betonové konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ
betonové konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ
betonové konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Obr.6 Píník<br />
es spáru v pínících vede svorník, který je<br />
ožno v pípad poteby utáhnout a provést<br />
rekci vlastní frekvence (pouze smrem<br />
hru). Dynamická zkouška bohužel ukázala,<br />
toto opatení je úinné jen v omezené míe,<br />
otože ■se nepodailo provést dokonalý kontakt<br />
sedacích ploch mezi píníky po sepnutí.<br />
1.5000E-2<br />
1.4000E-2<br />
1.3000E-2<br />
1.2000E-2<br />
1.1000E-2<br />
1.0000E-2<br />
9.0000E-3<br />
8.0000E-3<br />
7.0000E-3<br />
6.0000E-3<br />
5.0000E-3<br />
4.0000E-3<br />
3.0000E-3<br />
Na Obr. 7 je ukázán celý model a jeden<br />
z vlastních tvar systému základ – stroj.<br />
2.0000E-3<br />
1.0000E-3<br />
▲ Obr. 6. Příčník s nesymetricky umístěnou spárou vyplněnou polystyrenem<br />
▲ Obr. 7. Celý model a jeden z vlastních tvarů systému základ – stroj<br />
1.3388E-9<br />
35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65.<br />
Set Value<br />
1: T3 Velocity, Node 348641<br />
▲ Obr. 8. Příklad výstupu z dynamického výpočtu. Na vodorovné ose je<br />
budicí frekvence a na svislé ose rychlost vynuceného kmitání středu<br />
příčníku mezi NT díly ve svislém směru.<br />
Příčníky byly:<br />
■ zvýšeny na 6,4; resp. 7,0 m;<br />
■ byl v nich použit těžký beton (r = 3,3 t/m 3 ) pro zvýšení jejich<br />
hmotnosti;<br />
■ spodní části příčníků (cca 4 m) byly rozděleny dilatačními spárami,<br />
takže se staly pouze „mrtvou“ vahou bez nosné funkce (obr. 6).<br />
Kratší spáry jsou i v místě odskoku průřezu. Tato úprava byla<br />
umožněna koncepcí základu s vnitřními sloupy spodní <strong>konstrukce</strong>.<br />
Aby se částečně zamezilo přenosu vibrací z jednoho příčníku na<br />
druhý přes podélníky, byla u nich v místě příčníků vynechána konzola.<br />
V generátorové části odpadla konzola zcela (obr. 2).<br />
Přes spáru v příčnících vede svorník, který je možno v případě potřeby<br />
utáhnout a provést korekci vlastní frekvence (pouze směrem<br />
vzhůru). Dynamická zkouška bohužel ukázala, že toto opatření je<br />
účinné jen v omezené míře, protože se nepodařilo provést dokonalý<br />
kontakt dosedacích ploch mezi příčníky po sepnutí.<br />
Velkou neznámou v dynamickém výpočtu představuje útlum. Podle dosavadních<br />
měření na základech turbosoustrojí vychází u odpružených základů<br />
útlum na 1,5–2,5 % kritického útlumu. Přiřadit však k jednotlivým<br />
vlastním tvarům konkrétní hodnotu je ve fázi výpočtu zcela nemožné,<br />
protože tato hodnota je zjistitelná pouze měřením na hotovém základu.<br />
Výpočet byl proto proveden s jednotným součinitelem útlumu 2 %.<br />
Dalším zdrojem tlumení, který některé části základu výrazně ovlivňuje,<br />
je olejový film v ložiscích. Některé použité pružné prvky Gerb<br />
jsou také opatřeny viskózním tlumičem. Tyto tlumiče fungují dobře<br />
pro nízké frekvence (např. při zemětřesení), v oblasti pracovních otáček<br />
stroje však jejich frekvenčně závislý útlum klesá téměř na nulu.<br />
U dynamického výpočtu je vhodné zmínit dvě zajímavosti, které<br />
nejsou všeobecně známy.<br />
■ První zajímavostí je způsob výpočtu vynuceného kmitání. Téměř<br />
ve všech manuálech se udává, že výpočet lze provést rozkladem do<br />
vlastních tvarů při zahrnutí dostatečného počtu tvarů (zde se udávají<br />
různá kritéria) nebo přímou integrací.<br />
Výpočet pomocí vlastních tvarů je oblíben pro svou rychlost. Když<br />
se pokusíme provést odhad chyby výpočtu, zjistíme, že v blízkosti<br />
některé vlastní frekvence se podaří chybu omezit. Pokud se však<br />
dostaneme do místa, kde jsou nejbližší vlastní frekvence daleko,<br />
zjistíme, že k rozumnému odhadu chyby nelze nijak dospět. Je to<br />
proto, že při neúplné bázi (omezený počet vlastních tvarů) vždy<br />
existuje obecně případ, kdy je chyba výpočtu mimo rezonanční<br />
oblasti srovnatelná s hodnotou zjišťované veličiny. S ohledem na to,<br />
že se z oblasti pracovních otáček stroje snažíme úpravami základu<br />
odstranit podstatné rezonance, a pohybujeme se tedy právě v oblasti<br />
vzdálené od závažných vlastních frekvencí, je odhad chyby pro tento<br />
případ nemožný a činí metodu výpočtu rozkladem do vlastních tvarů<br />
nevhodnou. Pokud se počet vlastních tvarů nebude blížit počtu stupňů<br />
volnosti <strong>konstrukce</strong> (což smazává výhody tohoto druhu výpočtu),<br />
bude chyba v uvedené oblasti běžně 20 % i více. Lze sestrojit příklad,<br />
kdy tato chyba bude i 100 % při respektování obvyklých doporučení<br />
týkajících se počtu uvažovaných vlastních tvarů (např. všechny vlastní<br />
tvary až do dvojnásobku frekvence budicí síly a pod.).<br />
■ Druhý zajímavý fakt se týká konkrétně odpružených základů. Horní<br />
deska • u se horních strojem o hmotnosti zábr 7200 se dosahuje t v případě elektrárny vyšší Ledvice<br />
je uložena teploty na prvcích než u Gerb, prvního, tedy v podstatě protože na určitém pedchozí množství<br />
ocelových pružin, které musí danou váhu přenést. Síla v pružinách<br />
zábry „topí“ zespodu. Podle výpotu je<br />
bude tedy cca 72 000 kN. To vyvolává dojem určité mohutnosti<br />
pružin<br />
maximální<br />
a často se objevuje<br />
teplota<br />
snaha ovlivňovat<br />
u horních<br />
vlastní<br />
zábr<br />
frekvence základu<br />
změnou (57jejich O C) tuhosti dokonce nebo přidáním vyšší dalších než pružných teplotaprvků. Jedná<br />
se však dosažená o omyl. Pružiny pi jsou betonáži tak měkké, bez že při paus dané síle (48 mají O C). průhyb<br />
cca 20 mm. U vyšších vlastních tvarů, ve kterých se deska nepohybuje<br />
jako dokonale tuhé těleso, hraje rozhodující roli její tuhost. Ta je<br />
oproti tuhosti pružin tak velká, že zvýšením tuhosti pružin (například<br />
o 100 %) do systému prakticky žádnou tuhost nepřidáváme a posun<br />
vlastních frekvencí se měří na desetiny Hz.<br />
▼ Obr. 9a. Instalace prvků Gerb – osazení a konečný stav<br />
34 <strong>staveb</strong>nictví 06–07/11