pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
konference a vědecká zasedání<br />
diska významu demokratického protifašistického<br />
odboje (Zlatica Zudová–Lešková /HÚ <strong>AV</strong> ČR/).<br />
Otázky významu spojenecké kontrolní komise pro<br />
sovětizaci Maďarska byly náplní příspěvku Evy<br />
Irmanové (HÚ <strong>AV</strong> ČR).<br />
Jakub Rákosník zaměřil na sociální politiku ČSR<br />
v letech 1945–48. Zajímavé poznatky a interpretace<br />
přinesl příspěvek Jany Machačové, v němž reflektovala<br />
z pohledu sociálních dějin prvorepublikové<br />
vzory chování obyvatelstva v jednotlivých sociálních<br />
vrstvách a vliv ekonomických a společenských transformací<br />
na jejich proměny. Podle jejího názoru<br />
dosáhl meziválečný stát pravděpodobně vrcholu vývoje<br />
obecné kultury českých zemí. Její pohled doplnil<br />
diskusní příspěvek japonské bohemistky Yukino<br />
Sató o ČSR jako sféře multikulturálního soužití.<br />
Na závěr vystoupila Antonie Doležalová s úvahou<br />
o vztahu ekonomické teorie a hospodářské praxe<br />
ČSR po roce 1945 a se stručním shrnutím konferenčního<br />
jednání Josef Harna.<br />
Zahraniční účastníci: hovoří dr. N. Perzi, naslouchá<br />
moderátor dr. A. von Arburg.<br />
Poslední sekce byla věnována tématům ekonomických<br />
a sociálních dějin. Vlastislav Lacina (HÚ <strong>AV</strong><br />
ČR) v jejím úvodu podal obsáhlý výklad vývoje<br />
československé ekonomiky v době ekonomické krize.<br />
Mimo jiné zmínil, že Československo se vzhledem<br />
k politické i finanční nestabilitě ve střední Evropě<br />
vyrovnávalo s následky krize poměrně dlouho, což<br />
vedlo také k nárůstu politického extremismu. Václav<br />
Průcha se věnoval ekonomickému vývoji v českých<br />
zemích a na Slovensku během druhové světové<br />
války, kdy se nacisté snažili začlenit obě ekonomiky<br />
do svých plánů budování velkoprostorového hospodářství<br />
v Evropě pod německou hegemonií. Drahoslav<br />
Jančík a Eduard Kubů se ve svém vystoupení<br />
zabývali problematikou rekonstrukce československé<br />
ekonomiky po roce 1945, přičemž konstatovali, že<br />
tehdejší obnova ekonomických struktur, původně<br />
plánovaná na tržně-podnikatelském základě byla<br />
stále více politizována a směřovala k prosazení modelu<br />
centrálního plánování podle sovětského vzoru.<br />
V centru zájmu byly z velké části sociální a ekonomické<br />
procesy, týkající se období mezi koncem<br />
války a příchodem komunistické totality. Otázky,<br />
související se strukturou a orientací československého<br />
zahraničního obchodu před a po druhé světové<br />
válce byly tématem referátu Ivana Jakubce. Ľudovít<br />
Hallon z Bratislavy se věnoval problémům změny<br />
slovenského hospodářství a připomněl význam slovenských<br />
ekonomických elit na utváření hospodářských<br />
koncepcí a programů od vzniku ČSR až po<br />
uchopení moci KSČ. V diskusním vystoupení se<br />
Tisková konference k Mnichovu v sídle <strong>AV</strong> ČR: hovoří<br />
J. Pánek, k odpovědím připraveni S. Raková,<br />
J. Němeček a J. Šebek.<br />
Závěrem lze říci, že velká část referátů reflektovala<br />
nejnovější výsledky výzkumu a byla tak odrazem<br />
soudobých výzkumných trendů. Diskuse v plénu<br />
i charakter jednotlivých příspěvků odrážely pluralitu<br />
přístupu ke zpracování tématiky, zároveň však<br />
také naznačily směřování dalšího bádání. K prohloubení<br />
debaty by bezpochyby přispělo rozšíření<br />
mezinárodní spolupráce na společných projektech,<br />
doprovázené i interdisciplinárním přístupem. Debata<br />
o problematice krize demokracie a hledání východisek<br />
by totiž současně měla být podložena také moderní<br />
metodologií, jež by implikovala nové způsoby<br />
kladení otázek, které by napomohly i hledání odpovědí<br />
po současném stavu a budoucnosti demokratického<br />
mechanismu rozhodování, jehož potřeba<br />
v dnešní politice i společnosti stále narůstá.<br />
Jaroslav Šebek<br />
12
Change language