pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
konference a vědecká zasedání<br />
Agrární strany ve vládních a samosprávných strukturách mezi světovými válkami<br />
P<br />
od výše uvedeným názvem proběhla ve dnech<br />
14. a 15. května 2008 v prostorách Slováckého<br />
muzea v Uherském Hradišti mezinárodní vědecká<br />
konference historiků agraristů. K jejímu uskutečnění<br />
spojily síly a prostředky (vedle Slováckého muzea)<br />
Historický ústav <strong>AV</strong> ČR (pobočka Brno), Ústav českých<br />
dějin FF UK Praha a Odborový svaz pracovníků<br />
zemědělství a výživy Čech a Moravy, přičemž<br />
organizační „břímě“ na sebe vzala první jmenovaná<br />
instituce. Šlo o jubilejní, desáté uherskohradišťské<br />
setkání našich a zahraničních badatelů od listopadu<br />
1989, kterého se tentokrát zúčastnily téměř čtyři<br />
desítky odborníků z oblasti hospodářských dějin.<br />
Cílem konference bylo posoudit, jakými cestami a prostředky<br />
pronikaly agrární a zemědělské strany do<br />
vládních a samosprávných struktur meziválečných<br />
států, jak si v nich vedly a jaký byl výsledný politický<br />
a ekonomický efekt jejich snažení.<br />
Konferenci zahájila v zastoupení ředitele Slováckého<br />
muzea B. Rašticová uvítáním hostů a nastíněním<br />
celkového programu jednání. Poté odezněly dva<br />
hlavní referáty, jako první vystoupil J. Harna (HÚ<br />
<strong>AV</strong> ČR), který uzavřel svou analýzu úlohy Republikánské<br />
strany zemědělského a malorolnického<br />
lidu ve vládách a parlamentu první republiky připomínkou,<br />
že navzdory dosaženým výsledkům zůstávají<br />
v historii strany bílá místa a momenty, dosud<br />
jen málo prozkoumané. Jako příklad uvedl vztah<br />
agrární strany k hospodářské a finanční sféře a výzkum<br />
jejích vazeb na přidružené a zájmové agrární<br />
organizace, čímž současně potvrdil vysokou aktuálnost<br />
tematiky projednávané na konferenci. Druhý<br />
hlavní referent J. Rychlík (Masarykův ústav – Archiv<br />
<strong>AV</strong> ČR) předestřel účastníkům pestrý a nejednou<br />
kontroverzní obraz působení zemědělských stran<br />
a hnutí v zemích střední a východní Evropy.<br />
Přesto, že jednání konference neprobíhalo v sekcích,<br />
ale jen v plénu, bylo řazení referátů takové,<br />
aby se vytvářely dílčí tematické skupiny s respektováním<br />
časové posloupnosti projednávaných témat.<br />
E. Kubů a J. Šouša (oba FF UK Praha) informovali<br />
o současném stavu poznání historie Mezinárodního<br />
agrárního bureau (Zelená Internacionála) a soustředili<br />
se především na osobnost A. Švehly, iniciátora<br />
jeho založení a tvůrce ideového programu. P. Martuliak<br />
(Fakulta humanitních vied, U<strong>MB</strong> Banská Bystrica)<br />
seznámil přítomné s hlavními mezníky meziválečného<br />
agrárního hnutí na Slovensku a s mocenským<br />
postavením strany ve světle parlamentních<br />
voleb. J. Čmejrek (PEF ČZU Praha) zaujal výkladem<br />
o švédské agrární straně, jejím podílu na stabilizaci<br />
demokratického vládního systému a spoluutváření<br />
sociálního státu, který působil v tehdy rozbouřené<br />
Evropě jako příběh z jiného světa. Následoval příspěvek<br />
L. Švece (FSV UK Praha) pojednávající<br />
o Svazu lotyšských zemědělců a jeho úloze v meziválečném<br />
politickém systému. Další tři referáty přednesli<br />
hosté z Bulharska: M. Stamova (Ústav pro balkanistiku<br />
B<strong>AV</strong>) referovala o výzkumu Bulharského<br />
lidového zemědělského svazu v období monarchistické<br />
diktatury 30. let, na ni tematicky navázala<br />
T. Gotovska- Henze (HÚ B<strong>AV</strong>) pojednáním o úloze<br />
Bulharského lidového zemědělského svazu ve 40. letech<br />
a S. Stefanov (Bulharská asociace farmářů)<br />
informoval o stavu bulharského zemědělství při vstupu<br />
země do EU a o úloze organizací farmářů při jeho<br />
rozvoji.<br />
Vystoupení V. Laciny (HÚ <strong>AV</strong> ČR) bylo věnováno<br />
zhodnocení změn, kterými prošel program<br />
agrární strany v reakci na měnící se vnitřní a zahraniční<br />
situaci země. Příspěvek M. Trapla (FF UP Olomouc)<br />
se zabýval zemědělskou politikou lidové strany,<br />
především jejím soupeřením s agrární stranou.<br />
Zasvěcenou sondu do jihočeského regionu, bašty<br />
agrární strany, jejíž zájmy dlouhodobě hájil R. Beran,<br />
představil J. Rokoský (FF UJEP Ústí nad Labem).<br />
Na pozadí historie cukrovarnického impéria<br />
V. Stoupala objasnil L. Slezák (HÚ <strong>AV</strong> ČR), jakými<br />
cestami pronikal agrární kapitál do ekonomických<br />
struktur cukrovarnictví a jaké zisky to přineslo pro<br />
agrární stranu. Zvyšováním obranyschopnosti státu,<br />
na němž se významně podílela agrární strana v období<br />
vlád 1935–1938 se zabýval P. Šrámek (SOA<br />
Pardubice). První den jednání konference uzavřel<br />
netradiční příspěvek A. Doležalové (VŠE Praha), nazvaný<br />
„O ukradených myšlenkách aneb ideologie<br />
agrarismu versus ekonomicko-politická realita“.<br />
Druhý den pokračovalo jednání příspěvkem M. Hanuly<br />
(HÚ S<strong>AV</strong> Bratislava) o tom, jak si vedla agrární<br />
strana na Slovensku v regionálních volbách ve 20. letech.<br />
Aktivitám Odboru pro zájmy venkovských<br />
žen při agrární straně se věnovala J. Burešová (FF<br />
UP Olomouc). P. Dufek (NA Praha) zaujal příspěvkem,<br />
v němž ilustroval na příkladě velkostatku<br />
Rosice-Veveří, který vlastnil anglický státní příslušník,<br />
složitou, až schizofrenní situaci zaměstnanců<br />
Státního pozemkového úřadu, „bombardovaných“ při<br />
provádění pozemkové reformy prosbami, stížnostmi<br />
a hrozbami z domova i ze zahraničí. Úzké kontakty<br />
mezi vysokými agrárními funkcionáři a Českoslo-<br />
14