pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
16<br />
konference a vědecká zasedání<br />
Historickogeografická konference „Vnímání krajiny v minulosti –<br />
historická krajina dnes“<br />
V<br />
pořadí již pátou historickogeografickou konferenci,<br />
nazvanou „Vnímání krajiny v minulosti –<br />
historická krajina dnes“ a konanou 21. ledna 2009<br />
ve vile Lanna v Praze, věnovali organizátoři Eva<br />
Chodějovská a Robert Šimůnek proměnám historické<br />
krajiny Česka z pohledu odborníků mnoha profesí,<br />
využívajících mnohdy netradičními metodami nejrůznější<br />
škálu dobových pramenů – písemných, obrazových,<br />
kartografických i hmotných. Více než pět<br />
desítek účastníků vyslechlo příspěvky k historické<br />
krajině v období středověku, raného novověku i novověku,<br />
uvozené teoretickým vstupem Zdeňka Kučery<br />
z Přírodovědecké fakulty UK Geografie a proměny<br />
vnímání krajiny. Následovaly další dva spíše metodické<br />
referáty, Jiřího Kupky z Fakulty architektury<br />
ČVUT Historická krajina a institut krajinného rázu.<br />
Možnosti ochrany dochovaných znaků historické<br />
krajiny formou ochrany krajinného rázu dle §12<br />
zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a<br />
Václavy Horčákové z Historického ústavu <strong>AV</strong> ČR<br />
Prostor zmizelý i současný – rekonstrukce v prostředí<br />
iGoogle.<br />
Účastníci konference sledují powerpointovou prezentaci.<br />
Jednotlivé sondy do historické krajiny – Krajina<br />
v myšlení a vnímání středověkého člověka byla<br />
tématem referátu Roberta Šimůnka z Historického<br />
ústavu <strong>AV</strong> ČR, do raného novověku se posunul příspěvek<br />
Vratislava Ryšavého z Národního památkového<br />
ústavu, ú. o. p. v Plzni Zámecká krajina: zámek<br />
a zahrada Červené Poříčí. Následovaly referáty<br />
k problematice barokní krajiny jako historického komplexu<br />
s duchovním nábojem. Zdeňka Prokopová<br />
z Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Českých<br />
Budějovicích přednesla příspěvek Proměny krajiny<br />
mariánského poutního místa Kájov od baroka do<br />
20. století, Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie<br />
severního Plzeňska v Mariánské Týnici se zabývala<br />
tématem Stará plaská cesta za opata Fortunáta Hartmanna<br />
(1714–1779) a Eva Semotanová z Historického<br />
ústavu <strong>AV</strong> ČR zvolila námět Kladsko jako barokní<br />
komponovaná krajina<br />
Diskuse k problematice barokní krajiny.<br />
Ikonografické prameny zhodnotila Eva Chodějovská<br />
(Historický ústav <strong>AV</strong> ČR) v přednášce Obraz<br />
raně novověkého města. Praha v kosmografiích.<br />
Martin Šámal z knihovny Náprstkova muzea přednesl<br />
nevšední referát, nazvaný Vnímání krajiny v pramenech<br />
osobní povahy na příkladu Zdenky Braunerové<br />
(1858–1934). Příkladné využití interdisciplinárního<br />
přístupu při studiu historické krajiny poutavě<br />
a nestandardně vyložili Petr Meduna z Archeologického<br />
ústavu <strong>AV</strong> ČR a Jiří Sádlo z Botanického<br />
ústavu <strong>AV</strong> ČR v příspěvku Bezdězsko – krajina mezi<br />
odolností a stagnací. K vlivu povodní v historické<br />
krajině se vyjádřili Jan Munzar a Eva Kallabová<br />
z Ústavu Geoniky <strong>AV</strong> ČR v referátu Historické povodně:<br />
jejich vliv na zánik sídel, změny hranic a podíl<br />
člověka na škodách jimi způsobených (spoluautorem<br />
příspěvku byl Stanislav Ondráček). Peter Chrastina<br />
z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře představil<br />
sondu do středoevropské historické krajiny v přednášce<br />
Vnímanie krajiny v minulosti – historická krajina<br />
slovenskej enklávy Békešská Čaba dnes.<br />
Přednesené referáty vyvolaly zajímavou a bohatou<br />
diskusi, v níž se často pokračovalo i o přestávkách<br />
v příjemném prostředí vily Lanna. Rozhovory se<br />
staly plnohodnotnou součástí konferenčního jednání,<br />
neboť prezentovaly názory a metody mnoha přírodovědných<br />
i společenskovědních oborů, na výzkumu<br />
historické krajiny zainteresovaných. Jako červená<br />
nit se přitom diskusí vinula myšlenka účastníka konference<br />
Martina Gojdy ze Západočeské univerzity:
Change language