Sestava 1 - Vysoká škola obchodní v Praze

specifické: převažovalo (asi 90 % výjezdů do zahraničí) cestování do ostatních
centrálně plánovaných ekonomik, do tzv. kapitalistických států
směřovala jen malá část turistů.
c. Období po roce 1989
Pokračující přeměna hospodářství na tržní ekonomiku, k níž vytvořily
podmínky zásadní politické, hospodářské a sociální změny 1 po listopadu
1989, se výrazně projevila i ve sféře cestovního ruchu. CR v tomto období
zaznamenal mimořádný rozmach a to jak v počtu příjezdů zahraničních
návštěvníků, tak i ve značně zvýšeném počtu cest československých
občanů do zahraničí. Pro období bezprostředně po revoluci byla charakteristická
poptávka po krátkých (většinou jednodenních) cestách za nákupy.
Později se poptávka přesunula k dlouhodobějším pobytům a cestám
do exotičtějších oblastí. Trendem posledních let je i realizace více dovolených
během roku, což mj. odpovídá i celosvětovým trendům.
Pro celé období je charakteristický nárůst hlavních ukazatelů (s drobnými
výkyvy) cestovního ruchu. Pro komparaci obou republik bylo zvoleno
období po r. 1993, tj. od vzniku samostatné České a Slovenské republiky.
2. Analýza cestovního ruchu v České a Slovenské republice
a. Příjezdový cestovní ruch
V případě příjezdového cestovního ruchu jsou v úvodní části analyzována
data mezi léty 1993 – 2006, která můžeme považovat za dostatečně
srovnatelná (jedná se o hraniční statistiku). V letech následujících se již
počet zahraničních návštěvníků nesleduje stejným způsobem 2 , ale prostřednictvím
výzkumu 3 , jehož zadavatelem je v případě ČR Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR v případě Slovenska pak Ministerstvo hospodárstva
SR (od 1. 7. 2010 Ministerstvo kultúry a cestovného ruchu SR) či počtem
hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (viz dále).
Po rozdělení Československa můžeme v příjezdovém cestovním ruchu
pozorovat snížení poptávky po destinaci Slovensko, protože dříve převažující
tradiční návštěvníci z bývalé NDR, Maďarska a Polska rozšířili svůj
zájem o destinace, které byly dříve víceméně nedostupné.
Samostatné Slovensko se ocitlo na východním okraji střední Evropy,
mimo hlavní poptávku a transit, přestože disponuje vysokým potenciálem
přírodních i společenských atraktivit.
Jak dokládají tabulky 1 a 2, Česko ve sledovaném období zaznamenalo
větší počet návštěvníků (dle hraniční statistiky) než Slovensko (a to
ivpřepočtu na jednoho obyvatele).
1 liberalizace a demonopolizace zahraničního obchodu a cestovního ruchu, liberalizace devizového
a kurzového režimu, liberalizace v oblasti pasové a vízové agendy či otevření nových
hraničních přechodů
2 v této statistice jsou zahrnuty všechny osoby, které překročí státní hranici
3 místem dotazování jsou vybrané hraniční přechody, vybraná vlaková nádraží, letiště
25