pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Historický ústav v mezinárodním vědeckém prostoru<br />
Pracovníci HÚ <strong>AV</strong> ČR využili možnost návštěvy<br />
historického ústavu poznaňské univerzity a na pozvání<br />
prof. Andrzeje Saksona, ředitele Západního<br />
ústavu (Instytut Zachodni), se seznámili i s činností<br />
této badatelské instituce, jež věnovala několik svých<br />
publikací knihovně HÚ <strong>AV</strong> ČR.<br />
Roman Baron<br />
Mezinárodní vědecká konference Rozbitie alebo rozpad<br />
V<br />
24<br />
ýročí jsou nejen v české společnosti, ale i v zahraničí<br />
tradičně vnímána jako příležitost k vědeckým<br />
setkáním, na nichž si historici vyměňují<br />
nejnovější poznatky ke klíčovým událostem historie.<br />
Ukázala to jasně už tzv. osmičková výročí v roce<br />
2008 (1918, 1938, 1948, 1968), která nalezla svou<br />
reflexi nejen v České republice, ale až překvapivě<br />
hojně i v zahraničí (připomeňme konference v Mnichově,<br />
Washingtonu, Moskvě, Bratislavě, Waidhofenu<br />
i jinde). Historický ústav Slovenské akademie věd<br />
uspořádal ve spolupráci s Historickým ústavem <strong>AV</strong><br />
ČR a Vojenským historickým ústavem konferenci<br />
k výročí likvidace Česko-Slovenska v březnu 1939.<br />
Pod názvem Rozbitie alebo rozpad (s podtitulem<br />
Historické reflexe zániku Česko-Slovenska v roce<br />
1939) se tak konala v Bratislavě pod záštitou místopředsedy<br />
vlády Slovenské republiky Dušana Čaploviče<br />
a velvyslance České republiky v Bratislavě Vladimíra<br />
Galušky (který poskytl pro jednání konference<br />
prostory velvyslanectví na Hviezdoslavově náměstí)<br />
ve dnech 11.–12. března 2009 mezinárodní<br />
vědecká konference.<br />
Konference byla rozdělena celkem do sedmi bloků.<br />
Po úvodních projevech zástupce místopředsedy slovenské<br />
vlády, velvyslance ČR i zástupců pořadatelských<br />
institucí následoval zahajující blok tradičně<br />
věnovaný zahraničněpolitickým okolnostem likvidace<br />
Česko-Slovenska z pohledu velmocí, kde zazněly<br />
referáty českých, německých, rakouských a slovenských<br />
historiků. Na něj navázal druhý blok, jež<br />
se zabýval zahraničněpolitickými aspekty zániku<br />
ČSR z pohledu menších států, dokumentovanými<br />
referáty maďarských, polských a českých historiků.<br />
Jednotícím mottem většiny referátů byla destrukční<br />
role nejen Německa, ale i dalších sousedů Česko-<br />
Slovenska (Polska i Maďarska, usilujících o revizi<br />
versailleského mírového systému) za současného<br />
selhání diplomacie západních zemí, zejména Velké<br />
Británie, dávající jednoznačnou odpověď na otázku<br />
v názvu konference – tedy že destrukce Česko-Slovenska<br />
byla jednoznačně v první řadě výsledkem<br />
agresivní politiky nacistického Německa.<br />
Třetí a čtvrtý blok prvního dne konference byl<br />
věnován vnitropolitickému vývoji v Čechách a na<br />
Slovensku. Proto zde zazněly referáty českých a slovenských<br />
historiků, kteří hovořili na téma změn ve<br />
stranickopolitickém systému v českých zemích i na<br />
Slovensku, v hospodářství i ve společnosti v období<br />
druhé republiky. Zazněly i příspěvky, které reinterpretovaly<br />
některé dosavadní mýty, pocházející zejména<br />
z ľudácké a neoľudácké historiografie, např.<br />
mýtus tzv. Homolova puče.<br />
Ze zahájení konference. Zprava generální ředitel sekce<br />
evropské politiky Úřadu vlády SR Pavel Holík, velvyslanec<br />
ČR Vladimír Galuška, ředitel Historického ústavu<br />
S<strong>AV</strong> Slavomír Michálek, ředitel Vojenského historického<br />
ústavu Miloslav Čaplovič, zástupce ředitelky Historického<br />
ústavu <strong>AV</strong> ČR Jan Němeček a předseda vědecké rady<br />
Historického ústavu S<strong>AV</strong> Valerián Bystrický.<br />
Úvodní blok druhého dne konference byl věnován<br />
národnostní otázce a regionálním specifikům. Národnostní<br />
otázkou jako nástrojem hegemoniální politiky<br />
(zejména rolí sudetských, ale i spišských Němců<br />
a také Maďarů) během československé krize se zabývali<br />
němečtí, čeští, slovenští i maďarští historici.<br />
Další část byla věnována otázkám armády a bezpečnosti.<br />
Vojenští historici ze Slovenska se věnovali fungování<br />
československé armády zejména na Slovensku,<br />
ale také otázkám maďarských ozbrojených<br />
a diverzních akcí či odsunu českých vojáků ze Slovenska<br />
po likvidaci společného státu.<br />
V závěrečném bloku konference se čeští a slovenští<br />
historici zabývali reakcemi na 14. a 15. březen<br />
1939. Zazněla zde nejrůznější témata, od ohlasu březnových<br />
událostí v německém tisku přes likvidaci<br />
česko-slovenské zahraniční služby až po příspěvky<br />
historiografického charakteru. Po závěrečné diskusi<br />
zhodnotil dvoudenní konferenci Valerián Bystrický.
Change language