pdf, 13 MB - Historický ústav AV ČR - Akademie věd ČR

Historický ústav v mezinárodním vědeckém prostoru
vědeckými osobnostmi, byl formálně ukončen „Team
Cross“ konferencí, při níž účastnické badatelské
skupiny předkládaly výsledky jednotlivých témat,
poslední zasedání dozorčího výboru se závěrečným
summing up a zhodnocením projektu se konalo
v říjnu 2008 na Univerzitě v Manchesteru. Z České
republiky se tohoto setkání zúčastnili Monika Mandelíčková,
Pavel Kolář a Milan Hlavačka (HÚ AV
ČR).
Historický ústav AV ČR v projektu zastupovali
dva pracovníci. Prof. Milan Hlavačka, vedoucí oddělení
19. století, který zaujal místo v Dozorčím výboru
po zesnulém prof. Janu Havránkovi, se zúčastnil
všech zasedání výboru (Glemorgan, Ženeva, Oxford,
Rejkjavík, Praha a Manchester) a v zastoupení Historického
ústavu organizoval setkání v Praze v březnu
2008. Dr. Milan Řepa z Pobočky Brno jako člen
týmu č. 4 Overlapping National Histories, koordinovaného
prof. Tiborem Frankem (Maďarsko), vystoupil
na workshopech v Drážďanech a v Budapešti,
jeho studie věnovaná formování české národní historiografie
vyjde v rámci závěrečného výstupu v roce
2009.
Centrálou ESF ve Štrasburku byl projekt na základě
oponentního řízení, které proběhlo v Manchesteru,
hodnocen jako velice úspěšný, a to především zásluhou
systematické organizační a vědecké práce vedoucích
představitelů projektu Stefana Bergera,
Cristopha Conrada a Guy P. Marchala a vedoucích
jednotlivých týmů (Ilaria Porciani, Chris Lorenz,
Stefan Middel a Frank Hadler). Zvláště bylo oceněno
dodržování přísné finanční kázně a účelné nakládání
s poskytnutými prostředky. Publikace výsledných
šesti monografií byla plánována na léta 2008–2010,
zatím spatřila světlo kniha The Contested Nation.
Ethnicity, Class, Religion and Gender in National
History se společným příspěvkem Pavla Koláře,
Dušana Kováče a dalších středoevropských historiků,
pokrývající dějepisectví zemí habsburské monarchie.
Práce vycházejí v prestižním nakladatelství
Palgrave Macmillen (Velká Británie) za podpory
dotace ESF ve výši 100 000 Euro. Hodnotitelé z vedení
ESF doporučili pokračovat v projektu v jiné
formě, což bude teprve zváženo, a jeho prezentaci
na XXI.mezinárodním kongresu historických věd
v Amsterodamu v roce 2010.
Milan Hlavačka
Poznaňská konference Czesi o sobie i sąsiadach
H
lavní město Velkopolska již tradičně patří k významným
badatelským centrům naších severních
sousedů. Současně projevuje zájem o spolupráci
se zástupci české historické obce. Od vzniku zdejší
univerzity po obnovení polského státu, jež uzavřelo
tragickou kapitolu dlouholetého rozdělení polského
národa (od 24. prosince 1955 tato univerzita nese
jméno Adama Mickiewicze), docházelo k navazování
kontaktů s prostředím českých historiků. Jako
příklad uveďme styky Jindřicha Šebánka a Kazimierze
Tymienieckého. Ani v současné době nechybí
na obou stranách jedinci náležitě doceňující význam
této spolupráce. I když poznaňští historikové zabývající
se mezinárodními vztahy pěstují zejména dějiny
polsko-německého stýkání a potýkání, o čemž
svědčí například stránky časopisu Przegląd Zachodni
(vychází od roku 1945), zájem o dění v české historiografii,
pořádání společných konferencí či o vzájemnou
informovanost o výsledcích bádání zde stále
přetrvává. Mezi vědeckými pracovníky Historického
ústavu AV ČR zřejmě nejrozsáhlejší kontakty s Poznaní
udržuje prof. Jaroslav Pánek, jenž se mnohokrát
zúčastnil poznaňských konferencí k problematice
dějin politické kultury a také jako jediný český
22
historik publikoval v posledních letech ve zmíněném
časopise Przegląd Zachodni. 1 Mezi dalšími pak
můžeme uvést dr. Evu Doležalovou, prof. Josefa
Žemličku či dr. Miloslava Polívku. 2
Nový impuls v tomto kontextu vzešel z reprezentativní
mezinárodní konference Devatenácté století
v nás, 3 které se na pozvání hlavního organizátora
1 Viz Marceli KOSMAN, Humanista znad Wełtawy, in:
Marceli Kosman (ed.), Na obrzeżach polityki, IV., Profesorowi
Jaroslavowi Pánkowi w sześćdziesięciolecie urodzin,
Poznań 2007, s. 3 nn.; Jaroslav PÁNEK, Historycy środkowoeuropejscy
w Unii Europejskiej, Przegląd Zachodni 62, 2006,
č. 1 (318), 165–176.
2 Marie BLÁHOVÁ, Přemyslovci a Piastovci – tvůrci a páni
středověkých monarchií, ČČH 102, 2004, č. 3, s. 701–702;
Eva DOLEŽALOVÁ, Odraz éry přemyslovské dynastie v pramenech
a literatuře následující lucemburské doby, in: Przemyślidzi
i Piastowie – twórcy i gospodarze średniowiecznych
monarchii, Poznań 2006, s. 203–212; Miloslav POLÍVKA,
Polska w oczach czeskich w średniowieczu, in: Marceli Kosman
(ed.), Kultura polityczna w Polsce, IV., swoi i obcy, Poznań
2005, s. 77–97.
3 Milan HLAVAČKA, Devatenácté století v nás aneb mýty,
symboly, instituce a vzory chování a myšlení, které nás přežily,
Bulletin Historického ústavu AV ČR 20, č. 1, 2008, s. 11–12;