Číslo 1 - Notářská komora České republiky

Ad Notam 1/2012
ČLÁNKY
„Stará“ zástavní práva a jejich
výmaz z katastru nemovitostí
NOVELA ZÁKONA Č. 265/1992 SB., O ZÁPISECH
VLASTNICKÝCH A JINÝCH VĚCNÝCH PRÁV
K NEMOVITOSTEM (DÁLE JEN „ZÁKON
O ZÁPISECH“) PŘINÁŠÍ V PŘECHODNÝCH
USTANOVENÍCH MOŽNOST VÝMAZU ZÁSTAVNÍCH
PRÁV PŘEVZATÝCH Z POZEMKOVÉ KNIHY,
ZEMSKÝCH DESEK A ŽELEZNIČNÍ KNIHY. AČKOLIV
JE ŘEČ O JEDNOM VCELKU NENÁPADNÉM
USTANOVENÍ PRÁVNÍHO PŘEDPISU, JSEM SI
JISTÁ, ŽE POTĚŠÍ VELKOU ŘADU VLASTNÍKŮ
NEMOVITOSTÍ.
JUDr. Daniela Šustrová
KDE SE VZALA „STARÁ“ ZÁSTAVNÍ PRÁVA
Pozemkové knihy a železniční knihy byly až do 31. prosince
1992 v úschově u státních notářství a v minulosti byly využívány
pro účely založení a udržování evidence nemovitostí.
www.nkcr.cz
Se zrušením státních notářství a se vznikem katastru nemovitostí
přešly tyto knihy dnem 1. ledna 1993 do úschovy
katastrálních úřadů. Pozemková kniha byla uzavřena k 1. 4.
1964 a od tohoto okamžiku není možné v ní provádět žádné
zápisy, výmazy ani opravy.
Zástavní práva zapsaná u dotčených nemovitostí v pozemkové
knize, v zemských deskách i železničních knihách, byla
převzata i do současného katastru nemovitostí. S ohledem
na velký časový odstup od jejich vzniku lze téměř s jistotou
usuzovat, že taková zástavní práva zanikla nebo byla minimálně
promlčena. Práva zapsaná v pozemkových knihách
se sice podle § 91 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. po
deseti letech promlčovala, tím však nemohlo dojít k jejich
zániku.
Jestliže se zástavní dlužník nepostaral o výmaz zaniklého
zástavního práva po jeho zániku, údaj o právní závadě váznoucí
na nemovitosti byl převzat evidencí nemovitostí a následně
dnešním katastrem.
V případě, že je zástavním věřitelem fyzická osoba, u níž nejsou
známé žádné bližší identifikátory, je problém takového
15