betonovÃ© konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ

More documents

Recommendations

Info

Směry dalšího vývoje v oblasti pálených cihelných bloků Jedna oblast bude řešena neustále – je jí vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době se vývoj zaměřuje na snižování tepelné vodivosti střepu při zachování maximální možné pevnosti. Další podmnožinou tohoto směru vývoje je používání surovin, zejména charakteru odpadních hmot, které jednak zlepšují vlastnosti střepu (např. tvorbou pórů svým vyhoříváním při vypalování), snižují energetické nároky na výpal, zlepšují proces sušení apod. Zároveň tento vývoj slouží i v oblasti likvidace odpadních hmot. Další oblast vývoje spočívá v hledání nových možností vytváření samotné geometrie cihelných bloků potlačující přenos tepla, tedy navyšování tepelného odporu. S tím souvisí samozřejmě i vývoj nových technologií. Tato oblast je velice široká, nicméně možnosti tvarování cihel jsou v podstatě omezené pouze technologií, v budoucnosti se můžeme třeba dočkat úplně jiného přístupu ve vytváření cihel, než je doposud běžný. Třetí oblast tvoří vývoj v oblasti kombinování páleného cihelného bloku a izolačního materiálu. Ukazuje se, že nejlepších užitných vlastností se dosahuje při kombinaci „složitého“ děrování a izolačního materiálu. V podstatě novou oblastí, kterou se „cihláři“ budou muset zabývat, je právě oblast izolačních materiálů. I v tomto směru se již pokročilo a úspěšně se vyvíjejí izolační hmoty na anorganické bázi (obr. 11). Otevírá se i možnost použití odpadních, resp. recyklovaných materiálů. ▲ Obr. 11. Vyplňování dutin izolačním materiálem na silikátové bázi, součinitel tepelné vodivosti l ≤ 0,045 W/(m·K) [8] Čtvrtá oblast není spojena přímo s vývojem cihelných bloků, ale týká se samotného zdiva. V souladu s vývojem cihel je nutné vyvíjet i spojovací materiály, povrchové úpravy a nové technologie provádění konstrukcí. V oblasti malt je vývoj zaměřen na snižování jejich tepelné vodivosti při zachování dobré pevnosti zdiva. Od běžných vápenocementových malt se přešlo k tepelně izolačním maltám, v současné době se používají tzv. tenkovrstvé malty, zastoupené buď celoplošnými „lepidly“ či „lepidly“ ulpívajících pouze na samotných žebírkách cihel. Tyto tenkovrstvé malty mohou být vyztužovány tkaninami či vlákny. Poměrně nový způsob lepení cihel představuje používání speciálně vyvinutých polyuretanových pěn či lepidel. Lepidla na bázi polyuretanů vykazují jedny z nejlepších vlastností vůbec. Lepení cihel PU pěnou se začalo nejprve používat v Rakousku, následně se tento systém rozšiřuje po Evropě. V Německu byl pečlivě testován a již uveden na trh. V oblasti omítek, zejména na straně exteriéru, došlo také k výraznému posunu, neboť se upustilo od používání běžných vápenocementových omítek, používají se omítky tzv. lehčené nebo tepelně izolační. Systém provádění se i u těchto materiálů zjednodušuje, např. dnes již není problém použít lehčenou jádrovou omítku, na kterou se poté rovnou nanáší šlechtěná (pohledová) omítka. Na straně interiéru je vhodné ponechat vápenné omítky, pro jejich vhodné vlastnosti ve vztahu k vnitřnímu prostředí budov. Vhodná povrchová vrstva těchto omítek je buď ve volbě vápenného nátěru, nebo barev na bázi vodných suspenzí z vápenných složek. V případě použití akrylátových barev se výhodné vlastnosti omítek mohou snížit. Udržitelný rozvoj I ve stavebnictví je nutné řešit vztah stavebních materiálů, konstrukcí či budov k životnímu prostředí. Někteří výrobci se udržitelností zabývají nad rámec svých legislativních povinností. K tomuto účelu např. slouží analýzy LCA, které mohou pomoci např. při identifikování možností ke zlepšení environmentálního profilu produktů v různých fázích jejich životního cyklu. Mimo další možnosti mohou analýzy LCA sloužit také pro vytvoření environmentálního prohlášení o produktu (EPD) [17], [18]. Zahraniční výrobci stavebních materiálů se touto problematikou zabývají více. Pokud se budeme zabývat energiemi během životního cyklu výrobku a budeme chtít jednotlivé konstrukce z těchto produktů porovnávat, je nutné používat jednotný systém a jednotné hranice systému. Není však lehké vyjádřit všechny energetické toky během celého životního cyklu výrobku, ale již jsou dostupné údaje právě z EPD, které se zabývají spotřebou energie od získávání surovin pro výrobu materiálu až po samotnou expedici konečného produktu a dalšími dopady výroby stavebních materiálů na životní prostředí. Setkáváme se s obecným tvrzením, že to, „co se pálí, je drahé“. To platí pouze jen do určité míry. Např. u cihel došlo v tomto směru k velkému pokroku. Při použití plných pálených cihel (290 x 140 x 65 mm) pro zdivo tloušťky 440 mm bylo do 1 m 2 stěny potřeba asi 615 kg pálené keramiky. Pro stěnu stejné tloušťky ze současných cihelných bloků je potřeba asi 300 kg pálené keramiky. Z tohoto jednoduchého výpočtu je vidět, že došlo jednak k výrazné úspoře vstupní suroviny, ale také i k výraznému snížení potřeby energie na výpal materiálu pro 1 m 2 stěny (ta se snižuje i přidáním dalších materiálů do cihlářské suroviny). Zároveň došlo i k úspoře malty nutné pro zdění. Vraťme se však k hodnocení jednotlivých konstrukčních systémů. Pro porovnání energetické náročnosti stěny o ploše 1 m 2 s U = 0,22 W/(m 2 .K), U = 0,18 W/(m 2 .K) a s U = 0,11 W/(m 2 .K) bylo porovnáno celkem 5 typů konstrukcí. Hodnoty potřeby primární energie na výrobu materiálů byly převzaty z organizace Institut Bauen und Umwelt [19]. Počítalo se pouze se základními vstupními materiály (např. se nepočítalo s kotevními prvky, některé konstrukce jsou prakticky neproveditelné pro velmi nízké hodnoty U). Porovnání slouží především k podání základní informace o spotřebě primární energie na jednotlivá řešení stěn. Jak je všeobecně známo, údaje z EPD slouží zejména pro poskytnutí informací spotřebiteli, že daná společnost se touto problematikou zabývá a řeší ji. V tabulkách č. 1–15 jsou uvedeny konstrukční systémy pro stěnu s U = 0,22 W/(m 2 .K), U = 0,18 W/(m 2 .K) a s U = 0,11 W/(m 2 .K). Grafy č. 3–5 shrnují porovnání konstrukcí z pohledu spotřeby primární energie na výrobu stavebních materiálů pro jednotlivá materiálová řešení konstrukcí. Je vidět, že nedochází k velkým rozdílům mezi jednotlivými materiálovými variantami konstrukcí. Jak se ukazuje, rčení „co se pálí, tak je drahé“ je velice zavádějící. I při výrobě ostatních materiálů může být energetická náročnost výroby až překvapivě vysoká. Závěr Zdivo z pálených cihel patřilo, patří a bude stále patřit k nejoblíbenějším stavebním materiálům zejména pro obytné budovy a bude stále náležet k jakémusi etalonu, podle kterého budou stále srovnány ostatní konstrukce z různých materiálů. Požadavky na tepelnou ochranu budov, resp. požadavky na obvodové stěny, se za posledních 50 let zpřísnily přibližně 6krát, z toho za posledních deset let asi 2krát. U zdiva z pálených cihel došlo k navýšení tepelného odporu za posledních 50 let 11krát, z toho za posledních 10 let asi 3krát. Zároveň došlo k výraznému zefektivnění výroby, úspoře keramického materiálu, ale i materiálů, jako jsou malty či omítky. Zároveň si cihly právě díky tomu, že jsou z keramiky, zachovávají výjimečnou trvanlivost a neměnnost svých parametrů. Touto vlastností se může chlubit málokterý materiál. Nové technologie a metody, kterými lze zvýšit izolační a užitné vlastnosti cihelných bloků pro jednovrstvé zdivo, používají i tuzemští výrobci a drží tak krok s technologicky vyspělými zahraničními výrobci. Dokumentuje to i fakt, že na českém trhu jsou dostupné cihelné bloky, kdy zdivo z těchto bloků dosahuje hodnot U = 0,15 W/(m 2 .K) a v případě vyplnění dutin cihelného bloku izolačním materiálem je dosahováno až hodnot U = 0,11 W/(m 2 .K). ■ Použitá literatura: [1] Pytlík, P., Sokolář, R.: Stavební keramika, technologie, vlastnosti a využití, Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o., Brno, 2002 [2] Vaverka, J., a kol.: Stavební tepelná technika a energetika budov, Vutium, Brno, 2006 64 stavebnictví 06–07/11
[3] Vedra, P.: Vývoj dutinového zdiva, Juniorstav, 2008 [4] ČSN EN 15 0026:2007, Hodnocení šíření vlhkosti stavebními dílci pomocí numerické simulace [5] www.wufi.de [6] Internetové stránky a materiály výrobců cihel – Heluz, Eder, Pichler, Wienerbeger, Unipor, Kellerer, Hart Keramik, Ziegelwerk Schmid, Schlagmann [7] Kormann, M., Palenzuela, D., Dupont, O.: Feuchtetransport in Lochziegeln, Ziegelindustrie International, č. 1, r. 2, 2011 [8] Neuer Warmedammziegel aus Weimar auf Nurnberger Erfindermesse ausgezeichnet, Ziegelindustrie International, č. 1, r. 2, 2011 [9] ČSN 73 0540-1:2005, Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie [10] ČSN 73 0540-2:2007, Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky [11] ČSN 73 0540-3:2005, Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin Energie (MJ) Energie (MJ) Energie (MJ) 1200 1000 800 600 400 200 0 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1800 [12] www.sonnenhaus-institut.de [13] Zeiler, W., Boxem, G.: Geothermal active building concept, Sustainability in energy and buildings, Springerlink, 2009, part 6 [14] Zeiler, W., Boxem, G.: Active house concept versus passive house [15] Bareš, R. A.: Kompozitní materiály, SNTL, Praha, 1988 [16] Novák, J.: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, Grada publishing, Praha, 2008 [17] ČSN EN ISO 14044:2006 Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Požadavky a směrnice [18] ČSN EN ISO 14040:2006 Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Zásady a osnova [19] http://bau-umwelt.de Odborné posouzení: Ing. Jiří Šála, CSc., odborník v oblasti tepelné ochrany budov ▲ Graf 3. Množství primární energie potřebné pro výrobu materiálů na 1 m 2 stěny s U = 0,22 W/(m 2 .K) ▲ Graf 4. Množství primární energie potřebné pro výrobu materiálů na 1 m 2 stěny s U = 0,18 W/(m 2 .K) ▼ Graf 5. Množství primární energie potřebné pro výrobu materiálů na 1 m 2 stěny s U = 0,11 W/(m 2 .K) 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 ■ Jednovrstvé zdivo ■ Zdivo s EPS ■ Zdivo z pórobetonu s pórobetonovými izolačními deskami ■ Vápenopískové zdivo s minerální izolací ■ Dřevitá sendvičová konstrukce ■ Jednovrstvé zdivo s vyplněnými dutinami EPS Tloušťka vrstvy l R Výroba materiálu Energie na 1 m 2 materiálu mm W/(m.K) (m 2 .K/W) MJ/m 3 MJ Pohledová omítka 3 0,890 0,003 2041,6 6,1 Lehčená omítka 20 0,250 0,080 2873 57,5 Zdivo 440 0,105 4,190 1202,16 529,0 Vnitřní omítka 15 0,890 0,017 2296,8 34,5 t celk (mm) 478 U (W/(m 2 .K)) 0,224 Celk. E (MJ) 627,0 ▲ Tab. 1. Jednovrstvé zdivo – U = 0,22 W/(m 2 .K) Tloušťka vrstvy l R Výroba materiálu Energie na 1 m 2 materiálu mm W/(m.K) (m 2 .K/W) MJ/m 3 MJ Tenkovrstvá omítka, 5 0,890 0,006 6684,8 33,4 vyztužená EPS 140 0,042 3,333 1146,2 160,5 Zdivo 240 0,250 0,960 1202,2 288,5 Vnitřní omítka 15 0,890 0,017 2296,8 34,5 t celk (mm) 400 U (W/(m 2 .K)) 0,223 Celk. E (MJ) 516,9 ▲ Tab. 2. Zdivo s EPS – U = 0,22 W/(m 2 .K) Tloušťka vrstvy l Tloušťka vrstvy l R Výroba materiálu Energie na 1 m 2 materiálu mm W/(m.K) (m 2 .K/W) MJ/m 3 MJ Tenkovrstvá omítka, 5 0,890 0,006 6684,8 33,4 vyztužená Desky z dřevitých vláken OH 50 0,045 1,111 5572,0 278,6 100 kg/m 3 OSB deska 15 0,180 0,083 16810,0 252,2 Desky z dřevitých vláken OH 140 0,045 3,111 1898,0 265,7 45 kg/m 3 stavebnictví 06–07/11 65 OSB deska 15 0,220 0,068 16810,0 252,2 t celk (mm) = 225 U (W/(m 2 .K)) 0,220 Celk. E (MJ) 1082,0 R Výroba materiálu Energie na 1 m 2 materiálu mm W/(m.K) (m 2 .K/W) MJ/m 3 MJ Tenkovrstvá omítka, 5 0,890 0,006 6684,8 33,4 vyztužená Multipor 120 0,045 2,667 1607,2 192,9 Ytong P4-500 250 0,144 1,736 1759,0 439,8 Vnitřní omítka 15 0,890 0,017 2296,8 34,5 t celk (mm) = 390 U (W/(m 2 .K)) 0,218 Celk. E (MJ) 700,5 ▲ Tab. 3. Zdivo z pórobetonu s pórobetonovými izolačními deskami – U = 0,22 W/(m 2 .K) Tenkovrstvá omítka, vyztužená Minerální vata Tloušťka vrstvy l R Výroba materiálu Energie na 1 m 2 materiálu mm W/(m.K) (m 2 .K/W) MJ/m 3 MJ 5 0,890 0,006 6684,8 33,4 160 0,042 3,810 1714,7 274,4 Vápenopískové 240 0,400 0,600 1348,8 323,7 1220 kg/m 3 zdivo Vnitřní 15 0,890 0,017 2296,8 34,5 omítka t celk (mm) = 420 U (W/(m 2 .K)) 0,217 Celk. E (MJ) 665,9 ▲ Tab. 4. Vápenopískové zdivo s minerální izolací – U = 0,22 W/(m 2 .K) ▼ Tab. 5. Dřevitá sendvičová konstrukce – U = 0,22 W/(m 2 .K)
Page 1 and 2:
2011 06-07/11 Česká komora autori
Page 3 and 4:
editorial Vážení čtenáři, pop
Page 5 and 6:
06-07/11 červen-červenec 3 editor
Page 7 and 8:
2010. Záměrem bylo umožnit proje
Page 9 and 10:
příčným řezem, který tvoří
Page 11 and 12:
▲ Provedení terénních úprav (
Page 13 and 14: Stavíme svět, ve kterém sami chc
Page 15 and 16: ▲ Domky postavené podle plánů
Page 17 and 18: ▲ Pohled na obnovené stavby v ar
Page 19 and 20: výjimečně. Roční výpar na vě
Page 21 and 22: ýt nová přístrojová technika u
Page 23 and 24: na stejně obloukově se rozbíhaj
Page 25 and 26: ▲ Řezy skeletem ▲ Pohled na ul
Page 27 and 28: ▲ Vizualizace výsledného konstr
Page 29 and 30: ■ ▲ Uložení předpjatých pr
Page 31 and 32: nickém odstranění vsypu (viz kap
Page 33 and 34: Obr.3 Podélník (pohled do bednní
Page 35 and 36: Obr.10 Montáž výztuže ▲ Obr.
Page 37 and 38: 2011 Příloha časopisu Stavebnict
Page 39 and 40: Počet všech přijatých žádost
Page 41 and 42: PŘÍČNÝ ŘEZ 120 300 hmoždinkov
Page 43 and 44: inzerce Ekonomický návrh výztuž
Page 45 and 46: problémy pri realizácii, t.j. pri
Page 47 and 48: 12. Vzdialenosti medzi pozdĺžnou
Page 49 and 50: ▲ Obr. 19. Nesprávne stykovanie
Page 51 and 52: ▲ Obr. 1. Hydraulický model s Ž
Page 53 and 54: nátoků měly být testovány růz
Page 55 and 56: ▲ Stavba bývalé synagogy v cent
Page 57 and 58: ▲ Odvlhčovací systém (varianta
Page 59 and 60: EASYCRETE ® SF - velmi tekutý, t
Page 61 and 62: dohromady spojuje stávající budo
Page 63: ■ trvanlivost a jednoduchost; ■
Page 67 and 68: inzerce První míchadlo, u kteréh
Page 69 and 70: infoservis Veletrhy a výstavy 4. 6
Page 71 and 72: inzerce Pražské Jižní město pr
Page 73 and 74: inzerce LOW DUST - nízkoprašná
show all

betonovÃ© konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ­

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

betonovÃ© konstrukce staveb - Äasopis stavebnictvÃ