Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka - Česká farmaceutická ...

Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka
autor:Jindra,L.
- Strana 5 -
Vzpomínka na RNDr. PhMr.Z.Hanzlíčka
Vzpomínka na provedení historického pásma „700 let farmacie
v Čechách a 30 let socialistické farmacie“ jako úvodní části I.
sjezdu ČFS po federalizaci Československa
Před 700 lety 21.1.1275 se uvádí na listině staroboleslavské kapituly jako jeden ze sedmi svědků
Conradus apothecarius Pragensis. Třebaže již mnoho desítek let se v klášterních lékárnách
připravovaly jednoduché léčivé přípravky, je to první jméno lékárníka, jež vystoupilo z dějinné
bezejmennosti.“
Touto větou otevřel autor pásma a jeho scénáře pan RNDr. et PhMr. Zdeněk Hanzlíček
zmíněné historické pásmo. Hudbu z díla Pavla Josefa Vejvanovského vybrala PhDr. Marie Skalická.
Sjezd se konal v září 1975 k oběma jubileím v divadelním sále Domu kultury v Českých Budějovicích.
Pásmem provázeli přední členové činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích paní Jana
Vasmutová a pan Vladimír Janura, nastudování se zúčastnil i režisér a ředitel zmíněného divadla pan
Milan Fridrich.
Pásmo bylo zpracováno průřezem sedmi zvolených století a chronologickým zařazením
vybraných údajů farmacie u nás.
Zvolené údobí je časově velmi rozsáhlé a znamenalo zajištění, prostudování, provedení
výběru a zpracování značného rozsahu archivovaných i dalších materiálů. A to tak, aby zvolený výběr
byl dostatečně reprezentativní pro daný účel.
Během zmíněných sedmi století došlo v Evropě k významným politickým, mocenským i
hospodářským změnám, ale i k řadě dílčích válečných konfliktů, větších válek, k nejdelší tj. třicetileté
válce, ke dvěma světovým válkám v posledním století, k četným revolucím, povstáním, nepokojům
z různých příčin jejich vzniku. Obyvatelstvo nebylo ušetřeno ani větších epidemií moru, neštovic i
dalších infekčních chorob, případně ani hromadných otrav např. znečištěnou, závadnou pitnou vodou,
závadnými potravinami ani hladu z jejich nedostatku. Bývá uváděna též pandemie chřipky po 1.
světové válce.
Tyto projevy se pochopitelně z velké části dotýkaly i českých zemí.
Začátek sledovaného údobí, stanovený historicky doloženým datem uvedeným shora,
koresponduje s uváděnými údaji o počátcích zřizování lékáren u nás ve 12. až 13. století.
V té době vládli u nás Přemyslovci. Později, přibližně do konce středověku, pak jejich potomci po
přeslici Lucemburkové. Historické země představovaly významný evropský stát, na tuto dobu poměrně
hospodářsky rozvinutý i bohatý, s významnou i bohatou vyšší šlechtou a se zámožnými královskými
městy s rozvinutými řemesly i rozvinutým obchodem. Dále s kláštery, dotovanými králem i šlechtou.
V těchto podmínkách jsou zakládány církevní školy, rostla proto vzdělanost. Byla založena dokonce i
univerzita, jediná na sever od Paříže.
Důležitým faktorem rozvoje českého státu byla jeho geografická poloha ve středu Evropy. Tím
se stal významnou křižovatkou obchodních cest, vedoucích ze západu na východ a z jihu na sever
Evropy, případně i do dalších světadílů. Tak bohatl nejen český stát, ale těmito cestami docházelo i k
šíření poznatků z činnosti různých oborů a tedy i lékařství a farmacie. Účast na čilém mezinárodním
obchodě umožňovala dovoz různých druhů zboží např. solí, olejů, silic, koření, drog rostlinného nebo
živočišného původu (drog ve smyslu farmakognostickém), vzácnější druhy dřev, různé kovy, tkaniny
aj., ale i různé suroviny potřebné pro činnost četných řemesel i dalších oborů, tedy i lékařství a
farmacie.
Možno říci, že v historických zemích byly předpoklady pro vznik a počáteční rozvoj lékárenství
již v prvé třetině sledovaného období (13. a 14. století).
S ohledem na obsahovou náplň oboru navazovala farmacie ještě na poznatky alchymie a
zvláště alchymie arabské, iatrochemie a flogistické teorie, kdy se mísily mytické
formulaces praktickými výsledky experimentální činnosti pomocí exaktních metod fyziky. Vzniká
chemie všeobecná, anorganická i organická, současně asi mezi nimi (možná i před oběma) chemie
farmaceutická. Výsledky byly, i když zatím pomalu aplikovány v řadě činností, tudíž i ve vědních
oborech farmacie. Ovlivnily podstatně i vývoj nejstarší farmaceutické činnosti - přípravy léčiv a léků.
Prováděli ji již na počátku středověku starořečtí lékaři, možná správněji léčitelé (případně polyhistoři)
zabývající se kromě jiných činností též léčením nemocných a přípravou léků.
Po jednom z těchto polyhistorů byl mnohem později obor příprava léků nazván galenickou farmacií
(galenikou). To již existovaly lékárny a tato činnost byla asi jejich nejhlavnější činností. Vývoj galeniky
se postupně posunoval i do směru řešení problému individuelní nebo hromadné výroby aplikačních
forem léků z chemických léčiv nebo jejich směsí. V pozdějších údobích se poznatky i metody
zkoumání exaktních věd podílely i na vzniku a dalším vývoji různých medicínských, přírodovědných i