Číslo 1 - Notářská komora České republiky
Číslo 1 - Notářská komora České republiky
Číslo 1 - Notářská komora České republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
AKTUÁLNĚ<br />
Ad Notam 1/2012<br />
sařka pro justici prohlásila, že tato záležitost představuje<br />
nejvyšší prioritu. Identita evropského notářství vynikne tím<br />
spíše, čím budou jednotliví notáři schopni zpracovávat stále<br />
častěji se objevující případy se zahraničním prvkem tak rychle,<br />
efektivně a hladce, jak to naši účastníci potřebují. Evropská<br />
komise si stanovila cíl do roku 2010 ročně proškolit více<br />
než 20 000 příslušníků právnických profesí v tématech s přeshraničním<br />
prvkem, což by pro notářství z proporcionálního<br />
hlediska znamenalo ročně proškolit více než 500 notářů.<br />
Toto je bezpochyby ambiciózní projekt a evropské notářství<br />
by mělo tuto výzvu přijmout a realizovat školení a další vzdělávání<br />
v oblasti tzv. Best Practices s přeshraničním prvkem.<br />
Evropští notáři představili v nedávné době několik projektů,<br />
které si kladou za cíl pomoci občanům EU v přeshraničních<br />
vztazích. Můžete je krátce charakterizovat<br />
a zmínit, jaké další iniciativy notáři v této oblasti připravují<br />
Evropská komise si zcela právem v posledních letech stanovila<br />
za cíl přistoupit k harmonizaci dosud velmi roztříštěného<br />
kolizního práva v rámci práva rodinného a dědického:<br />
vedle již dojednaného sjednocení mezinárodního práva<br />
civilně-procesního a kolizního v oblasti nároků na výživné<br />
(tzv. Nařízení o výživném) je třeba zmínit záměr směřující<br />
k harmonizaci dědického kolizního práva i manželského<br />
majetkového kolizního práva u manželů a registrovaných<br />
partnerů. V roce 2012 zřejmě dojde ke zrychlení procesu<br />
harmonizace manželského majetkového kolizního práva.<br />
I zde je od evropských notářů žádána konstruktivní součinnost.<br />
A toto platí zvláště při vytváření příslušných nástrojů.<br />
Tím, že poskytujeme právní poradenství, máme vitální zájem<br />
na tom, aby se zabraňovalo tzv. pokulhávajícím právním<br />
poměrům v přeshraničním styku a aby občané v rámci<br />
kolizního práva dostali větší prostor prostřednictvím možnosti<br />
volby práva. V této souvislosti je třeba vítat i návrhy<br />
Evropské komise. Osobně mám nicméně pochybnost, zda je<br />
spravedlivé upírat registrovaným partnerům možnost volby<br />
práva, kterou manželé mají.<br />
Nesmíme ovšem vůbec zanedbávat ani poskytování našich<br />
odborných znalosti v rámci probíhajících legislativních procesů,<br />
ani poskytování příslušných informací řadovým občanům:<br />
právě občanům potřebujícím orientaci v právu, ale<br />
také i příslušníkům právnických profesí je určen náš projekt<br />
v oblasti manželského majetkového práva, který má poskytnout<br />
lehce srozumitelné informace o manželském majetkovém<br />
právu a kolizním právu v jednotlivých členských<br />
státech EU. Příslušné webové stránky mají být do podzimu<br />
2012 zprovozněny a měly by navázat na úspěch portálu<br />
o přeshraničním dědickém právu, který již funguje od r. 2010<br />
(„www.successions-europe.eu“) a je v hojné míře využíván<br />
občany i osobami z právní praxe.<br />
V této souvislosti mohu s velkým potěšením oznámit, že oficiální<br />
prezentace nového informačního portálu o manželském<br />
majetkovém právu se uskuteční na podzim 2012 právě<br />
v Praze. Jsem proto přesvědčen o tom, že k tomu účelu plánované<br />
zasedání kontaktních míst Evropské notářství sítě –<br />
což bude v ČR premiéra – se setká s živým zájmem zdejšího<br />
ministerstva spravedlnosti i jiných státních orgánů.<br />
V současné době je v Evropské radě projednáván návrh<br />
nařízení o dědictví. Jaký je Váš názor na navrhovanou<br />
koncepci evropského dědického osvědčení (EDO), a to<br />
zejména v souvislosti s jeho účinky ve vztahu k zápisům<br />
do pozemkových knih nebo katastru nemovitostí<br />
U evropského dědického osvědčení jde o to (stejně tak jako<br />
v rámci celého záměru harmonizovat dědické kolizní právo),<br />
aby občané i zástupci právní praxe získali co nejsmysluplnější<br />
nástroj ke zjednodušení dědického řízení s přeshraničním<br />
prvkem. Na počátku nebylo v návrhu Evropské komise<br />
zcela vyjasněno, jaké konkrétní účinky má mít EDO pro<br />
pozemkovou knihu (katastr nemovitostí). Jak jsme se však<br />
dozvěděli, nyní se již Rada a Evropský parlament dohodli, že<br />
EDO nemá představovat žádný „titul“, který by bezprostředně<br />
– tedy zvláště bez přezkumu a popř. předložení dalších<br />
dokumentů, na jejichž základě by měl být zapisován nový<br />
vlastník do veřejných rejstříků. S přihlédnutím k právnímu<br />
řádu členských států má EDO dle vůle zákonodárců spíše<br />
být používán jako osvědčení sui generis, které slouží vzhledem<br />
ke svému legitimačnímu účinku a k dobré víře jako základ<br />
pro zápis do rejstříku nemovitostí, např. pozemkových<br />
knih, nebo katastru nemovitostí. V tomto smyslu se rýsuje<br />
v evropském legislativním procesu velký konsenzus ohledně<br />
toho, že předpoklady a účinky zápisu do rejstříku nemají<br />
podléhat dědickému statutu, nýbrž právu v místě, kde se<br />
nemovitost nachází (lex rei sitae).<br />
Je třeba jen doufat, že k ukončení jednání dojde ještě v březnu,<br />
kdy bude ještě působit europoslanec Kurt Lechner ve<br />
své dosavadní funkci zpravodaje Evropského parlamentu,<br />
neboť v opačném případě by bylo nutno počítat s přílišnými<br />
průtahy při schvalování budoucího nařízení.<br />
Ve Spolkové republice Německo, odkud pocházíte, se<br />
notáři ve značné míře podílejí na zajišťování ochrany<br />
tzv. hendikepovaných či zranitelných osob, a to jak ve<br />
formě sepisování plných mocí pro případ budoucí nezpůsobilosti,<br />
tak tzv. pacientských pořízení. Nasvědčují<br />
zkušenosti z Německa, že mohou být notáři v této oblasti<br />
nápomocni i v ostatních zemích<br />
Jako prezident Spolkové notářské komory i jako notář jsem<br />
bedlivě sledoval v Německu po mnoho let vývoj v této otázce,<br />
který vedl k zavedení soukromo-autonomní ochrany pro<br />
případ budoucí nezpůsobilosti. Pro moji současnou funkci<br />
jsem z toho získal ponaučení, že rozhodnutí o tom, zda vůbec<br />
a v jaké míře bude občanům v této tak citlivé oblasti<br />
(týkající se i samotných základních práv) ponechán vlastní<br />
prostor pro rozhodnutí (např. formou plných mocí pro případ<br />
budoucí nezpůsobilosti či pacientských pořízení a pořízení<br />
o zajištění péče), musí zůstat v kompetenci jednotlivých<br />
členských států. Tuto skutečnost mají respektovat i evropští<br />
zákonodárci a z tohoto důvodu považuji za příliš předčasné<br />
zavádění tzv. 28. režimu v této právní oblasti, které se nyní<br />
nachází v prvopočátečním stadiu.<br />
V této souvislosti se mi naopak jeví následující hledisko za<br />
hodné dalšího přemýšlení: v těch členských státech, kde již<br />
plné moci pro případ budoucí nezpůsobilosti či pacientská<br />
pořízení a pořízení o zajištění péče jsou přípustná, může být<br />
pro příslušné národní komory zajímavé vytvořit tzv. centrální<br />
rejstřík plných mocí, který by obsahoval informace pro<br />
32 www.nkcr.cz
Change language