23.10.2014 Views

betonové konstrukce staveb - Časopis stavebnictví

betonové konstrukce staveb - Časopis stavebnictví

betonové konstrukce staveb - Časopis stavebnictví

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Obr.6 Píník<br />

es spáru v pínících vede svorník, který je<br />

ožno v pípad poteby utáhnout a provést<br />

rekci vlastní frekvence (pouze smrem<br />

hru). Dynamická zkouška bohužel ukázala,<br />

toto opatení je úinné jen v omezené míe,<br />

otože ■se nepodailo provést dokonalý kontakt<br />

sedacích ploch mezi píníky po sepnutí.<br />

1.5000E-2<br />

1.4000E-2<br />

1.3000E-2<br />

1.2000E-2<br />

1.1000E-2<br />

1.0000E-2<br />

9.0000E-3<br />

8.0000E-3<br />

7.0000E-3<br />

6.0000E-3<br />

5.0000E-3<br />

4.0000E-3<br />

3.0000E-3<br />

Na Obr. 7 je ukázán celý model a jeden<br />

z vlastních tvar systému základ – stroj.<br />

2.0000E-3<br />

1.0000E-3<br />

▲ Obr. 6. Příčník s nesymetricky umístěnou spárou vyplněnou polystyrenem<br />

▲ Obr. 7. Celý model a jeden z vlastních tvarů systému základ – stroj<br />

1.3388E-9<br />

35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65.<br />

Set Value<br />

1: T3 Velocity, Node 348641<br />

▲ Obr. 8. Příklad výstupu z dynamického výpočtu. Na vodorovné ose je<br />

budicí frekvence a na svislé ose rychlost vynuceného kmitání středu<br />

příčníku mezi NT díly ve svislém směru.<br />

Příčníky byly:<br />

■ zvýšeny na 6,4; resp. 7,0 m;<br />

■ byl v nich použit těžký beton (r = 3,3 t/m 3 ) pro zvýšení jejich<br />

hmotnosti;<br />

■ spodní části příčníků (cca 4 m) byly rozděleny dilatačními spárami,<br />

takže se staly pouze „mrtvou“ vahou bez nosné funkce (obr. 6).<br />

Kratší spáry jsou i v místě odskoku průřezu. Tato úprava byla<br />

umožněna koncepcí základu s vnitřními sloupy spodní <strong>konstrukce</strong>.<br />

Aby se částečně zamezilo přenosu vibrací z jednoho příčníku na<br />

druhý přes podélníky, byla u nich v místě příčníků vynechána konzola.<br />

V generátorové části odpadla konzola zcela (obr. 2).<br />

Přes spáru v příčnících vede svorník, který je možno v případě potřeby<br />

utáhnout a provést korekci vlastní frekvence (pouze směrem<br />

vzhůru). Dynamická zkouška bohužel ukázala, že toto opatření je<br />

účinné jen v omezené míře, protože se nepodařilo provést dokonalý<br />

kontakt dosedacích ploch mezi příčníky po sepnutí.<br />

Velkou neznámou v dynamickém výpočtu představuje útlum. Podle dosavadních<br />

měření na základech turbosoustrojí vychází u odpružených základů<br />

útlum na 1,5–2,5 % kritického útlumu. Přiřadit však k jednotlivým<br />

vlastním tvarům konkrétní hodnotu je ve fázi výpočtu zcela nemožné,<br />

protože tato hodnota je zjistitelná pouze měřením na hotovém základu.<br />

Výpočet byl proto proveden s jednotným součinitelem útlumu 2 %.<br />

Dalším zdrojem tlumení, který některé části základu výrazně ovlivňuje,<br />

je olejový film v ložiscích. Některé použité pružné prvky Gerb<br />

jsou také opatřeny viskózním tlumičem. Tyto tlumiče fungují dobře<br />

pro nízké frekvence (např. při zemětřesení), v oblasti pracovních otáček<br />

stroje však jejich frekvenčně závislý útlum klesá téměř na nulu.<br />

U dynamického výpočtu je vhodné zmínit dvě zajímavosti, které<br />

nejsou všeobecně známy.<br />

■ První zajímavostí je způsob výpočtu vynuceného kmitání. Téměř<br />

ve všech manuálech se udává, že výpočet lze provést rozkladem do<br />

vlastních tvarů při zahrnutí dostatečného počtu tvarů (zde se udávají<br />

různá kritéria) nebo přímou integrací.<br />

Výpočet pomocí vlastních tvarů je oblíben pro svou rychlost. Když<br />

se pokusíme provést odhad chyby výpočtu, zjistíme, že v blízkosti<br />

některé vlastní frekvence se podaří chybu omezit. Pokud se však<br />

dostaneme do místa, kde jsou nejbližší vlastní frekvence daleko,<br />

zjistíme, že k rozumnému odhadu chyby nelze nijak dospět. Je to<br />

proto, že při neúplné bázi (omezený počet vlastních tvarů) vždy<br />

existuje obecně případ, kdy je chyba výpočtu mimo rezonanční<br />

oblasti srovnatelná s hodnotou zjišťované veličiny. S ohledem na to,<br />

že se z oblasti pracovních otáček stroje snažíme úpravami základu<br />

odstranit podstatné rezonance, a pohybujeme se tedy právě v oblasti<br />

vzdálené od závažných vlastních frekvencí, je odhad chyby pro tento<br />

případ nemožný a činí metodu výpočtu rozkladem do vlastních tvarů<br />

nevhodnou. Pokud se počet vlastních tvarů nebude blížit počtu stupňů<br />

volnosti <strong>konstrukce</strong> (což smazává výhody tohoto druhu výpočtu),<br />

bude chyba v uvedené oblasti běžně 20 % i více. Lze sestrojit příklad,<br />

kdy tato chyba bude i 100 % při respektování obvyklých doporučení<br />

týkajících se počtu uvažovaných vlastních tvarů (např. všechny vlastní<br />

tvary až do dvojnásobku frekvence budicí síly a pod.).<br />

■ Druhý zajímavý fakt se týká konkrétně odpružených základů. Horní<br />

deska • u se horních strojem o hmotnosti zábr 7200 se dosahuje t v případě elektrárny vyšší Ledvice<br />

je uložena teploty na prvcích než u Gerb, prvního, tedy v podstatě protože na určitém pedchozí množství<br />

ocelových pružin, které musí danou váhu přenést. Síla v pružinách<br />

zábry „topí“ zespodu. Podle výpotu je<br />

bude tedy cca 72 000 kN. To vyvolává dojem určité mohutnosti<br />

pružin<br />

maximální<br />

a často se objevuje<br />

teplota<br />

snaha ovlivňovat<br />

u horních<br />

vlastní<br />

zábr<br />

frekvence základu<br />

změnou (57jejich O C) tuhosti dokonce nebo přidáním vyšší dalších než pružných teplotaprvků. Jedná<br />

se však dosažená o omyl. Pružiny pi jsou betonáži tak měkké, bez že při paus dané síle (48 mají O C). průhyb<br />

cca 20 mm. U vyšších vlastních tvarů, ve kterých se deska nepohybuje<br />

jako dokonale tuhé těleso, hraje rozhodující roli její tuhost. Ta je<br />

oproti tuhosti pružin tak velká, že zvýšením tuhosti pružin (například<br />

o 100 %) do systému prakticky žádnou tuhost nepřidáváme a posun<br />

vlastních frekvencí se měří na desetiny Hz.<br />

▼ Obr. 9a. Instalace prvků Gerb – osazení a konečný stav<br />

34 <strong>staveb</strong>nictví 06–07/11

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!