Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

12 600 lůžek. Od roku 1974 ÚSRP využívala také přes 40 objektů závodní
rekreace. Celkový počet účastníků domácího i výjezdového cestovního
ruchu organizovaného odbory byl poměrně značný a měl vzestupnou tendenci.
V roce 1971 představoval počet účastníků 379 325 a v roce 1981
527 540. [4, s. 56]
4. Podniková a závodní rekreace
Rekreace, které organizovaly závodní a podnikové výbory ROH byly nejrozšířenější
formou rekreační péče. Rozsah závodní rekreace a možnosti
jejího růstu byly v různých závodech a oblastech rozdílné. Vyplývalo to
z finančních a materiálních možností závodů a podniků i přírodních a klimatických
podmínek okresů. Uvedené okolnosti ovlivňovaly celkový charakter,
velikost a technické vybavení objektů a také rozsah služeb.
Prostřednictvím odborových organizací umožňovaly podniky, závody
a instituce svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům rekreaci
v rekreačních nebo sportovních zařízeních (kempech nebo stanových
táborech), které vybudovaly pro tyto účely. Náklady na pobyt byly zčásti
hrazeny příslušnými odborovými organizacemi.
V podnikových rekreačních zařízeních se kromě rodinné rekreace zaměstnanců
realizovala také dětská eventuelně žákovská rekreace. Ubytovací
kapacita podnikové a závodní rekreace vzrostla od roku 1960, kdy
bylo v jejich zařízeních 70 800 lůžek, na 225 301 v roce 1981. V roce 1981
měla sféra závodní rekreace v ČSSR 9 342 rekreačních objektů, které
mohly být také využívány pro jiné profesní účely (školení, porady apod.)
V oblasti závodní a podnikové rekreace byly i rekreační základny v zahraničí,
zejména v některých socialistických státech.(Bulharsko, [5,
s. 265] Rumunsko, Jugoslávie). V roce 1981 jejich celková kapacita představovala
více než 7 000 lůžek v pevných objektech a 17 177 lůžek ve stanových
táborech. V rámci vázaného domácího cestovního ruchu uskutečňovaného
odbory v jejich ubytovacích a stravovacích zařízeních, se na
území ČSSR rekreovalo v roce 1981 přes 2,5 mil. pracujících se svými rodinami.
V rekreačních závodních zařízeních v zahraničí bylo v témže roce
71 000 odborářů. [4]
V osmdesátých letech se začal projevovat odklon od závodní a podnikové
rekreace, protože vazba cestovních možností jen na jedno místo ztrácela
v souvislosti s různorodostí placených služeb v cestovním ruchu přitažlivost.
Proto se začaly i v této oblasti hledat jiné formy, např. výměnné
závodní rekreace apod.
Srovnání účasti na odborových rekreacích na počátku 70. let s počátkem
80. let přináší následující tabulka. Během jednoho desetiletí je zřetelný
růst všech porovnávaných údajů. Největší vzestup je viditelný u zahraničních
rekreací (více než 100 %). Jediným číslem, které ve sledovaném
desetiletí pokleslo, je počet rekreantů přijíždějících do ČSSR z nesocialistických
zemí (tabulka 2).
20