pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
miscellanea<br />
kláštera. Bohužel stav kaple v současné době není<br />
úplně ideální a tak informace na vstupních vratech<br />
o probíhající rekonstrukci vítáme. Těch investicí<br />
a rekonstrukcí by tato obec však potřebovala velkou<br />
měrou, už proto, jak turisticky přitažlivá dokáže být<br />
a jak málo v současné době nabízí.<br />
Vcházíme do kostela sv. Jana Křtitele a jeskyně<br />
sv. Ivana. Raně barokní kostel vystavěný dle projektu<br />
italského stavitele Carlo Luraga již nepůsobí na člověka<br />
v plné své kráse jako v době dostavění v roce<br />
1661. Při jeho budování stavitel nepočítal se zákeřností<br />
místního prostředí. Mohutná kamenná stavba<br />
podlehla měkkému a vlhkému podloží bývalého potoka,<br />
což se dost radikálně odrazilo na stabilitě celé<br />
stavby. Velkolepá štuková výzdoba musela ustoupit<br />
nové a lehčí dřevěné klenbě. Mnohé se od té doby<br />
nezměnilo. Praskliny mluví jasně, člověk i když je<br />
přesvědčen o materiálu klenby, přeci jen má jakýsi<br />
pseudopanický strach, že se vše zřítí. Kostelní inventář<br />
však slouží dál a bez úrazu. Díky bohu. Hlavní<br />
oltář zdobí obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku<br />
Ivanovi“. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený<br />
náhrobek sv. Ivana s ostatky poustevníka. Unikátním<br />
na tomto kostelu je i fakt, že se ve skutečnosti<br />
jedná o kostely dva vzájemně propojené. Starý s novým.<br />
Ivan s Janem. Jsme v travertinové jeskyni sv.<br />
Ivana (první zmínku o jeskyni nacházíme v listině<br />
českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1205). Je zde<br />
zima a vlhko. Před oltářem lítají blesky, skupinové<br />
foto a pak pozvolný odchod před klášterní konvent.<br />
Klášter byl zrušen roku 1785 císařem Josefem II.<br />
a poté sloužil různým účelům (koželužna, prádelna,<br />
lázně, učitelský ústav, komunistická vláda jej využívala<br />
jako tábor nucených prací, v letech 1951–55<br />
věznice ad..), než byl v roce 1994 navrácen církvi.<br />
Dnes je v něm zřízena Vyšší odborná pedagogická<br />
škola. Odcházíme na „Křížek“ Monumentální svatojanská<br />
stěna čnící do výše 210 m s ještě velkolepějším<br />
výhledem na obec a okolí. Pro některé nezkušené<br />
z nás představuje Mont Everest upraven do českých<br />
rozměrů. Svůj název dostala díky na vrcholu umístěnému<br />
kříži.<br />
Vstupujeme do skanzenu těžby vápence Solvayovy<br />
lomy provozovaný společností Barbora. Zde<br />
se pár nadšenců snaží o zachování důlních a průmyslových<br />
památek. Někteří z nás navštíví místní<br />
muzeum a jako třešničku na dortu využijeme projížďku<br />
vláčkem po úzkorozchodné železnici, kde si<br />
prohlídneme techniku využívanou při dolování vápence.<br />
Jsme hladoví a Hospůdka na návsi v Bubovicích<br />
je vysloveným lákadlem. Jídlo je výtečné, komunikace<br />
otevřená a zábavná. Vzpomínky na staré<br />
dobré časy jsou vždy inspirativní. Neradi se zvedáme.<br />
K Bubovickým „vodopádům“ však jdeme za<br />
deště, což po dobrém jídlu a moku nikomu náladu<br />
nekazí, i když cesta bahnitou stezkou je mnohdy<br />
rovna boji o holý život. Srbsko ukončuje v kronice<br />
výletů Historického ústavu další z kapitol vzájemného<br />
poznávání a objevování krás země české.<br />
Vrcholová fotografie ze Svatojánského Křížku.<br />
20. září 2008 – Z Letňan do Staré Boleslavi. Je<br />
nádherné počasí jako stvořené pro výlet. Na letňanské<br />
autobusové zastávce nás čeká profesor Hlavačka<br />
s historičkou Jelenou Serapiovou a paní Dostál<br />
z Ruska. Jedeme do Kostelce nad Labem. Náměstí<br />
je krásné a malebné prostranství – kostel obklopen<br />
stromy, pomník Jana Husa z roku 1911. Vypadá netradičně,<br />
slovy prof. Hlavačky „jakoby odjišťoval<br />
granát“. Na radnici má pamětní desku slavná zpěvačka<br />
Tereza Stolzová – první Aida na evropském<br />
kontinentě. Miloval ji Guiseppe Verdi, jehož dílo<br />
je často inspirováno hlasem zpěvačky. Za zmínku<br />
stojí i další zajímavé osobnosti jako novinář František<br />
Šimáček, překladatel z literatury staroindické,<br />
spolupracovník Národních listů a profesor Aloise<br />
Jiráska Vincenc Vyhnis či profesor zoologie na<br />
české technice v Praze, Dr. Antonín Štolc.<br />
V kostelíku je pamětní deska o tom, že se tu vzali<br />
budoucí rodiče básníka Bezruče. Pod ní je držák na<br />
kola. Je zavřeno. Jdeme po zelené, pak červené značce<br />
přes Záryby s kapličkou do „Brandejsa“. Cesta je příjemná,<br />
sluníčko svítí a onu chvályhodnou atmosféru<br />
živí nekončící diskuze. V Brandýse nad Labem míříme<br />
na židovský hřbitov zřízený roku 1568 na<br />
městském hliništi. Je obehnán posprejovanou zdí.<br />
Zamčen. Eva Doležalů z nasbíraných materiálů utváří<br />
obraz města v našich očích. Já zde doplním pouze<br />
jména rodáků, jako Dr. Karel Plischke podílející se<br />
na zeměpisné části Ottova slovníku naučného, Arnošt<br />
Schwab-Polabský, spisovatel a překladatel z polštiny,<br />
Dr. Justin Václav Prášek, historiograf okresu s nímž<br />
měl vědecký spor další z rodáků – Josef Braniš, nebo<br />
49
Change language