Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
RNDR.<strong>PhMr</strong>.Z.Hanzlíček:OPERA SELECTA<br />
1886/1887 přednášel farmakognózii, zřejmě pod tlakem nutnosti, profesor soudní chemie, lékárník<br />
v Praze a doktor chemie Josef Lerch (1816-1892). Prosazoval české s<strong>na</strong>hy a hájil zavedení českých<br />
přednášek <strong>na</strong> lékařské fakultě (1866).<br />
Po rozdělení pražské univerzity roku 1882 byl pověřen přednáškami farmakognózie opět erudovaný<br />
chemik, lékárník a doktor chemie tehdejší docenta August Josef Bělohoubek (1847-1908). První<br />
zavedl ve farmakognózii mikroskop, obnovil někdejší farmakognostický kabinet a staral se o<br />
odbornou českou literaturu. Farmakognózii přednášel do roku 1886, kdy ji převzal nový profesor<br />
Bohuslav Jiruš (1841-1901), lékař a především všestranný přírodovědec a botanik. Roku 1888 vytvořil<br />
Ústav pro farmakologii a farmakognózii, kde byli vzděláváni farmaceuti až do vzniku samostatných<br />
farmaceutických fakult a do přechodu farmakognózie <strong>na</strong> tato učiliště.<br />
Období profesorů Chodounského a Lhotáka bylo poslední, kdy byla farmakognózie přednáše<strong>na</strong><br />
aktivně ještě farmakology. Profesor Kamil Lhoták (1876-1926) sepsal první českou učebnici<br />
farmakognózie (1908). Roku 1916 přijal Lhoták za asistenta farmaceuta Eduarda Skarnitzla (1894-<br />
1970), jehož Lhotákův nástupce profesor Emanuel Formánek (1869-1929) dovedl k habilitaci a<br />
připravil tak cestu k rozvázání staletého dualismu farmakologie-farmakognózie. Za Skarnitzlovy éry<br />
vrcholí <strong>na</strong>še farmakognózie a její třistaletá tradice <strong>na</strong> Karlově univerzitě. Profesor Skarnitzl přednášel<br />
farmakognózii ještě podle organografického systému, ale on sám již v roce 1932 - zřejmě pod vlivem<br />
Tschirchovým - v předmluvě <strong>na</strong>psal, že „ pro systém farmakochemický, nejdůležitější, je studijní<br />
doba farmacie <strong>na</strong> univerzitě příliš krátká“. Z toho můžeme usuzovat, že si byl vědom potřeby<br />
farmakochemického systému již před padesáti lety. Za svého působení vychoval mnoho svých<br />
spolupracovníků a následovníků, kteří jako asistenti působili po druhé světové válce <strong>na</strong> Ústavu pro<br />
farmakologii a farmakognózii lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jeho dlouholetým<br />
spolupracovníkem byl docent <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Zdeněk Blažek, CSc. (1909 až 1970), který však<br />
Skarnitzlovu vědu <strong>na</strong> nově zřízené farmaceutické fakultě nevedl, řídil však výz<strong>na</strong>mné centrum<br />
farmakognostického výzkumu u nás – Výzkumný ústav léčivých rostlin v Praze. Po otevření studia<br />
farmacie v Brně <strong>na</strong> tehdejší přírodovědecké a lékařské fakultě a pak po vzniku samostatné<br />
farmaceutické fakulty roku 1952 převzal výuku farmakognózie pozdější profesor <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>.<br />
Vladimír Homola (<strong>na</strong>r. 1905), který se stal také prvním děkanem brněnské fakulty. … Na tomto místě<br />
bych se rád zmínil o s<strong>na</strong>d málo známé skutečnosti. Na pražské přírodovědecké fakultě byl roku 1934<br />
ustanoven lektorem farmakognózie <strong>RNDr</strong>. <strong>PhMr</strong>. Zdeněk F. Klan (1894-1951) za podpory a<br />
z iniciativy profesora dr. Františka A. Nováka (1892-1964). Roku 1947 se pro tento obor habilitoval a<br />
po jeho předčasném úmrtí se docentura farmakognózie <strong>na</strong> přírodovědecké fakultě již neobnovila. …<br />
(Československá farmacie 35, 1986, 407-413)<br />
Dějiny Státního ústavu pro kontrolu léčiv (1918-1983)<br />
….<br />
1. Vznik a počátky Ústavu pro zkoumání léčiv v Praze (1918-1926)<br />
Již v posledních dvou letech první světové války se začal objevovat nedostatek léčiv a léků<br />
v izolovaných státech tzv. centrálních mocností. Kvalita léků se rychle snižovala, předpisy o<br />
náhražkách vnášely do velkoobchodu a distribuce zmatek a uvolňovaly cestu do léčebného použití<br />
podřadným, méněcenným a někdy i znehodnoceným léčivům a lékům, u nichž<br />
byla kontrola jejich jakosti <strong>na</strong>d síly a možnosti lékárníkovy laboratoře.<br />
Přežilý systém vizitací lékáren, tkvící ještě v barokních názorech <strong>na</strong> prohlídky, nemohl <strong>na</strong>prosto<br />
pomoci zvýšení kvality léčiv: byl totiž nepružný, lze říci jen symbolický a <strong>na</strong>d to prováděný ze strany<br />
vizitujících zcela neodborně a laicky. Nová republika zdědila všechny tyto nedostatky rozpadlé<br />
mo<strong>na</strong>rchie. Velmi brzy zahájili svou činnost různí fušeři a pokoutní výrobci léků, kteří se s<strong>na</strong>žili<br />
dostat <strong>na</strong> trh své nekvalitní přípravky. Zápornou úlohu tu sehrál i německý průmysl, který se chtěl<br />
zbavit podřadných léků, zbylých z válečných let a třeba i podloudně je dopravoval do Československa.<br />
Revoluční Národní výbor v Praze si uvědomoval nutnost zavčas čelit těmto nezdravým poměrům, a<br />
proto, využívaje záko<strong>na</strong> z 28. 10. 1918, podle něhož zůstávaly až <strong>na</strong> další v platnosti všechny<br />
dosavadní zemské i říšské zákony, <strong>na</strong>řídil jeho člen MUDr. Vavro Šrobár (1856-1950) dne 8. 11. 1918<br />
fonogramem bývalého místodržitelství v Praze, aby veškeré vzorky léčiv, které byly odebrány při<br />
vizitacích lékáren <strong>na</strong> území republiky, byly odesílány ke zkouškám do Ústavu pro farmakologii a<br />
farmakognosii lékařské fakulty Karlovy university v Praze. Než k tomuto rozhodnutí došlo, bylo vše<br />
dojednáno s přednostou ústavu prof. MUDr. Kamilem J. Lhotákem, při jehož ústavu tak vznikl via<br />
facti jako jeho oddělení Ústav pro zkoumání léčiv. Měl <strong>na</strong>hradit s okamžitou platností činnost<br />
někdejšího vídeňského ústavu a jeho umístění ve farmakologickém ústavu bylo chápáno jako nutné<br />
provizorium. …<br />
- Stra<strong>na</strong> 27 -
Change language