Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

Zvláštností bezprostředně poválečného období bylo, že větší část rekreace
ještě probíhala v soukromých hotelech, penzionech a v konfiskátech
pod nucenou správou.
Výběrová rekreace pracujících a jejich rodin byla zahájena 4. února
1946 ve čtrnácti zotavovnách ve Špindlerově mlýně. [18] Přirozeně, že tato
událost proběhla bez povšimnutí, přinesla však nový prvek do cestovního
ruchu a ovlivnila jeho další vývoj. Jen do dubna téhož roku se zúčastnilo
rekreace 4 409 rekreantů. [5, s. 326]
Pro zdravotně postiženou mládež (14 -18 let) byly organizovány od dubna
1946 celoroční zdravotní pobyty v Tatranské Lomnici (chlapci) a ve
Ždiaru (dívky). Po stránce organizační vzniklo v roce 1947 18 středisek
pro zotavenou pracujících a 10 zařízení pro ozdravný pobyt mládeže. Ve
stejném roce se také poprvé uskutečnila výměna rekreantů se Slovenskem,
recipročního pobytu se zúčastnilo 127 slovenských a českých rekreantů.
Svébytným prvkem života v odborových zotavovnách se stal rozvoj
aktivního kulturního života. Referenti ROH organizovali turistické
vycházky a výlety, kulturní a společenské akce. Do zotavoven přijížděly
herecké a umělecké soubory. Zotavovny postupně vybudovaly knihovny,
čítárny a působily na obecnou kulturu prožívání volného času. Fond volného
času pracujících byl však ekonomickou situací doby dosti limitován.
V roce 1946 byly rovněž položeny základy zahraniční rekreace ROH. Legislativním
základem bylo ustanovení §2, odst. 6 zákona č. 144/46 Sb. Podle
uvedené zákonné normy jednotná odborová organizace byla zmocněna,
aby sjednávala dohody a spolupracovala s odbory a organizacemi
sociální turistiky v zahraničí. V mezinárodním měřítku vznikla pro oblast
odborářských a družstevních cestovních organizací Mezinárodní federace
organizací sociální turistiky (IFPTO). Významnou součástí mezinárodních
styků odborů bylo poskytování rekreace zahraničním odborářům a vysílání
československých odborářů na rekreaci do zahraničí.
V roce 1946, kdy začínala odborářská zahraniční rekreace, byly tyto začátky
skromné. Deset československých odborářů odjíždělo do Bulharska
a stejný počet bulharských odborových členů se zotavoval čtyři týdny v Jevanech.
Ve stejném roce přijelo 22 anglických horníků a 145 jugoslávských
učňů, jejich pobyt však byl dlouhodobější. [5, s. 327]
V roce 1947 byla rozšířena výměnná rekreace o francouzskou organizaci
Tourisme et Travail (22 účastníků), 28 švýcarských odborářů a 55
anglických horníků se zotavovalo v odborových zařízeních, 93 anglických
horníků se léčilo v československých lázních. Naopak 1 413 československých
odborářů prožilo čtrnáctidenní pobyt v československém rekreačním
středisku na ostrově Rábu v Jugoslávii. [19]
Ve vztahu k výběrové rekreaci ROH a zejména k zahraniční rekreaci odbory
již od roku 1946 zastávaly stanovisko, že se jedná o odměnu pracovníkům
za vynikající výkony, nebo zohledňovaly hledisko zdravotní a sociální.
Účastníky vybíraly závodní rady po dohodě se závodní skupinou ROH
podle směrnic vydaných ministerstvem sociální péče. Kritéria výběru by-
16