1946 ve svých přednáškách z analýzy léčiv. Měl velké štěstí, že vědeckou pomocnou
silou se v témže roce na ústavu stal Aleš Sekera, velmi energický a učenlivý žák. V diskusích
plánovali a rozvíjeli farmaceutickou chemii. Sekerovy stáže
( 1947 ) a doktorát ( 1949 ) na Sorbonně, kterými „otevřel naší farmaceutické chemii okna do Evropy“,
potom pomohly rozvinout obor i o ” syntézu léčiv ”. Bohuslav Melichar shromáždil kolektiv asistentů,
zapálených pro rozvoj farmaceutické chemie. Společným úsilím po bouřlivých diskusích vykrystalovalo
konečné zaměření oboru.
Svého bratra do Brna následoval v roce 1949 Miloš Melichar, kde začal přednášet galenickou
farmacii. I on ji nově koncipoval. Když jsem se ho ptal, jak ho nové třídění a koncepce napadly,
odpověděl: „ Jednou ve vlaku při cestě z Ostravy do Brna. “ Velkou oporu našel i on v kolektivu svých
asistentů.
Nová koncepce farmacetické chemie, založená na třídění léčiv podle farmakologických
skupin, kde hlavní důraz byl věnován závislostem mezi jejich strukturou a jejich účinkem, však vyvolal
ostrou kritiku řady profesorů a docentů na Univerzitě Karlově v Praze. Přeneslo se to i na stránky
farmaceutického tisku a na vědecká zasedání. Dokonce fakulta v Brně byla požádána, aby tuto výuku
zastavila. Za novou koncepci se však postavil prof. Ludovít Krasnec z Komenského univerzity
v Bratislavě.
- Strana 52 -