pdf, 13 MB - Historický ústav AV ČR - Akademie věd ČR

konference a vědecká zasedání
rozdělených do několika tematických bloků jako
celek ukázalo šíři záběru dané problematiky, sahající
od kastelologie přes genealogii a aspekty dějin
šlechty, kulturní dějiny a dějiny hospodářské až po
památkovou péči a muzejnictví. Z hlediska chronologického
sahal záběr konference od 13. století (tj.
sídelních počátků vymezené oblasti) do 20. století,
geograficky se větším dílem kryl s dnešním vymezením
oblasti Českého ráje (jakkoli se nejedná o historický
region, ale o konstrukt 19. století) – meritem
byla tedy oblast Turnovska a Jičínska, okrajově pak
Mladoboleslavska.
Jednání otevírala hodinová úvodní přednáška prof.
Tomáše Durdíka o hradech v Českém ráji, následující
příspěvky byly pak již standardní délky 15–20
minut. V rámci prvního bloku s názvem „Šlechtické
rody a osobnosti“ byla věnována pozornost několika
šlechtickým rodům, jež svým působením zasáhly
do sledované oblasti (vždy pojednáváno v širším
kontextu), stejně jako výrazným postavám kulturního
či hospodářského života, a ovšem i šlechticům
– podnikatelům. Druhý blok nazvaný „Šlechtický
velkostatek“ navázal na tradiční pojetí hospodářských
aspektů studia šlechtického velkostatku, ale
současně jasně naznačil, jakými způsoby lze aktuální
témata a trendy výzkumu zúročit v regionálním bádání.
Ať máme na mysli vývoj sídelní struktury
v návaznosti na síť vrchnostenských hospodářských
dvorů, jejich ikonografii či soubor otázek týkajících
se historické krajiny obecně a barokní komponované
krajiny speciálně. Konečně třetí blok s titulem „Šlechtická
rezidence“ zahrnoval problematiku nejen rezidenční
v užším slova smyslu (tj. rezidenční hrady/
zámky a města), ale aspekty vrchnostenské reprezentace
jako celku – umělecký mecenát, budování
rodových (zámeckých) knihoven či podpora církevních
institucí, tedy reprezentace v sakrální rovině.
Několik příspěvků přesahovalo na pole dějin historiografie
(Z. Kalista ad.) či směrem k aktuálním otázkám
cestovního ruchu a dnešního využití památkových
objektů.
Robert Šimůnek
HISTORICKÝ ÚSTAV
V MEZINÁRODNÍM VĚDECKÉM PROSTORU
Historický ústav na 47. výročním sjezdu německých historiků
P
řed dvěma lety uskutečnilo vedení Svazu historiků
a historiček Německa poprvé svůj záměr
konat výroční sjezd v některém významném univerzitním
městě poblíž státní hranice a do programu
zařadit sekci, kterou by pořádala partnerská organizace
sousedního státu. V iniciačním roce 2007 proběhl
sjezd v Kostnici a úloha lakmusového papírku
připadla Švýcarsku, zemi vyznačující se kulturní a
jazykovou blízkostí s prostředím hostitelů; i když
se historická zkušenost, politický habitus ani mentalita
obou národů nijak zvlášť nekryjí, nevyznačují
se na druhé straně ani žádnými dramatickými různicemi
či bolavými místy a posledních šedesát let
vývoje absolvovaly bok po boku jako pevné stavební
kameny integrujícího se západoevropského
civilizačního okruhu. V následujícím roce 2008 však
bylo rozhodnuto umístit každoroční profesní setkání
do Drážďan, z čehož logicky vyplynul jediný možný
aspirant na „zahraniční“ sekci, totiž Sdružení historiků
České republiky – Historický klub. Jeho vedení
v čele s prof. Petrem Vorlem, nyní děkanem Filozofické
fakulty Univerzity Pardubice, výzvu přijalo
s tím, že tematické zaměření sekce se vyhne prvoplánovému
„stýkání a potýkání“, soustředí se na
pokrok domácího bádání v oblasti česko-německých
vztahů v širším civilizačním kontextu a z tohoto zorného
úhlu vyzdvihne nově nasvícené trendy a fenomény
středoevropské/říšské koexistence, které nejsou
součástí běžného konfrontačního repertoáru.
Sekce nazvaná Nové české výklady otázek českoněmeckého
soužití zasedala dopoledne 2. října 2008
v rámci 47. výročního sjezdu, jenž si jako ústřední
téma zvolil aktuální pojem „Nerovnosti“. Lze říci,
že tato drobná součástka mamutího podniku se v moderních
a rozsáhlých prostorách Technické univerzity
Drážďany, jež se ujala organizačních povinností,
20