MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
MÃDNà FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-pÅÃrodovÄdecká fakulta
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
istické objevy a z nich vycházela snaha zpodobňovat tělo<br />
v jednoduchém tvaru válce. V tom opět rezonovaly dojmy<br />
z afrického umění, fascinace „primitivními světy“ a jejich<br />
kulturami. Mnozí umělci na ně reagovali citlivě již od 19.<br />
století. Koloniální výstava konaná v Marseille roku 1922<br />
měla dopad na novou charakteristiku ženy, vyhublé tělo,<br />
žádná ňadra, žádné vlasy. Tančila jazz a působila nenuceně,<br />
odvážně, otevřeně. Stříbrné plátno zprostředkovávalo informace<br />
o módě díky ikonám filmu, jakými byly Clara Bow,<br />
Pola Negri, Mary Pickford. 6<br />
Edward Steichen, Vogue, 1926<br />
Edward Steichen, modelka Marion<br />
Morehaus, salon Paquin, 1933<br />
Steichen odstranil z módní fotografie křehkost, zadní světlo<br />
a rozostřenost. Vše prezentoval v jasných „jazzových“ liniích.<br />
Puristický piktorialismus nahradil rozhodným modernismem.<br />
Modelky působily sebejistě, svobodně, říkalo<br />
se jim „flapper“ (plácačka). Žena nebyla pouhou pasivní<br />
kráskou, ale opravdovou osobností, která po válce převzala<br />
roli muže, bratra, kteří padli za války. 7 Je to jasným důkazem<br />
toho, jak módní fotografuje výstižně mapuje postavení<br />
ženy ve společnosti. Vogue komentoval tato bouřlivácká<br />
léta povzdechem: „Paříž se veselí s válečnými zbohatlíky<br />
a New York je místo, kde se scházejí milionáři a diskutují<br />
o chudobincích“. Zprávy z Londýna referovaly o stávkách,<br />
nepřiměřených daních a šlechtě, která je šťastná, že žije na<br />
venkově. Naplno se dvacátá léta rozjela až v roce 1924, kdy<br />
ruská knížata zamořila Paříž a Riviéru. Společenské večírky<br />
v Benátkách, zimy ve sv. Mořici, výpravy do Keni na safari.<br />
Okolo roku 1924 padly hradby mezi třídami, barvami,<br />
a dokonce i mezi pohlavími. Cecil Beaton vysvětloval čtenářkám<br />
ve Vogue jak se změnila měřítka: „Dáváme přednost<br />
ploché hrudi, postavám školaček…“ Duch dada a surrealismu<br />
naprosto zachvátil společnost. Vogue publikoval<br />
fotografie Man Raye z představení Ballets Russes a další<br />
scénické návrhy – Braquesa, Picassa, Deraina, Ernsta, Miróa.<br />
Informoval o práci Bauhausu a otiskl fotografie domů<br />
Le Corbusiera pod titulem Styl pro současnost. Vliv Bauhausu<br />
na módní fotografii byl výrazný. Čistý design, nové<br />
světlo, talentovaný Moholy-Nagy.<br />
Nová kultura těla a odkrytí Tutanchamonovy hrobky<br />
v Egyptě – to byla témata, která zdůrazňoval Vogue a s ním<br />
móda a módní fotografie. Líčení, úprava vlasů, nadýchané<br />
materiály, šperky.<br />
George Hoyningen-Huene,<br />
Colette Salomon, Vogue, 1927<br />
Velký vliv na módní fotografii měla též Mezinárodní výstava<br />
dekorativního umění upořádaná v Paříži roku 1925.<br />
6. The Golden Age of Style. Orbis Publishing, London 1976.<br />
7. Hall-Duncan, Nancy: The History of Fashion Photography. Alpin Book Company, New York 1971.<br />
14