pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
pdf, 13 MB - Historický ústav AV ÄR - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
aktuality a informace<br />
Dne otevřených dveře využívají spíše jednotlivci,<br />
které sem přivádí zájem o konkrétní problematiku.<br />
V poslední době přicházejí, i bez ohledu na tuto<br />
možnost zejména ti, kteří se zabývají regionální<br />
vlastivědou a rodovou genealogií. Letos jsme mohli<br />
například uspokojit touhu po vědění u postaršího<br />
rodáka z jihomoravské obce Vranovice, který se zajímal<br />
o dějiny svého rodiště a chtěl si své znalosti<br />
prohloubit. Od Pavla Krafla, který se mu věnoval,<br />
obdržel také kontakt na specializované instituce a<br />
badatele z oborů archeologie a geologie.<br />
Amatérští historici a místní patrioti se tak při Dni<br />
otevřených dveří mísí se studenty, kteří si návštěvou<br />
rozšiřují institucionální rozhled a pátrají po možnosti<br />
stálejších konzultací a využití ústavní studovny<br />
a knihovny coby alternativní studijní platformy.<br />
A na závěr řeč čísel: letos na brněnskou pobočku<br />
zavítaly více jak čtyři desítky zájemců.<br />
Aleš Vyskočil<br />
Historický ústav <strong>AV</strong> ČR a Týden vědy a techniky 2008.<br />
Akademická kavárna „Město v historické krajině – obraz smíru i střetávání“<br />
V<br />
rámci týdne vědy a techniky 2008 pořádá<br />
Rada pro popularizaci vědy <strong>AV</strong> ČR v knihkupectví<br />
Academia „Akademické kavárny“. Ve středu<br />
5. listopadu byla všechna místa u stolečků v útulné<br />
kavárně knihkupectví na pražském Václavském náměstí<br />
beze zbytku zaplněna zájemci o problematiku<br />
vztahu města a krajiny. Prof. Eva Semotanová připravila<br />
a moderovala pořad sestávající z krátkých<br />
přednášek nazvaný „Město v historické krajině –<br />
obraz smíru i střetávání“<br />
Po stručném úvodu zahájil program Jiří Musil příspěvkem<br />
o historickém vývoji měst v celoevropském<br />
kontextu z pohledu sociologa a demografa<br />
s důrazem na důsledky tohoto procesu pro dnešní<br />
dobu, kdy je třeba uvažovat o euro-americké „městské<br />
civilizaci“ a jejích problémech v celosvětovém<br />
horizontu. Jednou ze základních charakteristik evropských<br />
měst je jejich dlouhá historie patrná na jejich<br />
tváři. V České republice má dlouhou tradici studium<br />
měst v období středověku. Robert Šimůnek<br />
krátce přiblížil při této příležitosti jeden jeho aspekt:<br />
vztah měst a šlechty. Eva Semotanová shrnula přelomovou<br />
dobu v dějinách (středo)evropských měst:<br />
„dlouhé“ 19. století, kdy s rozvojem průmyslu a stěhováním<br />
lidí z venkova začínají města překračovat<br />
po staletí dostačující prostor vymezený hradbami<br />
a expandují do okolní krajiny. Tu přetváří také rozvíjející<br />
se železniční a později silniční doprava směřující<br />
k průmyslovým centrům. Lidnatá města řeší<br />
nové prostorové uspořádání, možnost uplatnit své<br />
plány dostávají urbanisté. Výsledky práce některých<br />
z nich obdivujeme do dnešních dnů (prvorepublikový<br />
Hradec Králové).<br />
Od 60. let 20. století se rozvoj měst v České republice<br />
urychluje. Kromě masivní výstavby panelových<br />
sídlišť na okrajích měst v 70. a 80. letech 20.<br />
století se v posledních patnácti letech uplatňuje<br />
v kritickém místě styku města a okolní krajiny jiný<br />
fenomén (známý, analyzovaný a kritizovaný v Západní<br />
Evropě a Severní Americe, ovšem nekriticky<br />
přejatý zeměmi Střední a Východní Evropy): výstavba<br />
satelitních městeček a nákupních a logistických<br />
zón. Město přestává mít jasné obrysy, „roztéká<br />
se“ do okolní krajiny, „deformuje se“ podoba<br />
obcí spádových k městu. Krajina na periferii měst<br />
se stává ekologicky nestabilní, neprostupná pro lidi<br />
bez auta i pro zvířata. Této vysoce aktuální problematice<br />
se věnoval Martin Ouředníček, který se zmíněným<br />
tématem zabývá nejen vědecky (na Přírodovědecké<br />
fakultě UK v Praze), ale také „v terénu“<br />
například při práci se zaměstnanci stavebních odborů<br />
městských úřadů pověřených obcí, kteří mají svými<br />
rozhodnutími možnost ovlivnit podobu městské<br />
i venkovské krajiny bezprostředně.<br />
Podobu sídel můžeme od 15. století do vynálezu<br />
fotografie studovat na zpřesňujících se rukopisných<br />
i tištěných vyobrazeních: vedutách a mapách (plánech).<br />
Krátký vhled do problematiky ikonografie<br />
měst na příkladu Prahy v raném novověku připravila<br />
na závěr autorka tohoto článku. Přednášky byly<br />
doprovozeny obrazovými ukázkami, které kolovaly<br />
mezi posluchači.<br />
Po přednáškách se rozvinula živá diskuse, při níž<br />
se ukázalo, že nad tématem tohoto podvečera se<br />
přišli zamyslet studenti, laická veřejnost i odborníci<br />
z akademických ústavů, vysokých škol humanitního<br />
a přírodovědného zaměření i z praxe. To dokazuje,<br />
že téma měst a krajiny je aktuální a vybízí k různým<br />
úhlům pohledu z pozic řady vědních oborů. Zároveň<br />
je město jako odraz soužití-střetávání člověka<br />
a krajiny velmi zranitelné v tom smyslu, aby<br />
pro člověka tento vztah nevyzněl z morálního hle-<br />
30
Change language