Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

počtu účastníků jak u domácích, tak i zahraničních pobytů. Zajímavou
skutečností je pokles počtu zotavoven a s tím spojený pokles lůžkové kapacity,
ke kterému dochází téměř kontinuálně od počátku 50. let.
Hlavní překážkou rozvoje domácí rekreace byl značný nedostatek ubytovacích
kapacit. ROH v roce 1946 vlastnilo ve vlastních objektech jen
953 lůžek. [5, s. 328] Proto ÚRO požádalo Fond národní obnovy o přidělení
konfiskovaných objektů v Čechách a na Moravě. V dubnu 1948 odbory
převzaly 120 konfiskátů, avšak jen 8 z nich bylo schopno provozu.
V této situaci se usneslo prezidium ÚRO 5. dubna 1948, že rekreace bude
vyčleněna z působnosti Ústřední kulturní komise a že bude vytvořeno
samostatné ústřední rekreační oddělení s odpovídajícím personálním vybavením.
Také správa rekreačních objektů byla vyňata z působnosti správy
majetku ROH a včleněna do rekreačního oddělení. Ústřední rekreační
oddělení ÚRO, i když ještě ve stavu vlastního formování, postupně přebíralo
a včleňovalo znárodněné objekty a konfiskáty do systému zotavoven
výběrové rekreace. Tak například v průběhu roku 1948 bylo přiděleno do
vlastnictví odborů celkem 298 objektů. [19]
Na jaře 1949 převzalo ústřední rekreační oddělení zotavovny odborových
svazů, především Svazu poštovních a železničních zaměstnanců. Početní
růst zotavoven však neměl dlouhé trvání, jen do jara 1950, kdy byl
dosažen nejvyšší stav – 160 rekreačních středisek se zhruba 500 objekty,
které byly ve vlastnictví ROH. V letech 1950 – 1957 byly menší objekty
převáděny na jiné organizace, zotavovny se spojovaly, aby bylo možné
zkvalitňovat ubytovací a stravovací služby.
Správa zotavoven ROH byla centrální, vycházela z ústředního rekreačního
oddělení ÚRO. V praxi centralizaci napomáhalo sjednocení administrativy
a provozních záležitostí. I když později vznikly oblastní rekreační
správy, v podstatě byly jen výkonnými orgány ústředí. Především pomáhaly
zajišťovat stravování, což bylo v padesátých letech ještě obtížné. V průběhu
doby se kvalita služeb v odborových zařízeních stále zlepšovala.
Také formy rekreace se vyvíjely, některé se zachovaly, některé zanikly,
některé se později obnovily v pozměněné podobě. Tak se např. organizovala
rekreace pro matky s dětmi, pro matky velkých rodin v Českém
Šternberku, v zimě pro venkovské matky v Praze. V zimě 1948 – 1949 byla
zahájena jednotýdenní kulturní rekreace v Praze pro odboráře, kteří
byli svým povoláním dlouhodobě vzdáleni od kulturních center. Navštěvovali
pražské památky, divadla, koncerty, muzea a podobně. [5, s. 330]
Majetek ROH, který byl vyčleněn pro výběrovou rekreaci (budovy apod.),
svěřila Ústřední rada odborů Ústřední správě rekreační péče ROH. Byla
konstituována usnesením šesté Plenární schůze ÚRO ze dne 20. října
1956 s účinností od 1. ledna 1957. Posláním této organizace bylo organizování,
řízení a uskutečňování tuzemské i zahraniční výběrové rekreace
ROH. Rovněž měla metodicky vést pionýrskou rekreaci ROH a poskytovat
metodickou pomoc závodní rekreaci. Statut Ústřední správy rekreační péče
ROH /dále též ÚSRP) byl vydán v roce 1956.
18