zobrazit/uložit PDF - Národní archiv

Musila, F. Odvalila, J. Olivy, J. Řehulky, F. Skalíka, F. Světlíka, J. Svozila, V.
Šaffa, J. Šrámka, P. Šupa, F. B. Vaňka, Z. Vorlové, P. Vychodila, K. Z. Wellnera a
L. Zamykala. Tím samozřejmě není řečeno, že méně obsáhlé celky nemohou
přinášet zajímavé informace (např. F. Botek, F. Ehrmann, F. Kordač, V.
Lázeňský). Naopak zase najdeme i celky rozsáhlejší, ty však pojednávají pouze
o úzce vymezených otázkách (např. A. Koutný, P. Major, J. Svítil), anebo jsou
jen málo lichotivým obrazem odesilatelova nitra (ukázkově R. B. Mácha, M.
Šťoudová). Nelze vynechat pododdíl korespondence s institucemi, kde
dominuje korespondence s arcibiskupskou konsistoří a tiskaři L. Klabusayem a
P. Zapletalem.
Oddíl III. nás krátce zpravuje o peripetiích Dostálova pobytu v semináři
(inv. č. 950) a o jeho kariérním postupu včetně sporu s arcibiskupem Kohnem
(inv. č. 952), o zdejším církevním životě včetně sporů s K. Judou a
čechoslovakisticky orientovaným knězem J. Štolfou (inv. č. 965 a 966).
Doplňkově též o opravách prostějovského chrámu a o ostatních
administrativních záležitostech, o nichž bychom jinak hledali hlavní poučení v
archivu farním.
Oddíl IV. si zaslouží pozornost kvůli dokladům k Dostálově působení v
politicky a reformně orientovaných spolcích a stranách. Tak například členství
v Československé straně lidové bylo spojeno s místem v prostějovské městské
radě, na jejíchž zasedáních si Dostál činil podrobné poznámky (inv. č. 973).
Významné dokumenty k před- i poválečnému reformistickému hnutí a jeho
sjezdům se naleznou shrnuty ve složce Jednoty katolického duchovenstva (inv.
č. 982). Místní prostějovský ruch se zase odráží v písemnostech Jednoty
katolických tovaryšů (inv. č. 983), Katolického klubu (inv. č. 988) a Společnosti
Katolického domu (inv. č. 1009). Upozorňujeme též na doklady intensivní
spolupráce s nově vznikající tělovýchovnou jednotou Orel, katolickou
konkurencí tehdy již programově protiřímského Sokola (inv. č. 999), a na
Dostálův pokus využít filmu jakožto moderního prostředku k propagaci
náboženských a ušlechtile kulturních cílů (inv. č. 1000).
Oddíl V. v žebříčku důležitosti následuje sice hned po oddílu druhém,
avšak s velkým odstupem. Dostálova vydavatelská agenda je bohužel velmi
málo zachována, větší pozornost na sebe asi soustředí jen akta ohledně Archy,
Evy, Nového života a Rozvoje (inv. č. 1023, 1026, 1033, 1036), nicméně i zde bude
badatel asi zklamán. O poznání zajímavější jsou pododdíly literárních rukopisů
vlastních, především básnických sbírek (inv. č. 1039 – 1056) i cizích, kde
vynikají dochované rukopisy Baarovy, Bouškovy, Demlovy, Dvořákovy,
Kalmanové, Skalíkovy a Zeyerovy. Zajímavou drobnůstkou jsou s
přihlédnutím ke kontextu příspěvky V. Dyka (inv. č. 1119), V. Hánka (inv. č.
1128), K. Hašlera (inv. č. 1129), M. Hýska (inv. č. 1140) a A. Travěnce (inv. č.
1232), kteří se záhy od katolicismu moderního i nemoderního prudce odvrátili.
Smutnými perličkami jsou pak příspěvky grafomanů a duševních rozervanců
A. Ječmínka (inv. č. 1144), J. E. Sequardta (inv. č. 1356) a již zmíněné M.
Šťoudové (inv. č. 1228 a 1368).
Oddíl VI. přináší jednotlivá čísla reformistických či ideově indiferentních,
ale Dostálem redigovaných či ovlivňovaných novin a časopisů Bílý prapor, Eva,
Hanácké listy, Ječmínek, Kravařsko, Nezmar, Nový život, Právo národa, Rozkvět.
Dochované množství však stačí většinou jen na to, abychom si učinili představu
o jejich vnějším vzhledu. Celý oddíl je pak dokumentací k Dostálovým
nekonečným tiskovým polemikám. Ucelenější povahu mají výstřižky
Dostálových kulturních podčárníků z listů Den a Našinec, připravené k
soubornému vydání (inv. č. 1494, 1495), k němuž bohužel došlo pouze v
případě Dne. Najdeme zde v originálech řadu Dostálových knižních publikací,
např. Království Boží na zemi, Honza hrdina, Potulný zpěvák, Ryme a špryme, Šlehy a
něhy, Duch Německa, Písně tvorů, Orlí fanfáry (2. vydání) aj. Polemicky jsou
zahroceny i dochované brožury, např. Meze kanonické poslušnosti, Svaté tyranství
(inv. č. 1523), Lutinov contra Juda, naopak poeticky laděné a nekonfliktní jsou
výtisky Dostálovy pohádkové hry Popeluška a oslavné knihy M. Kavánové Naši
básníci. Zvláště připomeňme jeden z mála dochovaných výtisků knihy B.
Konaříka Dalila, která byla pro svůj skandální obsah zničena (inv. č. 1509).
Oddíl VII. nás seznamuje s Dostálovými písněmi nebo s jeho
zhudebněnými básněmi. Kromě názvu je v závorce uveden také incipit. První
místo zaujímají písně k poctě J. Sarkandra (inv. č. 1535), dosud živá dušičková
píseň Matičko Kristova, klíčnice nebe (inv. č. 1536), velehradská koleda Zvoňte
zvony (inv. č. 1542) a orelská hymna (inv. č. 1534). Druhou málo významnou
část oddílu tvoří tisky či rukopisy cizích a lidových písní, z nichž dosud u nás
žije pouze Fryčajův a Nankeho velikonoční hymnus Alleluja! Zdráv buď nad
smrtí zvítězitel (inv. č. 1545).
O něco významnější je již oddíl VIII. s četnými grafickými díly autorů z
okruhu Nového života s dominantním podílem K. Wellnera (inv. č. 1560 – 1562),
jednotlivě pak S. Boušky, J. Köhlera, M. Alše aj. Z fotografií si zmínku zaslouží
Dostálovy fotografie osobní a rodinné, kam byl také s mimořádným
přihlédnutím ke kontextu zařazen vlastnoruční návrh náhrobku (inv. č. 1570),
snímky děl F. Bílka a V. Šaffa (inv. č. 1568). Dodejme, že pododdíl fotografií je
zčásti prokazatelně fotoarchivem Nového života, což dokazují i četné reprodukce
Strana 27/181