MÓDNÍ FOTOGRAFIE 50. LET - Filozoficko-přírodovědecká fakulta

též módu nepotřebovalo, o čemž svědčí výpověď přední návrhářky Elsy Schiaparelli, která
tam naivně zajela ve třicátých letech, aby povznesla oděvní výrobu. „Ženy si lépe rozuměly
s kladivem, než s jehlou, ze šatů se musely odstranit kapsy, aby nelákaly v dopravních
prostředcích zloděje,“ říká ve své zprávě z Moskvy.
V britském Vogue z roku 1948 se píše o tom, že si ženy v Praze místo módních šatů oblékají
revoluční myšlenky. Podle svědectví mých předků začaly mnohé ženy pracující ve
veřejných institucích nosit místo klobouků šátky, aby se připodobnily Anně proletářce
z románu Ivana Olbrachta. Ti, kdo o módě měli povědomí, byli odsunuti do pozadí a raději
se o ní nezmiňovali. Svět patřil pracujícím, uniformitě, šedi a předstírané funkčnosti.
Reklamní a módní fotografie ztrácela své opodstatnění. Byla pouhou informací o výrobku,
či modelu. Reklama se změnila na agitaci a fotografové spíše propagovali československé
firmy pokoušející se uplatnit na zahraničních trzích.
Tato situace trvající čtyři desetiletí bohužel ovlivnila přístupu k módě u nás až dodnes. Móda
je buď přeceňována nebo naopak podceňována, stále ještě nemá to správné místo, které jí ve
společnosti náleží.
Fred Kramer, o jehož tvorbě se zmiňuje především Tomáš Pospěch, Daniela Mrázková
a Jan Mlčoch, se řadí vedle Jindřicha Broka, Viléma Heckela a Petra Zora k představitelům
české reklamní fotografie, kteří byli spojeni s řemeslnou tradicí, s předválečnou novou
věcností a funkcionalismem. Patřili k těm, kteří jsou spojeni s tzv. bruselským stylem.
Módní fotografii padesátých let se věnovali především Vilém Rosegnal, Oldřich Straka
a František Havránek. 48
Fred Kramer (1913–1994) získal praxi v prestižním pražském portrétním ateliéru Jindřicha
Vaňka. Vystudoval Státní grafickou školu a o další zkušenosti byl obohacen v knižním
nakladatelství, které vlastnil jeho otec a v ateliéru Strominger. Po válce působil v ateliéru
Illek a Paul, od počátku padesátých let pracoval pro obchodní komoru a pro podniky
zahraničního obchodu Centrotex, Jablonex, Kovo, Skoexport, atd.
Kramer, který se v roce 1958 osamostatnil, dokázal velice nápaditě a úsměvně aranžovat
své snímky, fotografoval především v pražských exteriérech, experimentoval s barvou.
V některých realizacích je srovnáván s Irvingem Pennem a Erwinem Blumenfeldem.
49 Podle mého názoru připomínají jeho snímky též Franka Horvatha a Williama Kleina.
Kramer totiž na pozadí zdánlivě radostné atmosféry zachytí vždy i symboly komunismu,
ať se jedná o hvězdu či deník Rudé právo. Jeho úsměvné snímky idealizují situaci,
která v módním světě tehdy panovala.
Kramer se stal v devadesátých letech populární díky fotografii „Košířské Madonny“,
která visela nad výčepem v hospodě na Klamovce a stala se logem časopisu Revolver Revue.
Módní fotografie padesátých let v Československu narážela též na špatné materiálové
a technické podmínky, malou konkurenci, nesmyslné schvalování práce komisemi,
v nichž zasedali neodborníci a přisluhovači režimu.
48. Pospěch, Tomáš: Fred Kamer Reklamní fotograf v době nedostatku. Fotograf, 2010, č. 14, s.
28-35.
49. Tamt.
56