Číslo 1 - Notářská komora České republiky

Ad Notam 1/2012
ČLÁNKY
Pozemky evidované zjednodušeným způsobem musejí být
označeny těmito údaji:
■ parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence
■ údajem, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového
katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu
■ názvem katastrálního území, ve kterém leží
■ v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny
ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná
o pozemkovou nebo stavební parcelu
Pozemky evidované zjednodušeným způsobem (§ 29
odst. 3 katastrálního zákona) jsou zemědělské nebo lesní
pozemky, které nejsou evidovány v podobě parcel katastru
nemovitostí (KN), nýbrž jako parcela některé z předchozích
pozemkových evidencí; údaje těchto evidencí se od vzniku
katastru nemovitostí v roce 1993 považují za součást katastrálního
operátu a evidují se s jejich využitím do doby, než
dojde k jejich standardní evidenci v podobě parcel katastru
nemovitostí (nejpozději však do skončení pozemkových
úprav).
Jedná-li se tedy o pozemky evidované zjednodušeným
způsobem, je třeba je označit obdobně jako v případě pozemků
evidovaných v podobě parcel katastru nemovitostí,
avšak navíc je třeba výslovně uvést, že se jedná o pozemek
evidovaný zjednodušeným způsobem, jakož i údaj, o jakou
zjednodušenou evidenci se jedná. Tyto požadavky zákona
se odrazily i v judikatuře. 16 Na výpisech z katastru nemovitostí
jsou pozemky evidované zjednodušeným způsobem
uvedeny ve zvláštním oddílu části B s tím, že příslušná evidence
je označena jak slovně (nejčastěji „pozemkový katastr“),
tak zkratkou (např. „PK“). V praxi se lze setkat i s tím, že
v listině je uveden jak slovní popis evidence, tak zkratka, což
už je ale v podstatě nadbytečné; s ohledem na ustanovení
§ 59 odst. 1 notářského řádu by měla být dána přednost nezkrácenému
slovnímu vyjádření, které není na závadu ani
tam, kde se nejedná o notářskou listinu.
Pro podklady dřívějších evidencí se používají následující
zkratky:
PK – pozemkový katastr
EN – evidence nemovitostí
GP – grafický příděl (přídělový plán nebo jiný doklad)
SO – scelovací operát
SŘ – nedokončené scelovací řízení
PO – přídělový operát
PŘ – nedokončené přídělové řízení
Požadavek, že v případě dvou číselných řad má být také
uvedeno, zda se jedná o stavební či pozemkovou parcelu,
u pozemků evidovaných ve zjednodušené evidenci zákon
výslovně nestanoví (možná proto, že se jedná prakticky výhradně
o pozemkové parcely), nicméně mám za to, že dotyčný
údaj je namístě uvádět i v těchto případech.
www.nkcr.cz
Jestliže byl pozemek v dřívější evidenci evidován v jiném
katastrálním území, než v jakém je – byť zjednodušeným
způsobem – evidován nyní (tato skutečnost je uvedena i ve
výpisu z katastru nemovitostí), je třeba při označení pozemku
vhodným způsobem uvést i název původního katastrálního
území (katastrálního území, v němž se podle dřívější
evidence nacházel).
Budovy musejí být označeny těmito údaji:
■
označením pozemku, na němž jsou postaveny
■ číslem popisným nebo evidenčním, a v případě, že je
název části obce odlišný od názvu katastrálního území,
v němž se nachází pozemek, na kterém je budova
postavena, rovněž příslušností k části obce; pokud se
číslo popisné ani evidenční budově nepřiděluje, musí být
budova označena způsobem jejího využití
Domnívám se, že není bezpodmínečně nutné, aby samotná
budova byla nazvána slovem „budova“, nýbrž že je možné
(a vhodné) použít jiné obvyklé slovo nebo sousloví, ideálně
v souladu s označením použitým ve znaleckém posudku,
byl-li vypracován. Podle charakteru budovy se může
jednat například o rodinný dům, bytový dům, chatu apod.
Ani samotné slovo dům podle mého názoru nevzbuzuje
žádné pochybnosti o povaze převáděné či přecházející nemovitosti,
a proto není na závadu ho použít. Označení však
samozřejmě nesmí být z obsahového hlediska v rozporu se
způsobem využití stavby, jak je s vědomím jejího vlastníka
evidován v katastru nemovitostí (jestliže tedy například dojde
na základě ohlášení vlastníka budovy ke změně údaje
o způsobu využití stavby na „stavba pro rodinnou rekreaci“,
neměla by být budova nadále v listinách označována jako
rodinný dům, i kdyby ji její vlastník i nadále obýval trvale).
O způsobu označení pozemku bylo již obšírně pojednáno
v předchozím textu. Zákon výslovně nestanoví, jakým
způsobem informaci o pozemku uvést. V listinách se tak
můžeme setkat s tím, že jde o budovu postavenou na určitém
pozemku, na něm ležící nebo se na něm nacházející.
Uvedené formulace nejsou nesprávné, nicméně mám za to,
že postačí, pokud se informace o pozemku pod budovou
uvede pouze slovy „na pozemku“. Označení pozemku pod
budovou nelze podle judikatury opominout, 17 přičemž je
nutné dotyčný pozemek označit podle aktuálního stavu, 18
a nachází-li se budova byť jen zčásti na více pozemcích,
musí být uvedeny všechny tyto pozemky. 19
16 Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 31 Ca 243/96-13
ze dne 7. 11. 1997, rozsudek Městského soudu v Praze čj.
33 Ca 109/97-11 ze dne 28. 11. 1997, rozsudek Krajského soudu
v Hradci Králové čj. 30 Ca 138/98-46 ze dne 11. 1. 1999, rozsudek
Městského soudu v Praze čj. 33 Ca 219/98-12 ze dne 30. 4. 1999
a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 31 Ca 111/2000-
14 ze dne 1. 12. 2000; opačně (za určitých okolností) rozsudek
Krajského soudu v Brno čj. 35 Ca 26/97-13 ze dne 11. 11. 1997
a právní názor uvedený v Ad notam 5/2000, str. 110.
17 Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 Ca 34/95
ze dne 28. 2. 1995, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn.
33 Ca 24/97 ze dne 30. 4. 1998, rozsudek Městského soudu
v Praze čj. 33 Ca 150/98-11 ze dne 30. 9. 1998, rozsudek
Městského soudu v Praze čj. 33 Ca 124/98-7 ze dne 30. 9. 1998
a rozsudek Krajského soudu v Ostravě čj. 22 Ca 197/98-17
ze dne 6. 10. 1998, opačně (za určitých okolností) rozsudek
Krajského soudu v Brně čj. 35 Ca 89/97-14 ze dne 28. 11. 1998.
18 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě čj. 22 Ca 556/94-19 ze dne
24. 3. 1995.
9