Číslo 1 - Notářská komora České republiky
Číslo 1 - Notářská komora České republiky
Číslo 1 - Notářská komora České republiky
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Ad Notam 1/2012<br />
ČLÁNKY<br />
Slovo jednotka je legislativní zkratka pro byt nebo nebytový<br />
prostor (popřípadě rozestavěný byt či rozestavěný nebytový<br />
prostor) jako vymezenou část domu podle zvláštního<br />
zákona. 8 Slovní spojení „bytová jednotka“ ani „nebytová<br />
jednotka“ zákon nepoužívá ani nedefinuje, a proto není žádoucí<br />
je používat, i když se tak v praxi někdy děje (jednotkou<br />
je vždy buď byt, nebo nebytový prostor).<br />
Katastr nemovitostí pochopitelně obsahuje také údaje<br />
o právních vztazích [§ 3 písm. c) katastrálního zákona] k nemovitostem<br />
v něm evidovaným. Pokud občanský zákoník<br />
nebo jiný zákon nestanoví jinak, práva zapisovaná do katastru<br />
nemovitostí vznikají, mění se a zanikají dnem vkladu<br />
do katastru (§ 2 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech<br />
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem). To znamená,<br />
že pro právní vztahy k nemovitostem evidovaným<br />
v katastru je v zásadě rozhodující stav zápisů v katastru nemovitostí.<br />
Z výjimek z tohoto pravidla je třeba uvést zejména<br />
případ, kdy osoba uvedená v katastru jako vlastník určité<br />
nemovitosti zemřela, takže již ve skutečnosti není jejím<br />
vlastníkem, neboť její způsobilost mít práva a povinnosti<br />
smrtí zanikla (§ 7 odst. 2 občanského zákoníku) a vlastnictví<br />
k nemovitosti její smrtí přešlo na její dědice nebo některé<br />
z nich (§ 460 občanského zákoníku).<br />
Nemovitosti se v katastru „tradičně“ evidují na listu vlastnictví,<br />
který se zakládá v katastrálním území vždy jeden pro<br />
skupinu nemovitostí nebo jednotek, ke kterým je evidován<br />
stejný vlastník (nebo stejní spoluvlastníci s týmiž spoluvlastnickými<br />
podíly) a stejní oprávnění z dalších věcných práv<br />
(§ 17 odst. 3 katastrální vyhlášky). Listy vlastnictví v podstatě<br />
nahrazují vložky dřívějších pozemkových knih. Dojde-li tedy<br />
k převodu nebo přechodu jen některých nemovitostí zapsaných<br />
na témže listu vlastnictví, založí se pro ně nový list vlastnictví,<br />
a obdobně se zpravidla postupuje v případě, že dojde<br />
k převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem zapsaným<br />
na jednom listu vlastnictví na různé osoby (např. dům<br />
a několik pozemků zdědí syn a ostatní pozemky zdědí dcera).<br />
Listy vlastnictví v současné době neexistují v hmotné podobě,<br />
jedná se tedy pouze o pomyslný soubor informací nacházejících<br />
se v elektronickém informačním systému katastru<br />
nemovitostí. Původně byly zakládány při tzv. komplexním<br />
zakládání evidence nemovitostí v letech 1964 až 1988,<br />
a to s čísly jedinečnými v rámci obce (zatímco v katastru nemovitostí<br />
jsou čísla listů vlastnictví jedinečná v rámci katastrálního<br />
území). Údaje do listů vlastnictví byly zapisovány<br />
psacím strojem nebo (zejména v případě pozdějších změn)<br />
ručně. Papírové listy vlastnictví jsou uloženy u katastrálních<br />
úřadů a nelze se tedy s nimi (stejně jako s notářskými zápisy,<br />
tj. „originály“ notářských zápisů) v praxi setkat, v podstatě<br />
to ostatně nebylo možné ani v minulosti. K jednoznačné<br />
identifikaci listu vlastnictví je nutné jeho číslo a název katastrálního<br />
území. Listy vlastnictví jsou v rámci jednoho katastrálního<br />
území označovány čísly počínaje jedničkou s tím, že<br />
některým subjektům jsou vyhrazena určitá čísla: 9<br />
■ list vlastnictví č. 1 – majetek státu s právem hospodaření<br />
obce (místního či městského národního výboru)<br />
www.nkcr.cz<br />
■ list vlastnictví č. 2 byl určen pro okresní úřady (dříve<br />
okresní národní výbory)<br />
■ list vlastnictví č. 10001 – obec<br />
■ list vlastnictví č. 10002 – majetek státu s právem<br />
hospodaření Pozemkového fondu <strong>České</strong> <strong>republiky</strong><br />
K tomu, aby veřejnost mohla být informována o údajích<br />
vedených v informačním systému katastru nemovitostí,<br />
slouží výpisy, opisy a kopie z katastrálního operátu (§ 22 katastrálního<br />
zákona), které jsou veřejnou listinou; vyhotovují<br />
se ve formě stanovené prováděcím právním předpisem (tj.<br />
katastrální vyhláškou) a prokazují stav evidovaný v katastru<br />
k okamžiku, který je na nich uveden. V první řadě se jedná<br />
o výpis z katastru nemovitostí, který obsahuje buď údaje<br />
o všech nemovitostech „zapsaných“ na jednom listu vlastnictví<br />
(úplný výpis) nebo jen o některých z nich (částečný<br />
výpis). Výpis z katastru nemovitostí obsahující údaje o nemovitostech<br />
zapsaných na různých listech vlastnictví se nevyhotovuje.<br />
Výpis z katastru nemovitostí tedy není totéž, co list vlastnictví<br />
(stejně jako stejnopis notářského zápisu není totéž, co notářský<br />
zápis samotný). Zatímco stejnopis notářského zápisu<br />
musí doslovně souhlasit s notářským zápisem (§ 92 odst. 1<br />
notářského řádu), údaje uvedené ve výpisu z katastru nemovitostí<br />
sice obsahově nemusejí souhlasit se stavem evidovaným<br />
v katastru v době vyhotovení výpisu, avšak jejich forma<br />
je dána ustanovením § 17 odst. 3 katastrální vyhlášky a návodem<br />
pro vedení a správu katastru nemovitostí (vydal Český<br />
úřad zeměměřický a katastrální pod čj. 4571/2001-23 s účinností<br />
od 1. 9. 2001). Vzhledem k tomu, že výpis z katastru nemovitostí<br />
není souvislý text, ale standardizovaný výstup, 10 je<br />
nutno údaje v něm uvedené interpretovat v souladu s platnou<br />
právní úpravou a terminologií zákona; to platí tím spíše,<br />
mají-li být tyto údaje pojaty do souvislého textu, kterým je<br />
i notářský zápis nebo dohoda dědiců o vypořádání dědictví<br />
obsažená v protokole o jednání u soudního komisaře.<br />
NEZBYTNÉ NÁLEŽITOSTI<br />
Údaje, jimiž musí být nemovitosti označeny v listinách, které<br />
jsou podkladem pro vklad do katastru, jsou taxativně uvedeny<br />
v ustanovení § 5 odst. 1 katastrálního zákona. Přestože<br />
si lze principiálně představit, že dostatečně určitý by byl<br />
i jiný způsob označení nemovitostí, je nanejvýš vhodné se<br />
těchto požadavků zákona přidržet, zejména vyhotovuje-li<br />
dotyčnou listinu notář (popř. jeho zaměstnanec), od něhož<br />
veřejnost oprávněně očekává, že výsledky jeho činnosti budou<br />
mít profesionální úroveň.<br />
Jiným způsobem označení nemovitostí se opakovaně zabývaly<br />
i soudy při své rozhodovací činnosti, a to se závěrem, že<br />
nemovitosti nelze označit například jen poštovní adresou 11<br />
8 § 2 písm. h) zákona o vlastnictví k bytům.<br />
9 J. Michal, K. Benda: Katastr nemovitostí, <strong>České</strong> vysoké učení<br />
technické v Praze, Praha 2009, str. 122.<br />
10 V. Trajer: Katastr nemovitostí v otázkách a odpovědích, Aspi,<br />
Praha 2005, str. 98.<br />
7
Change language